Evropské dotace v Česku jsou příliš roztříštěné, často financují desetitisíce malých a z pohledu národního hospodářství zbytných projektů a „nemají potenciál směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti“. Vyplývá to z EU reportu 2025 Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), zveřejněného letos v říjnu. Úřadu dávají zapravdu další.
Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti. Uvedl to NKÚ ve své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025. V něm shrnul výsledky kontrol za období od 1. dubna 2024 do 31. března 2025, které se věnovaly evropským dotacím.
Velkým, byť s úspěchem ignorovaným otazníkem nad právě vrcholícím volebním soubojem je střet zájmů Andreje Babiše. Chtělo by se napsat: starý dobrý střet zájmů Andreje Babiše – všechno už o něm víme. Ale během čtyř let, které Babiš strávil v opozici, se v celé věci udál důležitý vývoj. I kdyby Babiš volby s náskokem vyhrál, tentokrát pro něj může zákon o střetu zájmů představovat řádově větší překážku, než když byl premiérem poprvé.
Ministerstvo zemědělství bude po firmách z Agrofertu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy korun. Serveru Seznam Zprávy to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Jde o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021, kdy byl podle ministerstva koncový vlastník holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Největší část tvoří podle Výborného evropské nárokové dotace, jde ale i o národní podpory.
Polsko platí v Česku za zemi, která obzvlášť efektivně dokázala investovat prostředky získané z evropských fondů. Věta „oni postavili dálnice, my jsme stavěli rozhledny“ je už téměř klišé. Obrovská aféra vztahující se k čerpání prostředků z tzv. Plánu obnovy, jež se prohnala polskými médii (a zaujala i ta zahraniční), má šanci tímto stereotypem otřást. Jde nicméně o hodně specifickou část evropských prostředků, odlišnou od standardních kohezních (sloužících k vyrovnávání rozdílů mezi regiony EU) či zemědělských fondů, které pomohly polským zemědělcům nejen přežít vstup do Unie, ale taky dominovat na regionálním trhu.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) přijel podle svého kolegy z Evropského parlamentu Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) na kontrolní misi na Slovensko s pověřením šéfa hnutí ANO zakrýt a relativizovat podvody ze Zemědělské platební agentury vymyšleným obviněním neziskových organizací placených ze zahraničí. Knotek jeho obvinění odmítá a tvrdí, že Zdechovskému straší ve věži. Květnová mise europoslanců na Slovensku odhalila administrativní selhání i oslabení právního státu, prohlašuje český europoslanec Zdechovský.
Vládní dotace sice pomáhají velkým firmám získat větší podíl na trhu, ale nevedou k vyšší produktivitě, větším investicím ani k růstu ziskovosti. Vyplývá to z nové analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která využila databázi MAGIC mapující podporu stovek průmyslových podniků z celého světa. „Dotace zvyšují tržní podíl, ale nezvyšují produktivitu ani ziskovost firem,“ uvádí OECD ve studii. Podle autorů sice státní podpora umožňuje firmám snižovat ceny a získávat zákazníky, avšak jejich chování se zásadně nemění.
Evropská komise (EK) dospěla k závěru, že podpora České republiky týkající se pojištění, která byla poskytnuta některým velkým českým zemědělským podnikům v roce 2018, není v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom dnes informovala ve svém sdělení. Česká republika musí nyní tuto státní podporu získat zpět, včetně úroků.
Závěrečná zpráva z květnové mise europoslanců na Slovensku upozorňuje na systémové selhání kontrolních mechanismů, podezření na rozsáhlé zneužívání dotací a na alarmující míru korupce. Uvedl to český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP), který misi vedl. Uvedl, že shromáždil více než 300 podmětů pro evropské úřady. Závěrečnou zprávu představil Zdechovský v úterý ve výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT).
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ustupuje ze škrtů přímých dotací pro chudé evropské regiony ve víceletém finančním rámci EU, který představí ve středu. Hrozí ji totiž interní revolta uvnitř Komise a to z obou stran politického spektra, tedy jak od socialistů, tak od konzervativců. Podle dokumentu, který má k dispozici server Politico, učinila von der Leyenová na poslední chvíli řadu ústupků ve snaze uklidnit dva členy svého týmu z opačných konců politického spektra
Evropská komise plánuje zpřísnit pravidla pro čerpání unijních fondů, současně chce zatlačit na vlády, které podle ní porušují demokratické principy a zásady právního státu. Nový návrh rozpočtu EU na období 2028-2034 bude představen příští středu. Negativně může zpřísnění ovlivnit zejména Maďarsko i Slovensko, na které Brusel dlouhodobě útočí. O zprávě informuje Politico.
