Tag: EU

Články k tagu

Kvůli povolenkám přijdou lidé o peníze. Průmysl nemá záruky, zní z ODS

Možný konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 Česko blokovat nebude. Bude ho kompenzovat ze Sociálně klimatického fondu, který je financován právě z výnosů z povolenek. V tomto fondu podle sdělení ministerstva životního prostředí deníku Echo24 je asi 1,25 bilionu korun. Europoslanci za ODS vyjádřili pro Echo24 v souvislosti se změnami obavy, například podle Alexandra Vondry hrozí další zdražení energií.

Ukrajina v EU je v českém zájmu, řekla Pekarová před lídry evropských parlamentů

Ukrajina považuje za uskutečnitelné letošní zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, uvedla před začátkem parlamentní konference zemí Evropské unie v Praze předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Je podle ní i v českém zájmu, aby se tak stalo. Ve svém pondělním vystoupení chce podpořit setrvání u protiruských sankcí a apelovat na jejich důsledné vymáhání. Prezident Petr Pavel minulý týden uvedl, že Česko by mělo v EU tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou už letos.

Češi horentně platí za elektřinu. Přitom ji nejvíc vyváží

České domácnosti loni platily za elektřinu 2,5násobek toho, co v průměru domácnosti ve zbývajících zemích visegrádské čtyřky. Ještě paradoxnější je tento závěr, uvážíme-li, že Česko bylo loni velkým vývozcem své vlastní elektřiny, zatímco zbytek Visegrádu si ji musel daleko více dovážet. A další paradox tkví ve faktu, že zatímco Česko loni své zadlužení navyšovalo, zbytek Visegrádu jej naopak snižoval. Nelze tedy ani moc uplatnit vysvětlení, že vlády ve Varšavě, Bratislavě a Budapešti sice domácnostem cenu elektřiny tak či onak administrativně zlevnily, ale za cenu výraznějšího nárůstu veřejného zadlužení. Pro Česko tak účtování za loňským rokem vůbec nedopadá příznivě.

EU chce vlastní armádu. Návrh počítá s jednotkami rychlého nasazení s 5000 vojáky

Evropská unie by mohla založit svá vlastní jednotky rychlého nasazení. Cílem návrhu je vytvořit 5000 „pozemních, vzdušných a námořních“ sil, které by mohly být rychle nasazeny k zásahu kdekoli na světě, píše list The Telegraph. Vytvoření speciálních sil by EU umožnilo „odhodlaně reagovat a předcházet krizím“ a také je zvládat „jako důvěryhodnější bezpečnostní a obranný aktér“, cituje list zprávu představitelů EU a europoslanců.

Češi mají skoro nejdražší elektřinu v EU, přestože ji téměř nejvíc vyváží

České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku (viz zde). To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami. Mezi ekonomicky lépe srovnatelnými zeměmi Česko v cenách elektřiny suverénně vede.

Čína je větší energetické riziko než Rusko, v solárech či bateriích nemá konkurenci, míní experti

Navzdory loňské krizi způsobené ruskou agresí na Ukrajině leží větší riziko z hlediska budoucnosti evropské energetiky v Číně. Kromě vlastnictví nalezišť klíčových surovin je i technologicky o deset let dále než Evropa. Pekingu pomáhá i „flexibilnější přístup“ k ekologických standardů. Závislost Evropy na Číně se podle odborníků v některých oblastech pohybuje až na 95 procentech.

„Klimatická opatření EU jsou proveditelná, Češi by místo kritiky měli čerpat,“ řekl Pavel v Bruselu

Kritika balíku klimatických opatření, jehož významné součásti tento týden schválil Evropský parlament, není na místě. Členské země včetně Česka by se spíše měly zaměřit na využití fondů, které jsou s přechodem k nízkouhlíkové ekonomice spojeny. Po jednání s předsedkyní Evropského parlamentu to v pátek v Bruselu prohlásil český prezident Petr Pavel. Europoslanci tento týden odhlasovali zpoplatnění zplodin z vytápění budov a silniční dopravy či postupné odbourání bezplatných emisních povolenek.

