Počet nemocenských v červenci prudce vzrostl v porovnání s loňským prvním měsícem. Vliv na to může mít i znovuzavedení proplácení prvních tří dnů v nemoci, které zavedla vláda Andreje Babiše na popud sociální demokracie. Před navýšením nemocenské varovaly opoziční strany spolu s podnikateli, kteří se obávají, že za zavedení proplácení nemocenské zaplatí firmy navíc až 5 miliard korun.
Pokud by ČSSD předložila návrh na zavedení bankovní daně jako poslanecký, porušila by tím koaliční smlouvu. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to v neděli uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že by pak neviděla jinou cestu než dohodu mezi ANO a ČSSD vypovědět. ANO zavedení daně pro banky odmítá, předložení novely poslanci ČSSD před týdnem připustila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Až pětadvacet tisíc korun ročně si dosud mohl odečíst jeden z manželů na nepracujícího partnera.
Daňová sleva na nepracující manželku či manžela by měla být jen na ty, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Úpravu navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Řekla to v úterý novinářům. Podle šéfky resortu práce by stát díky změně získal dvě miliardy korun ročně, z nichž by se část dala využít na zálohované výživné.
Penzijní systém po chystané reformě by měl mít podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD hodlá také sama navrhnout zavedení sektorové bankovní daně, pokud se na ní nedohodne s ANO, řekla v neděli Maláčová v Otázkách Václava Moravce.
Do příběhu ostře sledovaných dotací pro holding Agrofert přibyla důležitá zpráva. Pardubičtí policisté prověřují trestní oznámení ministerstva práce vedené Janou Maláčovou (ČSSD) na chemičku Synthesia ze skupiny Agrofert kvůli dotacím z evropského sociálního fondu. Chemička sice dotaci neinkasovala, podle ministerstva ale mohla spáchat dotační podvod. Na případ upozornila Evropská komise v návrhu auditní zprávy ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmů byl.
Česko patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je ČR v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce. Vyplývá to z poslední evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti.
V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun. Návrh na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Návrh ministerstva práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) na zavedení sdíleného pracovního místa do zákoníku práce se nesetkává s podporou u vlivné Hospodářské komory. Samotné sdílení a dělbu pracovní doby i platu mezi více zaměstnanci komora podporuje s tím, že funguje už teď. Jeho uvedení do zákona považuje za nadbytečné a varuje před administrativou navíc.
Ministerstvo práce vedené Janou Maláčovou (ČSSD) připravuje novelu zákoníku práce, jež obsahuje novinku. Sdílené pracovní místo, v rámci kterého by se o plat i pracovní dobu dělilo více zaměstnanců. Oproti částečným úvazkům, které fungují už nyní, v tom ministerstvo vidí větší flexibilitu zaměstnanců. Aby se zaměstnavatelům taková pracovní místa vyplatila, resort by je dotoval. Kritické hlasy se k nápadu ozývají z opoziční TOP 09 a od Pirátů. Zástupci zaměstnavatelů preferují spíš podporu klasických zkrácených úvazků.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy o 1350 korun na 14.700 Kč. Po dnešním jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15.000 korun, o růstu dalších výdělků chtějí ještě jednat.
Věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude, uvedli po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Kabinet se zabýval zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se penzijní systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice. Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová varuje, že zastropování důchodového věku na 65 letech bude znamenat v příštích čtyřech dekádách postupné navyšování deficitů důchodového systému až na čtyři procenta HDP ročně. Roční výdaje na penze by tak byly v dnešních cenách zhruba o 225 miliard korun vyšší než příjmy.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před několika týdny navrhla státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Poté však přicházeli za správkyní pokladny jednotliví ministři a žádali o miliardy či alespoň stamiliony navíc, jako zatím poslední se s ní dohodla ministryně práce Jan Maláčová (ČSSD) na dalších 5,9 miliardách pro její rezort. Finance však nadále věří, že přestože ministrům Schillerová slíbila více než 17 miliard navíc, dokáží udržet plánovaný schodek.
Ministerstvo práce by mělo mít příští rok na výdaje o 5,9 miliardy korun více, než mu v návrhu rozpočtu vyčlenilo ministerstvo financí. Dohodly se na tom dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Jednání se podle nich povede ještě o penězích na informační systémy. Maláčová původně chtěla o 11,7 miliardy navíc.
Myšlenku ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na zvýšení důchodového věku by mohli podpořit zástupci opozice. Ochotni jednat o takové možnosti řešení systému penzí jsou například poslanci TOP 09 nebo Piráti. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) však takovou možnost považuje za nepřijatelnou, přestože prolomení hranice věku 65 doporučuje i analýza jejího ministerstva.
Aby mohla vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů po letních otřesech pokračovat, jsou nutné dvě věci. Musí projít nominace Lubomíra Zaorálka (ČSSD) na post ministra kultury a zároveň musí uspokojivě pokračovat jednání o rozpočtu. Ve středu to řekl předseda ČSSD Jan Hamáček. Zbývá ale dořešit „výbušný“ resort práce a sociálních věcí.
