Maláčová je arogantní a hloupá, hlásila od pultíku Černochová. Omluvte se, reagoval Juchelka
Ostrou přestřelku vyvolala svým projevem o půlnoci v Poslanecké sněmovně ministryně práce a sociálních vědí Jana Maláčová (ČSSD).
Ostrou přestřelku vyvolala svým projevem o půlnoci v Poslanecké sněmovně ministryně práce a sociálních vědí Jana Maláčová (ČSSD).
Den a noc ve sněmovně, která zasedala v kuse plných sedmnáct hodin, přinesl řadu jen těžko uvěřitelných výroků.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) zkritizovala KDU-ČSL za iniciování mimořádného bodu Sněmovny o financování sociálních služeb. Zlínský kraj, v jehož čele je lidovecký hejtman Jiří Čunek, podle ní podprůměrně přispívá na sociální služby. Maláčová to v pondělí řekla novinářům před jednáním vlády. Bude také požadovat omluvu od předsedy KDU-ČSL Marka Výborného. Sněmovna o sociálních službách jednala předminulý týden a podle Výborného bude chtít věc řešit znovu v úterý.
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. V
Sociální demokraté podle kritiků navrhují zavedení nové sociální dávky, která problém s neplacením výživného nevyřeší. Důvodem je předloha zákona z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), aby stát hradil alimenty místo notorických neplatičů. Následně by úřady práce měly po nezodpovědných rodičích dlužnou částku vymáhat. S návrhem nesouhlasí řada politických stran, podle kterých je problém v samotném vymáhání. Novela ministryně Maláčové navíc předpokládá, že státu se povede vybrat pouhých deset procent z celkové dlužné částky.
Poslanci ČSSD podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích ODS. Předseda ČSSD Jan Hamáček to nepovažuje za fatální koaliční spor. Řekl to novinářům po jednání grémia ČSSD. „Pozměňovací návrhy podpoříme, z našeho pohledu se nejedná o nic fatálního. V situaci, kdy není jasné, jak budou financovány sociální služby, a diskutujeme v rámci vládní koalice, jak ty služby dofinancovat, nevidíme důvod, proč zatěžovat terénní sociální služby dalšími náklady, řekl Hamáček.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se nedohodly, z čeho zaplatí krajům za sociální služby. Kraje požadují dvě miliardy korun. Maláčová chce z rozpočtové rezervy 1,5 miliardy korun, což je polovina celkové rezervy. Novinářům řekla, že Schillerová s tím nesouhlasí. V pondělí to Maláčová navrhne vládě.
ČSSD hledá spasení v dalších sociálních návrzích. Ministryně práce Jana Maláčová přišla tentokrát s návrhem na zavedení 5 týdenní dovolené. Ve sněmovně návrh představila jen pár dní po neúspěchu v evropských volbách, kdy sociální demokraté nezískali jediný mandát. Přesto ministryně tvrdí, že tyto kroky nedělá s cílem nahnat politické body.
S blížícími se volbami šlape PR tým hnutí ANO na plné obrátky. Andrej Babiš jasně ukázal, na kterou cílovou skupinu se zaměřuje. Příkladem může být tradiční Babišovo nedělní hlášení, které vyšlo ve dvou verzích. Většina facebookových uživatelů si sice mohla v neděli přečíst status „Čau lidi. Natvrdo a bez keců“, pro uživatele starší šedesáti let ale vznikl status speciální. Příspěvek se na stránce ale nezobrazuje, pouze přes zacílenou reklamu či odkaz.
Vyšší rodičovskou získají od ledna rodiče novorozenců i dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek zrovna pobírat. Návrh na nárůst rodičovské o 80 000 korun na 300 000 korun schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Návrh musí ještě projednat Parlament a k podpisu ho pak dostane prezident. Od ledna by si tak mohly polepšit rodiny s novorozenci i ty s dítětem do čtyř let, které ještě rodičovskou nevyčerpaly.
Ministerstvo práce by mělo ministerstvu financí předložit inventuru výdajů na sociální služby. Požádala o to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní zákon o sociálních službách není dobře nastaven a měl by se stanovit podíl státu, obcí či krajů na financování. Kraje si každoročně stěžují na to, že jim peníze na sociální služby chybí. Letos požadují dodatečně zatím asi 1,92 miliardy.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si pochvaluje činnost důchodové komise, kterou sama založila. Podle ní je expertní skupina více než čtyř desítek členů jednotná. S tvrzením ministryně však nesouhlasí kritici komise, kterým vadí absence snahy o zásadní důchodovou reformu, kterou Česká republika potřebuje. Pokud se současný penzijní systém nezmění, může se dostat po roce 2030 do značného deficitu.
