Policisté vyjíždějí do domu studenta filozofické fakulty, který se má pokusit spáchat sebevraždu. Místo sebevraha ale nacházejí v Hostouni na Kladensku mrtvé tělo patřící jinému a viditelně staršímu muži. Později zjišťují, že jde o otce hledaného studenta, jenž o zhruba dvě hodiny později spáchá na Filozofické fakultě UK masakr s 14 mrtvými a 25 zraněnými. Policie o tom, jak byl muž v Hostouni zavražděn, doposud mlčela.
Mezi méně skloňovanými skutečnostmi kolem prosincových událostí na Filozofické fakultě UK se objevuje i fakt, že měl být v době útoku střelce, přesněji v 15 hodin, na schodech mezi prvním a druhým patrem hlavní budovy adventní koncert. Měl probíhat pod vedením profesora Davida Ebena a pořádal ho Ústav hudební vědy. Zůstává nejasné, zda to mohlo s úmysly a plány vraha nejméně 14 lidí souviset, a jakým štěstím se podařilo zabránit možná ještě většímu masakru.
Radkin Honzák je legendou české psychiatrie a renesančním zjevem s přesahy do různých oborů, samozřejmě včetně tak blízkých, jako je psychologie. Sešli jsme se, aby nám vyložil svůj pohled na situaci, v níž se česká společnost ocitla poté, co student-vrah 21. prosince zastřelil na Filozofické fakultě UK 14 lidí a další vážně zranil. Tentokrát vynecháváme policejní zásah a místo něj se soustředíme na schopnosti a předpoklady české společnosti vyrovnávat se s šokem.
Policisté o riziku věděli minimálně 90 minut před střelbou. Tehdy podle detailního dokumentu o komunikaci akademiků s policií, který zveřejnila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, přišli policisté poprvé na vrátnici hlavní budovy fakulty na Palachově náměstí a hledali podezřelého a dost možná i ozbrojeného studenta. Vedení fakulty jim v den útoku nabízelo několikrát pomoc, policisté ale nabídky nevyužili.
Po útocích v pařížském Bataclanu z 14. na 15. 11. 2015 běželo kontinuální vysílání, vyšetřovatelé průběžně zpřesňovali informace. Paralelně zveřejňovali jména pachatelů, popisovali jejich náhlou, případně postupnou radikalizaci, vazby na Islámský stát, dosavadní kriminální činnost. I seriózní média nabízela informace týkající se rodinného zázemí. Postupně se vypracovávaly podrobné profily s odůvodněním, že tato znalost je ve veřejném zájmu. V Česku jsme zvolili odlišný přístup. Když vzniká tento článek, je patnáct dní po smrtícím útoku na Filozofické fakultě UK a my toho mnoho nevíme.
Známe očekávané výsledky policejní kontroly. Zásah policistů na filozofické fakultě podle měřítek Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia obstál. „Byl proveden rychle, správně a profesionálně,“ uvedlo policejní prezidium. Vedení policie ale současně připouští, že první zásah proti aktivnímu střelci na české škole měl i svá slabá místa. Vedení univerzity ani fakulty o hrozícím riziku nic nevědělo.
Úřad vnitřní kontroly policejního prezidia nezjistil pochybení v postupu policie při zásahu proti střelci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zásah byl rychlý a profesionální a v souladu s právními i interními předpisy. Na tiskové konferenci k vyhodnocení zásahu to dnes řekl ředitel úřadu Michal Tikovský. Do budoucna doporučil lepší krizovou komunikaci. O skutečnosti, že se po mladíkovi pátrá kvůli jeho možným sebevražedným úmyslům, podle Tikovského nebylo informováno vedení fakulty.
Policie se dosud zabývala 165 skutky, které mají návaznost na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. V 93 případech zahájila úkony trestního řízení, ve 12 z nich jsou ukončeny. Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík. Nejčastějšími skutky jsou podle Kubíka schvalování trestného činu (34 případů) a nebezpečné vyhrožování (29), následují násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci a šíření poplašné zprávy. V pěti případech jde podle náměstka o cizince.
