Česká republika zažívá situaci, jakou ve své historii ještě nepoznala. Dostává se mezi země s nejprudším zdražováním v celé Evropské unii. Se 16 procenty jsme aktuálně na čtvrté nejhorší příčce. Průměr celé Unie je 8,5 procenta. Patříme i k zemím, kde nejrychleji letí vzhůru ceny potravin. To se nedá svést jen na prudce zdražující energie. Ty stoupají všude v Evropě. Zdaleka ne všude se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby.
Minsk neplatí Moskvě za odběr zemního plynu. Ten sice dostává Bělorusko od svého souseda levněji než jiní zákazníci ruské společnosti Gazprom, avšak Minsk spadl do vlastní pasti, když trval na platbě v rublech. Umělé posilování rublu totiž zvýšilo cenu za plyn příliš vysoko. Na svém webu to dnes napsal běloruský nezávislý list Naša Niva. Bělorusko by podle smlouvy mělo platit za tisíc metrů krychlových plynu 128 dolarů (asi 3008 Kč).
V Německu na tři letní měsíce snížili daň z pohonných hmot. Jde o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká. Rozdíl je v tom, že německá vláda otevřeně připouští, že čerpadláři v zemi promítli snížení daní do konečných cen jen ze zhruba 50 procent. Někteří němečtí ekonomové dokonce spočetli, že jen ze zhruba 30 procent (viz zde). Ministr hospodářství Robert Habeck proto volá po tom, aby se zamezilo kartelovému jednání největších provozovatelů čerpacích stanic v zemi.
Situace na trhu i v ekonomice začíná podle některých odborníků Česko tlačit do „západního“ modelu bydlení. Zdražování nemovitostí i hypoték se čím dál tím víc vymyká z dosahu i střední třídy, která se tak musí uchylovat do nájmů. Pro část lidí to znamená i vzdát se svých nemovitostí před jejich dokončením, pro další vzdát se vůbec myšlenky na „vlastní“. Jenže zvýšený zájem o nájemní bydlení bude tlačit i na jeho další zdražování.
Obědy „za stovku“ jsou minulostí a lidé se začínají nad svými výdaji za ně zamýšlet. Podle dat i zkušeností z restaurací už začínají lidé hledat levnější cesty a tržby drží nahoře spíše vyšší ceny než trvající zájem návštěvníků. „Musíme se rozloučit s tím, že by lidé měli na normální oběd pět dní v týdnu,“ řekl deníku Echo24 restauratér Luboš Kastner. Ukazují to i data společnosti Edenred, jejíž index sestává z plateb více než 220 tisíc zákazníků se stravenkovými kartami.
Současné vysoké ceny energií mají negativní dopad na spoustu domácností a řadu podniků. Lidé si toho mohou všímat už na svých účtech za elektřinu a plyn, které však v budoucnou ještě porostou. Vyšší náklady za energie také mohou vidět na cenách nejrůznějších výrobků od potravin až po stavební materiály. Zdražení přichází v době, kdy se velmi nahlas řeší Green New Deal prosazovaný Evropskou komisí, který má vést k bezuhlíkové neutralitě.
První plošná pomoc lidem s vysokými cenami energií dostala jasnější obrysy, ovšem ne příliš výrazné. Kolem celého tzv. úsporného tarifu, který má od podzimu všem částečně elektřinu a plyn zlevnit, panuje stále zmatek a lidé tak neví, co mohou očekávat. Jasněji by mělo být snad příští týden. Ihned se však strhla kritika, když vyšlo najevo, že „sleva“ se nebude týkat firem, které se zimního období velmi obávají. Stejně tak vláda překvapivě zapomněla na ty, kteří vytápějí své domy pomocí teplovodu.
Téměř každý den dochází k novému prolomení rekordní průměrné ceny za benzin. Řidiči si tak nemohou oddechnout od prudkého zdražování, které přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Nepomohlo ani snížení spotřební daně, od které si vláda Petra Fialy slibovala plošné snížení až o 2 koruny za litr. Opak je ale pravdou a motoristé tak nyní tankují v průměru za 47,69 korun za litr. Za poslední týden se navíc cena zvýšila o 1,14 koruny.
