Ruská invaze na Ukrajinu nepřestává překreslovat geopolitické mapy. Zatímco osud samotné Ukrajiny je závislý na vývoji na bojišti, ostatní země se snaží situaci ukočírovat, aby se nevymkla kontrole, popřípadě aby z toho něco vytěžily pro sebe. V minulých dnech se množily další náznaky, že ruská agrese se nevyvíjí podle plánů. První byla zpráva, že Vladimir Putin údajně zavřel šéfa zahraniční sekce FSB a jeho zástupce do domácího vězení.
Ukrajina a Rusko značně pokročily v přípravě návrhu mírové dohody, která má ukončit ruskou invazi. Kyjev se má údajně vzdát ambicí vstoupit do NATO nebo nesmí dovolit na svém území přítomnost základen cizích států, dostane ale na oplátku určité bezpečnostní záruky. S odvoláním na tři osoby obeznámené s jednáními obou států o tom informuje server Financial Times.
Rusko pod tíhou sankcí může zbankrotovat již během středy. Zahraniční věřitelé totiž čekají, zda Rusko vyplatí 117 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) jako úrok ze státních dluhopisů. Moskva už dříve upozornila, že peníze má, ale že kvůli sankcím, které na ni za její invazi na Ukrajinu uvalily západní země, možná nebude schopna peníze do zahraničí odeslat. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.
Vojenská situace na Ukrajině se během uplynulých 24 hodin zásadně nezměnila, uvedl ve středu ráno ukrajinský generální štáb. Ukrajinské síly podle něj podnikly devět náletů na kolony ruských vojsk a na jednotlivých úsecích podnikly protiútoky. Podle informací ukrajinské armády již ruské ozbrojené síly přišly o více než 13 800 vojáků, 84 letadel a zhruba 430 tanků.
Pozoruhodný čin ruské redaktorky Mariny Ovsjannikovové, která vběhla během vysílání před kamery s cedulí s nápisem No War a s ruským textem odsuzujícím válku a označujícím zprávu za propagandu, vzbudil předevčírem nadšení. Také já od té chvíle chci napsat článek o naději v ruské ženy. Jenže to nadšení poněkud zchladily včera některé relativizující komentáře z ukrajinské strany, jimž se okolnosti a provedení zdály poněkud podezřelé.
Na Ukrajině zemřel další novinář. Po střelbě v okolí Kyjeva nepřežil válečný kameraman americké stanice Fox News Pierre Zakrzewski. Ten byl na místě spolu s korespondentem televize Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován. Celkem už při ruské agresi zemřeli čtyři novináři. „Pierre byl válečným kameramanem, který pro Fox News pokrýval téměř každý mezinárodní příběh od Iráku po Afghánistán nebo Sýrii,“ uvedla Scottová.
Rusko zavádí sankce proti americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi, šéfovi diplomacie USA Antonymu Blinkenovi, ministrovi obrany Lloydovi Austinovi a dalším představitelům současné americké administrativy. Na svých internetových stránkách o tom informuje ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého jde o reakci na to, že Spojené státy zakázaly vstup na své území nejvyšším představitelům Ruské federace.
Ruské jednotky údajně obsadily nemocnici v jihoukrajinském přístavním městě Mariupolu. S odvoláním na organizaci Media Human Rights Initiative (MHRI) o tom informovala novinářka Anastasia Magazovová. „Obyvatelé Mariupolu kontaktovali horkou linku Media Human Rights Initiative (MHRI) s tím, že od včerejšího rána (14. března) je oblastní nemocnice intenzivní péče v Mariupolu (Troitská ulice 46) obsazena ruskými jednotkami,“ napsala na svém twitteru.
Prokuratura požádala ruský soud, aby uvězněnému ruskému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému uložil další trest 13 let vězení za údajný podvod a pohrdání soudem. Oznámila to dnes tisková agentura TASS. Proces s Navalným se odehrává ve věznici, kde si opoziční politik odpykává předchozí trest. Stoupenci Navalného jsou přesvědčeni, že se tak děje proto, aby soud co nejvíce unikal pozornosti veřejnosti, kterou Navalnyj i z vězení burcuje k protestům proti ruskému vpádu na Ukrajinu.
Za hlavní potenciální rizika pro Skupinu ČEZ kvůli ruské invazi na Ukrajinu lze považovat zejména dopady situace a uvalených sankcí na zajištění dodávek jaderného paliva pro české jaderné elektrárny, zajištění údržby výrobních zařízení, zajištění nákupu plynu pro koncové zákazníky a plnění závazků obchodních společností z titulu uzavřených komoditních kontraktů. Skupina ČEZ jako subjekt kritické infrastruktury přijala veškerá bezpečnostní opatření, řekl na tiskové konferenci předseda představenstva Daniel Beneš.
