Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle státní agentury TASS označil víkendové útoky na mosty v Brjanské a Kurské oblasti za teroristický čin, ze kterého obvinil Ukrajinu. Kyjev zatím na vyjádření šéfa Kremlu nereagoval. Podle agentury Reuters Putin, z jehož rozkazu ruské síly v únoru 2022 zaútočily na sousední zemi, otevřeně zpochybnil smysl mírových rozhovorů s Ukrajinou.
„Nacisté vstoupili do války v poněkud dětinské iluzi, že budou bombardovat všechny ostatní a nikdo nebude bombardovat je. V Rotterdamu, Londýně, ve Varšavě a na půlstovce dalších míst uvedli svou poněkud naivní teorii v život. Zaseli vítr a teď sklidí bouři,“ prohlásil velitel britského bombardovacího letectva Arthur Harris v červnu 1943 v projevu, kterým oznamoval začátek strategického bombardování Německa. O dva roky později německá města ležela v ruinách.
Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že dnes ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Rusko na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, nereagovalo. "Dnes bez civilních ztrát byly spuštěny ve 4:44 ráno první výbuchy," uvedla SBU na sociálních sítích.
Ruské memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů, které dnes v Istanbulu předala ruská delegace ukrajinským zástupcům, předpokládá uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž požaduje mimo jiné omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Ukrajina a Rusko se při dnešním druhém kole rozhovorů v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců. Týkat se má především mladých a zraněných, řekl po jednání ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, informovala agentura Reuters. Podle Moskvy Rusko navrhlo Ukrajině příměří na 2-3 dny na určitých úsecích fronty.
Na pozadí mohutného ukrajinského útoku hluboko v týlu nepřítele, který Rusku poničil desítky bombardérů, začalo v tureckém Istanbulu další kolo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací. Během předchozího setkání na stejném místě minulý měsíc se strany dohodly na výměně zajatců tisíc za tisíc. Podle agentury Reuters požaduje ukrajinská strana 30 denní příměří, výměnu všech zajatců a návrat ukrajinských dětí unesených Ruskem. Jednání skončilo přibližně po hodině. Turecko uvedlo, že výsledky jednání nejsou negativní.
Spojené státy nebyly předem informovány o rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku, který zničil přibližně 40 ruských vojenských bombardérů na pěti základnách hluboko na území Ruska. Podle informací ukrajinských bezpečnostních složek, které citovala stanice CBS News, byla operace plánována více než 18 měsíců a osobně ji dohlížel prezident Volodymyr Zelenskyj.
Den před druhým kolem mírových jednání v Istanbulu Ukrajina i Rusko výrazně zesílily vzájemné útoky. Ukrajinská armáda podnikla o víkendu dosud nejrozsáhlejší operace na území nepřítele od začátku války. Podařilo se jí zničit desítky ruských bombardérů na několika leteckých základnách v týlu nepřítele a zřejmě také vyhodit do povětří nákladní vlak s palivem. Spadlé železniční mosty v Brjanské a Kurské oblasti rovněž mohou souviset s ukrajinskými operacemi.
Ukrajinská delegace se v pondělí v Istanbulu zúčastní přímých jednání se zástupci Ruska o možnostech dosažení konce více než tři roky trvajícího konfliktu, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že určil ukrajinské pozice před rozhovory v Istanbulu. Kyjev podle Zelenského požaduje úplné a bezpodmínečné příměří, propuštění zajatců a návrat ukrajinských dětí unesených Ruskem.
V ruské Kurské oblasti, která leží u hranic s Ukrajinou, se dnes zřítil most, když po něm přejížděl nákladní vlak. Jeden ze strojvedoucích utrpěl zranění, informují agentury TASS a Reuters. Jde o druhý takový incident za pár hodin. Most se zřítil také v Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou, kde poté narazil osobní vlak a vykolejil, což si vyžádalo nejméně sedm životů.
V ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou se v noci na dnešek zřítil most, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Nejméně sedm lidí zahynulo, uvedl gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. V nemocnicích skončilo 44 z 69 zraněných lidí. Zraněny byly i tři děti, jedno těžce. Podle agentury RIA Novosti je mezi mrtvými i strojvůdce. Podle úřadů se most zřítil v důsledku zásahu zvenčí.
Baltské moře se v nadcházejícím týdnu může stát dějištěm mimořádně napjaté vojenské situace, píše německý deník Bild. Zatímco Severoatlantická aliance zahajuje své tradiční námořní cvičení Baltops, které se koná každoročně na začátku června už více než 50 let, do stejné oblasti vyslal svou flotilu na cvičení také ruský prezident Vladimir Putin. Ruské manévry přitom podle deníku začaly s měsíčním předstihem oproti běžnému harmonogramu.
Ruská delegace vedená poradcem ruského prezidenta Vladimirem Medinským dorazí 2. června do Istanbulu na druhé kolo přímých rozhovorů s Ukrajinou, potvrdila mluvčí ruské diplomnacie Marija Zacharovová. Kyjev k jednáním požadoval dopředu ruské memorandum, to ale podle Zacharovové doveze ruská delegace až do Istanbulu. Předchozí kolo rozhovorů se konalo 16. května a skončilo dohodami o výměně zajatců v poměru „1 000 za 1 000“ a představením vize možného budoucího příměří.
Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Spojené státy nechtějí, aby se Ukrajina k alianci připojila. Americké televizi ABC News to řekl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg. Podle agentury Reuters se Kellogg vyjadřoval k informacím, že Rusko chce písemný slib ohledně toho, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ o Ukrajinu a další někdejší země Sovětského svazu.
Srbské zbrojovky dál dodávají munici Kyjevu navzdory neutralitě, kterou v rusko-ukrajinské válce oficiálně hlásá Bělehrad. Uvedla to dnes ruská rozvědka SVR, která ve svém prohlášení označila počínání srbského zbrojního průmyslu za ránu do zad Rusku jako tradičnímu spojenci balkánské země. SVR obvinila členské státy NATO, na prvním místě Českou republiku, že pomáhají zprostředkovat dodávky srbské munice ukrajinským vojákům.
V roce 2024 získalo Rusko od KLDR až 9 milionů dělostřeleckých granátů a munice, včetně ráží 122 mm a 152 mm, a také 100 balistických raket. Podle ukrajinského radia NV to dnes uvedla v první zpráva Monitorovacího týmu pro mnohostranné sankce (MSMT), který tvoří 11 členských zemí OSN. Pro porovnání česká muniční iniciativa měla loni dodat bránící se Ukrajině1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží a letošní rok dalších 400 000 kusů velkorážové munice.
Klára Hosnedlová, původem z Uherského Hradiště, dnes žijící v Berlíně, je známá svou schopností posouvat hranice sochařství. Česká umělkyně představuje v Berlíně vskutku velkolepou instalaci, jedná se o její dosud nejambicióznější a nejrozsáhlejší dílo. Zahraniční výtvarní kritici už projevují patřičné nadšení, není se jim co divit.
Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS. Moskva čeká na rychlou odpověď Ukrajiny, dříve poznamenal podle médií ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. Tento poradce ruského prezidenta Vladimira Putina vedl ruskou delegaci na prvních přímých jednáních s ukrajinskou delegací za více než tři roky, které se tento měsíc uskutečnily také v Istanbulu.
Rusko shromažďuje přes 50.000 vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila bezmála 300 ukrajinských dronů nad celkem 13 oblastmi na západě země. Šlo by tak o jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků na ruské území od začátku války. Zničení desítek bezpilotních prostředků nepřítele hlásí také Ukrajina.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v ruském zajetí více než 200 ukrajinských válečných zajatců, napsala dnes agentura AP. K mnoha úmrtím pravděpodobně přispělo týrání v ruských věznicích, dodala agentura s odvoláním na zástupce lidskoprávních organizací, OSN, ukrajinské vlády a ukrajinské soudní lékařky, která provedla desítky pitev mrtvých válečných zajatců. Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly.
