V roce 1994 napsali dva vlivní politici německé CDU Karl Lamers a Wolfgang Schäuble (ten druhý je dnes čelným členem vlády), že bez rozšíření EU „by mohlo být pro Německo žádoucí nebo nezbytné z důvodu své vlastní bezpečnosti zajistit stabilizaci východní části Evropy na vlastní pěst a tradičními způsoby“. Málokdo si v tehdejší postkomunistické euforii povšiml tohoto vyšplíchnutí reálpolitiky a la „drang nach osten“.
O pojmu společné evropské armády sní eurofilové už desítky let. O tom, že je to představa mlhavá a nepraktická, svědčí to, že se za ni postavil před pár lety Miloš Zeman. Aby nemusel mluvit o uprchlické krizi premiér Bohuslav Sobotka téma jistě zmíní během zítřejšího summitu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy odstoupil z čela hlavní pravicové strany Republikáni, aby se mohl věnovat kampani k získání dalšího pětiletého prezidentského mandátu ve volbách na jaře 2017.
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček na svém pravidelném živě přenášeném brífinku uvedl nepravdivou informaci o chystané návštěvě prezidenta Miloše Zemana na konferenci Dialog civilizací na Rhodu. Ovčáček se snažil zamaskovat kritiku Zemanovy již tradiční návštěvy této akce pořádané blízkými spolupracovníky Vladimira Putina.
Rozpačité reakce sklízí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kvůli záměru vytvořit evropskou armádu. Obranu Schengenu by mohly podle lidovců stejně dobře zajišťovat jednotky složené z národních armád.
Export zbraní a vojenského materiálu z Česka byl loni rekordní, když dosáhl 15 miliard korun. Největší část (28 procent) mířila do států EU, ze ostatních zemí pak do Iráku. Vyplývá to ze zprávy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kterou ve středu projedná vláda.
Aktuální bezpečnostní vývoj podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ukazuje, jak zásadní je pro Česko zakotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Evropa se podle něj dlouhodobě neobejde bez společné evropské armády. Předseda vlády to řekl v pražském Černínském paláci v úvodu každoroční porady českých velvyslanců.
Letos 31. května komisařka Jourová podepsala s Facebookem, Twitterem, YouTubem a Microsoftem dohodu, v níž se firmy zavazují mazat příspěvky, které budou rasistické apod.
Série nejnovějších statistických údajů z britské ekonomiky je pro ekonomy, kteří podporovali odchod země z Evropské unie zadostiučiněním, jiní ale zůstávají opatrní a radí počkat na celkovější čísla. Nejsilnější růst červencových maloobchodních tržeb za 14 let je nicméně spolu s příznivými údaji z trhu práce pro zastánce „brexitu“ důvodem k optimismu a signálem, že pátá největší světová ekonomika by mohla vyvrátit převládající chmurné předpovědi hospodářského propadu.
Vypadalo to na ono dlouho očekávané násilí zprava. Berlínská centrála Nadace Amadeu Antonio měla neohlášenou a nepříjemnou návštěvu: skupina mladých mužů vnikla do kanceláře, chovala se agresivně a vyhrožovala přítomným zaměstnancům a aktivistům.
Nemoci, špína a všudypřítomné výkaly trápily dlouhé roky desítky psů v hornopočernické množírně Šárky Benešové. Policie s veterinární správou tak zasáhly a 13 psů přemístili do policejních kotců.
Politický Brusel zívá letní prázdnotou. V zasedacích prostorách Evropské komise (EK) a Evropského parlamentu (EP) to téměř nežije. V příkrém rozporu k termínovému "stand-by" je ale politická debata o soudržnosti EU v otázce uprchlíků, jíž v neposlední řadě rozpoutali němečtí politici. Jádrem diskuse je škrtnutí peněz nesolidárním unijním členům. Jak je přinutit, aby uprchlíky přijímali? Diskuse osciluje mezi "bodáním jehlou a atomovou bombou".
Proces vystoupení Británie z Evropské unie, k němuž se země rozhodla v červnovém referendu, možná bude trvat déle než se dosud předpokládalo a uzavřít se může až koncem roku 2019. S odkazem na zdroje ve vládě a v londýnském finančním středisku City to napsal nedělník The Sunday Times.
Jean-Claude Juncker se prý chystá na ofenzivu s takzvaným evropským sociálním pilířem. Jeho jádrem má být starší iniciativa eurokomisařky pro zaměstnanost Marianne Thyssenové. Je na ní pozoruhodných hned několik věcí. Na prvním místě ta, že je určena pro země eurozóny.
Británie svým zemědělcům, vědcům, regionům a dalším příjemcům evropských fondů po odchodu z Evropské unie plně vynahradí unijní dotace penězi ze svého státního rozpočtu. Slíbil to dnes britský ministr financí Philip Hammond. Uvedl, že by to mělo státní pokladnu ročně stát kolem 4,5 miliardy liber (141 miliard Kč).