V době psaní tohoto článku probíhá válka na Ukrajině již třetí týden. S nevelkou nadsázkou se však dá říci, že se toho od prvního týdne vlastně tolik nezměnilo. Nedostavil se žádný zásadní průlom na bojišti. Spíš platí, že posilují trendy, které se daly pozorovat již v prvních dnech, a (až na jednu poměrně zajímavou výjimku) se plní předpovědi odborníků. Jaká je tedy aktuální situace na ukrajinském bojišti a co lze očekávat dál?
Rok 1983 byl z hlediska válečného napětí ve světě špatný rok. Brežněv, strůjce invaze do Československa, už byl mrtev, ale jeho nástupce Andropov, bývalý dlouholetý šéf tajné policie KGB, nebyl žádný liberál. Bylo mu sice jasné, že zkostnatělá sovětská ekonomika potřebuje od základů reformovat a že míra korupce a neschopnosti v nejvyšších patrech státu už přerostla únosné meze, ale uvolňování vztahů východního bloku se Západem nebylo na pořadu dne. Atomové velmoci se navzájem střežily podezřívavým okem a zbrojení pokračovalo.
Protesty proti ruskému režimu jsou vidět čím dál tím častěji. V pondělí narušila vysílání nejsledovanější ruské televize První kanál pracovnice televize s transparentem nesoucím nápis: „Stop válce! Nevěřte propagandě! Lžou vám tady!“ Žena byla zadržena a pravděpodobně jí může hrozit i vězení.
Slovensko rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví v Bratislavě kvůli jejich činnosti odporující vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Informovalo o tom slovenské ministerstvo zahraničí. Dříve list Denník N napsal, že slovenská policie zadržela nejméně tři osoby pro podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, které údajně podplácel pracovník ruské ambasády.
V severním Rumunsku se v neděli večer zřítil nejspíše vojenský průzkumný dron ruské výroby, který zřejmě přiletěl z Ukrajiny. Informovala o tom rumunská média. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu by šlo o druhý známý případ, kdy se z ukrajinského bojiště dostal na území členské země NATO bezpilotní letoun. Dron dopadl na dvůr domu v obci Dumitra v župě Bistritsa, místo havárie je vzdáleno několik desítek kilometrů od ukrajinsko-rumunské hranice.
Ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu z toho, že chystala tento měsíc útok na Doněckou a Luhanskou oblast. Podle Lavrova na tuto skutečnost odkazují nové důkazy, které Rusko získalo z „osvobozených zemí“. Lavrov to oznámil na tiskové konferenci. Lavrov na tiskové konferenci také řekl, že Západ včetně Evropské unie podniká nebezpečné kroky, když „posílil dodávku smrtelných zbraní na Ukrajinu, zahrnující tisíce protiletadlových raketových kompletů MANDAP.“
Ruská vojenská operace na Ukrajině nepostupuje tak rychle, jak si Kreml představoval, řekl šéf ruské Národní gardy Viktor Zolotov. Takové výroky z úst jednoho z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina představují dosud nejsilnější veřejné přiznání, že akce Moskvy v sousední zemi nepostupují dle plánu, napsala agentura Reuters. Zolotov, bývalý šéf Putinovy ochranky, v neděli vystoupil na bohoslužbě vedené moskevským patriarchou Kirillem.
Ukrajina v pondělí plánuje evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst deseti humanitárními koridory, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Záchrana obyvatelstva se týká i měst kolem Kyjeva, kde v pondělí podle tamní správy evakuace úspěšně pokračuje již pátý den, napsala agentura Reuters. Ukrajinská prokuratura v pondělí uvedla, že od zahájení ruské invaze zahynulo na Ukrajině 90 dětí, přes 100 jich bylo zraněno. Bilanci nelze nezávisle ověřit.
Bezpilotní letoun, který se minulý týden za dosud nevyjasněných okolností zřítil na okraji Záhřebu, nesl leteckou pumu o váze až 120 kilogramů. Katastrofě zabránilo to, že spadl do měkké půdy a nálož vybuchla pod zemí. Informovala o tom veřejnoprávní stanice HRT s odvoláním na zdroj z chorvatského ministerstva obrany. Dron sovětské výroby se do Chorvatska dostal v noci na pátek nejspíše z bojiště na Ukrajině, když při tom přeletěl území dalších členských států NATO Rumunska a Maďarska.