Vláda sice nařídila navýšit platy zaměstnanců v sociálních službách, krajům na to ale neposkytla dostatečné finanční prostředky. Podle sociální komise Asociace krajů a poskytovatelů můžou chybět až 2,1 miliardy korun. Některým krajům hrozí, že od září nebudou mít na platy peníze. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je to problematika ministryně práce Jany Maláčové. Místopředsedkyně ČSSD však tvrdí, že za problém může vláda jako celek. Opozice tvrdí, že vláda nečiní svá rozhodnutí v souladu s realitou.
Andrej Babiš se svým menším koaličním partnerem v pondělí doslova vydrbal a sektorová daň je pořád stejně vzdálená jako předtím.
Chvíli poté, co se koaliční partneři dohodli na pravidelných schůzkách ohledně zásadních témat, je všechno jinak. Sociální demokraté chtěli navrhnout zdanění bankovních aktiv. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale rozhodl, že daňové otázky koalice probírat nebude a pondělní koaliční radu zrušil. „Nemůžeme řešit rozpočet salámovou metodou,“ řekl. Na pravidelných koaličních jednáních se zástupci ANO a ČSSD přitom dohodli počátkem dubna. Strany se začaly scházet kvůli rozporům ohledně rodičovského příspěvku.
Průměrná penze by se měla v roce 2021 zvýšit o 800 Kč, aby dosáhla plánovaných 15 000 Kč. V televizním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Peníze na to chce získat zavedením digitální daně, zvýšením některých spotřebních daní či zrušením daňových výjimek. Podle Luďka Niedermayera (TOP 09) to nemusí stačit.
Ženy v České republice mají smutný úděl. Za svou klíčovou roli ve společnosti nedostávají spravedlivou náhradu, a když jim stát něco slíbí, pak to nesplní. Proto se pod heslem „Žádáme spravedlnost“ strhla bouře na sítích i v médiích. Skupina aktivistek se dokonce vydala na Úřad vlády s transparentem „Ho... pro Babiše“ a zanechala tam premiérovi obálky s použitými plenami.
Dostanou přidáno pouze rodiče dětí narozených v příštím roce, nebo se bude vyšší příspěvek vztahovat i na čtyřleté děti? Dilema rodičovskho příspěvku se nevyřešilo ani po dalším koaličním jednání, na kterém chtěla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přednést celkem tři varianty. Téma koaličního jednání, které svolal Andrej Babiš, bylo však pouze o řešení vztahů mezi oběma vladními stranami. Diskuze o sporné rodičovské pak bude pokračovat během řešení státního rozpočtu na příští rok.
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů stále váhá nad zvýšením důchodů na příští rok, v pondělí na jednání ho ještě neschválila. Nejasná je i podoba zvýšení rodičovského příspěvku. O té bude koalice znovu jednat, rozhodne o ní prý do konce května. Oznámení o zvýšení rodičovské jen rodičům novorozenců vyvolalo velkou bouři mezi rodiči malých dětí a tisíce odmítavých reakcí na sociálních sítích, v pondělí dokonce před úřadem vlády protestovalo několik lidí.
Vláda narazila se svým slibem zvýšit rodičovský příspěvek všem rodičům. Sociální demokraté však nepřestávají hledat možnosti, jak sehnat osm miliard. Právě takovou částku potřebují, aby na rodičovský příspěvek dosáhli rodiče, kteří mají čtyřleté děti a mladší. ČSSD si tak pohrává s myšlenkou, že zatíží banky vyšší daní. Podle jejich interpretace by tímto krokem měl stát získat částku okolo deseti miliard korun navíc. Ve skutečnosti však může jít až o polovinu méně.
Sociálnědemokratičtí ministři Jana Maláčová a Jan Hamáček buď záměrně provokují Andreje Bbiše a umně rozehrávají scénku, z níž vyjde jako cynický asociál, kterému jsou rodiny s dětmi úplně jedno. Nebo trpí kognitivní disonancí. Nijak jinak se nedá vysvětlit jejich aktuální nápad, aby se zvýšení rodičovské zaplatilo z nové bankovní daně. Začalo to blamáží se zvýšením rodičovského příspěvku.
