Několik let Evropská komise popotahovala maďarskou a polskou vládu a tím nepřímo i maďarské a polské občany za výsledky voleb. V Echu jsme dvojí metr přikládaný na obě země opakovaně popisovali, třeba na příkladu polské justice; v různých jiho- a západoevropských státech EU mají politici na výběr soudců tradičně srovnatelný vliv, jaký se Varšavě vyčítá. Co tam chybí ke znepokojení, je nefalšovaně konzervativní vláda.
Jak vědí čtenáři, aspoň ti informovaní lépe než předsedkyně naší Poslanecké sněmovny, americký Nejvyšší soud v červnu zrušil ústavní právo na potrat a jeho úpravu přenechal jednotlivým státům. Jak se to bude vyvíjet, bylo těžko říct, protože pozice establishmentů obou politických stran jsou pro většinu veřejnosti extrémní.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla zastropování cen energií. V projevu před Evropským parlamentem ve středu ráno uvedla, že výrobci, kteří nevyrábí elektřinu z plynu, budou zisk sdílet ve prospěch těch, kteří potřebují nejvíc pomoct s drahými energiemi. Krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun). Unijní exekutiva podle ní také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny.
Evropská komise v rámci chystaných krizových opatření navrhne, aby nečekané zisky energetických společností pomohly zranitelným spotřebitelům. Uvedla to v úterý předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní připravuje rovněž plán chytrých úspor elektřiny, kdy by se významná část spotřeby přesunula do levnějších pásem. Komise by návrh měla dokončit ve středu a dva dny poté předložit ministrům energetiky na mimořádném zasedání svolaném českým předsednictvím Evropské unie.
Evropský trh s elektřinou přestal fungovat. Neustál současnou krizi, v níž se potkal nedostatek stabilních zdrojů výroby elektřiny, tvrdá regulace a umělé zdražování Green Dealu a ruská invaze na Ukrajinu. To nejsou slova žádného euroskeptika ani eurorealisty. To jsou slova předsedkyně Evropské komise, německé političky Ursuly von der Leyenové. „Trh s elektřinou není připraven na současnou krizi. Prudce stoupající ceny elektřiny ukazují limity našeho trhu s elektřinou.
Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to v pátek prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v úterý odmítla polskou výzvu, aby Evropská unie dočasně pozastavila svůj systém obchodování s emisními povolenkami, a pomohla tak snížit vysoké ceny elektřiny. „Jsem přesvědčen, že Putin se nám teď směje, protože neměníme některé mechanismy tvorby cen v Evropě,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Evropská komise kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum to oznámila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny ihned blíže nespecifikovala. "Raketově rostoucí ceny elektřiny dnes odhalují, z různých důvodů, limity současné koncepce našeho trhu s elektřinou," řekla ve Slovinsku šéfka komise.
Eurokomisařka Věra Jourová měla přispět k utužení a uvolnění vztahů mezi Bruselem a východoevropskými zeměmi. Místo toho dělá pravý opak a čím dál více rozděluje Evropskou komisi. Podle německého týdeníku Der Spiegel místopředsedkyně EK Jourová teď brojí proti své šéfce Ursule von der Leyenové, které zhatila kompromis mezi Bruselem a Varšavou, ke kterému EK směřovala.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varuje státy, aby se připravily na úplné zastavení dodávek plynu z Ruska, ke kterému „dříve či později“ dojde. V návaznosti na ohrožení ruských dodávek plynu Evropská komise minulý týden navrhla, aby členské země EU omezily v nadcházející topné sezóně spotřebu plynu o 15 procent. V souvislosti s válkou na Ukrajině a velké závislosti Česka a Evropy na dodávkách plynu z Ruska panují obavy, že plynu bude nedostatek.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v podnělí v Baku podepsala memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do Evropské unie. Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do unie ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu. EU se snaží získat dodavatele místo Ruska, které v únoru napadlo Ukrajinu, za což na něj unie uvalila sankce.
Evropská komise dnes doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž ovšem země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí, řekla šéfka komise. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil krok komise za historické rozhodnutí.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti v rámci vstupu do Evropské unie. Chce mimo jiné probrat otevřené body v žádosti s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informuje o tom agentura DPA. Očekává se, že EK v pátek 17. června zveřejní své hodnocení, zda by Ukrajině vojensky napadené sousedním Ruskem měl být udělen status kandidátské země pro členství v EU.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vyzvala členské státy Evropské unie k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s německým týdeníkem Bild am Sonntag rovněž prohlásila, že státní bankrot Ruska je pouze otázkou času. Na druhou stranu se „musíme připravit na to, že v nejhorším případě může tato válka trvat měsíce, nebo dokonce roky,“ konstatovala v rozhovoru.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem EU. „Stojíme při vás a vašem evropském snu,“ řekla von der Leyenová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusku naopak předpověděla, že ho čeká ekonomický, finanční a technologický úpadek. „Myslím si, že udělat si na tohle názor nepotrvá obvyklých několik let, ale jen několik týdnů,“ řekla von der Leyenová Zelenskému,
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v nedělním rozhovoru s Euronews uvedla, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala její součástí. O vstupu nových zemí však rozhodují členské státy, které nemusí s názory EK souhlasit. Pozdě v noci se von der Leyenová telefonicky spojila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mluvili spolu o členství Ukrajiny v EU.
