Tag: suroviny

Články k tagu

Horký zájem o těžbu ukrajinských nerostů. EU kontruje svou nabídkou pro Kyjev

Evropská unie v pondělí nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů. Server Politico uvedl, že je oboustranně výhodná. Evropská nabídka přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington je blízko uzavření dohody s Kyjevem o právech na jeho rozsáhlé přírodní zdroje. Evropský komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné uvedl, že konkurenční návrh předložil ukrajinským představitelům, s nimiž se setkal v Kyjevě během návštěvy Evropské komise u příležitosti třetího výročí ruské invaze.

Trump se setká se Zelenským „tento týden nebo příští týden,“ aby podepsali dohodu o nerostech

Americký prezident Donald Trump při dnešním setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem naznačil, že se „tento nebo příští týden“ setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby s ním uzavřel dohodu o nerostných surovinách. Uvedl to dnes deník Le Figaro. Trump ujistil, že dohoda o nerostných surovinách s Ukrajinou je "velmi blízko". Americký prezident také naznačil, že nevidí "žádný problém" ve vyslání evropských vojáků na Ukrajinu jako "mírotvorců".

Ministr USA hájí kritizovanou dohodu. „Ukrajina může vyrůst jako Polsko“

Do ostré debaty o ukrajinsko-americké dohodě vstoupil i americký ministr financí Scott Bessent. Ten dohodu o ukrajinských nerostech a ekonomické spolupráci označil za velkou příležitost jak pro Ukrajinu, tak pro USA v budoucí poválečné rekonstrukci státu. Přirovnal ji k americké podpoře Velké Británie během druhé světové války nebo k investicím amerických firem v Polsku po pádu komunismu. Zároveň odmítl, že by dohoda vedla k vlastnictví zdrojů na Ukrajině Spojenými státy či k dalšímu zadlužení Ukrajiny.

Dohoda mezi USA a Ukrajinou o nerostném bohatství dává smysl, tvrdí Kovanda

ÚHEL POHLEDU: Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem o podílu USA na ukrajinském nerostném bohatství stále vzniká. Dává smysl, zvýšila by motivaci USA vojensky na Ukrajině setrvat, nejde o neokolonialismus Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem o podílu USA na ukrajinském nerostném bohatství stále vzniká. Tedy není u ledu. A zdá se, že je poměrně značná šance, že ji obě stranou dotáhnou. Byla by racionálním krokem, neboť Spojené státy by získaly silný ekonomický motiv, aby Ukrajinu bezpečnostně neopouštěly.

„USA daly 350 miliard výměnou za nic. Dostaneme peníze vložené do Ukrajiny zpět,“ řekl Trump

Spojené státy jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství, řekl v sobotu americký prezident Donald Trump na republikánské konferenci CPAC. USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené do Ukrajiny. "Jsme dost blízko dohodě. Doufám, že jsme blízko dohodě," prohlásil Trump na na shromáždění konzervativců v National Harbor nedaleko Washingtonu.

Značný rozkol mezi USA a Ukrajinou ohledně dohody: Washington značně přitvrdil, Kyjev naopak navrhuje minimum

Ukrajina předložila Spojeným státům nové návrhy týkající se zejména dohody o nerostných zdrojích, velikost zamýšleného investičního fondu se má podle Kyjeva podstatně snížit a to na 100 miliard dolarů. Naopak v pátek dostali Ukrajinci od Američanů novou verzi dohody, která je k Ukrajině ještě přísnější než ta předchozí, kterou Kyjev odmítl. Uvedla to dnes ukrajinská rozhlasová stanice New voice (NV).

Šéf ukrajinského parlamentu odporuje Trumpovi: Jednání až příští týden, volby nejsou možné a Rusové se musí stáhnout

Předseda Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu, Ruslan Stefančuk dnes zpochybnil několik požadavků a výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa a americké administrativy směrem k Ukrajincům. V rozhovoru pro japonskou televizi NHK podle agentury Unian uvedl, že seriózní práce na uzavření dohody o nerostných surovinách a bezpečnostních zárukách se Spojenými státy začnou až příští týden. Stefančuk rovněž odmítl požadavek Američanů na brzké uspořádání voleb na Ukrajině.

Zelenskyj nemá žádné karty, řekl Trump. Dohoda o minerálech dnes asi podepsána nebude

Dohodu o těžbě nerostů mezi Spojenými státy a Ukrajinou bude podepsána v brzké době, podle listu The Wall Street Journal by se tak mohlo stát už v sobotu. "Dohoda by mohla být podepsána již v sobotu, i když ještě není připravena," uvedly zdroje WSJ. Podrobnější informace však neuvedl. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je špatný vyjednavač a nemá v ruce žádné karty. "Ukrajina buď podepíše dohodu o minerálech, nebo bude mít Kyjev potíže," řekl Trump v jasném tlaku na Kyjev.