Historický rekord: Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Fialově vládě se nedaří zvrátit trend

Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která v pátek zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.

Pavel v Bruselu kritizuje Fialu. „Česko se mělo připojit k žalobě na Maďarsko kvůli LGBT“

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Bruselu kritizoval vládu Petra Fialy (ODS) kvůli tomu, že se nepřipojila k žalobě Evropské komise na Maďarsko kvůli zákonu diskriminujícímu sexuální menšiny. Pavel poté podpořil manželství pro stejnopohlavní páry, jejich adopci dětí, ochranu menšin a odmítl násilí na ženách, píše zpravodajský server Novinky.cz. „Řídím se hlavním principem, kterým jsou rovné podmínky pro všechny,“ prohlásil Pavel.

Pavel v Bruselu: Stát NATO, který nesplní obranné plány, ohrozí bezpečnost všech

Členské země Severoatlantické aliance budou mít po chystaném schválení nové obranné strategie větší odpovědnost. Stát, který nebude plnit své obranné plány, ohrozí bezpečnost všech ostatních. Po svém dnešním jednání v bruselské centrále NATO to novinářům řekl český prezident Petr Pavel. Spojenci včetně Česka si podle něj kvůli ruské agresi na Ukrajině musí uvědomit, že bezpečnost není pouze věcí armády, ale celé společnosti.

„Špinavá“ ruská ropa dál proudí do Evropy. Před tím ji „vypere“ Čína a Turecko

Západní země, které do značné míry zakázaly dovoz ropy z Ruska, dovezly ropné produkty v hodnotě 42 miliard EUR ze zemí, které během 12 měsíců od ruské invaze zvýšily dovoz ruské ropy. Vyplývá to z výzkumu finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší, podle níž dochází k praní špinavé ruské ropy v zemích, které dovážejí ruskou ropu a následně prodávají ropné produkty koaličním zemím s cenovým stropem, které na ruskou ropu uvalily sankce.

100 milionů eur pro zemědělce. EU chystá kompenzace kvůli ukrajinskému obilí

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkovém objemu 100 milionů eur (2,34 miliardy Kč) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl mluvčí komise. Ta omezení dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala kompenzace řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země.

EU nebude tolerovat násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska, řekla Jourová

Násilná deportace je zločinem a Evropská unie ji nebude tolerovat, řekla v projevu k Evropskému parlamentu o převozech ukrajinských dětí do Ruska místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ujistila, že EU podporuje ukrajinské úřady ve vyšetřování těchto deportací na národní úrovni a podniká také kroky, aby o přesunech shromáždila důkazy a identifikovala osoby, které mají za převozy dětí zodpovědnost.

EU chystá kompenzace pro zemědělce kvůli ukrajinskému obilí

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Dovoz ukrajinského obilí v uplynulých dnech zakázaly Polsko, Maďarsko, Slovensko a dnes nově i Bulharsko.

Kritika Pirátů kryje Stanjurovu neschopnost, míní Peksa. Mám důvěryhodný zdroj, říká Zdechovský

Přestřelka mezi Piráty a lidovci kvůli únikům vládních dokumentů pokračuje. Tomáš Zdechovský prý tlačí lidovce stále blíže k ODS a jeho slova na adresu Pirátů měla jen krýt neschopnost ministra Zbyňka Stanjury. Deníku Echo24 to řekl europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa. Sám Zdechovský nicméně pro Echo24 uvedl, že svá slova o tom, že za úniky návrhů ekonomických opatření stojí právě Piráti, má od důvěryhodného zdroje.

