Dlouho se zdálo, že řádění hromadných střelců je jev, který se České republiky netýká. Zprávy o masových vraždách většinou přicházely zpoza hranic, většinou z USA, ale někdy i z bližších krajin. Česko sice zažilo vraždu několika lidí v Uherském Brodě a v ostravské nemocnici, v obou případech ale šlo o duševně narušené jedince s historií předchozích problémů. To útok na Filozofické fakultě UK odpovídal schématu známému právě ze Spojených států
Dnešní kritici médií mají pravdu. Kdyby k událostem na pražské filozofické fakultě došlo před deseti lety, už bychom byli zaplaveni informacemi všeho druhu. Reportéři by bivakovali v okolí vrahova bydliště a pásli po „osudových detailech“, policie by na tiskové konferenci dostala erudované dotazy, z nichž by bylo zřejmé, že samotní reportéři by zásah provedli daleko kompetentněji. Ke slovu by se dostaly oblíbené krizové žánry jako „minutu po minutě“ nebo „otázky, které zůstávají nezodpovězené“. Po Novém roce, když už by první nápor zpráv opadl, by se někdo z redaktorů MF DNES vypravil „na vlastní kůži“ zjistit, jak snadné je legálně si opatřit zbraň.
Mysleli, že někdo střílí petardy, že je někde nějaká oslava. Nikdo v okolí náměstí Jana Palacha si 21. prosince neuměl připustit, že na Filozofické fakultě UK je zvrácený mladý student, který puškou bez milosti vraždí své kolegy v učebnách. To jsou přece zločiny, které se odehrávají jinde, to se u nás nemůže stát. Nepatří do poklidného českého světa, který je v zákrytu války a civilizačních zločinů. Vražděním na Karlově univerzitě se prolomila další nepřekročitelná mez. Člověk ani společnost se nikdy nemůže připravit na náhlé, neočekávané události, které mohou mít fatální dopady
Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze rozeslalo interní zprávu, která doporučuje pedagogům, zaměstnancům i externím spolupracovníkům, aby neposkytovali rozhovory a nechodili do médií. Podle informací deníku Echo24 dostalo velké množství zaměstnanců Univerzity Karlovy, včetně doktorandů e-mailovou zprávu, která jim zapovídá spolupráci s médii a předepisuje povinnou psychoterapii i těm, kteří během masakru na FF UK nebyli přítomní.
Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zaslalo studentům informace o následujícím průběhu akademického roku. Dobrovolné bude skládání zkoušek, včetně státních závěrečných zkoušek. Vyučujícím i studentům budou i nadále nabízena skupinová psychologická sezení, zjistila redakce Echo24 z e-mailu vedení fakulty. Do konce semestru, 12. ledna, byla na fakultě zrušena veškerá výuka. Umožněno ale bude individuální setkání studentů s vyučujícími.
Policie až na výjimky zatím nesděluje podrobnosti k průběhu vyšetřování tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Klánovickém lese. Vyhodnocení případu má podle mluvčího pražské policie Jana Daňka proběhnout v druhém týdnu v lednu. "Ačkoliv bude celý případ vzhledem ke smrti podezřelého s největší pravděpodobností odložen, musíme my, stejně jako veřejnost, znát veškeré odpovědi na relevantní otázky," uvedl pro Echo24 Daněk.
Obraz události, jako byla hromadná vražda na pražské filozofické fakultě, si lidé jako jednotlivci i coby společnost sestavují z fragmentů, které postupně skládají do nějakého příběhu. Dělá se to tak odedávna a má to také smysl, příběh je skvělý způsob, jak zachytit svět a člověka v něm, ukázat třeba i to, co se vzpírá analytickému či vůbec racionálnímu popisu. Je potřeba se – aspoň v nějaké míře – shodnout na příběhu toho zločinu a příběhu jeho pachatele. Ve vztahu k těm příběhům jsme publikum i vypravěči. To vyprávění samo ale probíhá specifickým způsobem.
