Společnost BioNTech bude schopná poslat první dodávky vakcín adaptovaných na variantu koronaviru omikron už v říjnu. Německý biotechnologický gigant o tom informoval v pondělí s tím, že nově upravená očkovací látka pomůže nastartovat poptávku, která v posledních měsících výrazně upadla. BioNTech od začátku prodeje své vakcíny proti nemoci covid-19 odeslal asi 3,6 miliardy dávek.
S návratem vakcinace už čtvrtou dávkou v pořadí se vrátil i starý spor. Zatímco vláda tlačí očkování jako jedinou ochranu před podzimní vlnou covidu-19, část vědců upozorňuje na možná rizika nadbytečné vakcinace a kritizuje vládu za to, že ignoruje imunitu vyvolanou proděláním nákazy. „Imunita po očkování je prokazatelně slabší než po prodělané infekci,“ trvají na svém kritici.
Česká televize v pořadu Newsroom ČT24 pochybila, když nedala zástupcům platformy Zdravé fórum (ZF) možnost se vyjádřit v reportáži, ve které platformu označila za dezinformátora a šiřitele nebezpečných výmyslů. Rada ČT dala za pravdu podavateli stížnosti a požádala ředitele televize Petra Dvořáka, aby jí do měsíce řekl, jaké vyvodil důsledky.
Covidové lockdowny a další omezení s sebou nesou dlouhodobé následky, před kterými varovala už v době jejich zavádění řada lékařů. Čas trávený doma v době striktně omezeného společenského života s sebou někde nesl i změny v konzumaci alkoholu a jak ukazují dvě čerstvé studie z Británie, ne u všech šlo o změny k lepšímu. V příštích letech by následky zvýšené konzumace alkoholu mohly v nejčernějším scénáři přinést v Anglii až 25 tisíc nadúmrtí a téměř milion lidí vyžadujících nemocniční péči.
Fakultní nemocnice v Plzni (FN), největší zdravotnické zařízení na západě Čech, nařídila od středy 3. srpna povinnost používat respirátory minimálně třídy FFP2 na ochranu nosu a úst. Platí to pro všechny návštěvníky a pacienty přicházející do ambulantních prostor nemocnice, řekla v pondělí její mluvčí Gabriela Levorová. Tímto krokem, který reaguje na současný výskyt onemocnění covid-19 i zvýšený počet hospitalizovaných, chce ochránit další pacienty a personál.
Západními médii či sociálními sítěmi opět proletělo podezření na možné dosud neobjevené vedlejší účinky vakcín proti covidu-19 či jejich negativní dopad na imunitu očkovaných. Na tuto problematiku nedávno upozornil článek vydaný v odborném časopisu Virology Journal, v němž autor apeluje na pozastavení dalších dávek očkování. Čeští odborníci zůstávají v názoru na relevanci těchto názorů rozdělení. „Je to pouze komentář jednoho autora,“ řekl deníku Echo24 vakcinolog Roman Chlíbek.
Americký prezident Joe Biden měl dnes opět pozitivní test na covid-19. Podle lékaře Bílého domu Kevina O'Connora je prezident bez příznaků onemocnění a cítí se dobře. Biden se kvůli pozitivnímu testu znovu uchýlí do izolace. Karanténní režim ukončil teprve tuto středu, když měl předtím dva testy na koronavirus negativní. Bidenův ošetřující lékař uvedl, že jde o vzácný případ návratu infekce po léčbě antivirotikem.
V Rakousku přišel každý pátý o kamaráda nebo kamarádku kvůli rozdílnému názoru na protikoronavirová opatření nebo očkování proti covidu-19. Vyplývá to z průzkumu provedeného institutem Integral, napsala rakouská APA. Většina dotázaných, 63 procent, v průzkumu uvedla, že během pandemie, kdy platila různá opatření omezující sociální kontakty, postrádala přátele. Více než třetina dotázaných přiznala, že se jim po kamarádech stýskalo natolik, že opatření porušovala.
Cévní mozkovou příhodu prodělá v ČR ročně zhruba 25 tisíc lidí, z toho do čtyřiceti pěti let věku 1000 lidí a do dvaceti let 100. Mrtvice se nevyhýbá ani malým dětem, potrefit může i kojence. Na tuto nemoc u nás umírá jedno batole ročně. Dítě a mrtvice? O tom by mohla vyprávět devatenáctiletá Štěpánka Rytinová z Berouna, která prodělala ve čtyřech letech mozkovou příhodu. Ve školce se sesula k zemi, měla povislý koutek, byla v bezvědomí. U dětí to jde rychle. Čím menší dítě, tím se víc sesypou, dochází k celkovému kolapsu a k poruše vědomí.