Vláda Andreje Babiše rozzuřila část rodičů do běla. Navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun pouze pro nově narozené děti v nich nepřestává vyvolávat negativní emoce. Na hlavy politiků se už čtvrtý den valí vlna kritiky od veřejnosti, která považuje rozhodnutí sociální demokracie a hnutí ANO za nespravedlivé. Naštvaní rodiče dokonce podepisují petice, které zatím mají dohromady na 40 tisíc podpisů.
Poslanci sněmovního sociálního výboru kritizovali ministryni práce Janu Maláčovou za její nedávné nařízení, podle něhož bez jejího souhlasu nesmějí pracovníci resortu poskytovat novinářům a poslancům žádné informace. Výbor ji vyzval, aby příkaz zrušila. Na postup ministerstva si stěžoval vládní poslanec Aleš Juchelka z ANO. Od ministerstva nedostal vyžádané údaje o plánech pro budoucí čerpání peněz z EU. Úředníci se odvolali na příkaz a doporučili mu, aby se raději obrátil na ministerstvo pro místní rozvoj.
Velká kritika se snesla na kabinet Andreje Babiše kvůli nespravedlivému navýšení rodičovského příplatku. Ten se má od příštího roku zvýšit o 80 tisíc korun pouze u nově narozených dětí. Kompromisní návrh sociální demokracie a hnutí ANO však naštval nynější rodiče malých dětí, na které se kvůli prázdné státní kase nedostane.
Nezodpovědný krok, který levicová vláda může nahradit vyššími daněmi. Tak vypadá současná shoda koaličních partnerů mezi hnutím ANO a sociální demokracií, kteří chtějí navýšit penze a také rodičovský příspěvek. Vláda Andreje Babiše neuvedla, odkud peníze pro obě skupiny obyvatel vezme. Zvýšení rodičovského příspěvku spolu s důchody zatíží rozpočet na příští rok minimálně 11 miliardami korun. Navýšení ovšem čeká také rozpočty na další roky, protože se jedná o mandatorní výdaje, které nařizuje zákon.
Důchody by se měly od příštího roku zvýšit průměrně o 900 korun. Od ledna se zvýší také rodičovský příspěvek na 300 000 korun z nynějších 220 000 korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. Shodly se na tom vládní ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová je v rámci ČSSD trochu úkaz. Díky své rétorice a levicově štědré sociální politice se rychle stává hvězdou strany. Poslední průzkum STEM navíc ukázal, že se politička řadí i mezi nejoblíbenější politiky v zemi. „Dala občanům i sociální demokracii naději,“ říká bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Od pravicové opozice naopak sklízí za rozdávačnou politiku kritiku, zejména však za rezignaci na důchodovou reformu. „Bude nás to jednou hodně bolet, úplně všechny,“ říká Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Mám obavy z jakéhokoliv jejího kroku a nápadu nejen kvůli dopadům do veřejných financí,“ říká zase Jan Skopeček (ODS).
Na stůl se vrací záměr osvobození restaurací a některých dalších provozoven od autorských poplatků, pokud v nich hraje rozhlasový nebo televizní přijímač. Vláda bude v pondělí o novele jednat. Omezení okruhu plátců předpokládají hned dvě novely, a to skupiny poslanců vládního ANO a poslanců opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. Stejnou senátní snahu dolní komora začátkem února ve vládní novele autorského zákona zamítla. Ochranný svaz autorský (OSA) považuje novelu za nesmysl, jelikož není v souladu s mezinárodním právem. Novely nejprve posoudí vláda. Rozhodne o nich parlament.
Česko zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit. Potřeba je průběžné přizpůsobování systému penzí měnící se společnosti. Je o tom přesvědčena ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V pátek to řekla v Praze na sjezdu úřednických odborů. Propočty resortů práce a financí i Národní rozpočtové rady ukazují, že bez reformních změn ale nebude penzijní soustava do budoucna udržitelná.
Přidal jsem důchodcům více, než poslední pravicová vláda. Tak předseda vlády Andrej Babiš s oblibou prezentuje navýšení důchodů seniorům, kteří letos od státu dostali o 900 korun více. Na příští rok počítá Babiš s dalším navyšováním, i když přiznává, že by na to v současném rozpočtu nebyly prostředky. Za vlády Miroslava Kalouska na ministerstvu financí přitom průměrná penze dosahovala úrovně skoro 44 procent průměrné mzdy. Letos za vlády Andreje Babiše však průměrný důchod dosahuje jen 38 procent.