Povánoční výprodeje, které jsou podle obchodníků u českých zákazníků velmi oblíbené, někteří prodejci zahájí už na Štědrý den večer. Internetoví prodejci je většinou spustí tradičně na první svátek vánoční. V kamenných obchodech se velkého množství zboží ve slevách lidé dočkají zpravidla od prvního provozního dne po Vánocích, 27. prosince. Výprodeje obchodníci slibují v podobném rozsahu jako v předchozích letech.
Po Novém roce se lidé musejí připravit na nástup dalšího zdražování. Inflace totiž jen tak nezmizí a je na rekordních číslech od poslední finanční krize, což se snaží tlumit centrální banka tvrdým navyšováním úrokové sazby. Na ni reagují banky, které zvyšují úroky u spoření. Ty však dosahují maximálně tří procent a inflaci tak nepokrývají ani z poloviny. Lidé se tím však mohou nechat zlákat, aby své peníze na účtech nechali znehodnocovat.
Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008.
Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu stoupla na 2,70 procenta ze říjnových 2,54 procenta. Sazba vzrostla podeváté v řadě. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Zájem o hypotéky podle dat nepolevuje, v listopadu banky sjednaly hypotéky za 37,2 miliardy korun, o 5,1 miliardy více než v říjnu. Hypoindex se sestavuje podle jiné metodiky než Hypomonitor, který ČBA zveřejnila v pondělí. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda však uvádí, že je data nutné brát s rezervou a že realita jim neodpovídá.
Vysoká inflace požírá lidem peníze na spořících účtech, které jsou však mezi Čechy stále oblíbené. Může za to i razantní růst základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Spořící účty poté banky začaly více úročit a lidé tak svoje peníze dále nepřesouvají. Z průzkumu agentury Ipsos navíc vyplynulo, že okolo jedné třetiny lidí se v nejbližší době nechystá ochránit úspory proti rostoucí inflaci.
Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37.499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Odborníci i politici si stále neví rady, jak přimět váhající občany k očkování proti koronaviru. Česká republika je totiž v celoevropském podprůměru, co se týká celkové proočkovanosti obyvatel. Průměr činí 67,1 procenta a Češi jsou plně vakcinováni proti koronaviru jen 59,3 procent. Jednou z výzev pro novou vládu pod premiérem Petrem Fialou tak bude, jak přiměje zejména rizikové skupiny k větší ochraně očkováním.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti jeho prvnímu odhadu z konce října je to zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. Na vývoji HDP se kladně podepsala domácí poptávka.
Nový majitel výrobce letecké techniky Aero Vodochody nepočítá s vybudováním mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu. Letiště bude sloužit hlavně pro firemní potřeby. Informoval o tom mluvčí Aera Vodochody Tobiáš Tvrdík. Vytvořit ve Vodochodech mezinárodní letiště, které by mohlo konkurovat Ruzyni, plánoval předchozí majitel Aera, investiční skupina Penta. Majitelem Aera Vodochody je od září společnost HSC Aerojet, v níž má většinu maďarský finančník Szalay-Bobrovniczky.
Nostalgie, vzpomínky a velká radost obyvatel Opavy. Lidem se podařilo díky sbírce na platformě Hithit rozsvítit legendární obchodní dům Breda, který v současnosti už jen chátrá. Fasáda se rozsvítila poprvé od uzavření v roce 2012, navzdory opatřením proti koronaviru na slavnostní rozsvícení dorazilo několik tisíc místních. Město chce nyní budovu odkoupit od soukromé firmy. Budova obchodního domu Breda chátrá už téměř deset let.
Ceny průmyslových výrobců v Česku v říjnu meziročně stouply o 11,6 procenta a zrychlily růst ze zářijových 9,9 procenta. Byl to jejich nejvýraznější růst od ledna 1992. Zdražování zrychlilo i u dalších výrobců. V zemědělství byly ceny proti loňskému říjnu vyšší o 14,1 procenta, ve stavebnictví o 7,5 procenta a ceny tržních služeb pro podniky stouply meziročně o 1,9 procenta. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad (ČSÚ) na svém webu. Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Nejen krize na energetickém trhu, ale také všeobecné zdražování kvůli sílící inflaci jsou tím, co mnoha domácnostem nyní nahání ty největší obavy. Ceny ještě dále razantně povyskočí, o čemž svědčí prognóza jak ministerstva financí, tak centrální banky, podle které se může inflace dostat nad šest procent. Utahování opasků tak bude nejcitelnější za posledních více než dvacet let, což tvrdě odnesou především ti, kteří již nyní s měsíční výplatou jen těžko vycházejí. Každý pátý Čech neušetří po zaplacení účtů a dalších nezbytných výdajů téměř vůbec nic.