Opoziční hnutí ANO se vymezuje proti novým klimatickým cílům Evropské komise (EK), jež navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Mělo by to devastující účinek na průmysl a životní úroveň obyvatel, řekl na dnešní tiskové konferenci předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. "Evropská unie se řítí hlavou proti zdi. Místo aby zatáhla za ruční brzdu, tak přidává plyn," řekl Havlíček.
Řeckou vládou otřásá „zemědělský“ skandál, v němž měl „významný počet jednotlivců“ čerpat nemalé evropské dotace na obhospodařování pastvin a jiných zemědělských pozemků, aniž by je vlastnili či pronajímali. Podle informací serveru Politico jsou takových případů desítky. Aféra již stála místo ministra pro migraci a azyl Makise Voridise. Makis v letech 2019 až 2022, kdy k „kreativnímu“ udělování dotací údajně docházelo, zastával post šéfa zemědělského resortu.
Český europoslanec Tomáš Zdechovský si buduje kariéru na očerňování Slovenska, uvedl v dnešním prohlášení slovenský ministr zemědělství Richard Takáč. Zdechovský ve čtvrtek oznámil, že podal k evropským institucím více než 300 podnětů týkajících se podezření ze zneužívání evropských peněz na Slovensku.
Úředníci ministerstva zdravotnictví prověřili projekty Fakultní nemocnice Motol za více než čtyři miliardy korun. Navzdory korupční kauze, kterou v souvislosti s touto pražskou nemocnicí řeší policie, nezjistila kontrola žádné pochybení. Vyplývá to z interního protokolu k prověrce, uvedl dnes server iROZHLAS.cz. Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu stíhá v kauze Motol 18 lidí, kteří čelí obvinění za úplatkářské trestné činy, dotační podvod, praní špinavých peněz nebo poškození finančních zájmů EU.
Slovensko se ocitá pod rostoucím tlakem ze strany Evropské unie. Německý kancléř Friedrich Merz varoval, že pokud Bratislava nezmění svůj odklon od základních evropských hodnot, může přijít o přístup k unijním fondům. Kritika přichází i od Evropského parlamentu – delegace europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), v čele s europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL), přijela zhodnotit stav právního státu, svobody médií a využívání evropských dotací.
Evropské dotace na podporu poptávky po elektroautomobilech, o kterých uvažuje Evropská komise, jsou zcestné a způsobí akorát nestabilitu a výkyvy trhu. Pro Echo24 to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podobně hovoří také europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) s tím, že bude jednoznačně bojovat za to, aby se nic takového nezavedlo. Přitom současná vláda v čele s ODS loni zařídila dotace na elektromobily pro české firmy za skoro 2 miliardy korun.
Ministerstvo dopravy vypsalo výzvu na dotace pro výstavbu elektronabíječek v hodnotě 400 milionů korun. Chce tak podpořit výstavbu elektronabíječek pro nákladní vozidla. V Česku je elektrických nákladních vozidel přitom registrováno pouze několik desítek. Samo ministerstvo označuje plán rozvoje za ambiciózní a tvrdí, že v současnosti je potřeba velké odvahy investorů k budování elektronabíječek. Ministerstvo však vychází ze schválené evropské regulace.
Evropská komise zvažuje zavedení celoevropských dotací na podporu slábnoucí poptávky po elektromobilech (EV). Teresa Ribera, výkonná místopředsedkyně Evropské komise, na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedla, že možnosti tohoto programu jsou stále ve fázi příprav, píše deník Financial Times. Německý kancléř Olaf Scholz sdělil, že Evropská unie pracuje na návrhu pobídek k nákupu elektromobilů aby podpořila výrobce automobilů.
Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů EU. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila. Agentuře DPA to řekla mluvčí unijní exekutivy. Propadnuté prostředky, celkem 1,04 miliardy eur, byly určené na podporu strukturálně slabších regionů. Evropská komise je Maďarsku zmrazila koncem roku 2022, když po analýze dospěla k závěru, že Budapešť porušuje základní hodnoty a standardy platné v EU.
Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Uvedl to ve středu Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o čerpání peněz z EU. V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. Dotace končí v množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Zpomalila se i dynamika přibližování ČR k průměru EU ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004
Vláda se poprvé v historii chystá měnit státní rozpočet kvůli povodním. Takže ještě letos by mohl schodek vyskočit o třicet miliard a v návrhu státního rozpočtu na příští rok bychom mohli operovat se schodkem o dalších deset miliard vyšším.
