Nezlomní Češi. Prudce rostoucí cena piva není překážkou
Češi jsou milovníci hospod a piva a ani loňská vlna všeobecného zdražování na tom nic nezměnila.
Češi jsou milovníci hospod a piva a ani loňská vlna všeobecného zdražování na tom nic nezměnila.
Poslední roky výrazně proměnily tradiční české obědy i vysedávání v hospodách či restauracích. Letošní zdražování vyhání vzhůru ceny. Zkušenosti restauratérů potvrzují po období covidu další změny v chování zákazníků. Zatímco tržby se někde kvůli zdražování, ale i srovnání s minulým „covidovým“ podzimem, zvyšují o desítky procent, lidé si dopřávají méně a utrácí při tom v porovnání s minulým rokem více peněz.
Třetina hospod a restaurací, kam Plzeňský Prazdroj dodává pivo, si zejména kvůli energetické krizi není jistá svojí existencí. Skončit je rozhodnuto jedno procento z nich. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 5500 provozovnami. Největší pivovar v zemi dodává svá piva do 20.000 podniků, což jsou dvě třetiny celkového počtu restaurací a hospod v ČR, uvedl jeho mluvčí Zdeněk Kovář. Zavírá restaurací se nejvíc týká měst do 20 tisíc obyvatel.
Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražuje od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 korun na půllitru. Změny se týkají balených i čepovaných piv. Informace přišla od hostinských a obchodních řetězců a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj jsou důvodem zdražení piva především prudce rostoucí náklady na energie i obaly v posledních měsících.
Nové etikety, které zvýrazňují písmeno Z pocházející z loga, začíná používat Znojemský městský pivovar. Jeho vedení ve středu v tiskové zprávě uvedlo, že pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu změnu plánů na jejich design zvažovalo, nakonec jej ale ponechalo beze změn. Právě písmeno Z se stalo symbolem ruské okupace Ukrajiny, označují se jím ti, kdo s útokem Ruska souhlasí. Dominantou etiket je právě písmeno Z, které se stává hlavním symbolem znázorněným ve formě praporce a tvoří základ etiket.
Obědy „za stovku“ jsou minulostí a lidé se začínají nad svými výdaji za ně zamýšlet. Podle dat i zkušeností z restaurací už začínají lidé hledat levnější cesty a tržby drží nahoře spíše vyšší ceny než trvající zájem návštěvníků. „Musíme se rozloučit s tím, že by lidé měli na normální oběd pět dní v týdnu,“ řekl deníku Echo24 restauratér Luboš Kastner. Ukazují to i data společnosti Edenred, jejíž index sestává z plateb více než 220 tisíc zákazníků se stravenkovými kartami.
V obcích ČR do 5000 obyvatel skončilo za poslední tři roky 12 procent hospod. Jde téměř o dvojnásobek v porovnání s městy nad 20.000 obyvatel. Vyplývá to z průzkumu Plzeňského Prazdroje. Největší český pivovar proto rozšířil svůj program Vesnice na podporu obecních hospod. Do programu se zapojilo už téměř 900 provozoven, více než desetina všech vesnických hospod v ČR. Pivovar jim pomáhá finančně i radami, jejich prodeje stouply meziročně o osm procent. Oslovení provozovatelé potvrdili, že jim to pomáhá.
V českém politickém prostředí ožívá otázka privatizace pivovaru Budějovický Budvar. Na jedné straně stojí zastánci státního podniku, na straně druhé kritici namítají, že stát není od toho, aby vařil pivo. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rámci předvolební kampaně uvedla, že stát by neměl podnikat v oblastech, které jsou běžně tržní, a právě pivovarnictví je podle ní jedním z nich. Podobně se vyjádřil předseda Pirátů Ivan Bartoš.
České pivovary snížily za první pololetí meziročně výstav o osm procent, oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Ztráty byly hlavně v prvním čtvrtletí, na začátku léta se začala pivovarnická scéna stabilizovat, v červnu byly hodnoty u čepovaného piva skoro stejné jako před příchodem pandemie. Celkově se výstav v pololetí snížil meziročně o 549.191 hektolitrů.
Ruské úřady zvažují omezit dovoz českých produktů, zejména piva, jako jednu z možností asymetrické reakce na vyhoštění velkého počtu ruských diplomatů z Prahy, tvrdí list Kommersant s odkazem na dva své zdroje z vlády. Vypovězení prvních 18 diplomatů z Prahy následovalo po oznámení premiéra Andreje Babiše a minstra vnitra Jana Hamáčka, že existují indicie, že ruská vojenská rozvědka GRU stojí za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích před sedmi lety.