Nebývalý růst spotřebitelských cen je jedním z největších strašáků, které čekají na novou vládu. Po celosvětovém rozvolňování po pandemické krizi dochází k obrovskému růstu poptávky a cen zboží, které se promítá ve výsledných cenách produktů. Lidé si tak musejí připlácet za služby ale i například za základní potraviny. Současný stav se ale bude ještě více zhoršovat. Česká národní banka ve své prognóze uvedla, že inflace dosáhne na začátku roku až sedmi procent.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Energetický regulační úřad (ERÚ) se s dodavateli poslední instance (DPI) dohodly na snížení záloh za energie pro klienty v režimu DPI v listopadu a prosinci o 50, respektive 40 procent z vyměřené částky, uvedl ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček (ANO) na twitteru. V dalších měsících by už lidé platili plnou výši zálohy. Vysoké zálohy, které museli zaplatit v říjnu, už podle Havlíčka nejde vyřešit.
Energetická společnost ČEZ od Nového roku zvýší cenu elektřiny. Zákazníci si u těch nejběžnějších sazeb připlatí na faktuře v průměru o zhruba třetinu. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Důvodem zdražení je růst velkoobchodní ceny elektřiny, řekl ve středu mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Samotná cena za spotřebovanou megawatthodinu se ale například u nejběžnější sazby D02 zdvojnásobí.
Výsledná cena za nákup při úhradě v hotovosti na Slovensku se od léta příštího roku bude zaokrouhlovat. Změnou příslušného zákona o tom dnes rozhodl parlament. Země chce tímto krokem omezit používání drobných mincí v hodnotě jednoho a dvou eurocentů, byť jimi nadále bude možné platit v obchodech. Až zákon podepíše prezidentka Zuzana Čaputová, nákup za hotovost se od června 2022 matematicky zaokrouhlí na nejbližších pět eurocentů. Na tuto částku se bude zaokrouhlovat i hotovostní platba v hodnotě jednoho a dvou eurocentů.
Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební Sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.
Nemůžeme ignorovat ekonomické dopady opatření na ochranu klimatu. Tvrdí to guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj je nutné vypracovat analýzu dopadu jednotlivých kroků, které mají vést ke snížení emise skleníkových plynů. Podle Rusnoka se nevede ani žádná racionální veřejná debata na toto téma. Guvernér ČNB Rusnok v pořadu Očima guvernéra na serveru E15 uvedl, že „zelená ekonomika nemůže ignorovat dopady rozhodnutí.“
Lidé se začínají bát rostoucích cen a obavy mají i z vysoké ceny energií. Vyplývá to z čísel Českého statistického úřadu, podle kterých jsou dalším důvodem k vráskám i rostoucí čísla nakažených koronavirem. Koronavirus však už není tahoun největších obav, protože lidé se začínají strachovat své budoucnosti. Kromě spotřebitelů klesají čísla důvěry i u podnikatelů, kde se snížila už čtvrtý měsíc v řadě. Důvodem je nedostatek čipů, kvůli kterému musela svou výrobu pozastavit či omezit automobilka Škoda Auto.
I když kvůli koronavirové nákaze nejsou provozovny a služby zavřeny či omezeny, některé podnikatelské obory přesto žádají o pomoc stát. A to zejména v rámci udržení pracovních míst. Touto cestou jde například největší podnik působící na tuzemském trhu Škoda Auto, ale i hoteliéři nebo odvětví cestovního ruchu. Ekonomové upozorňují, že se jedná o nebezpečný trend, protože pomoc se dříve poskytovala kvůli koronavirové krizi a uzávěrám celých odvětví.
Evropská rarita v podobě osmi stupňů minimální mzdy zřejmě přežije další období. Institut zaručené mzdy, který nařizuje jak mají být vysoké mzdy pro vybraná povolání, se totiž nedostal do volebních programů a ani se strany k jeho změně nehlásí. Firmy po konci tohoto nástroje volají již delší dobu, protože je prý poškozuje více jak zvyšování průměrné mzdy. Ekonomové pak dodávají, že v tržní ekonomice nemá zaručená mzda co dělat.
