Nečekaně ostře skončila ve středu večer celá debata o vládním úsporném balíčku – v průběhu jednání poslanecké sněmovny se totiž do sebe opřeli někdejší ministr financí Miroslav Kalousek a nynější místopředseda vlády Ivan Bartoš. Šéf Pirátů Kalouskovi připomněl léta staré video, během něhož bývalý předseda TOP 09 říkal Pirátům, že „jsou sice k….i“, ale pořád lepší než někdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Poslanci od středečních odpoledních hodin řeší takzvaný vládní konsolidační balíček, který přináší především daňové změny a škrty ve výdajích státu. U řečnického pultíku zazněla především kritika ze strany opozice, ale také řada ojedinělých hlášek. Řeč byla třeba o Pokémonech, galantnosti a stokoruně do státního rozpočtu. Sněmovna si odhlasovala, že bude jednat do půlnoci.
Debata poslanců o vládním úsporném balíčku a zpomalení růstu důchodů se v úterý protáhla až do pozdních hodin. Sněmovna měla vzhledem k dlouhému řečnění opozice dlouho potíže dostat se vůbec ke schválení pořadu schůze, poté se zasekla na rozpravě o penzích. U řečnického pultíku se v průběhu dne prostřídali především představitelé opozice, kteří vládu Petra Fialy kritizovali za ledasco.
V den, kdy se ve sněmovně začíná projednávat velký vládní úsporný balíček, je jasné, že ho ještě čekají změny. Ministerstvo financí nyní přiznává, že se jeho finální podoba může lišit zásluhou tzv. pozměňovacích návrhů, a to jak vládních poslanců, tak opozice. Změny se navíc čekají už i letos. Aby byl stát schopen udržet schodek rozpočtu na alespoň podobné výši, jakou si určil, bude muset především na platech státních zaměstnanců a dotacích ušetřit minimálně desítky miliard. Podle osloveného ekonoma by stát některé úspory pro příští léta měl provést už nyní.
Nevíme, co bude letos, ale začínáme řešit, co bude příští rok. Poslanecká sněmovna startuje projednávání zásahů do daní, důchodů a sociálních dávek, které před dvěma měsíci poprvé představila koaliční vláda Petra Fialy. Ty by spolu se škrty dotací a peněz na platy zaměstnanců státu měly snížit očekávaný schodek státního rozpočtu na příští rok o 84 miliard a na rok 2025 o 150 miliard korun. To má být výsledek všech těchto zásahů, kterým se ve veřejné debatě říká „konsolidační balíček“.
Poslancům na stůl míří jeden z nejdůležitějších zákonů za dlouhou dobu – v úterý se totiž ve sněmovně začne projednávat takzvaný ozdravný balíček, který přináší změny v daních z příjmu, nemovitostí nebo v systému DPH. Čeká se náročné jednání, opozice už dopředu avizovala obstrukce s tím, že vládní většina nejedná konstruktivně. Strany koalice zase hrozí tím, že ANO a SPD v případě průtahů zkrátí řečnický čas. Podle expertů je zároveň legislativní proces ve sněmovně právě tím prostorem, na který čekají nejrůznější zájmové skupiny.
Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas (ČRo), kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů. Většina lidí se domnívá, že by měl stát šetřit hlavně ve výdajích za státní správu.
Stát letos vybírá historicky nejvíce peněz z daní, čeká také na rekordní příjem z dividend ČEZu, přesto nadále podle ekonomů hrozí schodek ve výši i 350 miliard korun. České státní kase pomáhají rekordní zisky nejen právě firmy ČEZ, ale také dalších velkých společností, včetně například Agrofertu, který loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Celkem stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že daňové příjmy nemohou v polovině roku dosahovat poloviny jejich předpokládané výše za celý rok.
Vláda Petra Fialy (ODS) o nutnosti případných letošních škrtů rozhodne během července. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při zveřejnění informace, že schodek rozpočtu po půl roce činí 215,4 miliard, což je o desítky miliard lepší výsledek než se ukazovalo po květnu. Na celý rok je schválen schodek ve výši 295 miliard, experti odhadují, že bude s největší pravděpodobností překonán – podle ekonomů by měl dosáhnout 350 miliard.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 215,4 miliard korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 251,4 miliard. Červnové hospodaření rozpočtu přineslo oproti tradičně slabému květnu výrazné zlepšení o rovných 56 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda červnový pokles schodku očekávala, zůstává nicméně obezřetná. Na celý letošní rok je schválen deficit ve výši 295 miliard,
Poslanci v pátek kvůli sporům o evropské migrační dohodě navzdory očekávání neschválili zvýšení spotřební daně z motorové nafty na původní úroveň. Ta měla stoupnout už od srpna, a to o 1,5 koruny na litr. Nižší daň na naftu i benzin platila od loňského léta, kdy ji kabinet Petra Fialy prosadil jako úlevu kvůli loňským vyšším cenám pohonných hmot, které rozhýbala válka na Ukrajině. Problémem ale je, že státu tak každý měsíc utíkala asi miliarda, vzhledem k nejisté situaci v dolní komoře parlamentu je ale otázkou, kdy ke schválení dojde.
