Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Stanjura má problém. Rozpočtová rada ostře kritizuje jeho plány s rozpočtem

Národní rozpočtová rada (NRR) se ostře ohradila proti Rozpočtové strategii, kterou připravilo ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS). Za „politováníhodné“ označila NRR mimo jiné to, že Stanjura předložil strategii o více než měsíc později, podle zákona má být předložena do konce dubna. Schodek rozpočtu má podle tzv. výdajových rámců klesnout pod hranici 200 miliard až v roce 2026. Vyplývá to z ze stanoviska Národní rozpočtové rady k rozpočtové strategii na roky 2024- 26, kterou má Echo k dispozici.

Fialova vláda jede na autopilota

Vládní koalice si ve sněmovně schválila, že letošní schodek státního rozpočtu bude 295 miliard korun. Máme za sebou pět měsíců a už za ně dosahuje 271 miliard korun. Tomu, že svůj vlastní a vůbec nejdůležitější zákon, jímž státní rozpočet je, dodrží, už nevěří vůbec nikdo. Včetně Národní rozpočtové rady. „Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, respektive je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní.

Nejhorší schodek v historii? Zavažme výdaje, novela možná nebude nutná, doufá koalice

Konečná výše deficitu může o desítky miliard překonat schválený limit letošního státního rozpočtu. Opakovaně na to upozorňují ekonomové a v posledních dnech i vládní politici. Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR u Světové banky Jana Matesová dokonce míní, že Česko má nakročeno k dosud nejhoršímu schodku. Vláda nicméně nechce novelizovat letošní rozpočet, kromě hledání škrtů by ale mohla přistoupit k zásadnímu rozpočtovému opatření – vázání výdajů.

Přehledně: na čem stát od příštího roku sebere lidem víc peněz

Vládní konsolidační balíček ještě zdaleka není schválený, ze strany opozice lze ve sněmovně čekat dlouhé obstrukce. Ministerstvu financí se hroutí plán dodržet schodek rozpočtu, vzhledem k tomu, že jsme plánované konečné částky dosáhli už v květnu. Škrtat proto bude nutné začít mnohem dřív a mnohem víc. Kolem těchto plánů na snížení výdajů ale vláda mlží a stanoviska neustále mění. Na straně příjmů, tedy zvýšení daní, které začne platit od příštího roku, naopak příliš změn zřejmě nehrozí. Níže tedy přenášíme přehled daňových opatření.

Tohle se vysedět nedá. Bez zásahu půjde deficit přes 500 miliard

Po pěti měsících roku je deficit státního rozpočtu na 295 miliardách korun. Tam, kde měl být podle parlamentem schváleného rozpočtu po měsících dvanácti. Je zcela zřejmé, že zákon o státním rozpočtu se vládě Petra Fialy v žádném případě nepodaří dodržet. S přizpůsobením se realitě ale stále váhá. Ještě před pár týdny tvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura, že bude líp. Že do státního rozpočtu přijdou desítky miliard z příjmových daní, které odvedou firmy, a že rozpočtu pomůže i daň z mimořádných zisků energetik a bank.

Státní rozpočet zřejmě překročí naplánovaný schodek. Možnosti úspor jsou omezené

Dodržení naplánovaného schodku státního rozpočtu 295 miliard korun je krajně nepravděpodobné, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Možnosti dodatečných úspor v rozpočtu jsou podle ní omezené. Státní rozpočet byl ke konci května v deficitu 271,4 miliardy korun a přiblížil se tak naplnění celkového plánovaného schodku. Ministři jednají o možných úsporách, dohodu chtějí najít do dvou týdnů.

Vláda letošní rozpočet měnit nechce. Zvýšení schodku by bylo selhání, říká Pekarová

Vláda Petra Fialy (ODS) nepočítá s tím, že by bylo nutné novelizovat letošní rozpočet, navzdory tomu, co říkají ekonomové. Pro deník Echo24 to řekli představitelé koaličních stran. Podle nich je nyní třeba ostře škrtat, Fialův kabinet ale ve středu odložil jednání o snižování výdajů s tím, že zatím nejsou dostatečné podklady. Jakékoliv zvýšení schváleného schodku nad úroveň 295 miliard by bylo selháním vlády, řekla deníku Echo24 šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Pirát Bartoš jako poražený škrtů v rozpočtu. Jeho ministerstvo přijde o 60 procent výdajů

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok snížilo výdaje většině rozpočtových kapitol. S výraznějším růstem výdajů počítá pouze u ministerstva obrany a u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Naopak nejvíc musí výdaje omezit ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše (Piráti). Schodek rozpočtu by měl být v příštím roce 235 miliard korun, vyplývá z materiálu pro jednání vlády.