Rusko verbuje pro své boje na Ukrajině lidi v Sýrii a Libyi. S odvoláním na rozvědku ukrajinského ministerstva obrany, píše se na portálu RBK Ukrajina. Podle jejich zdrojů Rusko nabízí žoldnéřům měsíčně 300 až 600 dolarů (7 tisíc až 14 tisíc korun). Na internetu koluje video, kde zástupci bojovníků a blízkovýchodních milic říkají, že jsou připraveni jít "vedle svých ruských bratrů" do boje proti ukrajinským nacistům a fašistům.
Prioritou Číny je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole, uvedlo v neděli čínské velvyslanectví ve Spojených státech. Učinilo tak v reakci na zprávy v některých médiích, podle nichž Moskva požádala Peking o vojenské vybavení poté, co podnikla invazi do sousední země. "O tom jsem nikdy neslyšel," reagoval na tyto informace podle agentury Reuters mluvčí ambasády. "Současná situace na Ukrajině je skutečně znepokojivá," uvedl mluvčí Liou Pcheng-jü.
Válku na Ukrajině sleduji stejným způsobem jako většina ostatních lidí v konfliktem bezprostředně nezasažených zemích. Především na internetu, ve změti videí, fotek, memů, krátkých komentářů a různě vyhrocených debat. Je tam zpracovaná způsobem odpovídajícím době, člověku pak může snadno uniknout, jak moc se ten konflikt tomuhle v digitálním světě zavedenému zpracovávání věcí a také soudobému „diskurzu“ vymyká.
Ve Spojených státech se připravují další sankce proti Rusku v rámci izolování ruského hospodářství od ekonomiky světové. Skupina amerických senátorů předložila návrh zákona o uvalení sankcí na všechny, kdo obchodují s ruským zlatem a tím pomáhají Rusku kompenzovat pád rublu a obchodování se světem. Tento krok by tak podle navrhovatelů mohl odradit například i banky Číny nebo Indie.
V Rusy okupovaném jihoukrajinském městě Cherson se v neděli konala velká demonstrace na protest proti ruským vojákům. Podle zveřejněných záběrů stovky lidí demonstrovaly na náměstí Svobody poblíž kina Ukrajina, pochodovaly kolem vojenských kolon a mávaly vlajkami a transparenty v modrých a žlutých barvách Ukrajiny. Videa zveřejněná na webu například Ukrajinské pravdy, ukazují dav lidí křičících na okupanty: „Jdi domů!“, „Jdi domů, dokud jsi naživu!“ nebo "Cherson - to je Ukrajina."
Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rozhovorech dosáhlo významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou "společné pozice“. Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu, kterého citovala agentura Ria Novosti, porovnával stav rozhovorů se situací, kdy byly zahájeny, a hovořil přitom o "významném pokroku". Výsledky se podle Ukrajinců prý dostaví v řádu dnů.
„Putinovi nesmí jeho plán vyjít,“ řekl na CNN Prima News český premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj nás, vzhledem k dopadům probíhající války na Ukrajině na evropskou ekonomiku, nečekají lehké časy. Fiala apeluje na to, aby státy Evropské unie a NATO držely při sobě, ruský prezident Vladimir Putin totiž podle něj vede válku nejen s Ukrajinou, ale i s celou Evropou. „Před námi není jednoduché období,“ řekl Fiala.
Hraniční přechod ve městě Narva začal s počátkem invaze zažívat rušné chvíle. Po zrušení leteckých spojení se Estonsko stalo jednou z mála dostupných možností, jak opustit Rusko z Leningradské oblasti, regionu okolo Petrohradu. A s každým dalším dnem ubývalo volných míst v autobusech a čekací doba na hranicích rostla o hodiny. S každým dnem a rostoucím napětím tak bylo těžší sehnat spoj přes hranice.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 579 civilistů, z toho 42 dětí. Podle OSN většina obětí zemřela následkem použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého nebo raketového ostřelování. Dalších více než 1000 lidí utrpělo zranění, poraněných dětí OSN zatím zaznamenala 54. O den dříve Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva informoval o 564 mrtvých a 982 zraněných civilistech.
Rusko v sobotu varovalo Evropskou unii před růstem cen energií způsobeným západními sankcemi uvalenými za ruskou invazi na Ukrajinu. Je připraveno na konfrontaci s evropským blokem v energetickém sektoru, pokud to bude nutné, uvedla agentura Interfax s odkazem na představitele ruského ministerstva zahraničí. Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Rusko posílá na Ukrajinu další jednotky a ukrajinská armáda proto nemůže snížit intenzitu bojů. V sobotním videu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ztráty ruské armády jsou podle něj největší za poslední desetiletí. Vyzval také mezinárodní společenství, aby pomohlo dosáhnout propuštění starosty obsazeného Melitopolu, kterého podle Kyjeva unesli ruští vojáci. Podle prezidenta od začátku invaze pozbylo bojeschopnost 31 ruských taktických skupin o velikosti praporu.