Evropská komise prohloubila spor, který od ledna vede s konzervativní polskou vládou. Tehdy komise rozjela „proceduru“ kvůli sporu o pět soudců polského Ústavního soudu.
Po několika letech zdánlivého klidu se v Evropě znovu začínají objevovat obavy z bankovní krize. Pozornost se vrací k obrovskému množství špatných úvěrů, které tíží řadu velkých bank. O tom, jak vážné skutečně jsou a jak se dají řešit, diskutují v Salonu Týdeníku Echo tři špičkoví bankéři, kteří během své kariéry nahlédli do bank z obou stran.
Česká republika loni odvedla do rozpočtu Evropské unie 1,32 miliardy eur a zpátky dostala 7,07 miliardy. Celkem na členství vydělala 5,7 miliardy.
Bývalý prezident ČR Václav Klaus opět zvířil vody další z řady svých kontroverzních výroků tentokrát na téma možného přijetí Turecka do EU. Zatímco před lety se při státní návštěvě země vyjadřoval ve smyslu, že by Turecko v unii znamenalo „zatřepání Evropou“, nyní by podle svých výroků v rozhovoru pro Týden Turecko přijal, protože si stejně přeje, aby „EU byla rozbita“.
Rakousko znovu zesílilo svou kritiku poměrů v Turecku, když pohrozilo zablokováním přístupových rozhovorů Turecka s Evropskou unií. Ministr zahraničí Sebastian Kurz v rozhovoru pro list Kurier řekl, že je proti otevření nových kapitol v jednání mezi Bruselem a Ankarou.
Internetová doména pro předsednictví České republiky v Evropské unii v roce 2022 je podobně jako před deseti lety obsazená. Zaregistroval si ji letos v březnu mladý podnikatel, který ji chtěl využít pro údajný evropský propagační projekt. Může se tak opakovat situace před minulým předsednictvím v roce 2009, kdy za doménu musel stát zaplatit spekulantovi nezveřejněnou částku. Zprávu přinesl deník Právo.
Série esejů od předních českých intelektuálů. - Krize je šance, říká Jung. Ano, český národ je nemocný, to dnes soudí všichni, ale zároveň se nelze nezeptat: Byl vůbec někdy zdravý?
Rakouský kancléř Christian Kern vyzval Evropskou unii, aby ukončila přístupová jednání s Tureckem. Učinit by tak podle něj měla i kvůli rozsáhlým čistkám v armádě, státní správě a školství, které Ankara spustila po červencovém zmařeném pokusu o převrat. Kancléřův požadavek podpořili i ministři zahraničí a obrany alpské země.
Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger kritizoval vyjádření prezidenta Miloše Zemana k přijímání migrantů v České republice. Zeman svými výroky oslabuje Evropu, řekl eurokomisař v rozhovoru s německým rádiem ffn.
Hnutí Úsvit opět prokázalo svou extremistickou povahu, když podalo trestní oznámení na ministra Dienstbiera za to, že uvažoval o tom, že by ze státního rozpočtu finančně přispíval na cenzuru.
Když se stanete vydíratelnými, nemůžete se divit, že vás dřív nebo později někdo začne vydírat. Německá kancléřka Angela Merkelová zatáhla v březnu Evropskou unii do dohody s Tureckem.
Počet údajů, které musí banky od svých klientů vyžadovat, se kvůli novým zákonům stále navyšuje. Upozorňuje na to Česká bankovní asociace (ČBA), podle níž se nárůst požadovaných informací, klientům nelíbí. Dalším ze zákonů, který za nárůstem bude stát, je zákon o spotřebitelském úvěru, který ve čtvrtek prošel Senátem.
Z brexitu budou v Rusku nejspíše šťastní, odhadoval před referendem 23. června britský premiér David Cameron. Jeho ministr zahraničí Philip Hammond šel ještě dále a mínil, že Rusko chce, aby Spojené království opustilo EU. A po hlasování vyjádřil Michael McFaul, bývalý americký velvyslanec v Moskvě, dokonce názor, že brexit znamená pro ruského prezidenta Vladimíra Putina triumf. Realita je ale složitější než tyto vyostřené výroky. Žádná opravdová radost nad Brexitem ale v Rusku nevypukla, země je zaměstnána především sama sebou.
Britové si odhlasovali odchod z Evropské unie. Co to znamená pro budoucnost EU a pro naše postavení v ní? V Salonu Týdeníku Echo o tom diskutují ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský, europoslanec za ODS Jan Zahradil, který v Evropském parlamentu zasedá ve společné frakci s britskými konzervativci, a předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Ondřej Benešík z KDU-ČSL.
Evropské země chtějí dobré vztahy s Británií. Proto se podle europoslance za konzervativce Daniela Hannana budou státníci snažit vyjednat pro všechny strany výhodné podmínky.
