Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv vzkázal evropským zemím, že se mají připravit na cenu plynu ve výši 5000 eur za tisíc kubíků. Na svém Telegram kanálu v neděli napsal, že musel poopravit svou prognózu ohledně vývoje cen do konce roku. Medvěděv svoje vyjádření pojal jako vzkaz pro evropské vládní představitele. A zakončuje jej vřelým přáním „všeho nejlepšího“.
České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě. Červencový index HEPI, který porovnává cenu energií pro domácnosti v jednotlivých evropských metropolích, hovoří jasně. Pražané platí po přepočtu dle parity kupní síly měny za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Index zahrnuje nejen země EU, ale také státy jako Švýcarsko, Norsko, nebo dokonce Rusko.
V parnu pozdního léta stojí ve frontě před černouhelným dolem Bogdanka u polského Lublinu desítky osobních automobilů a dodávek. Někteří lidé čekají ve frontě i několik dní ve snaze zásobit se v době energetické krize před nadcházející zimou, napsala agentura Reuters. Je to případ i 57letého penzisty Artura, který se k dolu vydal v úterý ze svého domovského města Świdnik vzdáleného asi 30 kilometrů. Artur doufá, že pro sebe a pro rodinu koupí několik tun uhlí.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na evropské úrovni. Řekl to na dnešním briefingu ve Sněmovně. Jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, vyjednává podporu dalších zemí. Kabinet má podle premiéra na stole několik variant transformace energetické skupiny ČEZ. Fiala předpokládá, že brzy bude moci oznámit řešení.
Hejtmani v pátek vyzvali vládu k přijetí rychlých opatření na národní úrovni i úrovni EU kvůli dramatickému růstu cen. Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) označil situaci v energetice za kolaps trhu. Premiér Petr Fiala (ODS) odpoledne oznámil, že po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace.
Asociace krajů vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Vláda by to měla udělat od začátku roku 2023, řekl novinářům jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Vláda by měla určit státního obchodníka s energií, jemuž by ji firmy musely prodat. Je to řešení pro školy, nemocnice i domovy seniorů, řekl Kuba. Vláda by měla směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách ČEZ. Podle Kuby to limituje to, že vládní kroky v energetické krizi zatím nejsou rychlejší.
Na jihočeské výstavě Země živitelka se objevila řada osobností, vedle politiků také šéfové zemědělských svazů nebo kupříkladu ředitel největší české mlékárny Madeta Milan Teplý. Ten si na akci v rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem stěžoval, že nezvládá stoupající ceny energií, podle něj po Novém roce nebude mít podnik dostatek prostředků na zaplacení elektřiny. Došlo k tomu během téměř hodinového setkání v pavilonu Potravinářské komory.
Premiér Petr Fiala navštívil v Lánech prezidenta Miloše Zemana. Po odchodu z audience prohlásil: „Velmi podrobně jsme se bavili o situaci s cenami energií a s energetickou politikou jak v České republice, tak v Evropské unii. Shodli jsme se, že vývoj cen elektřiny – zvlášť v těch posledních dnech – překračuje všechna, i ta nejhorší očekávání.“ Jen pár hodin předtím cena elektřiny na burze překročila 700 eur za MWh. Před dvěma lety ve stejné době se obchodovala za 48 eur za MWh.
Příliš obecný, složitý a příliš pozdě. Tak by se dala shrnout kritika, která míří na takzvaný úsporný energetický tarif schválený ve středu vládou. Kabinet oznámil, že na pomoc s cenami plynu a elektřiny vyčlenil celkem 177 miliard korun, což v praxi znamená, že každá domácnost má obdržet v průměru 15 tisíc korun – 4 tisíce letos a 11 tisíc příští rok. Vládní Deštník proti drahotě má ale podle odborníků trhliny – nedokáže už kompenzovat rychle stoupající ceny a není dostatečně adresný.
Minulý týden se cena za jednu tunu emisí v systému evropských povolenek (ETS) vyšplhala k rekordním sto eurům. Z velkoobchodní ceny elektřiny dnes povolenka dělá něco mezi pětinou a čtvrtinou. Na smysluplné činy tu máme národní vlády. Ta česká je ale asi tak zavalena organizačními povinnostmi předsednictví, že téma povolenek na žádném summitu, žádné radě dosud nenastolila. Podle zákulisních zpráv je rozhodnuta se ETS neunavovat, předpokládajíc, že pro reformu by stejně nenašla spojence. Ale do dogmatu, jakým klimatická a energetická politika EU jsou, se musí šít, veřejně ho zpochybňovat, samo od sebe se žádné dogma nevzdá.
