Zatímco Česká republika prožívala volební víkend, mezi Varšavou a Bruselem vypukla nejnovější horká krize. Mluví se o legalistickém „polexitu“, lítají varování o skutečném odchodu Polska z EU, ve velkých polských městech proti tomu proběhly desetitisícové demonstrace. Evropská komise vyhrožuje tvrdými postihy. Jádro sporu leží v otázce, kdo má přednost. Polská ústava, nebo evropské právo? Kontroverze začala kvůli změnám v polské justici.
Polsko, Litva a deset dalších zemí východního křídla Evropské unie včetně Česka požadují, aby evropský blok usnadnil stavbu hraničních bariér bránících ve vstupu migrantům. Dopis Evropské komisi adresovaly před dnešním jednáním unijních ministrů vnitra v reakci na nápor běženců, které k polským a litevským hranicím nechal převážet běloruský autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. EU by podle výzvy podepsané ministry vnitra měla financovat stavbu bariér ze společného rozpočtu.
ÚHEL POHLEDU: Budu vám citovat z emailu od klienta: „…čemu nerozumím je, s jakou progresí aktuálně nárůst energií probíhá. Cena silové elektřiny se v posledních dnech zbláznila natolik, že náš dodavatel energie v pondělí stornoval, co nacenil v pátek, a co nacenil v pondělí ráno, to stornoval v pondělí v poledne. Pokud cenová nabídka nevydrží ani nakolik hodin, protože cena silové elektřiny na burze vystřelí o 5 nebo 10 €, tak to není normální. Všichni (míněno průmyslníci) teď blbneme v davové psychóze, abychom měli z čeho vyrábět, je to docela adrenalin…“
Polský ústavní soud po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Agentura Reuters k tomu napsala, že podle kritiků současné polské národně-konzervativní vlády spory o nadřazenost unijního práva ohrožují polské členství v sedmadvacítce i stabilitu bloku samotného.
„Naše dekarbonizační plány jsou vražedné. Nejsou ani vzájemně provázané. Zastavme je, dokud je čas.“ Český europoslanec Alexandr Vondra vystoupil v Evropském parlamentu proti zeleným plánům Evropské unie. Podle něj by měly vzniknout nejprve dopadové studie, jinak růsty cen energií můžou zdiskreditovat „zelenou agendu“ i EU. Dekarbonizační plány můžou rozvrátit i celou EU, tvrdí. Energetickou chudobou je v EU podle závěrů samotné unie ohroženo mezi 50 a 150 miliony občanů, což je až třetina všech občanů.
Omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině v obytných zástavbách a nulovou toleranci k řízení pod vlivem alkoholu si přeje Evropský parlament (EP) a také někteří čeští europoslanci. Pro zavedení omezené rychlosti v obydlených zástavbách hlasovali čeští europoslanci ANO, ČSSD a KSČM, proti byli naopak Piráti, ODS, SPD či část TOP 09. Lidovci se zdrželi. Občanští demokraté nyní kritizují europoslance ANO, že pro omezení rychlosti hlasovali.
Za chybnou změnou konfigurace, která v pondělí způsobila několikahodinový výpadek služeb společnosti Facebook, nebyl žádný zlý úmysl nebo záměr. Informoval o tom americký internetový gigant, který dříve neuvedl jasně, zda byla změna konfigurace plánovaná, anebo zda někdo schválně zasáhl do jeho serverů. Technický problém mimo provoz postavil sociální síť Facebook, síť pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikaci WhatsApp,
Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je už pozdě. To není titulek žádného křesťanského média, ale analýzy finanční agentury Bloomberg. Popisuje jím nastupující energetickou krizi, do níž Evropa svým rozhodnutím odejít od energie vyráběné z uhlí k zeleným technologiím stahuje i zbytek světa. Podíl zelené energie neroste tak, jak si politici naplánovali. Větru ani slunci se poručit nedá.
Bývalý prezident Václav Klaus naznačil, komu v nadcházejících sněmovních volbách dá svůj hlas. Klaus se na CNN Prima News netajil tím, že svou volbu zakládá zejména na postoji k Evropské unii (EU), kterou dlouhodobě kritizuje. V úvahu podle něj přichází jen dvě možnosti – Svoboda přímé demokracii (SPD) či koalice Trikolóra Svobodní Soukromníci (TSS). Klaus, který teprve před třemi dny opustil nemocnici, se také rozmluvil o svém zdraví.