EU má omezovat rizika ve vztazích s Čínou. Spolupracovat chce v ekonomice a vědě

Evropská unie by měla pracovat na omezování rizik ve vztazích s Čínou, prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve svém úterním vystoupení před europoslanci ve Štrasburku. EU se podle ní také jednoznačně vymezí v případě, že by Čína pomocí síly jakkoli změnila stávající situaci Tchaj-wanu. Není ale žádoucí, aby se EU odvrátila od Číny jako partnera v ekonomice a vědě, doplnila předsedkyně unijní exekutivy.

Východní Evropa zakazuje dovoz ukrajinského obilí, Česko čeká na EU

Česko se nechystá na rozdíl od Polska, Maďarska a nově i Slovenska k uvalení zákazu na dovoz levného ukrajinského obilí. Oznámil to v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ministr však podle prohlášení o záležitosti intenzivně jedná s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským a hodlá problém řešit na celounijní úrovni. Jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí, které zavedlo Polsko, Maďarsko a nejnověji Slovensko, mají být v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU a WTO.

Situace Tchaj-wanu nám nemůže být lhostejná, prohlásila v Číně německá ministryně

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Evropě nemůže být situace ohledně Tchaj-wanu lhostejná. Její prohlášení přichází v době, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron vyzývá k větší autonomii Evropy a nezávislosti na zahraniční politice USA, a to i v otázce Tchaj-wanu. Podle Baerbockové nemůžou být Německo a Evropa lhostejní vůči státům, které sdílejí stejné hodnoty a zájmy jako Evropa. Uvedla to v Číně v rámci své cesty po Asii, během které návštívila i Jižní Koreu a Japonsko. Informuje například Politico.

Česko a další země chtějí, aby EU pomohla s výkupem ukrajinského obilí

Šest zemí Evropské unie včetně České republiky žádá vytvořit evropský nástroj na výkup levného ukrajinského obilí, požadují také zavedení celních kvót na dovoz ukrajinských zemědělských produktů na unijní trh. Novinářům to dnes po jednání s kolegy z Visegrádské skupiny (V4; Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) a z Bulharska a Rumunska řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan. Slovensko nyní visegrádské čtyřce předsedá.

Šéf Evropské rady Michel: Evropští lídři jsou stále více nakloněni Macronově „strategické autonomii“

Šéf Evropské rady Charles Michel v úterý uvedl, že evropští lídři jsou stále více nakloněni snaze francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o „strategickou autonomii“ vzhledem ke Spojeným státům a Číně. Podle Michela by Evropská unie měla přestat „slepě a systematicky následovat“ Washington a od Spojených států se odklonit.

Macronova autonomie vůči USA a česká role

Evropská jednota v otázce ukrajinské války, kterou rozpoutalo Rusko, dostala další trhlinu. Postoj Francie a Německa býval často váhavý, s výhradami. Německo válkou utrpělo ekonomicky nejvíce, protože přišlo o levný ruský plyn nejen pro domácnosti, ale hlavně pro průmysl. Levný ruský plyn byl základním pilířem Němci prosazovaného Green New Dealu, který je ve střední Evropě přijímán s velkým přemáháním a odporem veřejnosti.

Pozor na Macrona v Pekingu

Nejnebezpečnější státník v Evropě, hned po Vladimiru Putinovi, je francouzský prezident Emmanuel Macron. Tomu nestačilo, že jeho podlézání Kremlu skončilo fiaskem, a vydal se do Pekingu pohovořit s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Padala slova o „strategické autonomii“ a o tom, že EU by se měla stát „třetí supervelmocí“. Evropa by prý neměla slepě následovat USA. Pokaždé když francouzští představitelé začnou takto mluvit, je potřeba v našem koutě Evropy zbystřit. Znamená to, že Paříž se nás chystá hodit přes palubu. Macron v Číně vystupoval ne jako zástupce Francie, ale jako celé Evropy.