Předseda Evropského parlamentu, italský politik a novinář David Sassoli v noci na dnešek zemřel. Oznámil to na internetu jeho mluvčí. „David Sassoli zemřel 11. ledna v 01:15 na onkologické klinice v Avianu, kde byl hospitalizován,“ uvedl na twitteru Roberto Cuillo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila hluboký zármutek a Sassoliho označila za „velkého Evropana“. Sassoli byl ve vlasti hospitalizován od 26. prosince.
Země Evropské unie by měly v rámci zpomalení současné vlny koronavirové nákazy pokročit v očkování proti nemoci covid-19 posilujícími dávkami a dokončení vakcinace dosud nechráněných lidí. Vyzvala k tomu dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je čas na diskusi o povinném očkování, do něhož však EK nemá členským zemím právo mluvit. Dobrou zprávou podle ní je, že vakcíny pro děti od pěti do 11 let budou mít členské státy k dispozici 13. prosince.
Jak naložit se zprávou, že předsedkyně EK Ursula von der Leyenová použila pro cestu mezi Vídní a Bratislavou soukromé letadlo? Václav Havel pronesl v roce 1991 v Kodani pozoruhodnou řeč o důvodech, proč jdou lidé do politiky, proč vůbec touží po moci. Havel vyjmenovává tři druhy důvodů: 1. chuť něco užitečného vykonat, 2. touha po sebepotvrzení, snaha zanechat stopu, 3. „pestrá paleta výhod, jimiž je život politika – i v těch nejdemokratičtějších poměrech – nutně provázen“.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová čelí kritice, že na 50kilometrovou cestu mezi Vídní a Bratislavou použila soukromé letadlo. Informaci zveřejnil britský deník The Telegraph v době současné klimatické konference OSN v Glasgow, kde von der Leyenová vyzývala k podpoře ekologických způsobů dopravy ve snaze zmírnit globální oteplování. Mluvčí komise krátký přelet omluvil náročnou logistikou. Předsedkyně navíc vzápětí tím samým letadlem pokračovala do Rigy.
Americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau na klimatické konferenci v Glasgow představili společný závazek téměř stovky světových zemí ke snížení emisí metanu. Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu.
V kuloárech Evropského parlamentu už začaly drby o scénáři k odstranění Ursuly von der Leyenové z pozice šéfky Evropské komise. Polské televizi TVP1 již dřívější spekulace potvrdil polský europoslanec Adam Bielan. Podle jeho názoru je ale tento scénář stále dost nepravděpodobný. Informoval o tom polský server Dorzeczy.pl. Leyenová samozřejmě chce s takovou hrozbou bojovat a "my (Poláci) jsme tak trochu obětí této hry na summitech Evropské komise," řekl Bielan.
Mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Dohoda podle OECD zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky.
Rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva je hluboce znepokojující a Evropská komise po jeho rychlém prostudování rozhodne o dalších krocích. Uvedla to dnes šéfka exekutivy Evropské unie Ursula von der Leyenová, podle níž lidé žijící v Polsku potřebují jistotu, že tam evropské právo platí. „Naší zásadní prioritou je zajistit, že jsou chráněna práva polských občanů a že mohou polští občané využívat výhod plynoucích ze členství v EU, stejně jako občané dalších zemí," prohlásila.
Evropská komise (EK) má v plánu vytvořit nový ekosystém výroby čipů. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layenová ve svém středečním projevu o stavu unie, který přednesla před europoslanci. „Není to jen otázka naší konkurenceschopnosti, ale i naší technologické suverenity,“ uvedla v projevu. Unie tak chce zareagovat na elektronickou konkurenci z Asie a reaguje na celosvětový nedostatek čipů.
Evropská komise dnes schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria, české úřady však budou muset zabránit možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, aby mohla země inkasovat všechny peníze. První finance by do Prahy mohly přijít v září.
Evropská komise podnikne kroky vůči maďarskému zákonu, který zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let jakékoliv materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle které jde právní norma proti všem základním hodnotám Evropské unie. Útoky na Budapešť ohledně zákona podpořila dnes řada německých médií, některé deníky jako například Die Welt ráno zveřejnily nejméně tři články kritizující Maďarsko.
Evropská unie chce přesvědčit své občany, že jim naslouchá, že není řízena jen spolkem byrokratů uzavřených v bruselské bublině. Proto vymyslela projekt konference o budoucnosti Evropy. Z Bruselu měla vyjet „eminentní evropská osobnost“, která by jezdila po kontinentě, setkávala se s občany, pořádala jednání a nasávala poznatky, aby se zhruba po dvouletém putování vrátila a slavnostně předložila návrh na reformu EU. Jenže to dopadlo jako vždycky.
Zatím co se snáší na Evropskou komisi kritika za nákup vakcín a nově i za neplnění dodávek, podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové bude možné v Evropské unii v létě cestovat buď s očkovacími pasy nebo negativními testy. Předsedkyně EK to uvedla po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou, napsala agentura AP. O zavedení evropských očkovacích osvědčení, která by nahradila negativní testy, žádají země v jižní Evropě. Chtějí tímto způsobem podpořit cestovní ruch. K pasům je ale skeptická Světová zdravotnická organizace (WHO).
Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Británií skončila bez úspěchu. Po dnešním telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili dnešek jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.
