ÚROKOVÁ SAZBA

Ostrý zásah ČNB proti inflaci. Zvýšila úrokovou sazbu na 3,75 procenta

ÚROKOVÁ SAZBA
Ostrý zásah ČNB proti inflaci. Zvýšila úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu a na počátku příštího roku další mírnější zvýšení.

„Za inflací stojí dva silně faktory. Prvním jsou problémy v dodavatelských řetězcích a vysoké ceny komodit, včetně energií. Druhým faktorem je výrazné oživení poptávky podpořené úsporami vytvořenými během lockdownů a stimuly fiskální i měnové politiky. Právě na tuto příčinu inflace míří současné kroky centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Pro další kroky ČNB bude podle něj důležitá informace o inflaci v lednu, kdy se obvykle upravují ceny zboží a služeb, které se nemění tak často jako benzin nebo potraviny. „Na základě toho, jak se to následně projeví v prognóze inflace, může centrální banka případně přikročit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl Marek.

Předseda představenstva Expobank CZ a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal upozornil, že navzdory dočasnému odpuštění DPH u energií má inflace stále rostoucí trend. „A proto musí měnová politika reagovat výrazným nárůstem sazeb, aby přetlačila domácí cenové tlaky,“ uvedl.

Na posledním měnovém zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro obě tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Středečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

ČNB také zvýšila lombardní sazbu o jeden procentní bodu na 4,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o jeden procentní bod na 2,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„Další zvýšení úrokových sazeb, které pravděpodobně není poslední, odstřihává další část lidí od reálné šance na získání hypotéky. V kombinaci se stavebním zákonem, který výstavbu nemovitostí dost komplikuje, se začínáme dostávat do skutečné nemovitostní krize,“ uvedl majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. „ V roce 2008 základní sazba činila také právě 3,75 procenta. Od té doby však takto vysoko nikdy nebyla. Kromě jiného to znamená, že průměrná sazba hypoték v ČR se v prvním čtvrtletí příští roku zvýší k pěti procentům. ČNB pravděpodobně zvýší sazby také na svém prvním zasedání v roce 2022, nejspíše na úroveň 4,25 procenta,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.

Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Na ní představí důvody středečního rozhodnutí.

Stanjura rozhodnutí respektuje

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) respektuje rozhodnutí České národní banky zvýšit úrokové sazby. Centrální banka je podle něj nezávislá instituce, která má za cíl bojovat právě s inflací. Stanjura to uvedl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády. Dodal, že část úkolu boje proti inflaci bude i na vládě v podobě snižování schodků veřejných financí.

„Obecně platí, že ČNB je ta instituce, která má bojovat s inflací. Můžeme čekat nejvyšší inflaci od roku 2008. Pokud ČNB volí tyto nástroje, tak to musíme respektovat, je to nezávislá instituce,“ uvedl ministr.

Stanjura dále upozornil s odvoláním na řadu ekonomů, že zhruba polovina růstu cen je způsobena domácími vlivy. „A to je úkol vlády, a to snížit schodky veřejných rozpočtů. My se budeme snažit lépe hospodařit a ČNB bude volit ty své nástroje,“ uvedl. Dodal, že schodek rozpočtu na příští rok musí být nižší než 300 miliard korun místo navrhovaných 377 miliard Kč předchozí vládou Andreje Babiše (ANO).

 

,

22. prosince 2021