To, že lidé v době krize hledají útěchu na dně lahve, je klišé, avšak pandemie to potvrzuje. Spojené státy například hlásily, že za první tři měsíce od března, kdy se tam naplno rozzuřil koronavirus, prodeje alkoholu vyletěly o 27 %. On-line obchody s alkoholem hlásily rekordní nárůsty. V deseti klíčových trzích, tedy v Austrálii, Brazílii, Číně, Francii, Německu, Itálii, Japonsku, Španělsku, Británii a USA, očekávali nárůst o 42 %. V Česku sice celkově prodej alkoholu klesl, prodej lihovin meziročně spadl o 38 %, ale zkreslují to zavřené hospody a odliv turistů.
V Pivovaru Klášter Hradiště nad Jizerou se má téměř po pěti stoletích přestat vařit pivo. Podnik, který spadá do pivovarského holdingu Pivovary Lobkowicz Group, jenž vlastní čínská firma CEFC, čeká útlum. V obci Klášter Hradiště nad Jizerou se má podle informací deníku Echo24 úplně přestat vyrábět a desítky zaměstnanců mohou přijít o práci. Pivovary Lobkowicz se k záležitosti nechtějí podrobněji vyjadřovat, firma však potvrdila, že v pivovaru dojde k útlumu. Milovníci klášterského piva již připravili smuteční oznámení a v pátek chystají kar.
Češi ještě více zaplatí za své neřesti. Kvůli spotřební dani již vzrostly ceny tabákových výrobků i lihovin, v příštích měsících však lze očekávat také zdražení piva. Může za to inflace, která roste vyšším tempem, než předpokládali ekonomové, meziročně dokonce o 3,4 %. Pivovary tak budou nuceny reagovat zdražením piva.
Od dnešního dne se snížila daň z přidané hodnoty u řady zboží a služeb. Začala totiž platit novela, která vedle točeného piva podávaného v restauracích přeřazuje do nejnižší desetiprocentní sazby DPH služby s vysokým podílem lidské práce.
Pandemie koronaviru těžce dopadla i na české hospody a pivovary. Kvůli nařízením vlády musely přerušit činnost a zavřít, kvůli čemuž přichází o zisk.
Hospody jsou s českým způsobem života neodmyslitelně spjaté. Příští týdny až měsíce si lidé budou muset těžce zvykat na život bez večerního posezení u vychlazeného půllitru. Nejhůř však opatření vlády dopadá na samotné hospodské, kteří musí řešit existenční otázky.
S trochou nadsázky se dá říct, že koaliční ČSSD se v otázce různých sazeb DPH na pivo právě probudila. Sociální demokraté spolu s ANO na vládě už dříve odhlasovali a v Poslanecké sněmovně odsouhlasili různé sazby DPH na čepované pivo. Po kritice k „pivnímu guláši“ ale přichází ČSSD s návrhy, jimiž chce systém zjednodušit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nicméně avizuje, že na návrhy ČSSD nekývne. Jednat o tom chce ČSSD na koaliční radě.
Snížení DPH na točené pivo, které mělo pomoci zejména malým hospodám, bylo ze strany vlády pouhým marketingem. Výčepy na vesnicích totiž z drtivé většiny nejsou plátci DPH, tudíž se na ně sleva nevztahuje. Naopak z ní budou těžit velké restaurace ve městech a vesnické hospody, kde se i vaří.
Komedie kolem různých sazeb DPH na čepované pivo pokračuje. Ve svém pravidelném hlášení se k ní vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO). Rozčílil se nad tím, jak média dělají z různých sazeb daně „bramboračku“, a zároveň otočil v tom, čeho má změna DPH dosáhnout. Zatímco původně měla být změna sazeb DPH u čepovaného piva úlitba hospodským a restauracím za EET, nyní dle Babiše mají hospodští zlevnit pivo pro koncového zákazníka.
Divadlo s nižší sazbou DPH na pivo mělo odvést pozornost od toho, že v květnu proběhne 3. a 4. vlna EET, která nepochybně sníží dostupnost, a tedy i zdraží služby řemeslníků.
Kolem chystané změny DPH u piva panují nejasnosti nejen mezi hospodskými, ale i ve vládě. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) změna DPH nijak nepovede ke zlevnění nápoje pro návštěvníky hospod. S tím ale nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO). Ten tvrdí, že se může zákazníkům pivo zlevnit až o pět korun, hospodský by se však musel s nimi o slevu podělit.