Týden po masakru na filozofické fakultě v Praze veřejnost stále diskutuje o policejním postupu při zásahu proti střelci, který se rozhodl během několika minut ukončit 14 lidských životů. Policie zasáhla rychle, bohužel ale stačilo málo k tomu, aby byla ve správný čas na správném místě. Policejním postupem při zásahu na filozofické fakultě se v současné době zabývá jak Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), což je obvyklý postup
Hlavní budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) na náměstí Jana Palacha v centru Prahy zůstane po tragické střelbě z 21. prosince uzavřena minimálně do konce ledna, uvedla Univerzita Karlova v prohlášení. Před týdnem tam student školy zastřelil 14 lidí, studentů i pedagogů fakulty, dalších 25 zranil. Informace o organizaci akademického roku na fakultě a následného zkouškového období by měli studenti a zaměstnanci dostat co nejdříve.
Třiatřicetiletý Francouz se přiznal k vraždě své manželky a jejich čtyř dětí, které našla v pondělí večer francouzská policie mrtvé v bytě ve městě Meaux ležícím východně od Paříže. Informoval o tom dnes list The Guardian s odkazem na státního zástupce, podle kterého muž uvedl, že "slyšel hlasy", které mu říkaly, aby "ublížil". Podle prokurátora už muž na svou ženu nožem zaútočil v roce 2019, kvůli duševním problémům však tehdy nebyl potrestán.
Brutální řádění masového vraha na filozofické fakultě v Praze nevyvolává otázky pouze v široké společnosti, ale také přímo na akademické půdě. Deník Echo24 získal přímé svědectví z řad studentů, kteří zažili tragickou událost na vlastní kůži a tvrdí, že zásah policejního útvaru mohl být lépe koordinovaný. Student historie Jakub Magaram, který se nacházel během útoku v budově, byl jedním z prvních, kteří postup policie kritizovali a jeho příspěvky na sociálních sítích vyvolaly bouřlivé reakce a také kritiku.
Bariéry, kontrolní rámy a stanoviště nejsou podle mezinárodního policejního instruktora Pavla Černého řešením, které by do budoucna zabránilo opakování případů podobných střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) z minulého týdne. Fronty, které by u nich vznikaly, by byly také terčem, popřípadě by si útočník vybrat jiné cíle v okolí, řekl Černý v rozhovoru. Řešení podle něj neznamenají ani zákazy držení zbraní nebo plošné psychotesty pro držitele zbrojních průkazů.
Solidarita Čechů s pozůstalými a přeživšími, které zasáhla střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, neustala ani během vánočních svátků. Lidé přispěli už více než 54 miliony do hromadných sbírek, vlastní sbírku pak vyhlásila i Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Sbírky byly založeny i na konkrétní rodiny, které přišly o některé své členy, ať už během střelby na fakultě nebo v Klánovickém lese. Více než 48 milionů korun poslali lidé do sbírky Nadačního fondu Univerzity Karlovy, přispělo více než 39 tisíc lidí.
Středočeská policie se zabývá dvěma případy podněcování a schvalování tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Obdobný případ vyšetřují policisté z Jablonecka v Libereckém kraji. Ve středu policie uvedla, že se v celém Česku zabývá zhruba šesti desítkami případů, které souvisí s tragickou střelbou. Střelbu na sociálních sítích schvalovali ve středních Čechách dva muži, z Kolínska a Mladoboleslavska.
Po frenetickém rauši, kdy některá média publikovala záběry šíleného střelce z filozofické fakulty, ještě než byl mrtvý, jako by se po něm zem slehla. Má to tak být? Jako by se média zastyděla a rozhodla se napravit si reputaci. Nejdřív podlehla svému přirozenému instinktu být první, mít co nejvíc informací co nejdřív. Ještě když byl na střeše. Pak ale nastoupilo něco, co se podobá aktuálnímu doporučení z USA. Tam má novinařina mohutný akademický aparát nesrovnatelný s naším, připravený rozdávat „nejlepší praxi“, a bohužel taky nejvíc zkušeností se zpravodajským pokrýváním šílených střelců. To aktuální doporučení zní: Mlčte o útočníkovi.
