Rusko je na Západu závislé víc než on na něm. Sankce ho poškodí výrazně víc. Je to stejné jako před pár lety ve chvíli, kdy se rozjela obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Bylo zřejmé, že Peking může ztratit výrazně víc. Podle toho se choval. V posledních hodinách přibývá západních státníků tvrdících, že ruský prezident Vladimir Putin už se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ujišťují, že stále věří v diplomatické řešení.
V atmosféře napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přilívá další olej do ohně článek německého časopisu Der Spiegel. I další německá média informují o nálezu dokumentu, který má jako vůbec první podporovat výtky Ruska proti rozšiřování NATO na východ Evropy. „Dali jsme jasně najevo, že nebudeme rozšiřovat NATO za Labe,“ uvedl podle amerického politologa Joshuy Shifrinsona německý diplomat Jürgen Chrobog v zápisu z jednání představitelů západních mocností v roce 1991.
Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) v nejbližších týdnech vyhlásí tendr na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vyhodnocení by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Zkušební provoz je nutné spustit v roce 2036. Česká republika má dostatečné nástroje k tomu, aby do projektu kdykoliv zasáhla a ohlídala tak, kdo bude například dodavatelem technologií. Fiala to v neděli řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Evropská unie je znepokojena zesílením úsilí o manipulování s informacemi, které mají posloužit jako falešné záminky pro ospravedlnění vojenské eskalace na Ukrajině. Řekl to v sobotu podle agentury AFP šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který zároveň vyzdvihl klíčovou roli pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v terénu na Ukrajině.
Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce obklíčit ukrajinské hlavní město Kyjev, je přesvědčen britský premiér Boris Johnson. Řekl to v rozhovoru s BBC na mnichovské bezpečnostní konferenci. Všechno podle Johnsona nasvědčuje tomu, že Rusko už v některých ohledech svůj plán začalo naplňovat.
Rusko má údajně připravené seznamy oponentů na Ukrajině k zatčení či k likvidaci, v případě invaze. V posledních dnech o možnosti umlčení oponentů, ať už vojenských velitelů či členů odboje, tak i ruských disidentů, na Ukrajině mluvil například americký ministr zahraničí Anthony Blinken či britský think-thank Royal United Services Institute. Podobně mluví i anonymní zdroje z amerických tajných služeb, s kterými mluvil server Foreign Affairs.
Když něco fungovalo jednou, proč to nezkusit podruhé? To je evidentně heslo, jímž se momentálně řídí Vladimir Putin. Na Ukrajině se snaží zopakovat scénář, který mu vyšel v roce 2008 během invaze do Gruzie. Tehdy gruzínská vláda skočila do ruské pasti. Separatistická Ruskem podporovaná Jižní Osetie zahájila ostřelování gruzínských pozic. Gruzínci odpověděli vlastní palbou a situace eskalovala.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se v sobotu 19. února pod velením prezidenta Vladimira Putina jako vrchního velitele uskuteční cvičení strategických sil. Jeho součástí mají být také starty raket a střel s plochou dráhou letu, uvedla agentura TASS. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že se v sobotu 19. února pod velením prezidenta Vladimira Putina jako vrchního velitele uskuteční cvičení strategických sil, včetně zkoušek spolehlivosti konvenčních a jaderných zbraní.
Neobratné německé chování tváří v tvář ukrajinské krizi se na první pohled vzpírá pochopení. Směs arogance a naivity je zvláštní u země, jejíž diplomacie se jinak vyznačuje pečlivým, důkladně připraveným multilateralismem. Je to vhodná chvíle podívat se na jednu z tradic, jež moderní německou diplomacii vůči tomuto kusu světa v minulosti formovaly. Onou tradicí je historie německé poválečné Ostpolitik, politiky vztahů s komunistickou východní Evropou.
Nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu je velmi vysoké. Řekl to ve čtvrtek americký prezident Joe Biden. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno do sousední země vpadnout. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters rovněž poukázal na informace, podle nichž Rusko provádí operace, které mají působit jako akce někoho jiného, a tím si vytváří záminku k vojenské akci.