Vláda odložila jednání o škrtech. Reálná čísla uvidíme až v průběhu léta, říká Fiala

Vláda odložila jednání o škrtech, které mají pomoci udržet schodek letošního rozpočtu pod úrovní avizovaných 295 miliard. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl po výjezdním zasedání vlády ve Vimperku. Podle Fialy v tom není žádný spor uvnitř vlády ani váhání, ale zatím nejsou k dispozici veškeré potřebné materiály, které jsou k rozhodnutí jeho kabinetu potřeba. Experti přitom uvádí, že škrtat určitě bude potřeba a bude k tomu potřeba přistoupit co nejdříve.

Čachry s rozpočtem kritizují exministři financí i Piráti. ODS za svým ministrem stojí

Vláda Petra Fialy a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) se v posledních dnech ocitají pod ostrou palbou kritiky. Její náplní je mimo jiné letošní rozpočet, který po necelé půlce roku již téměř naplnil predikovaný celoroční deficit ve výši 295 miliard, ale také třeba neodhadnutá výše výběru tzv. windfall tax nebo zmatky okolo škrtání ve státní správě.

Příplatky za miliardy. Ostřelované snížení platů státu je jeden z jeho největších výdajů

Stát se v rámci svého šetření ve velkém pustil do krácení platů ve veřejné sféře. Ty chce ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou pro příští rok podle předběžného návrhu snížit všem zaměstnancům státu o 4 až 5 procent, krácení pak vzhledem k vývoji veřejných financí hrozí už letos. Krok vlády mnozí včetně opozice kritizují, objem vydávaných peněz a státem nabíraných lidí nicméně pravidelně narůstá. S různými příplatky pak výdaje na platy tvoří jednu z největších položek ve státním rozpočtu.

Proč poskočil rozpočet o další miliardy? V půlce května jsme měli jiná data, říká MF

V době, kdy byl představen ozdravný balíček, jsme měli jiná data než na konci května, kdy jsme vládě předložili státní rozpočet na příští rok. Pro deník Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Reagovalo tak na dotaz, proč původně oznámilo, že zmíněný balíček umožní, aby byl deficit rozpočtu příští rok 210 miliard, nyní se však mluví o 235 miliardách.

Stanjurova navrhovaná dieta. Platy spadnou všem, sekat se zřejmě bude ještě letos

Vláda Petra Fialy sice v květnu představila svůj velký úsporný balíček, který měl v následujících letech uzdravit veřejné finance, v posledních dnech se ale ukazuje, že stát bude muset zatáhnout za záchrannou brzdu ještě letos. Na řadu tak mají přijít především škrty na výdajích, tedy především u poskytovaných dotací a také platů ve státní sféře. Ty se mají v příštím roce podle nefinálního návrhu snížit všem o 4 až 5 procent, sekat se ale patrně bude muset ještě letos.

Vládní deficit byl nereálný už od okamžiku jeho schválení, míní Kalousek

Deficit letošního rozpočtu se nevyvíjí dobře, nelze ale ještě říct, že vláda schválený schodek za celý rok 295 miliard korun nedodrží. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V létě kabinet očekává příjmy z windfall tax, dividendu z ČEZ či peníze z evropských fondů, pak se uvidí, jaký je skutečný stav rozpočtu, míní. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) však vládou slíbený deficit nelze dodržet.

Ořezat tužku a škrtat musí všichni, burcují politici i experti. Vládu dohání rekordní schodek

Státní rozpočet pokračuje v trendu rekordů, které láme každý měsíc v souvislosti s aktuálním deficitem. Ten se podle výsledků zveřejněných ministerstvem financí posunul už 271,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a další představitelé vlády nyní vyzývají ke škrtům ještě v letošním roce. Škrtat by se mělo zejména ve výdajích ministerstev. Schválený schodek na letošní rok je totiž 295 miliard. Vláda má do konce června rozhodnout, zda bude nutná novela zákona o rozpočtu.

