Uvnitř Evropské unie se chystá zpřísnění pravidel pro čerpání evropských peněz. Výbor pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu schválil doporučení Evropské komisi, které má vést k důslednějšímu odhalování střetů zájmů a prověřování skutečných vlastníků firem, do kterých proudí dotace, a shodl se i na zastropování zemědělských dotací. Deník Echo24 mluvil s europoslanci, kteří se jednání zúčastnili.
Přepočítávat výhody členství v Evropské unii na má dáti – dal, na příjmy a výdaje je primitivní a dost krátkozraké. Hodnoty, které nám členství v Unii dává, jsou jiné. Obrovský otevřený trh se 450 miliony zákazníky snadno dostupnými každé české firmě a podnikateli. A donedávna, než začala pandemie čínského koronaviru, provázená návratem hraničních kontrol a covid pasy, i volné cestování po Evropě.
Členové Agrární komory (AK) dostali podle tvrzení Asociace soukromého zemědělství (ASZ) instrukce, jak se chovat během zemědělské demonstrace v Praze včetně toho, co mají a nemají říkat. Dokumenty zveřejnila ASZ, která tvrdí, že jde ze strany AK o „připravenou manipulaci“. Prezident Agrární komory Jan Doležal pro Echo24 uvedl, že kvůli zveřejněným informacím komora zaslala ASZ předžalobní výzvu. ASZ jí ale odmítá vyhovět a naopak její znění zveřejnila s tím, že se „nedá zastrašit a nebude ustupovat“.
Evropská komise odmítla českou žádost o odklad 60 dní ohledně vyjádření, jak se zlepšila kontrola střetu zájmů při rozdělování evropských dotací. Konečnou lhůtu jim minulý pátek v dopise, který má k dispozici server iROZHLAS.cz, stanovil na středu 22. září. Komise v srpnu varovala, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit dotace. V dubnu komise zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle které je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, neboť stále ovládá holding Agrofert.
Ministři financí zemí Evropské unie v pondělí odsouhlasili český Národní plán obnovy. Informovala o tom Rada EU. Česko díky tomu může už v září dostat první část ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy. Celkem může letos v rámci předfinancování projektů inkasovat až 13 procent z této částky, zbytek by mělo získat v příštích letech. Na Twitteru si odsouhlasení pochvalovala i ministryně financí Alena Schillerová.
Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) začíná nabírat dalších konkrétních obrysů. Asociace soukromých zemědělců poukazuje na fakt, že Státní intervenční fond, který podporu zemědělcům distribuuje, už kvůli premiérově střetu zájmů dočasně pozastavil vyplácení dotací v některých programech. Asociace soukromých zemědělců (ASZ) kritizuje Babišův přetrvávající střet zájmů, kvůli kterému bylo podle ní zastaveno čerpání dotací v některých programech.
Evropská komise zamítla žádost o proplacení dotace pro plastikářskou firmu Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), informoval dnes server iROZHLAS.cz. České úřady se pomocí žádosti snažily otestovat, zda Brusel peníze kvůli Babišovu střetu zájmu skutečně neproplatí, a získat rozhodnutí o zamítnutí platby napadnutelné u soudu. Podle auditorů EK je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek.
Těsně před lhůtou rozhodnutí o případu Čapího hnízda žádá premiér Andrej Babiš o zastavení svého trestního stíhání. Žalobce Jaroslav Šaroch má totiž o osudu dalšího pokračování případu rozhodnout do konce srpna. Ještě předtím ale požádal předseda vlády Babiš, aby jeho trestní stíhání skončilo. Postup potvrdil Babišův právní zástupce Michael Bartončík. „Ano, podali jsme návrh na zastavení trestního stíhání,“ řekl webu Aktuálně.cz Babišův obhájce Michael Bartončík.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ubezpečila občany, že není nutné propadat obavám z toho, že se Česku přestává vyplácet členství v Evropské unii. Jsme totiž podle jejích výpočtů stále čistým příjemcem evropských peněz a ani v budoucích letech se na tom nemá nic měnit. Doba, kdy se staneme čistými plátci se totiž přibližuje s rozšiřováním unie, a podle odhadů nastane již za šest let..
Evropská komise dnes schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria, české úřady však budou muset zabránit možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, aby mohla země inkasovat všechny peníze. První finance by do Prahy mohly přijít v září.
