Zprávy z jednadvacátého století
Nechte kteréhokoli západního politika nebo korporátního mluvčího volně mluvit na libovolné téma a můžete se spolehnout, že nejpozději do pěti minut vypustí z úst slova „jednadvacáté století“.
Nechte kteréhokoli západního politika nebo korporátního mluvčího volně mluvit na libovolné téma a můžete se spolehnout, že nejpozději do pěti minut vypustí z úst slova „jednadvacáté století“.
Ze zkušeností s Donaldem Trumpem v Bílém domě víme, že pauza mezi slovy a činy bývá velmi krátká. Takže když se v pátek na ostře sledovaném Twitteru objevila konkrétní výhrůžka, že Washington zavede na dovoz evropských aut clo 20 procent, je potřeba ji brát vážně.
Devět zemí EU se v pondělí v Lucemburku přihlásilo k francouzskému návrhu projektu evropské intervenční iniciativy, tedy vojenské síly, která by mohla být rychle nasazena v krizové situaci. Příslušný dokument byl podepsán na okraj jednání ministrů obrany a zahraničí zemí EU a podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové by měl podpořit společné programy unijních států v rámci takzvané trvalé strukturované spolupráce v obranné oblasti, označované zkratkou PESCO.
Včera se v Bruselu sešlo 16 evropských státníků, aby zachraňovali politickou kariéru Angely Merkelové (tedy spíš to byl formát 15 + 1).
Země Evropské unie se musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky; kde takové řešení nebude možné, je na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států. Při odchodu z nedělního minisummitu v Bruselu, kterého se zúčastnila více než poloviny států EU, to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Česko se stejně jako zbylé státy visegrádské skupiny (V4) setkání neúčastnilo. Ve Středozemním moři mezitím už čtvrtý den pokračuje praktická blokáda lodě Lifeline s přibližně 230 migranty na palubě ze strany Itálie a Malty.
Západní státy Evropské unie míří svou kritiku na země visegrádské skupiny, neboť jsou Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko úspěšné. Navzdory této kritice se hodlají státy V4 nadále bránit nelegální migraci a chránit svou kulturu. Prohlásil to maďarský premiér Viktor Orbán v debatě se svým slovenským protějškem Peterem Pellegrinim, kterou v neděli odvysílala televize TA3.
Evropská unie se pokouší najít řešení migrační otázky. Osmadvacet premiérů a prezidentů členských zemí se kvůli tomu sejde ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Ještě před tím se ale dnes odpoledne v Bruselu sejdou premiéři a prezidenti některých států EU, aby diskutovali o migraci, padnout má znovu návrh na povinné kvóty. Nedělního minisummitu se nicméně neúčastní žádná ze zemí Visegrádské čtyřky, včetně Česka.
Premiér Andrej Babiš v reakci na slova mluvčího francouzské vlády, který označil neúčast států V4 na minisummitu států EU o migraci za bojkot, telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta podle Babiše na rozdíl od Francie neúčast státům V4 včetně České republiky nevyčítá.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem vyslovil pro finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl, uvedla agentura Reuters
Mluvčí francouzské vlády očekává, že summit Evropské unie koncem června, věnovaný především imigraci, bude obtížný, a to zejména kvůli „bojkotu“ nedělního minisummitu zeměmi visegrádské skupiny (V4), k nimž patří Česká republika. Mluvčí Benjamin Griveaux to podle agentury AFP řekl rozhlasové stanici Europe 1. Podle AFP se v pracovním dokumentu schůzky mluví o kvótách pro uprchlíky.
Designovaný premiér Andrej Babiš svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na které vysvětloval, proč se nezúčastní minisummitu v Bruselu. Původně avizoval, že do Bruselu pojede, ale v Budapešti změnil názor. Zájem o účast na nedělní schůzce k migraci, projevilo zatím šestnáct premiérů či prezidentů zemí Evropské unie. Novinářům řekl, že žádný z visegrádských premiérů na minisummit nepojede. Babiš to vysvětlil tím, že by premiéři V4 s předpokládanými závěry schůzky nesouhlasili.
Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během jednání v noci na pátek dohodli ministří výši poslední části záchranného programu na 15 miliard eur (přes 380 miliard korun). Atény budou mít zároveň prodlouženu možnost splácet dluhy a úroky o deset let. Podle agentury Reuters to po jednání řekl šéf euroskupiny Mario Centeno.
Evropská unie se za rakouského předsednictví soustředí hlavně na boj proti nelegální migraci, uvedl rakouský kancléř Sebastian Kurz po jednání se svými protějšky z visegrádské čtyřky (V4), premiéry Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, v Budapešti. „Jedině bezpečné vnější hranice udrží Evropu bez hranic,“ zdůraznil Kurz za zřetelného souhlasu partnerů. Rakousko převezme rotující předsednictví v EU od 1. července.
Žádný z premiérů visegrádské čtyřky (V4) nepojede do Bruselu na nedělní minisummit EU o migraci, uvedl český premiér Andrej Babiš po dnešním setkání se svými protějšky z Maďarska, Polska a Slovenska v Budapešti. Babiš tuto dohodu odůvodnil tím, že na schůzce budou „země přátelské migraci“ a s předpokládanými závěry schůzky by premiéři V4 nesouhlasili. O tom, že visegrádští premiéři nepojedou na minisummit, se před novináři zmínil také maďarský premiér Viktor Orbán
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v neděli v Bruselu zúčastní neformální schůzky šéfů států a vlád několika členských zemí Evropské unie na téma migrace a azylové politiky. Babiš to řekl novinářům před odletem do Budapešti na summit visegrádské skupiny (V4).
Trumpovy výhrůžky na uvalení cel a tarifů, přes něž chce řešit nerovnováhu v obchodě se zeměmi, s nimiž má Amerika obchodní deficity, zabírají. V konečném důsledku mohou vést k výrazně volnějšímu obchodu.
Britský parlament ve středu schválil konečnou podobu zákona o odchodu Británie z Evropské unie, který Spojenému království po vystoupení z bloku zajistí právní kontinuitu. Sněmovna lordů, což je horní komora parlamentu, takzvaný zákon o brexitu podle agentury Reuters potvrdila v podobě, jakou požadovala premiérka Theresa Mayová. Lordi tak učinili vzápětí poté, co Dolní sněmovna zamítla další ze série dodatků, které horní komora navrhla s cílem poskytnout zákonodárcům větší vliv na řízení brexitu.
Státy Evropské unie loni čelily 205 teroristickým útokům, ať už dokonaným, nedokončeným nebo zmařeným. Oproti roku 2016 počet těchto případů vzrostl o 45 procent. Při útocích zemřelo 68 lidí, dalších 844 utrpělo zranění. Většinu obětí - celkem 62 - mají na svědomí islámští radikálové. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Europol.
Evropská unie v pátek začne uplatňovat cla ve výši 25 procent na dovoz některého zboží ze Spojených států. Oznámila to Evropská komise. V první fázi se bude opatření týkat zboží, jehož roční dovoz do EU dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard Kč). EU tak reaguje na americká cla na dovoz oceli a hliníku. „Nechtěli jsme se dostat do této pozice. Jednostranné a neoprávněné rozhodnutí USA uvalit na EU cla na ocel a hliník však znamená, že nemáme jinou možnost,“ uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
Lídři Evropské unie by se na svém summitu příští týden měli dohodnout na změně způsobu, jak nakládat s migranty zachycenými ve Středozemním moři při pokusu dostat se do Evropy. Návrh, se kterým se měl zpravodaj ČTK možnost seznámit, předpokládá, že tito lidé ze záchranných lodí vystoupí zpět v bezpečné zemi, kde bude možné rychle zjistit, kdo má nárok na mezinárodní ochranu a kdo je ekonomickým migrantem. Podle diplomatů obeznámených s věcí i agentury Reuters se tak migranti budou vracet zpět na africké území.
