Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že může uvalit cla na země, které nepodpoří jeho plány na převzetí Grónska, které je součástí území Dánska, členského státu NATO. „Mohu uvalit cla na země, které nepodpoří Grónsko, protože Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost,“ řekl Trump na kulatém stole o zdravotnictví v Bílém domě.
České republice nově vládnou suverenisté, ale podle diplomatického zápisu, jehož se zmocnil Deník N, má ten suverenismus jisté limity. Je limitován na nesouhlas s některými extrémnějšími částmi extrémního Green Dealu, s migračním paktem EU a se způsobem, jakým západní Evropa chce pokračovat v konfliktu s Ruskem. Mezitím v zóně NATO vyvstala hrozba agrese proti členskému státu – Spojené státy proti dánskému Grónsku – a v této nečekané situaci Praha nezaujala postoj.
Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová, v grónské televizi KNR popsala středeční jednání s představiteli americké administrativy. Zdůraznila odhodlání ostrova čelit nárokům Spojených států. Během vyjádření na ní však viditelně dolehly emoce, všiml si například Bild. Z vystoupení je patrné, pod jak silným tlakem se spolu s dánským ministrem zahraničí Larsem Rasmussenem ocitli.
Francie vyšle v příštích dnech do Grónska další pozemní, letecké a námořní prostředky. Oznámil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Na největší ostrov světa, který je autonomní součástí Dánského království a který chtějí získat Spojené státy, vyslala Francie zatím 15 vojáků a například Německo 13. Do Grónska přicházejí vojáci z několika evropských zemí, včetně Británie, Norska a Švédska. Vyjadřují tak podporu Dánsku poté, co středeční jednání zástupců Grónska, Dánska a USA ve Washingtonu ukázalo zásadní neshodu ohledně budoucnosti arktického ostrova.
Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Pouhých sedm hodin po neúspěšném konci grónského summitu ve Washingtonu dorazili v noci na Grónsko první vojáci z Evropy. Na civilním letišti v hlavním městě Nuuk přistál vojenský letoun Hercules dánské armády. Informoval o tom deník BILD, který cituje své reportéry přímo na místě. Na palubě byly podle informací BILDu dvě skupiny vojáků – a nešlo pouze o Dány. Po příjezdu k arktickému velitelství dánských ozbrojených sil před branami Nuuku vyšlo najevo, že mezi nimi byli také důstojníci a vojáci z Francie.
Napětí mezi Spojenými státy a Dánskem kvůli Grónsku trvá. Po hodinovém jednání s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marco Rubiem uvedl dánský šéf diplomacie Lars Løkke Rasmussen, že mezi oběma stranami přetrvává „zásadní neshoda“. Washington podle něj dál trvá na ambicích prezidenta Donald Trump převzít kontrolu nad autonomním dánským územím Grónskem, což Kodaň považuje za nepřijatelné, píše magazín Firstpost.
„Prezident nerespektoval ústavu, Motoristé mu to budou různým způsobem vracet a dlouhodobě to bude nepříjemné spíš pro něj,“ komentuje Dalibor Balšínek výsledek střetu Petra Pavla a Filipa Turka. „Na tom, zda je Turek exces, nebo jsme měli ve vládách podobné lidi, se neshodnou třeba ani Jan Kysela a Miroslav Singer. A prezident tu přece není od toho, aby tyhle postoje morálně rozhodoval,“ říká Tereza Matějčková.
V Bílém domě ve středu podle stanice BBC jednali dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen a jeho grónská kolegyně Vivian Motzfeldtová s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Setkání trvalo přibližně 50 minut, uvedla poté dánská stanice TV2, která informovala o ukončení schůzky. Podrobnosti o projednaných záležitostech zatím nejsou k dispozici. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o ambici ovládnout toto dánské autonomní území.
Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Vůči možným ambicím amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko se rovněž vymezili někteří evropští státníci.
Prezident USA Donald Trump označil Grónsko za klíčové pro národní bezpečnost Spojených států a vyzval NATO, aby Washingtonu pomohlo ostrov získat. Evropští spojenci přitom připomínají právo ostrovanů rozhodovat o vlastní budoucnosti a odmítají americké ambice vojenskou silou. Americká administrativa v posledních týdnech otevřeně hovoří o svých ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím.
Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil dnes grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
Tlak na připojení Grónska k USA se ozývá i v americkém Kongresu. Americký republikánský kongresman Randy Fine dnes zveřejnil návrh zákona, který by otevřel cestu k připojení Grónska ke Spojeným státům. Zákon má dát prezidentu Donaldu Trumpovi pravomoc podniknout „nezbytné kroky“ k získání tohoto autonomního území, které je dnes součástí Dánského království, a zahájit proces, jenž by v krajním případě mohl vést až k jeho přeměně v 51. stát USA. Informují například Fox News.
Napětí kolem Grónska přestává být jen diplomatickou přestřelkou. V evropských metropolích se čím dál vážněji mluví o tom, že by se na strategicky klíčovém arktickém ostrově mohli objevit i vojáci ze států NATO a EU – včetně Německa. Důvodem je rostoucí obava, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donald Trump jsou připraveny prosazovat své zájmy v regionu i silou. Německý kancléř Friedrich Merz argumentuje, že vojáci z Bundeswehru a NATO potřebují trénovat horský a zimní boj v extrémních podmínkách.
Bílý dům údajně začíná plánovat invazi do Grónska. Prezident USA Donald Trump měl podle informací britských diplomatických zdrojů nařídit elitním jednotkám připravit plán invaze do Grónska. Nejvyšší velení americké armády však plán považuje za nelegální a snaží se ho zablokovat. Trump uvedl, že musí jednat co nejrychleji, jinak severský ostrov obsadí Rusko nebo Čína, píše britský deník Daily Mail. Evropané zvažují zavedení sankcí proti americkým firmám a vyslání jednotek NATO na severský ostrov.