Dostali jsme se do stavu, kdy dotujeme všechno

Prezident NKÚ Miloslav Kala před časem po kontrole hospodaření státu prohlásil, že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační. Vláda Petra Fialy pár týdnů nato při prezentaci svého „konsolidačního balíčku“ ke snížení státních dluhů ohlásila „konec dotačního byznysu“. Dá se za to její zásah skutečně považovat? V čem dotace poškozují ekonomiku a rozkládají společnost? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli právě Kala s šéfem NRR a bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem a ekonomem Miroslavem Zámečníkem.

Bez zásahů je vážně ohroženo dosažení plánovaného schodku, varuje rozpočtová rada

Vývoj státního rozpočtu za květen potvrzuje některá rizika, na které jsme opakovaně upozorňovali. V komentáři zaslaném deníku Echo24 to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Na výdajové straně je podle rady patrný relativně rychlý růst výdajů, zejména těch na energetické kompenzace, na obsluhu dluhu a na sociální oblast, především důchody. Údaje o květnové výši deficitu naznačují, že udržet schodek v plánované výši bude bez dalších zásahů mimořádně obtížné.

Rozpočet už je 271 miliard v minusu. Stanjura ponese na vládu návrh nových škrtů

Státní rozpočet hospodařil v květnu se schodkem 271,4 miliard korun, po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 263,7 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto ostře vyzývá k tomu, aby stát do konce roku ušetřil. Příští týden ponese na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými chce ve druhé polovině roku zbrzdit prohlubování schodku. Schválená výše deficitu pro letošní rok je 295 miliard korun.

Máme absurdní počet radnic a na nich 100 tisíc úředníků. Toto vláda neotevřela, říká Hampl

Vláda Petra Fialy (ODS) představila v první půlce května tzv. ozdravný balíček a také důchodovou reformu. O tom, jaké budou dopady obou klíčových opatření, proč změny v důchodech nejsou „reforma“, jaké je riziko hry s přesuny v sazbách DPH, ale také o zklamání ze spotřební daně na tiché víno nebo proč za inflaci může vždy centrální banka a ne vláda, hovoří ve velkém rozhovoru pro deník Echo24 předseda Národní rozpočtové rady a někdejší viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Omezení ostrahy či videokonference místo schůzek. Jak ministerstva pomohou udržet schodek

Ministerstva budou s největší pravděpodobností muset už letos škrtat tak, aby došlo k udržení schodku rozpočtu schváleného vládou. Pro deník Echo24 to potvrdilo ministerstvo financí. Podle resortů, které oslovila redakce Echo24, pomoci mohou méně energeticky náročné budovy, intenzivnější digitalizace, ale také omezení tisku materiálů nebo nižší náklady na fyzickou ostrahu budov.

Je káva potravina a jak často smí vycházet noviny? Přehled největších záseků vládního balíčku

Vláda Petra Fialy nedávno představila balík opatření, kterými hodlá léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle škrtů ve státních výdajích a dotacích obsahuje také velké zvyšování daní, ať už se to týká jednotlivců firem, nebo DPH. Právě daňové změny teď ale dost zaměstnávají úředníky ministerstev, balíček totiž obsahuje řadu na první pohled nesmyslných změn.

Na tlak lobbistů u dotací či DPH jsme připraveni, ustupovat nehodláme, slibuje vláda

Střet s lobbisty se dá nyní čekat, jsme na něj připraveni a žádné velké změny v ozdravném balíčku dělat nebudeme. Shodli se na tom představitelé vládních stran, které oslovil deník Echo24. Podle nich je tlak zájmových skupin v podobných případech jasný, zvláště pokud se sahá na dotace, daně a různé v minulosti vylobbované benefity.

Musíme škrtat už letos, potvrdilo ministerstvo financí. Je znepokojeno vývojem rozpočtu

Ministerstvo financí předpokládá, že bude muset v druhé polovině roku přistoupit k úsporným opatřením týkajícím se výdajů státního rozpočtu. Samo ministerstvo pak plánuje uspořit na provozních nákladech tím, že zruší některá územní pracoviště finančních úřadů, čímž dosáhne úspory ve výši 150 milionů korun v následujících třech letech. Pro Echo24 to uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Na nutné škrty v rozpočtu opakovaně upozorňují ekonomové.

