Věčné koaliční hádky o důchodech, penzijní reformě nebo výši rodičovského příspěvku vystřídaly spory o nová aktuálnější témata. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) nemůže šéfce státní kasy Aleně Schillerové (za ANO) odpustit odmítnutí zavedení ošetřovného pro děti ze zavřených škol. Nově je kamenem úrazu podoba kurzarbeitu, který by měl po dlouhém vyjednávání nahradit neefektivní program Antivirus.
Vláda ve středu večer znovu přerušila jednání o kurzarbeitu. Novinářům to sdělil vládní tiskový odbor. V návrhu zůstávají sporné body. Jednání budou dál pokračovat. Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas.
Vláda zřejmě skutečně schválí takzvané rouškovné, tedy několika tisícový příspěvek všem důchodcům jako kompenzaci za koronavirus.
Vláda v pondělí schválila prodloužení programu Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a chránit je před propuštěním, do konce října.
Za prachsprostou předvolební korupci považuje ekonomický expert ODS Jan Skopeček tisíce korun, které vláda slibuje vyplatit důchodcům před Vánoci jako tzv. rouškovné. Předseda strany Petr Fiala na konto vládního rozdávání na Twitteru oznámil, že občanští demokraté na nejbližší sněmovní schůzi navrhnou jednorázový příspěvek 1 milion korun pro každého občana.
Sociální demokraté navrhují od ledna zvýšit důchody o 300 či o 400 korun víc, než nařizuje zákon. Zdůvodňují to koronavirovou nákazou a zdražováním. Zákonnou valorizaci odhadují v průměru na 840 korun. Stokoruny nad tuto průměrnou částku by senioři a seniorky mohli dostat buď měsíčně, nebo jako několikatisícový jednorázový příplatek. Návrh dnes na webu ČSSD zveřejnili předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček a místopředsedkyně strany a ministryně práce Jana Maláčová. Otiskl ho dnes deník Právo.
Nezaměstnanost v červnu dosáhla 3,7 procenta. Za poslední měsíc se zvedla o 0,1 procentního bodu. Úřady práce evidovaly 269.637 nezaměstnaných.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) míní, že rezoluce schválená v Evropském parlamentu, která hovoří o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), je ostudou pro Českou republiku. Podle ní to ukazuje, že si neumíme řešit vnitřní spory sami. O střetu zájmů premiéra Babiše ale musí podle Maláčové rozhodnout jedině soud. Uvedla to v pořadu Partie na televizi Prima.
Ještě horší byrokracie než při úvěrech Covid se odehrávala při žádostech o ošetřovné. Úředníci chtěli třeba potvrzení, že škola, kam dítě chodí, je skutečně zavřená. Vzhledem k tomu, že vláda už v půlce března zavřela všechny školy, to působilo jako Hlava XXII.
Česká republika vystupuje z dvouměsíční karantény a místo počtu infekcí čísla R začínají nabývat na významu jiné ukazatele – především hloubka ekonomického propadu a nezaměstnanost.
Česko bude muset zvýšit dočasně podporu v nezaměstnanosti kvůli dopadům koronavirové krize.
Prodavači se v době koronavirové krize stali jednou z nejohroženějších pracovních skupin.
Premiér Andrej Babiš řídí vládu jako firmu, a pokud své ministry okřikne, pak ztrácejí nervy a snaží se plni úzkosti nad dalším osudem supermanažera uklidnit. Výjimkou je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Pokud premiér vyštěkne varovné „Tomu nerozumím“, pak s ohledem na jeho nižší chápavost opáčí: „Tak já to pro vás vysvětlím ještě jednou.“ Proč všemocný manažer trpí v týmu člověka, který ho opakovaně přivádí k výbuchům vzteku?
Podnikatelské odbory kritizují snahu o zvýšení odvodů pro živnostníky, které bylo předmětem pátečního jednání důchodové komise. Současná vláda podle nich není schopna nejen připravit důchodovou reformu, ale ani se shodnout na smysluplných návrzích úpravy důchodového systému. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se podle podnikatelů snaží jen dostat do důchodového systému více peněz tím, „že je vytáhne ze živnostníků“. Například živnostník, který utrží měsíčně 30 tisíc korun, by zaplatil na odvodech skokově o 60 procent víc než dnes, argumentují Podnikatelské odbory.
Pondělní zásah policie na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) není podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) věcí, kvůli které by měla odstoupit z funkce.
Česká ekonomika zažívá v posledních letech nebývalou prosperitu, republika se také může pyšnit nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě. Přesto se za posledních deset let ztrojnásobil počet vyloučených lokalit a neustále také roste počet žáků, kteří nedokončí ani základní školu. V některých krajích se jedná skoro o 16 % žáků.
Exministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) se nebude ucházet o post generálního ředitele Úřadu práce. Z výběrového řízení, v němž postoupil do finále, nakonec odstoupil, řekl to serveru Lidovky.cz. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) měla na výběr mezi Havlíčkem a šéfem svitavského úřadu práce Janem Tesařem. Ministerstvo práce se chystá uspořádat nové výběrové řízení, které vyhlásí v příštích týdnech, uvedla mluvčí resortu Barbara Hanousek Eckhardová.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) o novém generální řediteli Úřadu práce rozhodne příští týden. Nepotvrdila ani nevyvrátila informaci, že jím bude její stranický kolega a exministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.
Vládnoucí koalice bude mít zřejmě problém nalézt shodu nad podobou důchodové reformy. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve vyjádření pro Českou televizi uvedl, že z prezentace ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) nedokázal její představu o důchodové reformě pochopit. „Nepochopil jsem to já, ani pan Hamáček,“ řekl Babiš. Maláčová v Otázkách Václava Moravce oponovala, že nedostala na vysvětlení reformy premiérovi pořádný prostor.
Velké reformy z dílny současných ministrů se vyznačují společnou vlastností. Už při prvním nástřelu je zřejmé, že nepůjdou uskutečnit. Ministři, vlastně ministryně je přesto představí, nechají o nich veřejnost diskutovat a pak přihlížejí, jak se nad nimi zavře voda. Právě to je případ reformy důchodů, kterou minulý pátek prezentovala ministryně příslušného resortu Jana Maláčová (ČSSD). Zhruba před rokem přišla s obdobně originálním návrhem, jak zrušit superhrubou mzdu, její kolegyně z financí Alena Schillerová (ANO).
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by mohl podle ní v ideálním případě už upravit technické rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře - nultý se základním solidárním důchodem a první se zásluhovou částí důchodu. Maláčová to řekla na tiskové konferenci po jednání komise pro spravedlivé důchody. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že by to znamenalo nárůst daní o 300 mld. ročně, s čímž nesouhlasí.
Proplácení prvních tří dnů nemoci zvedla vlnu nemocenských.
Ministerstvo práce navrhuje zvýšit životní minimum od března příštího roku o 13,2 procenta. U samotného dospělého by se zvedlo z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dalších dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by se z 2200 dostalo na 2490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které na svém webu zveřejnil kabinet.
Jako velkou nespravedlnost vnímala část rodičů vládní návrh hnutí ANO a sociální demokracie, která navyšovala rodičovský příspěvek pouze některým.
Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun, vláda v pondělí schválila příslušné nařízení. Informoval o tom předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
Nikdy se levicové strany tak nehlásí k biblické moudrosti, jako v situaci, když bojují za zvýšení minimální mzdy. „Hoden je dělník své mzdy,“ prohlásil přece Ježíš podle Lukášova evangelia. Těžko pak mohou jeho radu zpochybňovat podnikatelé, obvykle příznivci pravicových, tedy křesťansky orientovaných stran.
Nové občanské výzvě spolku Milion chvilek pro demokracii, která v úterý nasbírala kýžených 150 tisíc podpisů, se o den dříve postaral o nečekanou publicitu sám kritizovaný premiér Andrej Babiš, když prohlásil, že by ji podepsal i on. „Tvrzení pana Babiše, že by rád podepsal naši novou výzvu, nás upřímně pobavilo,“ reagoval pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář. Obecně by proti tomu nicméně nebyl, předseda vlády by se jí ale podle Mináře musel začít řídit.
Pražský dopravní podnik (DPP) oznámil nedávno omezení provozu autobusů pražské hromadné dopravy z důvodu nedostatku řidičů. Narostl totiž počet nemocných řidičů, což dává ředitel DPP Petr Witowski do souvislosti se zrušením tzv. karenční doby, tedy proplácení prvních třech dnů nemocenské, které prosadila socialistická vláda Andreje Babiše (ANO) a vstoupila v platnost letos v červenci. Podle Witowskiho je nemocnost řidičů 10 % a DPP od listopadu přistoupil k prodloužení intervalů autobusů. Navíc chystá na začátek kalendářního roku omezený provoz MHD. Podnik to oznámil v tiskové zprávě.
Sněmovna nestihla rozhodnout o zvýšení rodičovského příspěvku. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na mimořádné schůzi svolané z podnětu opozice v čele s ODS hodinu komentovala navrhované poslanecké úpravy vládní novely. Opozice ji v následující vyostřené debatě nařkla ze skandální obstrukce.
Počet nemocenských v červenci prudce vzrostl v porovnání s loňským prvním měsícem. Vliv na to může mít i znovuzavedení proplácení prvních tří dnů v nemoci, které zavedla vláda Andreje Babiše na popud sociální demokracie. Před navýšením nemocenské varovaly opoziční strany spolu s podnikateli, kteří se obávají, že za zavedení proplácení nemocenské zaplatí firmy navíc až 5 miliard korun.