Ceny elektřiny jako jedna z významných složek inflace ženou nahoru prudké zdražování. Nad tím jak, a zda vůbec, chce vláda stále rostoucí ceny elektřiny pro domácnosti krotit, visí dosud otazníky. Ve hře je úsporný tarif, který by měl od podzimu zlevnit část energií plošně všem. Vláda ale představení jeho přesné podoby stále odsouvá, stejně tak se mění částka, která na pomoc z rozpočtu padne. Ticho je také kolem kolem nabídky Pavla Tykače, který chtěl státu prodat levnější elektřinu ze svých elektráren.
I když se stát snažil srazit cenu pohonných hmot snížením spotřební daně, nyní dochází k boření nových rekordů cen benzinu. První milník padl v neděli, kdy průměrná cena benzinu dle dat společnosti CCS byla 47,31 korun za litr. K dalšímu prolomení došlo v úterý, kdy se cena zvýšila na průměrných 47,43 korun za litr. Světové ceny ropy však nadále rostou a řidiči mohou mít oprávněné obavy, zda se benzin nevyšplhá nad 50 korun za litr.
Ekonomie je ve své nejhlubší podstatě psychologií. Co máme v hlavě, to se nám dřív nebo později projeví v peněžence a na životní úrovni. Ve vyhrocené době krize a největší inflace, jakou Evropa zažívá od osmdesátých let minulého století, to platí ve vyostřené formě. Obchodníci ceny zvedají nejen proto, že jim vzrostly náklady. Zdražují, protože si to mohou dovolit. Lidé jim ty vyšší ceny tolerují a utrácejí. Tento stav trvá až do chvíle, než už na to zákazníci nebudou mít. A obchodník bude nucen jít s cenou dolů. Lidé nevěří, že zdražování rychle skončí. Firmy propadly zdražovací mánii.
Stavební náklady na filharmonii u metra Vltavská Praha aktuálně odhaduje na 9,4 miliardy korun bez DPH oproti původnímu loňskému odhadu 4,9 miliardy. Vyplývá to z dokumentu, který schválili městští radní a kterým potvrdili výsledky architektonické soutěže na podobu budovy. V té uspělo dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group. Příprava projektové dokumentace podle dřívějších informací vyjde na dalších 780 milionů korun a další miliardy budou stát úpravy okolí.
Turecko 69,97 procenta, Moldávie 27,1 procenta, Estonsko 18,8 procenta, Rusko 17,8 procenta, Lotyšsko 16,8 procenta, Bělorusko 16,8 procenta, Ukrajina 16,4 procenta, Bulharsko 14,4 procenta, Česká republika 14,2 procenta, Polsko 13,9 procenta. Desítka zemí s největší inflací v Evropě. Všechny na východ od nás. Ukrajina už čtvrtý měsíc sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my.
V Evropě teď každý den padají rekordy ve zdražování. V Německu naposled tak prudce letěly ceny vzhůru po druhé světové válce. Ve většině zemí ale leží poslední rekordy v sedmdesátých letech. V době dvou ropných šoků let 1973 a 1979 a následné éry velké inflace a stagflace. Nebezpečné diagnózy, kdy se potkává prudký růst cen s ekonomickou stagnací. Vše, co napáchal globální prudký růst cen ropy, ještě zhoršovaly vystrašené a chaotické reakce politiků na něj.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila růst už tak vysokých cen energií. Kromě zemního plynu, který je jednou z nejvýznamnějších ruských vývozových surovin, je problém i s vývozem ropy. Italský premiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi přišel s návrhem na utvoření ropných kartelů. O této možnosti se na půdách EU a Spojených států diskutuje již delší dobu, vytvoření kartelů by totiž mohlo vyřešit problém s cenou energií i paliv. Informuje například deník The Guardian.