Ministr Rubio odtajnil detaily: Zelenskyj dohodu o minerálech podporoval, potom otočil

Americký ministr zahraničí Marco Rubio popsal vývoj jednání americké strany s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o ukrajinských nerostech. Podle Rubia Zelenskyj v zásadě s dohodou souhlasil, následně však otočil a dohodu odmítl, to vedlo k následné tvrdé reakci Donalda Trumpa. Sám Rubio uvedl, že byl velmi zklamán z reakce Zelenského, protože podle Rubia je dohoda pro Ukrajinu bezpečnostní garancí a ohradil se proti tomu, že by se jednalo o krádež.

Vzkaz Kyjevu z Washingtonu: Přestaňte nás kritizovat a uvolněte práva na nerosty

Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh, který podle neoficiálních informací požaduje práva na ukrajinské vzácné nerosty. Řekl to ve čtvrtek poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Vyjádření přišlo po kritice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že "žije v dezinformačním prostoru", vytvářeném Ruskem. Poté následoval ostrý Trumpův výpad vůči Zelenskému, že je "diktátor bez voleb", jenž odvedl hroznou práci.

„Kolonizace Ukrajiny na dobu neurčitou.“ Telegraph přišel s navrhovanou americko-ukrajinskou dohodou

Spojené státy jako kolonizátor Ukrajiny. I takové odsudky se ozývají po debatách, že by Ukrajina měla po válce umožnit Spojeným státům přístup k 50 % zisku z těžby nerostných surovin a k 50 % zisku z udělování licencí k zpracování surovin třetími stranami. Jde ale také o zisky z infrastruktury a ukrajinských přístavů. O tom, že nová administrativa Donalda Trumpa chce za pomoc Ukrajině získat přístup k ukrajinským nerostným zdrojům, Echo24 v minulosti informovalo.

Zelenskyj odmítl podepsat smlouvu o převodu poloviny ukrajinských nerostných zdrojů USA, tvrdí novinář WP

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl údajně v Mnichově na separátním jednání s americkými kongresmany postaven před dohodu, která by zavazovala Ukrajinu k převedení 50 % dosud nevytěžených tamních nerostných zdrojů Spojeným státům. Zelenskyj nabídku odmítl. Na zprávu upozornil Josh Rogin, korespondent listu The Washington Post s odkazem na kongresmany. Ukrajinská strana tuto informaci oficiálně nekomentovala.

Trump: „Ukrajina možná bude jednou ruská“. Chce po ní vzácné kovy za 500 miliard

Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi, která se už tři roky brání ruské agresi. Podle webu amerického ministerstva obrany ale dosavadní bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu ze strany USA činí 67 miliard dolarů (1,6 bilionu Kč).

Trump: Ukrajina by nám měla za pomoc dodávat vzácné kovy a cla proti Číně jsou teprve začátek

Donald Trump se nebojí masivních změn a dál úřaduje. Nejnověji dnes prohlásil, že cla uvalená proti Číně jsou pouze začátkem. Také uvedl, že by Ukrajina měla poskytnout Washingtonu dodávky vzácných kovů a nerostných surovin výměnou za americkou pomoc, píše AFP. Agentura Reuters zase s odvoláním na své zdroje napsala, že USA o víkendu obnovily dodávky zbraní Ukrajině.

Mír za lithium. Trump chce z nerostného bohatství Ukrajiny vytěžit maximum

Jak přesně plánuje Donald Trump nastolit mír, stále nevíme. Jeden bod Zelenského vítězného plánu se ale nově zvolenému americkému prezidentovi zřejmě víc než zamlouvá. Trump známý svou pragmatickou zahraniční politikou podle všeho počítá s tím, že by Spojené státy mohly v budoucnu benefitovat z ukrajinského nerostného bohatství. Jde mu zejména o významná naleziště strategického lithia klíčového pro výrobu baterií a dalších „surovin budoucnosti“.

„Přelomový okamžik pro Norsko.“ Objevilo významné ložisko kovů vzácných zemin

Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína.

Potíže jaderné renesance: největší producent uranu hlásí problémy, ceny letí vzhůru

Kazachstánská společnost Kazatomprom varovala, že zřejmě v příštích dvou letech nesplní své produkční cíle. Důvodem jsou problémy s dostupností kyseliny sírové, která je potřeba k produkci uranu. To představuje další riziko pro dodávky v době, kdy poptávka po jaderném palivu roste, upozornila agentura Bloomberg. Kazatomprom je největším světovým producentem uranu a jeho oznámení vedlo k růstu cen akcií podobných firem v USA a v Kanadě.