Pražská plynárenská od 1. listopadu zdraží u části svých zákazníků plyn v průměru o 24,6 procenta. Zvýšení cen se nedotkne klientů se zafixovanými cenami, naopak s ním musí počítat domácnosti a maloodběratelé, kteří nyní využívají základní ceník Standard. Firma zdražení odůvodnila nepříznivou situací na trhu. Podle firmy „nepříznivý a turbulentní vývoj na velkoobchodních trzích“ nemá v posledních letech obdobu a cena zemního plynu za poslední rok vzrostla několikanásobně.
Ceny zánovních aut do dvou let stáří inzerovaných na českém trhu v září meziročně vzrostly o 6,3 procenta na medián 539 000 korun. Některé modely ale zdražily o více než pětinu. Vyplývá to z analýzy autobazarů AAA Auto ze skupiny Aures Holdings. Zánovní ojetiny podle expertů nahrazují nová auta, jejichž dodávky již několik měsíců váznou kvůli nedostatku čipů. Český statistický úřad v září uvedl, že ojetiny na tuzemském trhu meziročně zdražily o 7,5 procenta.
Za vlády Andreje Babiše došlo k velkému nabobtnání státní správy a hlavně k vysokému nárůstu platů. Armádu úředníků ovšem platí soukromý sektor, kde mzdy jsou oproti státním zaměstnancům stále nižší. Podle ekonomů se jedná o nebezpečný jev, protože lidé ve službách státu mají mnohem větší jistotu, že o své místo nepřijdou. Řešení tak leží na nové vládě, která se zřejmě bude muset odhodlat k propouštění. V soukromém sektoru je ale po lidech velká poptávka a ve skutečnosti tak nehrozí, že by schopní zaměstnanci zůstali bez práce delší dobu.
Na miliony za umístění ve volbách se mohou těšit i na první pohled neúspěšné strany. Státní příspěvek dostanou kromě čtyř velkých subjektů také čtyři strany, které se do sněmovny nedostaly. Třeba hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které neprolezlo s výsledkem 4,68 % hlasů jen těsně, bude za letošní volby inkasovat celkem 62,8 milionu korun. I přes svůj zdánlivý neúspěch tak patří mezi vítěze voleb. Peníze za hlasy dostane i formace Trikolora, Svobodní, Soukromníci, a to celkem 14,8 milionu korun.
Růst cen zemního plynu v Evropě prudce zrychluje. Cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v listopadu se ve středu zvýšila až o 40 procent a poprvé překročila 160 eur (zhruba 4000 korun) za megawatthodinu. Ukazují to data pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. V úterý cena listopadového kontraktu vzrostla asi o 20 procent a poprvé překonala hranici 100 eur.
V čele letošního žebříčku nejbohatších Čechů a Češek, který sestavuje časopis Forbes, je Renáta Kellnerová. Čtyřiapadesátiletá vdova po vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi, který koncem letošního března tragicky zahynul, má podle ve středu zveřejněného žebříčku majetek 374,7 miliardy korun. Je to o téměř 82 miliard korun více, než činil loni majetek jejího muže. Majetek stovky nejbohatších Čechů a Češek letos stoupl z 1,3 na 1,64 bilionu korun.
Ceny kovového křemíku za necelé dva měsíce vzrostly o 300 procent. Příčinou je omezení produkce v Číně kvůli výpadkům dodávek elektřiny, upozornila agentura Bloomberg. Kov vyráběný z druhého nejrozšířenějšího prvku na Zemi se tak stal vzácným, což ohrožuje vše, od automobilových součástek přes počítačové čipy až po solární panely, a představuje další problém pro světovou ekonomiku.
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Na twitteru to sdělila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Rozpočet vláda schválila i přes nesouhlas koaliční ČSSD. Důvodem je růst platů státních zaměstnanců, který podle šéfa ČSSD Jana Hamáčka nepokryje ani inflaci.
Sněmovní volby mohou být velice výnosným byznysem, a to dokonce i pro malé nebo recesistické strany, které ve finále získají jen pár procent hlasů a do sněmovny se vůbec neprobojují. Vydělává doslova každý započtený hlas, stačí získat alespoň 1,5 procenta. I zdánlivý neúspěch tak stranám může přinést ze státní kasy miliony. Třeba tříprocentní zisk by mohl vynést kolem 40 milionů korun.