Kolik miliard navíc ministři za ČSSD získají od ministryně financí Aleny Schillerové pro své resorty v příštím roce, je stěžejní pro pokračování vlády ANO a ČSSD. V úterý „hádání“ ministrů ČSSD s Schillerovou o navýšení peněz vrcholí. Jednat o 11,7 miliardách navíc s Schillerovou bude jako poslední ze sociálně demokratických ministrů Jana Maláčová (ČSSD). Ta pro resort práce a sociálních věcí žádá ze všech ministrů ČSSD největší navýšení. Schillerová už ale v minulosti uvedla, že 11 miliard pro resort Maláčové je nereálné, bude chtít hledat kompromis.
Odstraňte nespravedlnost a přidejte o tisíc korun víc všem důchodcům, kteří jsou v penzi už 25 let. S takovým návrhem přišel senátor Miloš Vystrčil (ODS), ke kterému se přidali i senátoři ze sociální demokracie. Horní komora tak chce napravit nedávnou křivdu, kterou podle nich udělala vláda Andreje Babiše.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se rozhodla vyrazit do boje proti obchodníkům s chudobou, kteří nejvíce odírají nejchudší zájemce o bydlení. V současné době se totiž lidé mohou setkat s tím, že v některých ubytovnách platí několikanásobně vyšší částky, než jak je tomu u tržního nájmu. Za jednopokojový holobyt si neváhají pronajímatelé nechat zaplatit i 13 tisíc korun, jak tomu bylo v ubytovnách v Ústí nad Labem. Podle kritiků by se však zrušení dávek na ubytovny dotklo tisíců dětí a seniorů, kteří by se bez podpory státu ocitli na ulici.
Ostrou přestřelku vyvolala svým projevem o půlnoci v Poslanecké sněmovně ministryně práce a sociálních vědí Jana Maláčová (ČSSD).
Den a noc ve sněmovně, která zasedala v kuse plných sedmnáct hodin, přinesl řadu jen těžko uvěřitelných výroků.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) zkritizovala KDU-ČSL za iniciování mimořádného bodu Sněmovny o financování sociálních služeb. Zlínský kraj, v jehož čele je lidovecký hejtman Jiří Čunek, podle ní podprůměrně přispívá na sociální služby. Maláčová to v pondělí řekla novinářům před jednáním vlády. Bude také požadovat omluvu od předsedy KDU-ČSL Marka Výborného. Sněmovna o sociálních službách jednala předminulý týden a podle Výborného bude chtít věc řešit znovu v úterý.
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. V
Sociální demokraté podle kritiků navrhují zavedení nové sociální dávky, která problém s neplacením výživného nevyřeší. Důvodem je předloha zákona z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), aby stát hradil alimenty místo notorických neplatičů. Následně by úřady práce měly po nezodpovědných rodičích dlužnou částku vymáhat. S návrhem nesouhlasí řada politických stran, podle kterých je problém v samotném vymáhání. Novela ministryně Maláčové navíc předpokládá, že státu se povede vybrat pouhých deset procent z celkové dlužné částky.
Poslanci ČSSD podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích ODS. Předseda ČSSD Jan Hamáček to nepovažuje za fatální koaliční spor. Řekl to novinářům po jednání grémia ČSSD. „Pozměňovací návrhy podpoříme, z našeho pohledu se nejedná o nic fatálního. V situaci, kdy není jasné, jak budou financovány sociální služby, a diskutujeme v rámci vládní koalice, jak ty služby dofinancovat, nevidíme důvod, proč zatěžovat terénní sociální služby dalšími náklady, řekl Hamáček.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se nedohodly, z čeho zaplatí krajům za sociální služby. Kraje požadují dvě miliardy korun. Maláčová chce z rozpočtové rezervy 1,5 miliardy korun, což je polovina celkové rezervy. Novinářům řekla, že Schillerová s tím nesouhlasí. V pondělí to Maláčová navrhne vládě.
ČSSD hledá spasení v dalších sociálních návrzích. Ministryně práce Jana Maláčová přišla tentokrát s návrhem na zavedení 5 týdenní dovolené. Ve sněmovně návrh představila jen pár dní po neúspěchu v evropských volbách, kdy sociální demokraté nezískali jediný mandát. Přesto ministryně tvrdí, že tyto kroky nedělá s cílem nahnat politické body.
S blížícími se volbami šlape PR tým hnutí ANO na plné obrátky. Andrej Babiš jasně ukázal, na kterou cílovou skupinu se zaměřuje. Příkladem může být tradiční Babišovo nedělní hlášení, které vyšlo ve dvou verzích. Většina facebookových uživatelů si sice mohla v neděli přečíst status „Čau lidi. Natvrdo a bez keců“, pro uživatele starší šedesáti let ale vznikl status speciální. Příspěvek se na stránce ale nezobrazuje, pouze přes zacílenou reklamu či odkaz.
Vyšší rodičovskou získají od ledna rodiče novorozenců i dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek zrovna pobírat. Návrh na nárůst rodičovské o 80 000 korun na 300 000 korun schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Návrh musí ještě projednat Parlament a k podpisu ho pak dostane prezident. Od ledna by si tak mohly polepšit rodiny s novorozenci i ty s dítětem do čtyř let, které ještě rodičovskou nevyčerpaly.
Ministerstvo práce by mělo ministerstvu financí předložit inventuru výdajů na sociální služby. Požádala o to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní zákon o sociálních službách není dobře nastaven a měl by se stanovit podíl státu, obcí či krajů na financování. Kraje si každoročně stěžují na to, že jim peníze na sociální služby chybí. Letos požadují dodatečně zatím asi 1,92 miliardy.