Úmysl, kterým chtěla vláda kompenzovat zavedení EET, se zvrhl v totální chaos, ve kterém se nikdo neorientuje. Hospodští se totiž od května budou muset vyrovnat s třemi sazbami na pivo, které se budou odvíjet od toho, v čem si zákazník pivo odnese nebo k čemu ho spotřebuje. Podle kritických hlasů se jedná o další rozhození podnikatelského prostředí a navíc povede pouze k obavám před kontrolami ze strany úředníků.
První květen 2020 nebude svátkem práce ani časem lásky. Toho dne dojde k největšímu poklesu daňové sazby za deset let a bude se týkat točeného piva, u kterého DPH spadne z jedenadvaceti procent na deset. Dvanáctka prazdroje dnes čepovaná za padesát korun může za pět měsíců stát o pět korun méně, desítka v ceně poblíž třiceti korun zlevní o tři koruny, a přitom se míra zisku nesníží. Pro národ pivařů událost roku.
Plzeňský Prazdroj od 1. října zvýší ceny piva v lahvích a plechovkách v průměru o 3,6 procenta, tedy o 50 haléřů. Zvýšení cen se netýká celého sortimentu, ale jen některých balení Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a neochuceného Birellu. Čepovaná piva pro hospody a restaurace nezdraží. Beze změny zůstává také cena ochucených nealkoholických piv a ciderů. Informace potvrdila mluvčí největšího českého pivovaru Jitka Němečková.
Růst inflace překvapil mnohé analytiky, kteří naopak očekávali, že se meziroční narůstání inflace zpomalí. Důvodem je především loňské sucho, které vystřelilo ceny zemědělských produktů do enormních výšin. Brambory meziročně prodražily o 88,4 procenta. Kvůli drahým obilovinám zdražilo dokonce o více než 7 % pivo. Analytici doufají, že se situace zlepší s příchodem české zeleniny na trh. Česká národní banka se k žádným zásadnějším krokům k řešení růstu inflace nechystá.
Nejde jen o to, že kulhá nabídka pohostinských služeb, ale uzavřel se veřejný prostor, kde byli Češi dlouhá staletí zvyklí pěstovat své sousedské vztahy. Po nástupu oligarchy do čela státu se poměry mění nepozorovaně, ovšem na hospodách se to už dá popsat.
Slavnostním naražením prvního pivního sudu začal v poledne v Mnichově 185. ročník Oktoberfestu. Tradiční pivní festival, který i letos doprovázejí zpřísněná bezpečnostní opatření, by měl podle organizátorů do 7. října přilákat na šest milionů návštěvníků. Ti spotřebují kolem sedmi milionů litrů piva, které je letos zase o něco dražší než před rokem.
Plzeňský Prazdroj od 1. října zvýší ceny některých piv v průměru o 3,7 procenta. Zdražení se dotkne především balených i čepovaných ležáků, které na trhu patří k dražším pivům. Ceny výčepních piv v sudech a tancích se nemění. Informaci o zvýšení cen získala ČTK od některých největších odběratelů, kterým pivovar změnu začal v těchto dnech oznamovat.
Letošní úroda meruněk je proti loňsku více než trojnásobná, sklidilo se jich 3169 tun. Dařilo se také třešním, višním a jahodám, uvedl ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Úroda těchto plodů letos výrazně převýšila průměr sklizní posledního desetiletí, u meruněk o 38 procent. U třešní, kterých se sklidilo 2858 tun o 29 procent, u višní o pětinu. Těch se letos urodilo 6620 tun. Vyšší by měla být také sklizeň z jabloňových, hrušňových a švestkových sadů. To může napomoci prodeji pálenek, u nichž se očekává zlevnění, stejně jako u samotného ovoce, zejména jablek. Zdražit může kvůli menší úrodě chmele naopak pivo.
Dlouhotrvající suché a teplé počasí se může promítnout na cenách piva. Může za to očekávaná slabá úroda jarního ječmene a také chmele. S dlouhotrvajícím teplým počasím se však nepotýkají pouze zemědělci v České republice. Sklizeň i kvalita ječmene se výrazně sníží po celé Evropě. Pivovary však s poklesem počítají a nemusí se tak o chmel obávat. „Většinu naší spotřeby ječmene a chmele na dostatečně dlouhé období dopředu máme pokrytu a nemusíme se tak obávat nedostatku,“ řekl pro Echo24 tiskový mluvčí společnosti Staropramen Pavel Barvík.