Náklady na stavbu rodinného domu meziročně vzrostly téměř o pětinu. U menšího rodinného domu pro čtyřčlennou rodinu se cena stavby za rok zvýšila o více než 873.000 korun. Vyplývá to z analýzy firmy ÚRS CZ, která se zabývá sledováním stavebních zakázek či tvorbou rozpočtů pro stavby. Současné stoupající ceny energií a materiálů na trhu na druhé straně změní počet starších domů k prodeji, kterých není aktuálně mnoho, ale podle společnosti GarantovanyNajem.cz se jejich nabídka do konce roku zvedne až o 60 procent.
O důvodech současného rekordního zdražování, jaké vyspělý svět nezažil desítky let, vedou ekonomové a politici divoké polemiky. Jak velký podíl na něm má covid a dva roky lockdownů, které rozložily světový obchod, a jak se na něm podílí rekordní zadlužování, které přinejmenším v Evropě a částečně i v Americe jede od roku 2008? Jak velký vliv má zelená revoluce a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku v Evropě známé jako Green New Deal? A jak velkou roli hraje Putinova agrese na Ukrajině?
Guvernérka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová otevřeně přiznala, že Green Deal bude dál zvedat ceny energií a surovin. Dodala, že ECB už nebude koukat jen na stabilitu cen, ale i tzv. zelené cíle. Podle některých odborníků je taková politika naprosto v rozporu se zákonným mandátem, jedná se totiž podle nich o prolomení „inflační hráze“. Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že přechod na zelenou energii ve světě pravděpodobně ve střednědobém horizontu povede k růstu cen, což může zvýšit inflaci.
Pro řidiče začíná platit úleva v podobě snížení spotřební daně z pohonných hmot. Čím dál více je ale jasné, že se nebude jednat o žádnou výraznou změnu. Opatření vlády Petra Fialy, které má zlevnit benzin i naftu o 1,50 korun na litr, totiž přichází v době, kdy se EU dohodla na částečném embargu na ruskou ropu. Ačkoliv tedy především nafta nyní zlevňovala, lze téměř jistě očekávat opětovný skok cen.
Někteří členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) uvažují nad tím, že by Rusku pozastavili účast na dohodě o těžbě ropy. Západní sankce a evropské embargo začínají totiž podle delegátů organizace podrývat schopnost Moskvy čerpat více suroviny. Uvedl to deník Wall Street Journal. "Pokud kartel Rusko vyškrtne, mohla by svoji těžbu výrazně navýšit Saúdská Arábie, což by stlačilo ceny ropy dolů," napsal na twitteru ekonom Lukáš Kovanda.
Piráti budou ve vládě navrhovat, aby se zdražování domácnostem kompenzovalo na úkor zisků uhelných elektráren. Před dnešním zasedáním Sněmovny to novinářům řekl předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Řešení označil za solidární, ale i rozpočtově zodpovědné. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by měl stát využít výrazně vyššího zisku energetické skupiny ČEZ.
Z evropské energetiky se staly dostihy v regulaci, kompenzacích, sociálních dávkách, dotacích a sociálních tarifech na elektřinu. Poté, co kvůli nedostatku elektřiny, který je výsledkem vypínání uhelných a jaderných zdrojů po Evropě, vyskočily ceny elektřiny na násobky a s nimi šel nahoru i plyn, vyskočily lidem i firmám účty o desítky procent. Často na násobky. Dražší energie přirozeně rychle zvedly všechny ostatní ceny od potravin po služby. To přináší pád životní úrovně o desítky procent. Politici bez ohledu na ideologii, k níž se hlásí, intuitivně cítí, že musejí konat, a dopad do životní úrovně státními zásahy mírnit.
Čeští hokejisté získali na mistrovství světa ve Finsku bronzovou medaili. Euforie z výhry českého týmu nad USA 8:4 po deseti letech ale nemusí trvat dlouho. Na druhé straně se rojí obavy ze strany tuzemských sportovních klubů, které s neklidem hledí na podzimní sezónu. Situace je kritická. Kluby nemají peníze na neustále dražší energie: ceny rapidně rostou a s největší pravděpodobností se budou muset zvyšovat příspěvky.