Policejní inspekce prošetřuje postup v souvislosti se čtvrteční tragickou střelbou. Vychází přitom i z podnětů veřejnosti, které se v souvislosti se zásahem začaly objevovat jak ze strany některých expertů, tak například i od lidí, kteří se v době útoku nacházeli v samotné budově na náměstí Jana Palacha. Otázky, které mohou být zásadní pro vyhodnocení toho, zda v budoucnu nelze podobným tragickým událostem lépe bránit, vyplývají v řadě případů z časové osy policejního postupu.
Policisté při ohledání místa činu v Hostouni na Kladensku, kde měl pachatel střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a vrah z Klánovického lesa zabít svého otce, našli dopis, ve kterém dotyčný přiznal vraždu v Klánovicích. Informaci Deníku N pro Echo24 potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Co bylo kromě přiznání ke klánovické vraždě 32letého muže a jeho dvouměsíční dcery v dopise uvedeno, policie nesdělila.
Čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze se zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Nyní analyzuje informace a vyhodnocuje podněty od veřejnosti, sdělila ve středu mluvčí inspekce Ivana Nguyenová. Ohledně zásahu na univerzitě se objevila kritika zejména na sociálních sítích, kde lidé upozorňovali například na možné podcenění situace ze strany policie. Deník Echo24 již před Vánoci upozornil na pochybnosti kolem policejního zásahu, který mohl být lépe koordinovaný.
Policie řeší v současné době více než pět desítek nejrůznějších poznatků v souvislosti s čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Řekl to mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Týkají se například šíření poplašné zprávy, nebezpečného vyhrožování nebo schvalování trestného činu. Na pietní místa v centru Prahy přišly uctít památku obětí desítky lidí, truchlící k budově fakulty na náměstí Jana Palacha i ke Karolinu na Ovocný trh přicházeli po celou dobu vánočních svátků. Zapalovali svíčky a pokládali květiny.
„Žádný mudrc z nebe nespadl, ale blbce jako by shazovali,“ pravil asi před sto lety polský básník a satirik Julian Tuwim. Jeho slova si můžeme připomenout v souvislosti s tím, jak se na internetu odráží masakr spáchaný studentem filozofické fakulty na jeho alma mater. Sociální sítě odměňují své uživatele za to, že dráždí jiné lidi a provokují je k odpovědím – algoritmy, které se starají o to, co se zobrazí na vaší zdi, mají tendenci vystrkovat nahoru právě ty nejhorší příspěvky. Není tedy divu, že se na sítích přemnožilo pitomých „kontroverzních“ výroků, kterými se společnost cítí podrážděna. Policie na to reaguje výhrůžkami.
Na pietních místech v centru Prahy věnovaných obětem čtvrteční tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) se i v pondělí na první svátek vánoční scházeli lidé, kteří přicházeli uctít památku obětí. U budovy Karolina na Ovocném trhu se shromáždily tisíce svíček, lidé tam pokládají i květiny či vzkazy. Svíčky a květiny pokrývají i schody budovy Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Pokračují také sbírky na pomoc pozůstalým a přeživším, dosud se v nich vybralo téměř 52 milionů korun.
Sbírka na oběti z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i ty z Klánovického lesa překonaly milníky. Na účtu Nadačního fondu UK už je přes 40 milionů korun. Sbírka na portálu z Znesnáze21 naopak během jediného dne výrazně překonala zamýšlenou částku ve výši 512 tisíc korun, v době vzniku tohoto článku na účtu sbírky bylo více než 1,4 milionu. Čtvrteční střelba vyvolala v lidech vlnu solidarity s přeživšími a pozůstalými, vzniklo několik sbírek.
Řádění masového vraha na Filozofické fakultě v Praze otřáslo Českem a stále vyvolává otázky. Množí se pochybnosti, otázky a tvrzení, že postup policejních složek mohl být lépe koordinovaný. Policie čelí kritice kvůli tomu, že nedokázala tragické střelbě předejít, přestože evidentně měla hned několik indicií a stop vedoucích k vrahovi. Policisté už věděli, že student z Hostouně má velký arzenál dlouhých i krátkých zbraní, zabil svého otce, v domě zanechal výbušné zařízení a byl mezi podezřelými z Klánovického lesa.