Česko je s udržitelnými energiemi ve složité pozici. „Je ale třeba myslet na budoucnost,“ vzkazuje EU

Energetická transformace je pro zemi, jako je Česká republika, velmi náročná. Nemá moře, dostatek větru a půdy není dostatek. V rozhovoru pro deník Echo24 to uvedla ředitelka udržitelných financí v Evropské investiční bance Eila Kreiviová. V Česku se čím dál více mluví o takzvané agrovoltaice, která ale čelí ostré kritice. Podle Kreiviové lze ale řešení najít i jednodušším způsobem. Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra.

„Finové nás bodli do zad.“ Hned po přijetí do NATO se přidali k žalobě na Maďarsko

Maďarský předseda parlamentu László Kövér v neděli tvrdě zkritizoval Finsko. Podle něj jeho zemi Finové „bodli do zad“ hned poté, co Maďarsko schválilo přistoupení Finska do NATO. Bodnutím do zad podle něj je, že se země připojila k soudnímu řízení Evropské komise (EK) proti Maďarsku kvůli jeho zákonu, jenž podle EK diskriminuje sexuální menšiny. Informuje o tom server deníku Magyar Hírlap.

Nejistota v Haagu kolem drastického snížení emisí, Rutte pod tlakem mlží. „Rok 2030 je pro nás nesplnitelný“

Nizozemský premiér Mark Rutte nedokázal v parlamentu jasně říci, zda nadále platí plán snížení emisí dusíku na polovinu do roku 2030. V nizozemské koaliční vládě totiž přibývá hlasů volajících po odložení drastického zeleného plánu, který loni tak rozhněval farmáře, že se založili stranu a nyní se sní dostali do parlamentu. Zatímco strana Křesťanskodemokratická výzva (CDA) uvedla, že rok 2030 je pro Nizozemsko nesplnitelný a že chce o datu uvedeném v koaliční smlouvě znova jednat, strana Demokraté 66 je ostře proti.

Macron přijel z Pekingu a vyhlásil boj za strategickou autonomii Evropy. EU se nesmí stát vazalem Číny ani USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron se o víkendu vrátil s cesty do Číny a v obsáhlém nedělním rozhovoru pro ekonomický deník Les Echos apeluje v tradicích francouzské poválečné politiky, že Evropa se nesmí stát nikoho vazalem a v souvislostmi s globálními turbulencemi musí nyní bojovat za svou "strategickou autonomii," jinak skončí v propadlišti dějin. Jak poznamenává deník New York Times, právě cesta Macrona do Pekingu podkopává snahu Washingtonu zkrotit Čínu.

Maďarský ministr se ostře vymezil vůči Lipavskému: „Jedete v duhovém rychlíku. Děti si ochráníme“

Výrok českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), v němž lituje, že se Česká republika nepřipojí k evropské žalobě proti maďarskému zákonu, který podle Evropské komise diskriminuje sexuální menšiny, nezůstal bez reakce z Maďarska. „Je dobré, aby český ministr zahraničí věděl, že v Maďarsku záleží jen na rozhodnutí maďarského lidu, a Maďaři se jasně rozhodli, že děti je třeba chránit,“ napsal Lipavského maďarský protějšek Tamás Menczer na facebooku.

Kde se vzala, tu se vzala syntetická paliva

České republice se poprvé za Fialovy vlády podařilo skórovat v Bruselu. Může za to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a jeho účast při sestavení koalice členských států, která na poslední chvíli prosadila částečný ústup Evropské unie od loni přijatého zákazu spalovacích motorů do roku 2035. Spalovací motory v autech se budou registrovat i po tomto roce za podmínky, že se do nich bude tankovat nikoli fosilními, ale syntetickými, tzv. uhlíkově neutrálními palivy.

LGBT+ ve školách. Německo a Francie se připojily k žalobě proti Maďarsku, Česko ne

Německo a Francie se připojují k soudnímu řízení Evropské komise (EK) proti Maďarsku kvůli jeho zákonu, jenž podle EK diskriminuje sexuální menšiny. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na mluvčího německé vlády. Maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil předloni zákon zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených ve školách pro děti do 18 let.