Polské úřady nyní nevidí smysl pokračovat v jednáních s českou stranou o sporu kolem provozu uhelného dolu Turów. V polské televizi to dnes řekl náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu.
Cena emisních povolenek stále letí vzhůru a jejich zdražování jen tak nepřestane. Před volbami proto premiér Andrej Babiš slibuje, že téma vytáhne na Evropské radě a bude je řešit s ostatními státy. Podle europoslanců ale zaspal dobu, protože jejich cenu měl řešit již před dvěma lety, kdy odsouhlasil spolu s ostatními Green Deal. Rostoucí cena emisních povolenek totiž tlačí ceny elektřiny, která se zdraží jak podnikům, tak hlavně všem občanům.
Evropské firmy by se rády vrátily k uhlí. Současná situace na trhu s energiemi, kdy je po celém světě v reakci na probouzení ekonomik po covidu nedostatek plynu a elektřiny, je vede k obrácení se k palivu, které už Evropa zavrhla. Ale právě konkurence na celosvětovém trhu s energiemi celou situaci komplikuje. Podle agentury Bloomberg, jíž informace potvrdilo několik analytiků v oblasti pod podmínkou anonymity, se na třetího největšího exportéra uhlí obrací evropské firmy, ale odchází s nepořízenou.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) si nedovede představit, že by byl ve vládě, která by prosazovala referendum o vystoupení ČR z EU. Dnes to řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. SPD zákonem o referendu, který by mimo jiné o vystoupení z EU umožnil hlasovat, podmiňuje koalici s ANO v dalším volebním období, uvedl dnes předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Podle Havlíčkaj by nemělo být bourané to, co bylo při tvorbě EU vytvořené, je ale třeba hájit české pozice.
Povinné technické prohlídky aut a motorek brzy výrazně podraží. Vliv na růst ceny bude mít zdražování energií i nová evropská směrnice, podle které by se od příštího roku měla začít měřit také hlučnost vozidel, což bude současně znamenat i vyšší náklady pro poskytovatele těchto služeb. Příliš otálet se proto nevyplatí. Radost ze zpřísnění pravidel pro získání technického osvědčení zřejmě nebudou mít majitelé vozidel s různými tuningovými úpravami.
Nejméně ve třech evropských zemích se dnes konaly demonstrace proti opatřením spojeným s tzv. covidovými pasy, které slouží jako průkazy bezinfekčnosti. Již jedenáctou sobotu v řadě kvůli jejich vyžadování vyšli do ulic lidé napříč Francií. V severoitalském Terstu se sešly tisíce lidí, kteří nesouhlasí s vládním plánem povinných covidových pasů pro všechny zaměstnance. Stovky lidí demonstrovaly také v Haagu kvůli nařízení předkládat covidové certifikáty při vstupu do restaurací a barů.
Česko je podle posledních dat o počtu nakažených třetí nejméně zasaženou zemí v Evropské unii, co se týká výskytů případů koronaviru. Počet nakažených za posledních 14 dní je naopak nejvyšší ve Slovinsku, které hlásí 652 případů na 100 000 obyvatel. Druhou nejpostiženější zemí je nyní Litva. Za čtvrtek v Česku přibylo o 60 případů méně než za stejný den minulý týden. Třetí nejpostiženější zemí zůstává Estonsko, kde se počet případů na sto tisíc obyvatel drží na 462, před týdnem to bylo 398.
Už tuto neděli jde Spolková republika volit. Končí šestnáctileté panování Angely Merkelové a její křesťanští demokraté (CDU) se propadají za tradičně slabší sociální demokraty (SPD). Dlouho favorizovaní Zelení pozorují tento souboj z třetího místa. Ale není tak trochu jedno, jak přesně tyto dostihy dopadnou? Německo je pevně na cestě k tzv. uhlíkové neutralitě, tedy umělému zdražování všeho zboží a všech činností způsobujících emise skleníkových plynů.
Americká farmaceutická firma Johnson & Johnson (J&J) dnes zveřejnila data, podle nichž druhá injekce její původně jedno-dávkové vakcíny výrazně posiluje ochranu proti covidu-19. Svá zjištění už společnost údajně zaslala Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) i Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), kde se v poslední době diskutuje o potřebě takzvaných posilovacích dávek v souvislosti s šířením nakažlivější varianty koronaviru označované jako delta.
Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti ruským společnostem a ruským představitelům. Ruská odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil "ochranou národních zájmů".
Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki v úterý důrazně odmítl pondělní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie uložit Polsku pokutu kvůli sporu s Českem ohledně dolu Turów. Podle premiéra je verdikt naprosto špatný a Varšava využije všechny právní i jiné prostředky k tomu, aby prokázala jeho nevyváženost. Informovala o tom zpravodajská televize TVN24, podle níž Morawiecki také obvinil Česko z nedostatku dobré vůle.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před volbami vytáhl téma zákazu výroby aut se spalovacími motory, což s platností od roku 2035 prosazuje EK. Na sociálních sítích zničehonic uvedl, že je „absolutně“ proti tomu, aby k zákazu došlo. Jak však deník Echo24 již mnohokrát připomněl, byl to právě Babiš, kdo Česko k radikálním klimatickým plánům komise na snížení emisí, tedy takzvanému Green Dealu, připojil.
Život v zeleném socialismus znamená vyšší ceny a slabší prosperitu. Ceny energií prudce stoupají a stoupat budou. Není to žádná náhoda ani trh. Je to záměr Evropské unie zdražit uhlíkové zdroje, které označila za špinavé. Uvalila na ně proto speciální daň, která se jmenuje emisní povolenka.
Jenže to je jen ta jedna, povrchní část věci, která tak dráždila dobré liberály v západních metropolích. Ta druhá je skutečná politika nové administrativy – úmyslně píšeme „administrativy“, protože americký prezident, ani tak hlasitý, jako byl Trump, nikdy neurčuje všechno – a ta není vůči Evropě o moc přátelštější než ta předešlá.
Otázka přijetí eura rozhodně není hlavním tématem letošních voleb. Většina politických stran se totiž ke vstupu Česka do eurozóny staví spíše skepticky, nebo o něm raději moc nemluví, a tak toto téma spíše zapadá. Jednoznačně pro přijetí společné evropské měny je pouze koalice Pirátů a Starostů. Některé strany by naopak dokonce zvážily úplné vystoupení z Evropské unie. Co se o euru píše ve volebních programech stran a hnutí?
Evropská komise (EK) má v plánu vytvořit nový ekosystém výroby čipů. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layenová ve svém středečním projevu o stavu unie, který přednesla před europoslanci. „Není to jen otázka naší konkurenceschopnosti, ale i naší technologické suverenity,“ uvedla v projevu. Unie tak chce zareagovat na elektronickou konkurenci z Asie a reaguje na celosvětový nedostatek čipů.
Británie se vrátí k imperiálním metrickým jednotkám ve snaze osamostatnit se od pravidel Evropské unie, ve čtvrtek to oznámil britský premiér Boris Johnson. Prodejci tak budou označovat váhu zboží jen v librách a uncích místo kilogramů, které spolu s nimi musely být uvedeny na produktech prodávaných v EU. Po oznámení se britská vláda setkala se smíšenou reakcí.
Evropa si svými ambiciózními klimatickými plány utahuje opasky a netají se tím, že lidem se kvůli jejich plnění bude snižovat životní úroveň. Celosvětově se přitom na emisích skleníkových plynů podílí pouze zhruba osmi procenty. Jen Čína, která platí za největšího znečišťovatele, jich přitom vypouští až trojnásobek. I ona si sice klade klimatické cíle a uhlíkově neutrální chce být do roku 2060, zatím však od ekologie dává ruce pryč a otevírá dokonce nové uhelné elektrárny.
Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to v pátek oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
Německá kancléřka Angela Merkelová se vyslovila pro řešení sporu EU s Polskem kvůli kontroverzní reformě justice jednáním, nikoli soudní cestou. Podle DPA to řekla po dnešním jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě. „Politika je víc, než jen jít k soudu,“ prohlásila Merkelová s narážkou na čtvrteční návrh Evropské komise Soudnímu dvoru EU, aby uložil Polsku pokutu za neplnění soudního příkazu k zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce.
Když čteme, že expremiér Polska Donald Tusk varuje před něčím tak revolučním, jako je náhlý odchod Polska z EU, nesmí se to brát doslova. Tusk kromě toho, že je expremiér, je čerstvěji exprezident Evropské rady a nově úřadující předseda hlavní strany polské opozice, který vede zápas s konzervativní vládou. Z řad vládního tábora skutečně zazněly výroky, které jako kdyby ohlašovaly polexit.