Střelec z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl pravděpodobně vyhodit do vzduchu dům v Hostouni na Kladensku, ve kterém žil. Policisté v něm totiž dle serveru Novinky.cz nalezla zařízení připomínající nástražný výbušný systém a v domě byl navíc puštěný plyn. Policisté a hasiči při vstupu do domu, kde žil čtyřiadvacetiletý střelec, ucítili zápach plynu a našli něco, co připomínalo nástražný výbušný systém. „V domě, ve kterém byl cítit plyn, byly umístěny plynové lahve a nacházel se zde nástražný výbušný systém,“ potvrdil Novinkám policejní mluvčí Jan Daněk.
Rozlehlý Klánovický les, jemuž se dříve říkávalo Vidrholec, se v minulosti stal dějištěm mnoha tragédií. Před týdnem Klánovicemi otřásla brutální vražda otce a několikaměsíčního dítěte v kočárku, která se stále vyšetřuje. Podle dosavadních informací policie to vypadá, že zabíjel masový vrah, který 21. prosince střílel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pozoruhodnou náhodou je fakt, že střelec z pražské univerzity pochází z obce Hostouň na Kladensku, kde žil další vrah David Lubina.
Česká republika v sobotu uctí památku obětí čtvrteční tragické střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vláda vyhlásila na 23. prosinec státní smutek - státní vlajky na úřadech a institucích vlají na půl žerdi a doplnily je černé prapory, v poledne se rozezní kostelní zvony. Lidé vzdají úctu zemřelým a soustrast pozůstalým minutou ticha, setkají se na pietních akcích i bohoslužbách. S přibývajícími hodinami získávají oběti vraha konkrétní tváře s tím, jak o své ztrátě informují pozůstalí, instituce či spolky.
Česko zažívá černý týden. Nejprve chladnokrevná vražda dvouměsíční holčičky s dvaatřicetiletým otcem v Klánovickém lese a téměř na hodinu přesně šest dnů nato bezprecedentní střelba na pražské filozofické fakultě. Masový vrah má mít podle policie na svědomí obě události a všech 17 obětí. Sama policie ale čelí kritice kvůli tomu, že nedokázala tragickým událostem na univerzitě předejít. Věděla, že útočník má zbraně a nejspíš zabil svého otce. Místo hlavního sídla fakulty se ale soustředila pouze na evakuaci budovy v Celetné ulici.
Ve čtvrtek Česko zažilo snad nejčernější den své novodobé historie. Šílený střelec na Filozofické fakultě zavraždil třináct lidí. Následující dny a týdny se celá země bude vypořádávat s touto tragédií. Budou se hledat cesty, jak zabránit opakování takového zločinu. Bude do detailů rozpitváván zásah policie. Na internetu se debata přetvoří v kulturní války v americkém stylu, na sociálních sítích se to již děje. Přitom nejlepší taktikou je zachovat se jako Efeští k ničiteli svého chrámu a odsoudit vraha k věčnému zapomnění.
Přeživší a svědci tragické události, jako je čtvrteční střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, čelí extrémnímu náporu na svou psychiku, který je způsoben prožitým traumatem. Pomoci může například minimalizace mediální expozice, pohyb, ale také cílená snaha svůj stres snížit. Uvádí to psychoterapeut Jan Vojtko. Deník Echo24 zároveň přináší přehled klíčových kontaktů, které souvisí s psychologickou pomocí. Psychoterapeut Vojtko své tipy na zvládání traumatu zveřejnil na sociální síti X.
Srpnová smrt zakladatele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Napsal to v pátek list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska. Kreml to odmítl komentovat, jedná se podle něj o výmysl. WSJ píše, že letadlo s Prigožinem letos 23. srpna spadlo poté, co asi 30 minut po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel.