Plyn pro evropský trh po pátečním rekordním závěru na začátku týdne znovu posiluje. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ráno vzrostla o téměř 13 procent na bezmála 276 eur (zhruba 6800 Kč) za megawatthodinu. Zatímco cena termínového kontraktu na elektřinu na burze EEX v Lipsku poprvé překročila 700 eur (přes 17.200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za pondělí si připsala více než 25 procent,
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) na svém webu zveřejnil aktualizovanou analýzu trhu mobilních dat, na základě které chce trh regulovat. Důvodem jsou stále vysoké ceny a nemožnost konkurence ze strany virtuálních mobilních operátorů. Operátoři se mohou k analýze vyjádřit do 19. září. Analýza mimo jiné uvádí, že pozice ČR se v mezinárodním porovnání maloobchodních cen zhoršila. Z analýzy trhu má vzejít celkově čtvrtý pokus o regulaci mobilního trhu.
Ceny energií rostou bezútěšným tempem od loňského podzimu, v posledních dnech ale jak plyn, tak elektřina vystřelily na rekordní hodnoty. Příčin je hned několik. Omezený tok ruského plynu do Evropy, emisní povolenky na šílených hodnotách, masivní výpadky jaderných reaktorů ve Francii a k tomu ještě horké počasí způsobující nízkou hladinu řek a téměř nulový výkon větrných elektráren. Nutno navíc dodat, že na české domácnosti dopadá energetické drahota výrazněji než na ty z okolních zemí.
Ceny elektřiny i plynu dosahují na trhu historicky nejvyšších hodnot, to odnášejí i domácnosti jakožto koncoví zákazníci. Dodavatelé jim zvyšují zálohy, protože jsou nuceni nakupovat pro ně energie dopředu právě za ony drastické ceny. Poslední vlna zdražování přišla na začátku srpna a zcela jistě lze očekávat několik dalších podzimních vln, které mohou být pro odběratele velmi bolestivé. Z nabídek dodavatelů už mizí více než dvouleté fixace, a co se týče elektřiny, u většiny největších společností se částka za megawatthodinu (MWh) nedostane pod 10 tisíc korun.
Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord, podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se v pondělí na evropské energetické burze European Energy Exchange (EEX) zvýšila o více než tři procenta na 475 eur (11.600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední dva měsíce se zhruba zdvojnásobila a je téměř šestkrát vyšší než před rokem, uvedla agentura Bloomberg.
Pomoc s drahými energiemi musí vláda podle ekonomů dobře cílit, neměla by být plošná. Nyní nesměřuje pouze k těm nejzranitelnějším. V pořadu Partie v CNN Prima News to řekli bývalá zástupkyně ČR při Světové bance Jana Matesová a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zdražování podle Kovandy dramaticky ohrožuje zhruba 25 procent domácností. Přestože ČR má dostatek dat o občanech, systémy českých ministerstev jsou podle Matesové nepropojené a často nepropojitelné.
Nízkonákladová letecká společnosti Ryanair kvůli prudkému nárůstu cen pohonných hmot již nebude nabízet letenky za extrémně nízké ceny. Podle BBC to uvedl generální ředitel společnosti Michael O‘Leary a poznamenal, že éra letenek za deset eur (243 Kč) skončila. O‘Leary BBC řekl, že se průměrná cena letenky Ryanair v příštích pěti letech zvýší z loňských 40 eur na zhruba 50 eur. Šéf společnosti se nicméně domnívá, že lidé budou navzdory rostoucím životním nákladům leteckou dopravu využívat i nadále.
Ceny energií od loňského podzimu bezútěšně rostou a Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Aktuálně máme pátou nejdražší elektřinu ze všech evropských zemí, ve střední Evropě jsme na tom úplně nejhůř. Důvodem je hlavně to, že tuzemská vláda se zatím do žádných systémových opatření na zmírnění dopadů zdražování nepustila. Bezprecedentně vysoké ceny elektřiny jsou způsobeny nejen situací kolem války na Ukrajině a rekordně drahým plynem.
Národní divadlo od září zvýší ceny vstupného, ceny činoherních představení se s novou sezonou plošně zdraží asi o 15 procent, u baletu se o stejnou sumu navýší ceny vybraných představení. Divadlo odhaduje, že letos zaplatí za energie o 285 procent více než loni. Cena za energie je významným zásahem do rozpočtu první české scény, která proto zvýší ceny vstupného. Dnes to řekl mluvčí ND Tomáš Staněk.
Ze základních potravin si Češi od začátku roku zhruba do poloviny července podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíce připlatili za máslo. Za kilogram zaplatili o 34,6 koruny více, tedy 249,5 korun, v meziročním srovnání zdražil kilogram másla o 62,5 koruny. Po másle peněženky nejvíce zatížila cena sýru eidamská cihla, zákazníci za ni v půli červenci proti lednu vydali zhruba o 25 korun více, konkrétně 208,2 koruny za kilogram. V porovnání s loňskem zdražila o 44,9 koruny.