„Česko není v bezpečí; Česká republika se musí připravovat na reálnou hrozbu konfliktu,“ nejen takové formulace se poprvé objevují v Národní bezpečnostní strategii, kterou vláda tento týden schválila. Dokument, který má zastřešovat snahu státu na poli bezpečnosti obsahuje několik novinek. Poprvé se v něm mluví o celospolečenské participaci na obraně či o bezpečnosti ve vesmíru. Rusko je také poprvé jmenováno jako přímá hrozba pro Českou republiku a pro mezinárodní řád.
Kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu na svém jednání projednal a schválil zásadní bod pro českou ekonomiku – takzvaný konsolidační balíček. Na následné tiskové konferenci nicméně chyběl strůjce balíčku, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který navíc sliboval, že vláda bude veřejnosti svědomitě vysvětlovat, proč je balíček důležitý a proč se musí přijmout. Není to poprvé, co Stanjura na tiskovou konferenci, na níž by měl představit svůj zásadní bod, nepřišel.
Vláda ve středu schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí, včetně připojené novely zákona o hazardních hrách. Na twitteru to napsal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), tweet ale po několika minutách smazal. V textu neupřesnil, zda ve středu kabinet balíček nějak upravoval. Ministři před jednáním nevylučovali možnost technických změn, zásadně ale do balíčku zasahovat nechtěli. Konsolidační balíček obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny.
Státní rozpočet se propadá do čím dál vyšších schodků. A s každým dalším měsícem a dalším zveřejněným výsledkem reálného stavu výdajů a příjmů státu se propadá i důvěra. Koaličních stran vůči sobě navzájem. Ekonomů a dalších pozorovatelů stavu státních financí k tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura ještě vůbec sedí za volantem a je schopen vývoj státních financí řídit. A navrhnout vládě zákroky, na nichž by se realisticky byla schopna dohodnout, aby dostala výdaje státu pod kontrolu. To, co stát stahuje do hlubokých dluhů, totiž nejsou chybějící příjmy. Ty v zásadě kopírují vývoj ekonomiky i inflace.
V době, kdy se vedou pravidelné debaty o potřebě snižovat státní výdaje, vyšly statistiky o výši platů a odměn ve státní správě za loňský rok. Z dat sesbíraných organizací Hlídač státu pro její projekt Platy úředníků vyplývá, že největší platy v roce 2022 brali šéfové České pošty nebo Správa železnic, podobné to bylo i s bonusy nad rámec základního platu.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ schválila v pondělí večer výplatu dividend ve výši 145 korun za akcii, jak navrhovalo ministerstvo financí. Jedná se o rekordní výši dividendy, která vychází z loňského rekordního zisku. Letos tak stát získá na dividendách ČEZu rekordních 54 miliard korun. Výplata má podle očekávání MF pomoci zachránit letošní státní rozpočet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí odpoledne novinářům řekl, že peníze půjdou na pomoc s energiemi.
Poté, co vláda ustoupila od svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců, zůstavají velkou neznámou osobní odměny a příplatky, které zaměstnanci dostávají nad rámec základního tabulkového platu. Velký úsporný balíček totiž sice počítá se snížením celkové částky určené na platy a další odměny alespoň o 2 procenta, podle ministerstva financí je ale na každém resortu, kde si škrtne. Aktuální situace je přitom taková, že si na některých ministerstvech přijdou lidé v bonusech na tisíce, případně i více než 10 tisíc korun.
Vláda schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá prozatím se schodkem 235 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně doplnil, že deficit se bude pohybovat někde mezi 235 a 270 miliardami. Druhé číslo zmínil už minulý týden ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky nicméně řada veřejných institucí bude počítat s tím, že cílový deficit je právě 270 miliard.