Trvalo to téměř měsíc a půl, než se český premiér v demisi a očekávání nové vlády rozhoupal a začal konečně v Evropě hájit zájmy České republiky.
Návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nepřijatelný. Je nedokonalý stejně jako ten na současné období, řekl dnes Babiš v Pardubicích. Evropa podle něj Česku nadiktovala na léta 2014 až 2020 programy, v nichž je velká část peněz vyčleněna na sociální oblast, ale nedaří se je vyčerpat.
Chytrý čtenář si mi postěžoval: „Kudy chodím, tudy slyším – pozor na populismus! Tu populismus opět zvítězil, onde populismus zatím neprošel. Už je to jako za totáče, bojím se zapnout žehličku. Všude populismus ohrožuje to správné a dobré, všude brání pokroku a trvalému míru. Strašidlo obchází Evropou – strašidlo populismu. Můžete jednou provždy vysvětlit, co ten populismus vlastně je za potvoru?
Česká republika ve třetím programovém období z Fondů Evropské hospodářského prostoru (EHP) a Norska získá dalších pět miliard korun. Česko od roku 2004, kdy vstoupilo do EU a odkdy je příjemcem peněz z fondů, získalo téměř šest miliard korun a uskutečnilo za to více než 1000 projektů. Novinářům to ve čtvrtek řekli na tiskové konferenci uskutečněné v prostorách polské meteorologické stanice na Sněžce zástupci ČR, Norska, Lichtenštejnska, královéhradeckého biskupství a Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).
Členské země Evropské unie ve čtvrtek jednomyslně schválily plán Evropské komise zavést cla na americké zboží dovážené do EU v objemu 2,8 miliardy eur (72 miliard Kč) ročně. S odvoláním na zdroje z diplomatických kruhů o tom informovaly agentury Reuters a DPA. Návrh je reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku.
Evropská unie by měla ochránit právní stát v Polsku, jenž ohrožuje snaha vlády získat kontrolu nad justicí. V otevřeném dopise Evropské komisi, který ve středu zveřejnil deník Gazeta Wyborcza, k tomu vyzývá skupina bývalých polských premiérů a prezidentů, včetně nositele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy.
Britská vláda ve středu vyhrála další klíčová hlasování o dodatcích k zákonu o odchodu země z Evropské unie, jež navrhla horní komora parlamentu či opoziční labouristé. Dolní sněmovna nejprve zamítla labouristický dodatek, který požadoval, aby vláda s Bruselem vyjednala plný přístup k jednotnému trhu. Následně neschválila ani dodatek Sněmovny lordů, který žádal setrvání země v Evropské hospodářském prostoru (EHP), informoval list The Guardian. Celkem vláda zvítězila v osmi hlasováních.
Od víkendu Evropa sleduje strastiplnou pouť lodě Aquarius francouzské neziskovky SOS Méditerranée, které Itálie odmítla otevřít přístavy a migrantů se ujalo Španělsko pod novým vedením socialisty Pedra Sáncheze.
Před 15 lety, 13. června 2003, začalo v České republice první referendum, a to o přistoupení země k Evropské unii. Referenda se zúčastnilo 55,21 procenta voličů a v dvoudenním hlasování nakonec jich pro vstup Česka do EU hlasovalo 77,33 procenta. Podle průzkumu Eurobarometru z konce května má téměř polovina Čechů na členství v EU neutrální pohled. Celkově pak ČR patří k euroskeptičtějším národům v EU.
O víkendu obletěla svět fotografie ze summitu G 7, jež, zdálo se, symbolizovala napjatou atmosféru nejen schůzky, ale celého západního společenství. Levé polovině fotografie dominuje Angela Merkelová, která v mírném předklonu praží pohledem amerického prezidenta. Ten sedí naproti ní s neuctivě založenýma rukama.