Americký prezident Donald Trump dál eskaluje situaci a otevřeně hrozí, že arktický dánský autonomní ostrov dostane pod americkou kontrolu, v případě potřeby i silou. Trump v Bílém domě v pátek prohlásil, že „s Grónskem něco uděláme, ať se jim to líbí, nebo ne." Jinak prý ostrov obsadí Rusové nebo Číňani. Že tam před 500 lety kotvila nějaká loď, neznamená, že to Dánům patří, zdůraznil.
Po úspěšném únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura začal americký prezident Donald Trump naznačovat, že amerických intervencí by se mohly dočkat i další země. Zmínil Kolumbii, Mexiko i Kubu, největší pozdvižení ale vyvolalo Grónsko. Toto autonomní území patří americkému spojenci, Dánsku. Americké náznaky, že pokud to nepůjde po dobrém, Spojené státy si největší ostrov planety vezmou silou, vyvolaly paniku v Evropě a obavy o budoucnost transatlantického spojenectví. Je třeba říci, že v případě Grónska americké chování nedává příliš smysl.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl členům Kongresu, že prezident Donald Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Rubiovo vyjádření přichází v době, kdy Trump a vysocí představitelé jeho administrativy veřejně odmítají vyloučit možnost ovládnutí Grónska za použití vojenské síly. Rubio podle WSJ sdělil zákonodárcům, že Bílý dům se svou rétorikou snaží přimět Dánsko k vyjednávání.
Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti pro získání Grónska a využití americké armády je vždy jednou z možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získání největšího světového ostrova je prioritou pro národní bezpečnost. „Prezident Trump dal jasně najevo, že získání Grónska je pro Spojené státy prioritou v oblasti národní bezpečnosti a že je nezbytné odstrašit naše protivníky v arktické oblasti,“ uvedl Bílý dům.
Významné evropské země se společně postavily za Grónsko. Lídři klíčových států včetně Francie, Německa, Itálie, Británie či Polska vydali společné prohlášení, v němž zdůrazňují suverenitu a územní celistvost Dánského království a jasně odmítají jakékoli zpochybňování statusu ostrova. Reagují tím na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o potřebě převzít Grónsko.
Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem „Brzy“. Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají.
Spojené státy potřebují Grónsko, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem The Atlantic. Grónsko je autonomní součástí Dánska, které je stejně jako USA členem NATO. Trump svůj zájem o získání tohoto ostrova dává najevo dlouhodobě, proti čemuž se Dánsko opakovaně ohrazuje. Téma se nyní znovu objevilo po americkém útoku ve Venezuele.
Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti, uvedla agentura Reuters. O tom, že by USA měly získat ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, hovořil letos Trump opakovaně. Trump v neděli jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích sdělil, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe.
Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. "Jeff chápe, jak zásadní je Grónsko pro naši národní bezpečnost, a bude razantně prosazovat zájmy naší země, pro jistotu, bezpečnost a přežití našich spojenců a popravdě, světa," napsal šéf Bílého domu.
Dánsko plánuje více investovat do Grónska a udělit tomuto arktickému ostrovu větší pravomoci v zahraničněpolitických záležitostech, uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová na návštěvě Faerských ostrovů, které jsou podobně jako Grónsko součástí Dánského království. "Jsme ochotni více investovat do rozvoje grónské společnosti," řekla Frederiksenová na Faerských ostrovech na společné tiskové konferenci se svým grónským a faerským protějškem a poukázala zejména na kritickou infrastrukturu a rozvoj podnikání.
Přijel jsem do Grónska, abych za Francii a Evropskou unii (EU) podpořil jeho nezávislost a územní celistvost, řekl podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron při dnešní návštěvě ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
Američtí představitelé diskutují o plánu, že by Spojené státy mohly začlenit Grónsko do americké sféry vlivu pomocí podobné dohody, kterou USA využívají k udržování úzkých vztahů s některými tichomořskými ostrovními státy. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele a další osobu obeznámenou s těmito úvahami. O potřebě připojit největší ostrov světa ke Spojeným státům opakovaně hovoří prezident Donald Trump.
Bílý dům připravuje odhad nákladů, které by americká vláda musela vynaložit na ovládnutí Grónska. Jedná se o zatím nejkonkrétnější krok Spojených států v rámci snahy proměnit v realitu přání prezidenta Donalda Trumpa získat tento ostrov. Píše o tom deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři zdroje s informacemi o záležitosti.
Vůbec mě nezajímá, jestli zahraniční automobilky zdraží svá auta, aspoň budou Američané nakupovat ta vyrobená v USA. V rozhovoru pro NBC News to řekl americký prezident Donald Trump s tím, že svět Spojené státy 40 let okrádal. Řekl také, že kvůli kauze úniku informací na platformě Signal nehodlá vyvozovat personální důsledky. V rozhovoru také nevyloučil vojenské řešení anexe Grónska, které chce získat na 100 %. Řekl ale, že doufá v mírové řešení.
Návštěva americké delegace v Grónsku byla přijata doslova chladně. Viceprezident USA J. D. Vance a jeho manželka Ushou Vanceová v pátek dorazili na arktický ostrov, kde byla jejich delegace přijata doslova i symbolicky chladně, možná až nepřátelsky. Místní odmítli setkání, chystají se protesty a dánská vláda považuje celou cestu amerických činitelů za provokaci. Prezident USA Donald Trump mezitím mluví o tom, že je nezbytné získat největší ostrov světa, píše britský deník Daily Mail.