Loni 21. prosince, den po bezpříkladné tragédii na pražské filozofické fakultě, uveřejnili posluchači žurnalistiky a komunikačních studií na UK otevřený dopis, v němž vyjádřili „své zděšení“ nad přístupem médií. Selhala tedy média? Mohou v době provázanosti médií se sociálními sítěmi něco dělat jinak? Existují nějaká pravidla? A jaká? S těmito otázkami jsme k debatě pozvali docentku Barboru Osvaldovou přednášející žurnalistiku na FSV UK, studenty žurnalistiky Jakuba Hříbka a Prokopa Majkuse, marketéra Jakuba Horáka a bývalého elitního kriminalistu Karla Tichého.
Události jako vraždění na Filozofické fakultě UK představují pro společnost také děsivou otázku. Není možné ji „vymlčet“, nějak se jí vyhnout, protože nepodléhá naší vůli, bude tu nezávisle na našem rozhodnutí, jak se k ní postavit. A ve dnech bezprostředně následujících chtějí lidé slyšet odpovědi. Nejlépe takové, které by tu děsivost nějakým způsobem zkrotily, proměnily ve srozumitelný řetěz příčin a následků, který je pak možné analyzovat a na tom základě pak navrhovat různá řešení, pochopit, kde, v čem a kdy se stala chyba.
Tragická událost na filozofické fakultě v Praze má nevratné následky. Kvůli obavám z opakování prosincové masové střelby na půdě univerzity se na vysokých školách diskutuje o zavedení nových bezpečnostních pravidel. Podobná bychom našli ve Spojených státech, kde k takovým událostem dochází častěji, ačkoli i tam se pravidla napříč jednotlivými státy nebo oblastmi různí.
Dlouho se zdálo, že řádění hromadných střelců je jev, který se České republiky netýká. Zprávy o masových vraždách většinou přicházely zpoza hranic, většinou z USA, ale někdy i z bližších krajin. Česko sice zažilo vraždu několika lidí v Uherském Brodě a v ostravské nemocnici, v obou případech ale šlo o duševně narušené jedince s historií předchozích problémů. To útok na Filozofické fakultě UK odpovídal schématu známému právě ze Spojených států
Dnešní kritici médií mají pravdu. Kdyby k událostem na pražské filozofické fakultě došlo před deseti lety, už bychom byli zaplaveni informacemi všeho druhu. Reportéři by bivakovali v okolí vrahova bydliště a pásli po „osudových detailech“, policie by na tiskové konferenci dostala erudované dotazy, z nichž by bylo zřejmé, že samotní reportéři by zásah provedli daleko kompetentněji. Ke slovu by se dostaly oblíbené krizové žánry jako „minutu po minutě“ nebo „otázky, které zůstávají nezodpovězené“. Po Novém roce, když už by první nápor zpráv opadl, by se někdo z redaktorů MF DNES vypravil „na vlastní kůži“ zjistit, jak snadné je legálně si opatřit zbraň.
Mysleli, že někdo střílí petardy, že je někde nějaká oslava. Nikdo v okolí náměstí Jana Palacha si 21. prosince neuměl připustit, že na Filozofické fakultě UK je zvrácený mladý student, který puškou bez milosti vraždí své kolegy v učebnách. To jsou přece zločiny, které se odehrávají jinde, to se u nás nemůže stát. Nepatří do poklidného českého světa, který je v zákrytu války a civilizačních zločinů. Vražděním na Karlově univerzitě se prolomila další nepřekročitelná mez. Člověk ani společnost se nikdy nemůže připravit na náhlé, neočekávané události, které mohou mít fatální dopady
Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze rozeslalo interní zprávu, která doporučuje pedagogům, zaměstnancům i externím spolupracovníkům, aby neposkytovali rozhovory a nechodili do médií. Podle informací deníku Echo24 dostalo velké množství zaměstnanců Univerzity Karlovy, včetně doktorandů e-mailovou zprávu, která jim zapovídá spolupráci s médii a předepisuje povinnou psychoterapii i těm, kteří během masakru na FF UK nebyli přítomní.
Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zaslalo studentům informace o následujícím průběhu akademického roku. Dobrovolné bude skládání zkoušek, včetně státních závěrečných zkoušek. Vyučujícím i studentům budou i nadále nabízena skupinová psychologická sezení, zjistila redakce Echo24 z e-mailu vedení fakulty. Do konce semestru, 12. ledna, byla na fakultě zrušena veškerá výuka. Umožněno ale bude individuální setkání studentů s vyučujícími.
Týden po masakru na filozofické fakultě v Praze veřejnost stále diskutuje o policejním postupu při zásahu proti střelci, který se rozhodl během několika minut ukončit 14 lidských životů. Policie zasáhla rychle, bohužel ale stačilo málo k tomu, aby byla ve správný čas na správném místě. Policejním postupem při zásahu na filozofické fakultě se v současné době zabývá jak Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), což je obvyklý postup
Obraz události, jako byla hromadná vražda na pražské filozofické fakultě, si lidé jako jednotlivci i coby společnost sestavují z fragmentů, které postupně skládají do nějakého příběhu. Dělá se to tak odedávna a má to také smysl, příběh je skvělý způsob, jak zachytit svět a člověka v něm, ukázat třeba i to, co se vzpírá analytickému či vůbec racionálnímu popisu. Je potřeba se – aspoň v nějaké míře – shodnout na příběhu toho zločinu a příběhu jeho pachatele. Ve vztahu k těm příběhům jsme publikum i vypravěči. To vyprávění samo ale probíhá specifickým způsobem.
Policie až na výjimky zatím nesděluje podrobnosti k průběhu vyšetřování tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Klánovickém lese. Vyhodnocení případu má podle mluvčího pražské policie Jana Daňka proběhnout v druhém týdnu v lednu. "Ačkoliv bude celý případ vzhledem ke smrti podezřelého s největší pravděpodobností odložen, musíme my, stejně jako veřejnost, znát veškeré odpovědi na relevantní otázky," uvedl pro Echo24 Daněk.
Hlavní budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) na náměstí Jana Palacha v centru Prahy zůstane po tragické střelbě z 21. prosince uzavřena minimálně do konce ledna, uvedla Univerzita Karlova v prohlášení. Před týdnem tam student školy zastřelil 14 lidí, studentů i pedagogů fakulty, dalších 25 zranil. Informace o organizaci akademického roku na fakultě a následného zkouškového období by měli studenti a zaměstnanci dostat co nejdříve.
Třiatřicetiletý Francouz se přiznal k vraždě své manželky a jejich čtyř dětí, které našla v pondělí večer francouzská policie mrtvé v bytě ve městě Meaux ležícím východně od Paříže. Informoval o tom dnes list The Guardian s odkazem na státního zástupce, podle kterého muž uvedl, že "slyšel hlasy", které mu říkaly, aby "ublížil". Podle prokurátora už muž na svou ženu nožem zaútočil v roce 2019, kvůli duševním problémům však tehdy nebyl potrestán.
Brutální řádění masového vraha na filozofické fakultě v Praze nevyvolává otázky pouze v široké společnosti, ale také přímo na akademické půdě. Deník Echo24 získal přímé svědectví z řad studentů, kteří zažili tragickou událost na vlastní kůži a tvrdí, že zásah policejního útvaru mohl být lépe koordinovaný. Student historie Jakub Magaram, který se nacházel během útoku v budově, byl jedním z prvních, kteří postup policie kritizovali a jeho příspěvky na sociálních sítích vyvolaly bouřlivé reakce a také kritiku.