Zastupitelé hlavního města pomýšlí na to, že by Praha při žádání o finance z evropských dotačních programů v zásadě obešla vládu Andreje Babiše a mohla prostředky získat sama. Podle magistrátu se totiž současný kabinet při žádání o evropské peníze příliš nesnaží. O možné změně jednal v pátek náměstek primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury a technické vybavenosti Petr Hlubuček s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem.
Exekutiva Evropské unie zmeškala vlastní lhůtu, ve které měla schválit miliardy eur na podporu hospodářského oživení v Maďarsku. Evropská komise své rozhodnutí odkládá ve snaze získat od Budapešti ústupky ve prospěch právního státu. Maďarsko má obdržet 7,2 miliardy eur (asi 184,7 miliardy Kč) z fondů EU určených k nastartování ekonomického růstu, zbrzděného pandemií covidu-19. Finance začnou plynout, jakmile Evropská komise schválí maďarské plány, jak tyto prostředky utratit.
Firma hradního kancléře Vratislava Mynáře nemusí vracet šestimilionovou dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. Podle České televize (ČT) o tom rozhodlo ministerstvo financí a informaci zveřejnil ROP Střední Morava. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes rozhodnutí nechtěla komentovat s tím, že neví žádné podrobnosti. V souvislosti s přidělení podpory, kterou Mynářova firma dostala v roce 2011, obvinila policie Mynáře letos v únoru z poškozování finančních zájmů EU.
Firmy z holdingu Agrofert získaly loni více než miliardu korun z evropských dotací určených pro zemědělce a na rozvoj venkova, které v Česku zprostředkovává Státní intervenční a zemědělský fond (SZIF). Jde o největší částku za dobu, kdy je premiérem Andrej Babiš (ANO). Vyplývá to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab. Mezi dotacemi byly některé velmi bizarní, jako třeba ta na „přidání ořechů do masných výrobků.“
Firmy z holdingu Agrofert získaly loni více než miliardu korun z evropských dotací určených pro zemědělce a na rozvoj venkova, které v Česku zprostředkovává Státní intervenční a zemědělský fond (SZIF). Jde o největší částku za dobu, kdy je premiérem Andrej Babiš (ANO). Vyplývá to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab. Stát totiž zveřejňuje pouze dílčí údaje k jednotlivým firmám, nikoliv však přehled dotací pro celý koncern.
Senát vyzval vládu, aby s ohledem na audit Evropské komise začala neprodleně vymáhat dotace po holdingu Agrofert. Horní komora o tom rozhodla na návrh své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků. Horní komora současně konstatovala, že závěry auditu potvrdily podezření na střet zájmů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ve vztahu k Agrofertu a pochybení při hodnocení jednotlivých projektů.
Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro holding Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo 30 europoslanců a hlasování se jich zdrželo 155. Před rokem podobné kritické usnesení podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl ve střetu zájmů.
Na předsedu vlády Andreje Babiše se valí několik let oddalovaný problém. Týká se jeho kauzy možného dotačního podvodu u Čapího hnízda. Zda bude skutečně premiér obžalován, závisí na rozhodnutí státního zástupce Jaroslava Šarocha, verdikt může padnout v řádu měsíců. Kromě Čapího hnízda řeší Andrej Babiš i další problém spojený s jeho osobou, kdy hrozí kvůli jeho působení v holdingu Agrofert zastavení dotací z Evropské unie pro projekty z celé České republiky.
Holding Agrofert byl podle analýzy, kterou si nechal vypracovat Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (EP), v roce 2018 i 2019 největším příjemcem zemědělských evropských dotací ze všech firem v celé EU. Zpráva nezmiňuje přímo Agrofert, ale jako konečného příjemce dotací uvádí svěřenský fond AB private trust I, do kterého vložil svůj majetek v roce 2017 premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli českému zákonu o střetu zájmů.
Společnost Primagra z holdingu Agrofert v únoru podala k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Evropskou komisi. Chce uvolnit dotace blokované na základě auditu o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Soud se zatím zabývá tím, zda je žaloba přípustná. Uvedl to server iROZHLAS.cz. Agrofert patří do svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil akcie svých firem. Primagra žalobu podala 5. února.
