Evropská komise (EK) ještě dnes schválí návrh na zrušení každoročního pravidelného přechodu na letní čas. V německé veřejnoprávní televizi ZDF to řekl předseda EK Jean-Claude Juncker. Přání zrušit střídání času podle něj vyjádřili občané EU v nedávné veřejné konzultaci. Aby ale byl zaveden jednotný celoroční čas, musel by s návrhem komise souhlasit i Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU.
Srpnem 2018 oficiálně vypršela záchranná operace, která začala v roce 2010 a která měla odvrátit hospodářský bankrot Řecka. Už v červnu, kdy byla schválena poslední evropská půjčka Athénám, evropský komisař pro hospodářství a měnu Pierre Moscovici prohlásil: „Dnes večer skončila řecká krize.“
Většina Makedonců podle všeho v referendu koncem září podpoří nový název své země Severní Makedonie. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který v červnu a červenci zorganizoval a zveřejnil Mezinárodní republikánský institut (IRI). Sondáž také potvrdila, že veřejnost stále více podporuje členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.
Pokud se Británie nedohodne s Evropskou unií na nových vzájemných vztazích do svého odchodu ze společenství, nenastane žádný konec světa, prohlásila britská premiérka Theresa Mayová. Informovala o tom britská zpravodajská televize Sky News. Mayová se vyjádřila před novináři před odjezdem do Jihoafrické republiky a po prohlášení britského ministra financí Philipa Hammonda, který minulý týden řekl, že odchod z EU bez dohody by poškodil veřejné finance Spojeného království.
Hlavním titulkem z vystoupení předsedy vlády na pravidelném výročním setkání českých velvyslanců bylo ve většině médií (byť ne v Echu) „Nechci přijmout ani jednoho migranta, je to symbol“. Jenže to je dnes, ať chceme, nebo ne, český mainstream. Svět, který si chce udělat obrázek o české politice, dá do souvislosti českou nechuť přijímat běžence s „populisty“ Babišem a Zemanem. Populisty v uvozovkách proto, že se strefili jen náhodou. Důležitější je narativ, že ve střední Evropě se dostávají k moci populisté a Česko je na mapě ve střední Evropě – víc vědět netřeba. Modelem je informování západního tisku po vypuknutí dluhové krize v roce 2009 ve stylu „Argentina na Dunaji“ – diametrálně odlišná ekonomická situace v jednotlivých zemích nebyla na překážku.
V celé Evropě v úterý vychází v médiích novinářský apel válečného zpravodaje AFP a šéfa její pobočky v Lisabonu Sammyho Ketze, v němž se snaží přesvědčit europoslance k podpoře reformy autorských práv. Server Echo Prime přináší celé jeho znění:
Turisty u jihošpanělského Cádizu zaskočila v neděli skupina migrantů z Afriky, kteří připluli s člunem na hojně navštívenou pláž. Informovala o tom španělská média. Asi padesátka migrantů, mezi nimiž bylo podle svědků asi deset nezletilých, spěšně vyskočila z člunu a záhy zmizela v nedalekém porostu.
Odchod Česka z Evropské unie by ohrozil budoucnost země, řekl v pondělí na výroční poradě velvyslanců premiér Andrej Babiš (ANO). Připomněl ekonomický význam unie pro Česko. Zároveň ale řekl, že by se EU měla zaměřit na zajišťování bezpečí evropského kontinentu. Přitom mluvil o potřebě celoevropského postupu v otázce migrace, v němž ale vyloučil možnost rozdělování uprchlíků mezi členské země.
Bulharsko znají Češi nejspíš jako příjemnou destinaci pro letní dovolenou. Někteří našinci si tam vyzkoušeli i zimní lyžování. A zájemci o svět byznysu zase asi sledují investiční dobrodružství domácích firem tamtéž (ČEZ, PPF). Avšak nejen laici, ale ani mnozí ekonomičtí fajnšmekři si nevšimli, že letošní prázdniny přinesly veledůležitou zprávu, která nečekaně spojila do jednoho příběhu tuto balkánskou zemi, euro a naši republiku. A vlastně i další země Evropské unie, které nemají na zavedení společné měny vyjednanou trvalou výjimku.
Spojené státy v pátek kritizovaly rozhodnutí Evropské unie poslat Íránu finanční pomoc v hodnotě 18 milionů eur (462 milionů Kč), aby se Teherán mohl vyrovnat s americkými sankcemi zavedenými kvůli jeho jadernému programu. Informovala o tom agentura Reuters.
Evropská unie při řešení problému 150 migrantů na lodi Diciotti nedostála svým základním hodnotám – solidaritě a odpovědnosti, chová se pokrytecky a Itálie z toho vyvodí důsledky, napsal na facebooku italský premiér Guiseppe Conte. Ani páteční bruselská schůzka zástupců desítky zemí EU nevyřešila problém migrantů na lodi Diciotti, která už čtvrtým dnem kotví na Sicílii. Italská vláda podmiňuje jejich vylodění tím, že si běžence mezi sebe rozdělí unijní státy.