Vláda připouští škrtání ještě letos. Ministerstva nemají čekat na pokyn z financí

Představitele vládní koalice připouští, že bude ještě letos nutné škrtat na výdajové straně tak, aby byl dodržen schválený schodek rozpočtu ve výši 295 miliard. Podle místopředsedy rozpočtového výboru sněmovny Vojtěcha Munzara budou úspory nutné, jednotlivé resorty by ale neměly s hledáním možných škrtů čekat na pokyn ministerstva financí. Pro Echo24 Munzar řekl, že ministerstva by úspory měla hledat už nyní.

ODS jde mezi lidi. Poslanci budou v regionech vysvětlovat reformy a „vyvracet lži“

Sérii výjezdů po ČR zahájí v pondělí v Karlovarském kraji poslanci ODS. V regionech plánují diskuse s místními obyvateli, vysvětlovat chtějí připravované reformy, zásadní změny přitom prezentovala vládní koalice před týdnem v daních, dotacích a důchodovém systému. Na první misi se podle mluvčího strany Jakuba Skyvy vypraví do Ostrova, Sokolova a Karlových Varů šéf poslaneckého klubu občanských demokratů Marek Benda s poslanci Janem Burešem a Janem Hofmannem.

Zdroje tu nejsou. Připlaťte na přímých daních

18. února 2014. Jednání sněmovny. U řečnického pultu stojí poslanec Petr Fiala, přesně před měsícem zvolený novým předsedou ODS. Tepe vládu premiéra Bohuslava Sobotky, jehož ministrem financí je vůdce ANO Andrej Babiš, za zvětšující se schodky státního rozpočtu. „A tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla, který je nyní shodou okolností vedoucím poradcem pana premiéra, na otázky, kde sociální demokracie, kde vláda jí vedená vezme finanční prostředky, odpoví větou: ‚Zdroje tu jsou.‘ A už o rok později, v květnu 2003, se ukázalo, že zdroje tu nejsou.

Průzkum: většina si myslí, že konsolidační balíček přichází pozdě. Dvě pětiny lidí mu nerozumí

Konsolidační balíček k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, je podle 51 procent občanů nezbytný, nicméně dvě pětiny lidí mu nerozumí. Necelé tři čtvrtiny navíc nečekají, že navržené změny v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) sníží jejich náklady na život v Česku. Většina občanů si současně myslí, že návrh změn přichází pozdě, a podle více než dvou třetin občanů změny ani nevyřeší narůstající zadlužení státu. Vyplynulo to ze zjištění agentury Median pro Český rozhlas.

Babiš jako démon pořád funguje

Po dlouhých měsících vysoké inflace, která přinesla nevídaný propad životní úrovně, zdražování energií a hrozivě se zvyšující schodek státního rozpočtu, v posledních týdnech vláda vypouštěla testovací balonky jako předehru k hlavnímu představení, které minulý týden uvedl kabinet Petra Fialy pod titulem Česko ve formě. Za pět minut dvanáct. Marketingová hesla jdou a nepotřebují k tomu ani služby Marka Prchala. Ano, ať by představili jakýkoli ekonomický reformní balíček, byl by podroben zkoumání a kritickému pohledu. Navíc se  na něm musela domluvit na první pohled nesourodá koalice.

Zdanění marihuany by vyneslo 10 miliard. Vláda raději zvyšuje odvody. „Smutné,“ míní ekonom

Do konsolidačního balíčku se nedostala řada opatření, které vládě navrhoval její poradní orgán –NERV. Mezi nimi i zdanění regulovaného trhu s konopím. Podle analýz by legalizace marihuany, respektive otevření přísně regulovaného trhu s konopím mohlo jen na daních a poplatcích přinést do státní kasy 8 až 10 miliard korun ročně. „Komunikačně by to bylo pro vládu skvělé a v těch návrzích to bylo. To mi připadá smutné,“ posteskl si ekonomický poradce vlády Dominik Stroukal.