Český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán jsou v hledáčku Evropského parlamentu (EP), který prosazuje nasazení speciálního datového nástroje Evropské komise na detekci podvodů a střetu zájmů i do oblasti zemědělských dotací. Napsal to server Politico. EP požaduje rozšířit v oblasti zemědělských dotací využívání datového nástroje Arachne, který je nyní nasazován na dobrovolné bázi například při rozdělování strukturálních fondů
Střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (za ANO) se dostal až na jednání Evropského parlamentu. Europoslanci během středeční schůze debatovali o závěrech dubnové auditní zprávy, podle které je Babiš uvnitř střetu zájmů a jeho holding Agrofert nemá na vyplacení evropských dotací nárok. Poslanci z různých frakcí se shodují na tom, že Babiš je ve střetu zájmů. Několikrát také zaznělo, že Evropská komise se závěrečnou auditní zprávou zaspala.
Česká republika proplatila plastikářské firmě Fatra z holdingu Agrofert dotaci ve výši 547 000 korun, a to i přesto, že platby pro firmy ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) byly kvůli auditu Evropské komise ke střetu zájmů preventivně pozastaveny. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) chce stát na dotaci pro Fatru otestovat, zda Brusel peníze opravdu neproplatí, a získat tak rozhodnutí o zamítnutí platby.
Střet zájmů premiéra Andreje Babiše se znovu stane tématem při schůzi Evropského parlamentu. Důvodem je, že k europoslancům míří rezoluce, která reaguje na finální audit Evropské komise. Podle té je Babiš kvůli svému politickému vlivu a vlastnictví holdingu jednoznačně ve střetu zájmů. Od českých europoslanců se navíc ozývají hlasy, že by předseda vlády měl být potrestán a peníze do jeho firem by neměly přijít ani ze státního rozpočtu.
Už uskutečněná kritizovaná výzva pro dotace do zdravotnictví z programu REACT-EU, kde byl jedním z hlavních kritérií čas podání, zrušena nebude. Další výzva, která se měla otevřít v pátek, bude zhruba o dva týdny odsunuta. Po jednání se zástupci krajů a ministerstvem zdravotnictví to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Kraje budou hledat další možná kritéria, která by se při hodnocení projektů mohla použít. V úvahu připadá například míra spolufinancování.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) se dostala od opozice pod tlak kvůli rychlým klikacím dotacím. Při nich totiž uspějí žadatelé, kteří kliknou jako první v jasně stanovený čas. Do ministryně se za tento přístup pustili poslanci. Označili jej za výmysl chorého mozku a chtějí ho řešit na mimořádné schůzi. Další závod v klikání je naplánovaný na pátek odpoledne.
Rychlost klikání v mikrosekundách jako záruka úspěchu pro získání evropské dotace není standardní způsob. Pro Echo24 to řekl expert na dotace Leo Steiner, který tak reaguje na uniklý e-mail z ministerstva pro místní rozvoj. V něm byl totiž obsažen návod, jak se mají zájemci hlásit o skoro 20 miliardovou dotaci. Rozhodujícím faktorem je přitom kvalitní technické vybavení a rychlé klikání přesně ve stanovený čas.
Rozhodujícím faktorem pro získání evropské dotace je rychlost klikání v mikrosekundách v přesně stanoveném čase, nikoli parametry žádosti. Vyplývá to z uniklého e-mailu z ministerstva pro místní rozvoj, který má Echo24 k dispozici. Jde o návod, jak se mají hlásit zájemci o evropskou dotaci v programu REACT-EU. V tomto dotačním titulu se má přerozdělit téměř 20 miliard korun do oblastí zasažených koronavirovou krizí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně odmítá svůj střet zájmů, na který upozornila závěrečná auditní zpráva Evropské komise. Česká republika podle jeho slov žádné peníze vracet nebude, sporných asi 150 milionů korun, které dostal Agrofert v rámci předfinancování jeho projektů ze státního rozpočtu, by měla ČR v budoucnu naopak vymáhat po Evropské unii. „Pokud jde o střet zájmů, tak ty lži se vracejí ve vlnách. Tato už je pátá nebo šestá.
Premiéra Andreje Babiše čekají perné měsíce do vyhlášených podzimních voleb. Hrnou se totiž na něj problémy okolo střetu zájmů a neproplacených evropských dotací pro holding Agrofert v jeho svěřenských fondech. Česká republika zatím nemusí Evropské komisi vracet žádné peníze, přesto se dál čeká na závěr zemědělského auditu. Sílí také hlasy pro to, aby stát vymáhal již proplacené evropské dotace, které šly ze státní kasy.