Bariéry, kontrolní rámy a stanoviště nejsou podle mezinárodního policejního instruktora Pavla Černého řešením, které by do budoucna zabránilo opakování případů podobných střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) z minulého týdne. Fronty, které by u nich vznikaly, by byly také terčem, popřípadě by si útočník vybrat jiné cíle v okolí, řekl Černý v rozhovoru. Řešení podle něj neznamenají ani zákazy držení zbraní nebo plošné psychotesty pro držitele zbrojních průkazů.
Solidarita Čechů s pozůstalými a přeživšími, které zasáhla střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, neustala ani během vánočních svátků. Lidé přispěli už více než 54 miliony do hromadných sbírek, vlastní sbírku pak vyhlásila i Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Sbírky byly založeny i na konkrétní rodiny, které přišly o některé své členy, ať už během střelby na fakultě nebo v Klánovickém lese. Více než 48 milionů korun poslali lidé do sbírky Nadačního fondu Univerzity Karlovy, přispělo více než 39 tisíc lidí.
Středočeská policie se zabývá dvěma případy podněcování a schvalování tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Obdobný případ vyšetřují policisté z Jablonecka v Libereckém kraji. Ve středu policie uvedla, že se v celém Česku zabývá zhruba šesti desítkami případů, které souvisí s tragickou střelbou. Střelbu na sociálních sítích schvalovali ve středních Čechách dva muži, z Kolínska a Mladoboleslavska.
Po frenetickém rauši, kdy některá média publikovala záběry šíleného střelce z filozofické fakulty, ještě než byl mrtvý, jako by se po něm zem slehla. Má to tak být? Jako by se média zastyděla a rozhodla se napravit si reputaci. Nejdřív podlehla svému přirozenému instinktu být první, mít co nejvíc informací co nejdřív. Ještě když byl na střeše. Pak ale nastoupilo něco, co se podobá aktuálnímu doporučení z USA. Tam má novinařina mohutný akademický aparát nesrovnatelný s naším, připravený rozdávat „nejlepší praxi“, a bohužel taky nejvíc zkušeností se zpravodajským pokrýváním šílených střelců. To aktuální doporučení zní: Mlčte o útočníkovi.
Policejní inspekce prošetřuje postup v souvislosti se čtvrteční tragickou střelbou. Vychází přitom i z podnětů veřejnosti, které se v souvislosti se zásahem začaly objevovat jak ze strany některých expertů, tak například i od lidí, kteří se v době útoku nacházeli v samotné budově na náměstí Jana Palacha. Otázky, které mohou být zásadní pro vyhodnocení toho, zda v budoucnu nelze podobným tragickým událostem lépe bránit, vyplývají v řadě případů z časové osy policejního postupu.
Policisté při ohledání místa činu v Hostouni na Kladensku, kde měl pachatel střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a vrah z Klánovického lesa zabít svého otce, našli dopis, ve kterém dotyčný přiznal vraždu v Klánovicích. Informaci Deníku N pro Echo24 potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Co bylo kromě přiznání ke klánovické vraždě 32letého muže a jeho dvouměsíční dcery v dopise uvedeno, policie nesdělila.
Čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze se zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Nyní analyzuje informace a vyhodnocuje podněty od veřejnosti, sdělila ve středu mluvčí inspekce Ivana Nguyenová. Ohledně zásahu na univerzitě se objevila kritika zejména na sociálních sítích, kde lidé upozorňovali například na možné podcenění situace ze strany policie. Deník Echo24 již před Vánoci upozornil na pochybnosti kolem policejního zásahu, který mohl být lépe koordinovaný.
Policie řeší v současné době více než pět desítek nejrůznějších poznatků v souvislosti s čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Řekl to mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Týkají se například šíření poplašné zprávy, nebezpečného vyhrožování nebo schvalování trestného činu. Na pietní místa v centru Prahy přišly uctít památku obětí desítky lidí, truchlící k budově fakulty na náměstí Jana Palacha i ke Karolinu na Ovocný trh přicházeli po celou dobu vánočních svátků. Zapalovali svíčky a pokládali květiny.