V debatách o výsledné podobě schodku státního rozpočtu lehce zapadlo, že vláda ve středu vycouvala ze svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců. Ty se v rámci úspor měly snižovat o 5 procent, kabinet je ale ponechá na úrovni letošního roku. Opět se tak na výdajích státu bude šetřit méně, než se avizovalo. Ministerstvo financí nyní počítá jen s tím, že se lehce sníží celková výše částky, která jde na platy a další odměny.
Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi schválenými 235 miliardami korun a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu.
Státní rozpočet bobtná, schodek na letošní rok ani ne v polovině roku dosahuje závratné výše a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přichází se stále novými úspornými balíčky a plány, kde škrtat. Komunikace je ale chabá, informací málo, což vadí především koaličním Starostům. Ti říkají, že nechtějí nabourávat existující dohody, ze stylu práce resortu financí jsou ale dost nervózní.
Navrhujeme schodek rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun, půjdeme drobně nad rámec schváleného konsolidačního balíčku. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr FIala (ODS) následně doplnil, že se bude jednat v rámci schodku 235 až 270 miliard. V posledních týdnech se hovořilo o různých variantách schodku. Národní rozpočtová rada (NRR) přitom varuje, že realita rozpočtu pro rok 2024 se bude odrážet od výsledku letošního hospodaření, který je ale zatím velmi nejasný. Rozpočet předloží vláda sněmovně v září.
Tři částky za padly za poslední měsíc a půl v souvislosti s možným schodkem rozpočtu v roce 2024. Naposledy mluvil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) o 270 miliardách, konsolidační balíček měl přitom zaručit výrazně nižší deficit pro příští rok ve výši 210 miliard. Rozpočet na příští rok projedná ve středu vláda. Ministerstvo financí předkládá vládě materiál v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech.
Průměrná domácnost v Česku by po devíti větších daňových změnách z vládního balíčku ročně přišla o 7614 korun. Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíce úplných rodin s dětmi. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění. Vyplývá to z analýzy dopadů na domácnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). V Česku je 4,49 milionu domácností. Průměrná domácnost má 2,29 členů.
Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních dnech intenzivně řeší, co dělat s letošním rozpočtem. Naprosto zásadní jsou přitom příjmy z daně z příjmu právnických osob či z dividend ČEZu. Naopak spotřeba domácností v prvním čtvrtletí výrazně zaostávala oproti původním predikcím, nyní se očekává oživení, ale celkově bude letos spotřeba vychýlená spíše negativně a rozpočtu tak nepomůže, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Valná hromada ČEZu, která rozhodne o výši dividendy, se uskuteční 26. 6.
Vláda by se chtěla v příštím roce dostat na deficit státního rozpočtu ve výši 270 miliard. Po jednání kabinetu to ve středu řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Jde o 60 miliard vyšší deficit, než o jakém vláda hovořila, když v květnu představovala konsolidační balíček. V původním návrhu rozpočtu na příští rok se pak mluví o 235 miliardách.
Stát nemá šanci udržet letošní plánovaný schodek. Už na konci května dosahoval 271 miliard korun, což je nejvíce od vzniku samostatné republiky. Za celý rok ho přitom vláda optimisticky plánovala na 295 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sice nadále odmítá, že se bude muset výše deficitu navýšit, slíbil ale, že stát už letos ušetří alespoň dvacet miliard na výdajích. Jednotliví ministři se však nechtějí svých prostředků lehce vzdát a škrtat v dotacích. Proto se rozhodnutí o škrtání posouvá, ačkoliv dvacet miliard rychlý růst schodku stejně příliš nezachrání.
Vláda schválila rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí ČR na léta 2024–2026. Dokument ostře kritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). O návrhu rozpočtu na příští rok vláda nejednala, protože byli tři členové vlády omluveni, diskuse se čeká příští týden, cílem by ale měl být deficit ve výši 270 miliard. Řekl to ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Proběhla také „otevřená a konstruktivní“ diskuse o letošních škrtech, řekl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Národní rozpočtová rada (NRR) se ostře ohradila proti Rozpočtové strategii, kterou připravilo ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS). Za „politováníhodné“ označila NRR mimo jiné to, že Stanjura předložil strategii o více než měsíc později, podle zákona má být předložena do konce dubna. Schodek rozpočtu má podle tzv. výdajových rámců klesnout pod hranici 200 miliard až v roce 2026. Vyplývá to z ze stanoviska Národní rozpočtové rady k rozpočtové strategii na roky 2024- 26, kterou má Echo k dispozici.