S blížícím se podzimem a topnou sezónou narůstá napětí ve společnosti a obavy lidí z toho, jak stále rostoucí ceny energií zasáhnou jejich peněženky. A roste také nedůvěra směrem k vládě. Začíná převažovat pocit, že kabinet Petra Fialy nekoná nebo se dopouští jen velmi chaotických kroků podpořených často nešťastnou komunikací. To se nyní ukazuje s tím, jak na povrch vyplouvají nové informace k chystanému úspornému tarifu, tedy plošné slevě na energie. Tato „dávka“ vzhledem ke své výši potřebným téměř nepomůže.
Bankovní rada České národní banky se včera s novým guvernérem Alešem Michlem, viceguvernérkou Evou Zamrazilovou a dvěma novými členy poprvé sešla na měnovém zasedání. Ukázalo se to, co mnozí tušili. Nový guvernér má pro své pasivní přihlížení inflaci, kdy odmítá zvyšovat úroky a brzdit ji, v bankovní radě většinu. Podařilo se mu prosadit, že úrokové sazby se nezvedly a zůstaly na současných sedmi procentech.
Po několika měsících, kdy navzdory největšímu zdražování v historii České republiky lidé nakupovali ve stylu „utrať, co můžeš, zítra už to bude dražší“, přichází v posledních týdnech obrat. Pod tíhou dramaticky rostoucích účtů za základní služby a zboží, jako je elektřina, plyn, benzin nebo potraviny, lidé omezují útraty. V květnu, za který jsou poslední dostupná data, už lidé nakoupili o 6,9 procenta méně zboží a služeb než v předchozím roce.
Ropa začátkem týdne zlevňuje. Severomořská ropa Brent klesla pod 100 dolarů za barel. Přispěla k tomu statistika o oslabení aktivity ve zpracovatelském průmyslu v Evropě a Asii, která negativně ovlivnila výhled poptávky. Investoři vyhlížejí zasedání skupiny těžařských zemí OPEC+, jež se bude konat ve středu. Cena severomořské ropy Brent po 17:15 SELČ vykazovala pokles o 3,1 procenta na 100,75 dolaru za barel. Dříve během seance klesla až na 99,16 dolaru za barel.
České společnosti v současné náročné situaci hledají způsoby, jak snížit svou energetickou spotřebu a změnit své podnikatelské aktivity na více udržitelné. Důvodem jsou extrémně vysoké náklady na energie i evropská směrnice CSRD. Ta začne platit od fiskálního roku 2023 a nařídí asi tisícovce českých firem vykazovat pravidelné nefinanční reporty. Odborníci nyní radí, jak ušetřit na základních položkách. Cena energií na českém i evropských trzích prudce stoupá.
Zatímco Češi se před vidinou dalšího zdražování pouštěli do dalších a dalších nákupů, tak v současné době už jejich útraty v obchodech klesají. Důvodem jsou stále rostoucí ceny potravin a dalšího zboží. Lidé tak přestávají utrácet své peníze v předtuše dalšího masivního zdražování. Dokládají to jak klesající čísla maloobchodních tržeb za květen, tak nelichotivá čísla hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Analytici totiž v dalších kvartálech očekávají přesun do recese.
Na riziko nedostatku energií a především plynu musíme být v zimě připraveni, intenzivně na tom teď pracujeme. Řekl to premiér Petr Fiala pro Právo. Podle něj není hlavní problém v ceně plynu, ale aby ho české firmy a domácnosti měly v zimních chladných měsících dostatek. Občané se podle Fialy nemusí být, že by si v zimě nezatopili. „Udělali jsme kroky, které zaručí, že i kdyby nastal nejhorší scénář a Rusko dodávky plynu do Evropy úplně zastavilo, my plyn na podzim a na zimu mít budeme,“ řekl Fiala.
Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dál zlevnily, tempo zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic v ČR prodává v průměru za 45,82 koruny, před týdnem byl o 1,09 koruny dražší. Nafta zlevnila o 93 haléřů na 46,21 koruny za litr. Vyplývá to z údajů CCS, která ceny paliv sleduje. Navzdory poklesu jsou PHM v Česku stále výrazně dražší než před rokem. Loni v této době byl benzin zhruba o 12 korun na litru levnější, za naftu tehdy motoristé platili o 14,55 koruny na litru méně.
Cena elektřiny na burze v Rotterdamu dnes prolomila historickou hranici 200 eur (4915 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ceny podle pozorovatelů táhne vzhůru zdražující zemní plyn. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes kolem 9:30 přidává 14 procent na více než 228 eur za megawatthodinu. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 22 eur/MWh.
Tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 před středečním očekávaným snížením dodávek slábne. Dodávky suroviny přes Ukrajinu zůstávají v úterý naproti tomu stabilní, uvedla agentura Reuters. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku poprvé od března přesáhla 190 eur (4673 Kč) za megawatthodinu (MWh).