Evropská komise chce navrhnout zmrazení peněz, které má Slovensko získat z evropských fondů. Brusel tak chce reagovat na porušování demokratických norem, ke kterému v zemi dochází, napsala s odvoláním na svůj zdroj agentura Bloomberg. Evropská komise také v případě Slovenska chystá zahájit takzvané řízení o porušení unijního práva. Konkrétně prý komisi vadí zejména rozpuštění elitního útvaru slovenské prokuratury ÚSP, který měl na starosti nejzávažnější kriminalitu.
Hostem podcastu Pavla Štrunce byl Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Jeho úřad před pár dny vydal stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 a doporučil vládě rozpočtovou obezřetnost a hlavně systémové reformy. Kala ostře kritizoval současný přístup vlády k řízení státních financí. Připomněl, že rychlost zadlužování Česka je druhá nejvyšší v Evropské unii. Přesto podle něj vlády v minulosti nepřistoupily k žádným skutečným reformám, které by situaci řešily. „Všechny vlády se tváří reformně, všechny nám slibují, jak budou pracovat pro občany, ale dlouhou dobu na těch projektech usilovně nepracují,“ upozornil Kala.
Státní zástupce podal obžalobu na bývalého hradního kancléře Vratislava Mynáře kvůli dotaci na přestavbu penzionu v Osvětimanech, potvrdil mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma. Mynáře žalobce obžaloval z dotačního podvodu a z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Dotaci 5,99 milionu korun získala Mynářova společnost Clever Management před 13 lety, později úřady konstatovaly, že o peníze žádala neoprávněně. Dotaci firma loni v dubnu vrátila.
Evropská komise chce od Česka vrátit některé investiční dotace poskytnuté v letech 2017 a 2018 velkým českým zemědělským podnikům. Podle Komise totiž měla být podpora určena pouze malým a středním firmám vyplacena v souladu s pravidly Evropské unie. Česko tak podle ní musí zajistit vrácení této podpory. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Jména firem ani informace o rozsahu nesprávně vyplacené podpory neuvedla. Neúčelně vyplacené dotace kritizoval pro deník Echo24 předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. „Česká politika v oblasti zemědělských dotací je nastavena špatně a jasně zvýhodňuje velké podniky,“ říká předseda asociace Jaroslav Šebek.
Česko nikdy nepatřilo k baštám elektromobility. Podle dat Centra dopravního výzkumu pod ministerstvem dopravy bylo v Česku v roce 2023 registrováno 6 700 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 70 % více, jenže i tak byla země v podílu elektromobilů na trhu na 25. místě. A podle některých analytiků jsou dotace či pobídky v rozvoji elektromobility zásadní prvek. K firmám a podnikatelům mají zamířit téměř dvě miliardy.
Ministerstvo průmyslu a obchodu proplatí firmám Primagra a Fatra z holdingu Agrofert dotace, které stát původně zamítl. Obě společnosti ale poté uspěly u Městského soudu v Praze. Celkem jde zhruba o 12,5 milionu korun. Informuje o tom server iROZHLAS. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Ministerstvo v říjnu 2021 zamítlo 20 dotací firem z holdingu Agrofert. Důvodem byl audit k Babišově střetu zájmů.
Farmáři dnes v Česku protestovali proti byrokracii a ekologickým požadavkům v zemědělství a proti dovozu ze zemí mimo Evropskou unii. S až stovkami traktorů v jednotlivých krajích zpomalovali dopravu ve městech, na hlavních silnicích a u hraničních přechodů. Tam se setkávali s kolegy z dalších středoevropských zemí, kteří se do protestu také zapojili. Akce byla naplánovaná jako spíše symbolická, zablokovala ale hraniční přechod se Slovenskem v Hodoníně a omezila průjezd přes hranice na dalších místech.
Soud poslal do vazby ředitele Nemocnice Jihlava Lukáše Veleva. Novinářům to po skončení vazebního jednání řekl jeho právní zástupce. Muže spolu s dalšími devíti lidmi stíhá policie kvůli podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu. V kauze je obviněn například i bývalý generální ředitel ústecké Krajské zdravotní (KZ) Petr Malý, kterého představenstvo po jeho zadržení odvolalo z funkce. Státní zástupce navrhl uvalit vazbu na pět z deseti obviněných.