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to dnes bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social. Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu.
Americký prezident Donald Trump tento týden zvažuje, že uvalí sankce na Rusko, jelikož ho šéf Kremlu Vladimir Putin čím dál více frustruje pokračujícími útoky na Ukrajinu a pomalým tempem mírových rozhovorů. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s Trumpovými úvahami.
Slova německého kancléře Friedricha Merze (CDU/CSU), že Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu dodaných zbraní a může tak útočit na vojenské cíle v Rusku, nezůstala bez podrážděné odezvy Moskvy. Nejprve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil kancléřovy výroky za "nebezpečná rozhodnutí". Ruský prezident Vladimir Putin šel pak ještě dál: doslova uvedl, že v případě, že dojde k povolení úderů hluboko uvnitř země, "nebude to znamenat nic jiného než přímou účast zemí NATO, USA a Evropy ve válce na Ukrajině".
Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 99 ukrajinských dronů během noci na dnešek nad sedmi ruskými regiony. Ukrajinské letectvo v noci na platformě telegram varovalo před útoky ruských dronů, leteckých pum a hrozbou raket, o celkovém rozsahu ruského vzdušného útoku ale zatím neinformovalo. Z Ruska nejsou dostupné informace o případných škodách nebo obětech, ukrajinské úřady informovaly o dvou zraněných v Dněpropetrovské oblasti.
Člověk dnes nikdy neví, která z mnoha sentencí, jež se do veřejného prostoru – třeba každodenně – vypouští, ho bude na dlouhou dobu definovat. Například koordinátor vládní strategické komunikace plukovník Otakar Foltýn. Je to už tři čtvrtě roku, co ve spíš komorním prostředí na besedě s publikem na festivalu ve Slavonicích cosi řekl. A vášnivé (a někdy taky hysterické) debaty se o tom vedou ještě dnes (například v čerstvém diskusním střetu s Janem Zahradilem v pořadu Echo Prime Time). Způsobilo to jedno slovo. Pokud by to někdo náhodou nevěděl, bylo to slovo „svině“.
Suvalský koridor, strategický úzký pás mezi Litvou a Polskem, se poslední týdny ocitá v centru pozornosti. Roste totiž obava, že pokud Rusko napadne NATO, učiní tak právě zde. V Litvě se připravují nejen vojáci, ale i obyvatelé – někteří zvažují útěk, jiní se smiřují s tím nejhorším. Tento přibližně 65 kilometrů široký pruh území na hranici Polska a Litvy, sevřený mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a spojencem Moskvy Běloruskem, označují západní armády za „strategické hrdlo“ východního křídla NATO.
Záběry, na kterých manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová svého muže odstrčila pár chvil po té, co se otevřely dveře od letadla, se začaly šířit na proruských sítí, jako je mimo jiné Russia Today. Ironický komentář přidala i mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle které jako vysvětlení chybí už jen tvrzení, že šlo o sabotáž ze strany Moskvy. Na videozáznamu je vidět, jak personál otevírá dveře letadla, za nimiž stojí Macron a dívá se směrem ke kokpitu.
Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Německo. Kreml toto rozhodnutí kritizoval jako nebezpečné. „Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne,“ řekl německý kancléř.
Letecký poplach kvůli hrozbě ruských dronových a raketových útoků platil v noci na pondělí na celé Ukrajině. Rusko podniklo údery proti Záporožské, Chmelnycké nebo Charkovské oblasti, vyplývá ze zpráv serveru Ukrajina pravda. Výbuchy se ozývaly také v Kyjevě a Oděské oblasti. Úřady hlásí zraněné. Kvůli ruským útokům na Ukrajině druhou noc za sebou odstartovaly polské stíhačky. Šest hodin trval letecký poplach v Kyjevě, informovaly v pondělí ráno úřady v ukrajinském hlavním městě.