Spojené státy nadále pozorují pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, upozornil ve středu šéf americké diplomacie Antony Blinken a dodal, že situaci nadále považuje za velmi znepokojivou. Moskva v úterý oznámila, že část z desetitisíců ruských vojáků se od hranic sousední země vrací do svých obvyklých posádek. „Rusko něco říká. A pak je tu to, co dělá. A my jsme nebyli svědky žádného stahování jeho sil," řekl Blinken v televizi MSNBC.
Nejnovější hodnocení hrozeb ruské invaze na Ukrajinu podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova neobsahuje „nic neočekávaného“ a shoduje se s dřívějšími názory, uvedla agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, které podle něj ukazují, jak kolony tanků a vojenských vozidel po železničním a silničním mostu opouštějí Krym po skončení vojenského cvičení. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov v roce 2014.
Signály o ruské vůli k dalším jednáním se Západem jsou důvodem k opatrnému optimismu, Moskva však zatím nijak nesnížila počet svých vojáků na hranici s Ukrajinou a má vše připraveno k okamžitému útoku. Novinářům to v úterý řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který ve středu projedná další postup NATO s ministry obrany členských zemí.
Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem přirovnal situaci ve východoukrajinských separatistických regionech ke „genocidě“. Zároveň vyzval k vyřešení tamního konfliktu mírovým pokrokem v Minsku a dodal, že si válku v Evropě nepřeje. Po úterním setkání s německým kancléřem Putin řekl, že je otevřen k diplomatickému jednání a hodlá stáhnout část vojenských jednotek.
Rusko údajně stahuje tanky z ukrajinských hranic. Tvrzení se opírá o video, které zveřejnilo moskevské ministerstvo obrany. Podle mluvčí ministerstva zahraničí byla západní propaganda zostuzena. Pohyb na hranicích měl ještě v noci zcela jinou interpretaci: podle televize CBS Rusko přesunulo část svého vojska do bojových pozic. Před zveřejněním zpráv z hranic se Ukrajina chystala na obranu země.
Právě probíhající týden může nabýt historického významu. Německý magazín Spiegel a sever Politico na základě úniků od amerických tajných služeb označily středu 16. února za nejpravděpodobnější den ruské invaze na Ukrajinu. Američtí představitelé mluví o bezprostřední hrozbě ruského útoku. Toto číslo Týdeníku Echo odchází do tiskárny v pondělí 14. února. Čtenáři tedy již vědí, jestli temné předpovědi se vyplnily.
Obavy z válečného konfliktu, kterým hrozí Rusko na Ukrajině, dosahují v posledních dnech vrcholu z jejich naplnění. Objevují se tzv. úniky z amerických zpravodajských služeb s datem ruské invaze, naposledy prostřednictvím internetového deníku Politico a zpravodajství německého týdeníku Der Spiegel se uvádělo datum středa 16. února.
Česká republika pravděpodobně vyšle na Ukrajinu další pomoc. Poté, co již této východoevropské zemi darovala munici, plánuje nyní pomoci humanitárně. Česko také částečně evakuovalo pracovníky ze svého konzulárního oddělení. Deníku Echo24 to řekl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN). Ministerstvo zahraničí podle náměstka Dvořáka půjde na jednání bezpečnostní rady státu s návrhem na zintenzivnění podpory Ukrajině.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem navrhl pokračovat v jednáních se Západem, což prezident podpořil, uvedla agentura Interfax. Ministr obrany Sergej Šojgu Putinovi ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, již skončila a další brzy skončí. Po Lavrovově vyjádření rubl a akcie na moskevské burze prudce posílily, uvedl Interfax.
Ukrajina by se mohla vzdát své snahy vstoupit do NATO, aby se vyhnula válce s Ruskem. Tato slova podle BBC pronesl ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystaiko. Znamenalo by to, že Kyjev je vůči ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi ochotný učinit významné ústupky. Po kritice však následně své výroky mírnil. Poslední dny se odehrávají ve znamení schůzek státníků k hrozícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ministerstvo vnitra v pondělí ráno zahájilo desetidenní kontrolu, která bude v Kanceláři prezidenta republiky (KPR) prověřovat správu dokumentů a spisů. Kontrolu vnitra a NBÚ v prezidentské kanceláři doporučil začátkem února sněmovní bezpečnostní výbor. Úřady podle něj mají v souvislosti se skartováním tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích prověřit, jak se od začátku loňského roku na Hradě dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací.