Saúdská Arábie chce po ropě kontrolovat i globální obchod s nerosty pro zelené technologie

Rijád, který dominuje ropnému kartelu OPEC, uvažuje o tom, jak také kontrolovat globální obchod se surovinami pro zelené a pokročilé technologie. Saúdská Arábie zkoumá možnost spuštění nové globální platformy pro obchodování s komoditami pro výrobu baterií a nových technologií, a to včetně grafitu, lithia a vzácných zemin. Podle agentury Reuters to v týdnu uvedl saúdský náměstek ministra průmyslu a nerostných zdrojů Chálid bin Sálih Al-Mudajfer.

Do Česka proudí ruská ocel. Praha žádá prodloužit výjimku ze sankcí, píše Politico

Po výjimce z dovozu ropných produktů hrozí Česku vypršení další výjimky z evropských sankcí vůči Rusku. A to sice na dovoz oceli od ruské firmy NLMK, která je jedním z největších dovozců oceli na evropský trh. Na ruské oceli je závislý především český automobilový průmysl. Podle informací, které získal bruselský server Politico, na posledním zasedání vyslanců u EU čeští zástupci požádali o prodloužení současné výjimky na dovoz oceli z Ruska, a to z konce roku 2024 do roku 2028. Reakci české strany Echo24 zjišťuje.

Čína od prosince omezí vývoz grafitu, důležité suroviny pro baterie do elektromobilů

Obchodní válka mezi Západem a Čínou o další krok pokročila. Peking bude od 1. prosince vyžadovat vývozní povolení pro některé grafitové výrobky z důvodu ochrany národní bezpečnosti. Čína je největším světovým producentem a vývozcem grafitu, který se používá v bateriích pro elektromobily. Čínské firmy mají více než 80% podíl na světovém trhu. Spekuluje se, že se jedná o čínskou odvetu poté, co EU zahájila vyšetřování, zda elektromobily vyrobené v Číně nenarušují subvencovanými nízkými cenami hospodářskou soutěž.

Němci masivně investují do těžby lithia na Cínovci. Češi jsou v mírném skluzu

Na Cínovci se rozjíždí pomyslný souboj o těžbu lithia. Ložisko kovu, který získal na významu v souvislosti s boomem elektrobaterií, se nachází na česko-německých hranicích. A německý majitel těžební licence zahájil v poslední době velké investice do těžby a zpracování tohoto kovu. Česká společnost ČEZ nevylučuje spolupráci, zároveň však je oproti německému investorovi v mírném skluzu. Na Cínovci, v místech bývalých dolů na těžbu cínu a wolframu, se nachází velké ložisko lithia.

2000 miliard pro naše lidi se rozplývá. Cena lithia se propadla na polovinu

Lithium, kov budoucnosti, který měl Česku zajistit miliardové zisky, zažil nečekaně strmý pád ceny. Kromě lithia klesají i ceny mědi a kobaltu. Tedy kovů, které jsou důležité pro výrobu elektroaut a baterií. O příčinách nečekaného zlevnění kovů píší například New York Times. Lithium a jeho využití bylo jedním z hlavním témat sněmovních voleb v roce 2017 a vyvolalo spory v tehdejší vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL, a to kvůli memorandu s australskou firmou European Metals Holdings.

Kritické zavírání pískoven. Za 30 let se neotevřela ani jedna, říká šéf betonáren

Otevřít v Česku nový lom nebo pískovnu je nadlidský úkol, myslí si ředitel betonáren TBG Metrostav Jakub Šimáček. V následující dekádě se přitom plánuje především jejich zavírání. Do roku 2030 má skončit až 60 % aktivních pískoven, což značí problém nejen pro betonárny, které využívají písek a kamení jako plnící prvek do betonových směsí. A bez betonu se stavebnictví podle Šimáčka ještě několik desetiletí neobejde.

Evropské hliníkárny krizi nezvládají a zavírají jedna po druhé. Zbývá dovoz z Ruska a Číny

Rostoucí ceny energií doléhají na evropské výrobce hliníku už od konce minulého roku, ale letos s ruskou invazí a novými astronomickými cenami se krize v tomto odvětví ještě prohloubila. Řada hliníkáren zavřela, další se chystají, jiné se snaží přežít za případné pomoci státu. To vše vede k paradoxu, stoupající závislosti na Číně, od které se chce Západ tlačený Spojenámi státy odpoutat. O problému hroutícího se průmyslového odvětví píše francouzský server Euroactiv.

Po čipech hořčík. Škoda Auto se obává výpadků v dodávkách

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto má aktuálně dostatek hořčíku, případné výpadky v dodávkách by pro ni znamenaly výrazná omezení. Na dotaz to v pondělí uvedla mluvčí firmy Martina Gillichová. Produkce hořčíku v Číně je nyní zhruba na 50 procentech obvyklé úrovně, upozorňují zdroje z odvětví. Hlavním důvodem je strmý růst cen uhlí a současná situace v Číně, kde je v některých oblastech elektřina na příděl.