VLÁDA A VALORIZACE

Vláda slibuje nejrůznější valorizace. Ale rezort financí varuje před rozpočtovými dopady i ztrátou kontroly

VLÁDA A VALORIZACE
Vláda slibuje nejrůznější valorizace. Ale rezort financí varuje před rozpočtovými dopady i ztrátou kontroly

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vláda v programovém prohlášení slibuje zavedení několika valorizačních mechanismů, které by měly postupně navyšovat třeba rodičovský příspěvek, ale také příspěvek na péči nebo platby za státní pojištěnce. Ministerstvo financí se ale k těmto změnám staví rezervovaně. Pro Echo24 MF upozornilo, že rozpočtové dopady a ztráta kontroly v době krize jsou v souvislosti s valorizacemi velmi nebezpečné. Při pravidelném zvyšování sociálních dávek může navíc dojít k posílení motivace lidí opouštět pracovní trh.

Vláda Petra Fialy (ODS) má teď zcela jiné starosti než přemýšlet o nových valorizačních systémech. Naopak ve čtvrtek ve sněmovně poslanci jednali o zpomalení běžných valorizací penzí. V programovém prohlášení přitom slibuje ještě zavést valorizaci minimální mzdy, rodičovského příspěvku, slevy na poplatníka, příspěvku na péči a plateb za státní pojištěnce. Nejčastěji se nyní skloňuje rodičovský příspěvek, který ale nechce valorizovat ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Není žádným překvapením, že ve vládní debatě na toto téma budu jako ministr financí logicky zdrženlivý ke zvyšování sociálních dávek včetně rodičovského příspěvku. Tím spíše, že bychom tím šli zcela proti společnému úsilí snížit zděděné strukturální deficity a zpomalit zadlužování země,“ uvedl již dříve pro Echo24 Stanjura. „Co je myslím správná cesta, je debatovat zkrácení doby jeho pobírání, která je u nás 2,5 krát delší než evropský průměr. Pokud bychom pobírání rodičovského příspěvku zkrátili o jeden rok, roční výše příspěvku by fakticky vzrostla a posílili bychom trh práce zhruba o 100 tisíc lidí. Samozřejmě s tím, že takový krok by se neobešel bez dodatečných investic do předškolních zařízení,“ dodal Stanjura.

Velmi se také řeší valorizace plateb za státní pojištěnce. Ty se mají od roku 2024 počítat z vyměřovacího základu každoročně navýšeného o součet růstu cen a poloviny růstu reálné mzdy. Vychází z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát hradit příští rok. Pro roky následující se bude daný vyměřovací základ zvyšovat obdobným způsobem jako každoročně dochází k pravidelné valorizaci důchodů. V návrhu rozpočtu na příští rok je ale vstup této valorizace v platnost odložen o rok, tedy na rok 2025. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nicméně uvedl, že tato informace se do návrhu dostala omylem.

Podle serveru iRozhlas.cz také ministerstvo financí zarazilo ministerstvem práce a sociálních věcí i vládou slibovanou valorizaci příspěvku na péči.

MF je k valorizacím rezervované

Mluvčí ministerstva financí Stefan Fous deníku Echo24 řekl, že za MF obecně platí, že pozitivem valorizačních automatů je větší transparentnost, dlouhodobá předvídatelnost systémů a omezení možnosti vlád využívat těchto nástrojů ke svému krátkodobému politickému prospěchu a nesystémovým manipulacím s výdaji státního rozpočtu.

„Naopak jako rizika MF vnímá zejména nadměrné rozpočtové dopady a ztrátu kontroly nad nástroji sociální politiky zejména v období krize, kdy může v důsledku poklesu reálných mezd a současného významného nárůstu sociálních dávek dojít k posílení negativních motivací například opouštět trh práce,“ uvedl pro Echo24 Fous s tím, že zejména z důvodu významné rozpočtové nákladnosti, která by šla zcela proti snahám vlády snižovat schodky veřejných financí, je proto MF k valorizačním automatům u sociálních dávek rezervované.

„Co se týče valorizace plateb za státní pojištěnce, ta není součástí ozdravného konsolidačního balíčku a předpokládáme, že bude předmětem politických jednání v rámci příprav státního rozpočtu na příští rok. Stejně tak nyní vládní koalice povede politická jednání o rodičovském příspěvku,“ uvedl Fous a potvrdil dřívější Stanjurova slova o tom, že z pohledu MF je u rodičovského příspěvku klíčové zejména zkrácení doby jeho pobírání, jež je u nás 2,5 krát delší než evropský průměr. „Pokud bychom pobírání rodičovského příspěvku zkrátili o jeden rok, roční výše příspěvku by fakticky vzrostla a posílili bychom trh práce zhruba o 100 tisíc lidí. Samozřejmě s tím, že takový krok by se neobešel bez dodatečných investic do předškolních zařízení,“ dodal Fous.

Ministerstvo financí podle návrhu rozpočtu na příští rok plánuje hospodařit se schodkem 235 miliard. Podle rozpočtových pravidel musí vláda projednat první návrh rozpočtu do 20. června. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun, někteří ekonomové ale předpokládají, že bude vyšší. Vláda nicméně odmítá, že by chtěla zákon o letošním rozpočtu novelizovat, argumentuje konsolidačním balíčkem a tím, že část úspor zavede už letos (psali jsme zde).

„Pokud jde o programové prohlášení vlády, MF již splnilo celou řadu bodů ve své gesci, a to například zjednodušení systému DPH, zrušení daňových výjimek, zrušení EET, zvýšení limitu plátcovství DPH a souběžné navýšení limitu u paušální daně,“ dodal Fous v souvislosti s konsolidačním balíčkem. „Dodáváme, že MF dle rozpočtových pravidel splnilo povinnost předložit každý rok do konce května předběžný pracovní návrh týkající se přípravy státního rozpočtu na příští rok, který bude v nadcházejících týdnech předmětem intenzivního jednání se všemi resorty a rozpočtovými kapitolami na vládní úrovni,“ řekl Fous.

 

Jan Křovák