Z Ukrajiny začali kvůli napjaté situaci odjíždět prominentní oligarchové. Jen za neděli bylo z Kyjeva vypraveno téměř 20 charterových letů. Oligarchové se vypravili na Západ, například do Vídně nebo Curychu. Informuje o tom server Ukrajinskaja Pravda. „Takové množství charterů nebylo za šest let pozorování (letového provozu),“ napsal deník. Někteří z oligarchů odletěli přímo vlastními soukromými letadly. Zemi opustili například Rinat Achmetov a Boris Kolesnikov.
Pentagon nemůže potvrdit informaci, že Rusko ve středu plánuje zahájit invazi na Ukrajinu, řekl mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby v nedělním rozhovoru pro televizi Fox News. Server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února. Washington již dříve varoval, že Rusko může vpadnout na Ukrajinu "kdykoliv". Moskva ale odmítá, že by měla v úmyslu sousední zemi napadnout.
I po anexi Krymu pokračovaly německé firmy a to se souhlasem spolkových úřadů v exportu výrobků tzv. dvojího užití, tedy potenciálně využitelné pro civilní i zbrojařský sektor do Ruska. Podle nedělníku Welt am Sonntag se tak dělo ve velkém a navzdory sankcím vyhlášených Evropskou unií. Německý nedělník to tvrdí na základě do této doby nezveřejněného seznamu Spolkového ministerstva hospodářství, který má k dispozici.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v sobotu před novináři postěžoval, že americká varování před nadcházejí ruskou invazí vyvolávají paniku, která zemi nepomáhá. Uvedla to agentura AFP. „Nejlepším přítelem našich nepřátel je panika v naší zemi, a tak veškeré informace, které vyvolávají jen paniku, nám nepomáhají,“ zdůraznil podle listu Ukrajinska pravda. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, označil hrozbu invaze v telefonátu s americkým protějškem Anthony Blinkenem za propagandu.
Ruské námořní plavidlo zahnalo americkou ponorku, která se pohybovala v ruských vodách Tichého oceánu. Ponorka ignorovala ruský rozkaz k vynoření, uvedla v sobotu agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Washington se zatím k incidentu nevyjádřil. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté kvůli krizi kolem Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít ve středu 16. února. Uvedl to ve své zprávě server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy. Spolupracovníci amerického prezidenta Joea Bidena veřejně konkrétní datum potvrdit nechtěli, pouze uvedli, že v rozporu s předchozími veřejnými spekulacemi a očekáváními by invaze mohla začít před před koncem olympijských her v Pekingu 20. února. Moskva popírá, že by měla v plánu na Ukrajinu zaútočit.
Více než tři desítky ruských plavidel zahájily cvičení v Černém moři, ohlásilo dnes ruské ministerstvo obrany. Do manévrů se podle něj zapojí také letectvo a pobřežní obrana, která má cvičit obranu Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Nové rozsáhlé námořní cvičení, jehož součástí budou i ostré střelby, Rusko zahájilo v době stoupajícího napětí ve vztazích se Západem, který se obává ruské invaze na Ukrajinu.
Americké ministerstvo zahraničí dalo pokyn k odjezdu z Kyjeva diplomatům, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, uvedlo dnes na twitteru velvyslanectví USA v Kyjevě. Agentura AP dříve uvedla, že se očekává evakuace velvyslanectví v reakci na zprávy západních tajných služeb, že se blíží ruská invaze na Ukrajinu. Moskva odmítá, že by útok na sousední zemi chystala. Nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině.
Odborníci a energetičtí analytici reagují na rozhovor ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ohledně dodávek plynu do Evropy. Podobně jako politik považují za důležité dodávky zkapalněného plynu LNG, připouštějí však, že bez ruského plynu se Evropa zatím neobejde. „Rád říkám, že ruský prezident Vladimir Putin dal Evropě skvělý vánoční dárek, protože ukázal, že nejsme závislí na ruském plynu,“ řekl Lipavský.