Itálie hodlá podle vicepremiéra Luigiho Di Maia vytrvat v tvrdém přístupu v otázce migrace i na dnešní schůzce vysokých představitelů několika zemí EU, která má jednat o přerozdělení asi 150 migrantů z lodi Diciotti. Ta kotví už čtvrtý den v sicilském přístavu a italská vláda odmítá nechat běžence vylodit, dokud jí státy neslíbí, že jí s nimi pomůžou. Di Maio už ve čtvrtek pohrozil zastavením příspěvků do unijní rozpočtu, pokud Brusel Itálii s migranty z lodi Diciotti nepomůže.
Země Evropské unie se neumějí zbavit imigrantů, kteří jsou u nich protiprávně. Stále jich víc přibývá, než se jich daří vracet zpátky, upozornil ve středu šéf unijní agentury pro kontrolu vnějších hranic Frontex Fabrice Leggeri. Pokud evropské státy nezačnou vyhošťovat přistěhovalce intenzivněji, hrozí podle něho, že nikdy se migrační problém vyřešit nepodaří.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s agenturou Reuters obvinil Evropskou unii a Čínu z měnových manipulací. Prohlásil rovněž, že se mu nelíbí ani záměr americké centrální banky Fed zvyšovat úrokové sazby. V rozhovoru se věnoval i sociálním sítím, ke kterým řekl, že je velmi nebezpečné, když společnosti jako Facebook či Twitter regulují obsah na svých platformách. Prezident hovořil také o Turecku a Íránu a o tom, že se velmi pravděpodobně opět setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Bývalý vůdce Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, který patří k jedné z hlavních tváří úspěšné kampaně za odchod země z Evropské unie, se hodlá angažovat i proti kompromisnímu vyrovnání Londýna s Bruselem. Rozhodl se podpořit další kampaň probrexitové nátlakové skupiny, která se postavila proti plánu britské premiérky Theresy Mayové dohodnout se na budoucích vztazích s EU.
Chorvatská policie používá podle mezinárodní humanitární organizace No Name Kitchen násilí proti uprchlíky, kteří se snažili proniknout přes chorvatské hranice. Policisté je po střetu vždy zatlačili zpět do sousední Bosny a Hercegoviny. Migranti rovněž vypovídají, že je policisté okradli o peníze či mobilní telefony. Vláda v Záhřebu nařčení odmítá, informuje server Deutsche Welle.
Do přístavu maltské metropole Valletty ve středu vplula loď Aquarius se 141 migranty, které vzala na palubu minulý pátek u libyjských břehů. Malta v úterý povolila lodi zakotvit poté, co se pět států Evropské unie dohodlo, že si migranty mezi sebou rozdělí. K těm se dnes přidala Itálie, informovala agentura ANSA. Skupina SOS Méditerranée, která Aquarius provozuje společně s Lékaři bez hranic (MSF), v podvečer na twitteru uvedla, že všechny přepravované osoby se vylodily.
Bývalý premiér David Cameron se dřív, než spustil referendum o brexitu, snažil vyjednat nové podmínky vztahu Londýna s Evropskou unií, které by mohly Brity přesvědčit, že má smysl zůstat. Nebyl náročný, chtěl docela málo. Dostal ale ještě méně. Většinu Britů to nepřesvědčilo a rozhodli se pro odchod. Jednou z těch věcí, které žádal, ale nedostal, bylo omezení daňových bonusů na děti pro cizince, kteří přijdou pracovat do Spojeného království. Tehdy se proti mimo jiné ostře postavili premiéři zemí střední a východní Evropy včetně Česka. Vadilo jim, že odříznutí od bonusů, což je britská alternativa přídavků na děti, by z jejich občanů v Británii udělalo Evropany druhé kategorie.
Zhruba 12 procent Evropanů má tetování. A tím i chemické látky v těle, z nichž některé mohou být škodlivé. Zatímco ingredience v kosmetice či textiliích jsou jasně definovány, u tetování neexistuje dostatečná transparentnost. Evropská unie v současné době rozhoduje, zda je potřeba zavést omezení látek používaných v tetovacích barvách, která by platila v celé EU.
Když v listopadu 1989 padl režim Todora Živkova, mělo Bulharsko rovných devět milionů obyvatel. O generaci později se aktuální číslo pohybuje kolem sedmi milionů. Rozdíl je dán zejména masovou emigrační vlnou na Západ. Odliv schopných lidí se pro naše jižní příbuzné stal potenciálně zničujícím problémem.
Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová kritizovala praxi některých členských zemí Evropské unie, jež výměnou za investice udělují občanství bohatým lidem z neunijních států. V rozhovoru s německým listem Die Welt uvedla, že to může představovat bezpečnostní hrozbu.
Americký prezident Donald Trump dnes podepsal exekutivní příkaz k obnovení protiíránských sankcí, který navazuje na jeho květnové rozhodnutí o vypovězení jaderné smlouvy s Íránem. Sankce, které mají podle prezidenta zajistit „maximální hospodářský tlak“ na teheránský režim, se budou uplatňovat ve dvou etapách, první vstoupí v platnost o půlnoci místního času (v úterý v 6:00 SELČ).
Úplné odbourání cel a netarifních bariér (což je v zásadě sladění technických, bezpečnostních, ekologických a jiných standardů) mezi Amerikou a Evropou, které si koncem července v Růžové zahradě Bílého domu slíbili americký prezident Donald Trump se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, má mnohem překvapivější zastánce i odpůrce, než se na první pohled může zdát podle národní příslušnosti jednotlivých automobilek.
Překvapivě málo energie je věnováno konspirační teorii, že rozhodnutí Britů odejít z EU bylo rafinovaným tajným manévrem tajemné kabaly eurofanatiků v Bruselu, kteří si ve skutečnosti dlouho nepřáli nic jiného. Britští remainers dnes hledají vysvětlení „chybného“ hlasování v margináliích, jako je firma Cambridge Analytica nebo zahraniční konta sponzora kampaně Leave Arrona Bankse, a v Bruselu Guy Verhoefstadt požaduje evropskou obdobu amerického zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který by odhalil, kdo chce škodit Evropě. Je vedle toho tajná dohoda na vypuzení Britů o tolik šílenější myšlenka?
Navzdory často uváděným stovkám miliard dolarů zasaženého zboží a desítkám miliard dolarů budoucích cel vůči ročním obratům se dá říci, že dosavadní podoba obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy světovou ekonomiku podstatně nenarušila. To samé platí o stávající podobě sankcí mezi USA a EU. Další eskalace obchodní války a její šíření na další teritoria však již může být nebezpečné. USA a Čína jsou ale dnes – při vší úctě k ekonomické síle EU – dvě hlavní konkurující si teritoria v nejdynamičtěji se rozvíjející části světového ekonomiky – pacifické oblasti.
Od začátku srpna začínají platit přísnější evropská pravidla pro posuzování střetu zájmů. Piráti jsou přesvědčeni, že je český premiér Andrej Babiš nesplňuje. Píší proto dopis evropským komisařům, od kterých žádají jasné stanovisko. Pokud se tvrzení pirátů potvrdí, mohl by Agrofert přijít o stovky miliónů z evropských dotací. Informují Hospodářské noviny.
Už dva a půl roku vládne v Polsku národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost. Téměř po celou tu dobu čelí tlaku ze strany Evropské komise, Evropského parlamentu i jednotlivých západoevropských vlád. Vytýkají Polákům soudní reformu, která zeslabuje nezávislost dosud údajně nezávislé justice. Vytýkají jim zglajchšaltování veřejnoprávní televize a rozhlasu, do té doby údajně nezávislých na vládě. Vytýkají Varšavě opozici vůči přijímání migrantů z třetího světa a celkově reakční, prý nacionalistické směřování. Varšava na oplátku a poté, co hlavní vyhlédnutý spojenec v EU, Velká Británie, odchází, více sází na spojenectví s USA a státy Visegrádu. Přesto je rozhovor ministra zahraničí Jacka Czaputowicze pro Týdeník Echo prvním českým rozhovorem s ministrem PiS za celé ty dva a půl roku.
Přibližně 600 stran má spis žaloby premiéra Andreje Babiše, kterou na Slovensko podal v polovině června u Evropského soudu pro lidská práva. Babiš jejím prostřednictvím bojuje proti rozhodnutí slovenské justice o tom, že měl za minulého režimu spolupracovat se Státní bezpečností. V žalobě se opírá především do slovenského Ústavního soudu, který podle něj přesáhl své pravomoci. Ke spisu se dostal server Seznam zprávy.
Na příští rok jsou naplánované volby do Evropského parlamentu a nejen Andrej Babiš, který si to zaprorokoval v sobotním rozhovoru pro deník Právo, čeká posilování protiimigračních sil.
Maďarský premiér Viktor Orbán si nepřeje Evropskou unii řízenou Francií. Řekl to v rozhovoru poskytnutém německému deníku Bild. V této souvislosti také označil blížící se volby do Evropského parlamentu za „rozhodující“ moment. „Ještě nikdy nás nečekaly volby s tak rozhodujícím významem,“ zdůraznil předseda maďarské vlády v souvislosti s volbami, které se v Evropské unii uskuteční příští rok.