Náklady státního rozpočtu na úsporný energetický tarif, který by měl ulevit českým domácnostem od vysokých cen elektřiny a plynu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) odhaduje mezi 16 až 24 miliardami korun. Lidé by mohli mít část spotřeby levnější o 15 až 20 procent. Základem tarifu, na němž ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pracuje, je podle Síkely zajistit domácnostem slevu na určitou část spotřeby energií.
Obavy z černých energetických scénářů nutí Evropu vymýšlet krizové plány. Brusel se proto připravuje nejen na možné úplné odstřižení od ruského plynu a zavedení přídělového systému ve prospěch těch nejpostiženějších států, jak jsme informovali zde. Jak vyplývá z dokumentu o „krátkodobých intervencích na trhu s energiemi“, ve hře je i zavedení cenového stropu zemního plynu a stejně tak i přezkoumání fungování evropského trhu s elektřinou, po kterém mnohé státy volají.
Stejně jako trh nových aut prochází i trh ojetin v posledních dvou třech letech velmi dramatickou proměnou. Narušení dosavadního statu quo zahájila koronavirová pandemie v roce 2019, a když už se letos v únoru začalo trochu blýskat na lepší časy, vstoupila do hry ruská agrese na Ukrajině. Výroba nových aut se tudíž i nadále potýká s řadou komplikací, které vyúsťují jak ve zdražování, tak v dlouhé dodací lhůty. Řada lidí proto raději navštěvuje bazary a hledá vhodné auto tam, protože potřebuje svou mobilitu vyřešit co nejrychleji a peněz také nemá nazbyt. Tržní mechanismy ale fungují neúprosně – zvýšená poptávka po ojetinách v kombinaci s jejich nedostatkem tlačí ceny vzhůru
Vysoké ceny energií se dávno nejeví jako problém jen těch nejchudších obyvatel. Vláda by proto měla přestat rozdělovat společnost a levnější elektřinu nabídnout legální cestou přes její výkup od výrobců všem lidem, říká v rozhovoru pro deník Echo24 někdejší šéf ČEZ Jaroslav Míl. Pokud podle něj budeme postupovat rychle, zřízení státního obchodníka s energiemi by domácnostem i firmám mohlo snížit zálohy na elektřinu už letos na podzim. Výrazné zlevnění energií je navíc cestou, jak zastavit prudkou inflaci.
Polovina z 54 klientů ruského plynárenského gigantu Gazprom si otevřela účty u Gazprombank kvůli platbě za dodávky plynu. Uvedl to dnes ruský vicepremiér Alexandr Novak. S koncem měsíce se blíží termín pro zaplacení dubnových dodávek za plyn podle nového nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyžaduje, aby odběratelé měly účty v Gazprombank. Podle nového mechanismu si klienti Gazpromu musejí otevřít v Gazprombank dva účty – jeden v zahraniční měně a jeden v rublech.
V době, kdy vysoké ceny energií a stále rostoucí měsíční zálohy drtí nemalou část domácností, začíná se opět vytahovat na světlo myšlenka rozdělení největší tuzemské energetické firmy ČEZ. Podrobnosti o restrukturalizaci a možném zestátnění výroby elektřiny jsou zatím spíše v rovině spekulací, ačkoliv vláda už potvrdila, že o změnách vážně uvažuje. Slibuje si od toho snazší regulaci cen. Ke stoprocentnímu ovládnutí výroby v ČEZ mohlo dojít už téměř před pěti lety za vlády Andreje Babiše (ANO).
Vaření se domácnostem letos nejen kvůli ruské invazi na Ukrajinu prodraží. Kromě mouky či masa lidi překvapila i cena obyčejného kuchyňského oleje. Například v pražském obchodě Tesco bylo možné zakoupit nejlevnější olej za 49,90 Kč, ten však z regálů rychle zmizel. V nabídce byly i slunečnicové oleje kolem 70 Kč, neobvyklá nebyla ani cena 89,90 Kč či dokonce 99,90 Kč. Některé obchody kvůli vysoké poptávce zavádějí množstevní regulace.