Covidový chaos při cestování se do určité míry vrací. Ani třetí rok po sobě se tak turisté nevyhnou pečlivému zkoumání, za jakých podmínek smí cestovat či pobývat v oblíbených destinacích. Někde se pravidla omezují na roušky či respirátory, jinde i na vyžadování covidových pasů či čerstvých covidových testů. Zatímco někde se pravidla drží, jinde se opět vrací zpět. Na co se v žádaných destinacích připravit?
Americký prezident Joe Biden má pozitivní test na covid-19. Podle agentury Reuters má velmi mírné příznaky, začal užívat lék paxlovid a bude nyní „všechny své povinnosti“ plnit z izolace, dokud nebude mít negativní test.
Téměř polovina žen, které se nechaly očkovat vakcínou proti nemoci covid-19, zaznamenalo změny ve svém menstruačním cyklu. Nejčastěji si všimly silnějšího krvácení než obvykle, neobvyklé krvácení se objevilo i u osob, které běžně nemenstruují, například u transgender mužů nebo žen po menopauze.
Bruno Maçães (1974) napsal knížku o pandemii, která je myslím zajímavá ještě několika způsoby nad to, jak by byla zajímavá každá knížka od Maçãese o pandemii. Zmiňuje v ní občas připomínaný poznatek, že španělská chřipka, která v letech 1918–1920 zabila víc lidí než první světová válka, zanechala v kolektivní paměti či v literatuře minimální stopu. Moc nevíme, jak na ni tehdy společnost reagovala. Proto mu přišlo zajímavé napsat záznam toho, jaké to bylo pro nás, ještě než začneme zapomínat.
Světová zdravotnická organizace (WHO) začíná naléhat na jednotlivé státy, aby znovu zpřísnily protikoronavirová opatření. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse by měly vlády vrátit do hry roušky či respirátory, rozestupy a mělo by se zapracovat na větrání uzavřených prostor. Nakažlivější submutace viru totiž způsobují, že celosvětově stoupají počty zemřelých na covid, prohlásil šéf WHO. Ochranu úst a nosu alespoň v MHD nově doporučuje i české ministerstvo zdravotnictví.
Pandemie se ve veřejném prostoru opět probouzí a na podzim se s otevřením škol „čísla“ vrátí i mezi děti a žáky. Odhady následků dvou let uzavírání škol přitom poukazují na katastrofu globálního rozsahu, kvůli které utrpěla gramotnost dětí i světová ekonomika, která bude dopady cítit i za desítky let. České děti si s bývalou vládou Andreje Babiše (ANO) zažily rekordní dobu uzavření škol. A desetitisíce z nich si prožily dlouhé výpadky i v posledním roce.
Hlavním příznakem onemocnění covid-19 je v současné době bolest v krku. Vyplývá to ze zdravotních údajů 17.500 lidí, kteří minulý týden ve studii britských vědců uvedli, že jim vyšel pozitivní test na koronavirus. Dalšími nejčastěji zmiňovanými příznaky byly bolest hlavy, ucpaný nos a kašel, napsal server BBC News. Vysoká teplota, horečka a ztráta čichu nebo chuti – které anglická zdravotní služba NHS uvádí jako nejvíce pravděpodobné příznaky covidu-19 – byly u zkoumaných pacientů mnohem méně časté.
V čínské finanční metropoli Šanghaji se objevila nová subvarianta koronaviru omikron BA.5.2.1, řekl v neděli na tiskovém brífinku zástupce městských zdravotnických služeb Čao Tan-tan. Případ byl zjištěn 8. července ve finanční čtvrt Pchu-tung a podle čínského činitele souvisí s nákazou ze zahraničí. „Naše město v poslední době stále hlásí další lokálně přenesené pozitivní případy a riziko šíření epidemie ve společnosti zůstává velmi vysoké,“ uvedl Čao.
Česká republika hodlá využít své evropské předsednictví i k tomu, aby celé EU vyjednala lepší smlouvy s výrobci vakcín proti covidu-19. Podle zástupce resortu je problém v tom, že dodávky nepovídají vlnám, v nichž koronavirus ožívá, a chybí tak i účinnější verze vakcíny na nejaktuálnější variantu viru.
Zájem o nákup chat a chalup po dvou letech ochladl. Proti loňskému roku klesla touha lidí pořídit si rekreační nemovitost o 20 až 30 procent. Vyplývá to z informací realitního portálu Videobydlení.cz a realitní kanceláře Next Reality. „Chaty a chalupy ke koupi momentálně lidé ve svém hledáčku nemají. Po asi dvou letech tak skončil boom, který zapříčinily časté lockdowny, karantény a zavřená školská zařízení. Letošní léto mnozí chtějí trávit mimo Českou republiku,“ řekl Jakub Veverka, hlavní ekonom Videobydleni.cz.
Minulý týden byl v Praze známý portugalský analytik a konzultant Bruno Maçães. Představoval tu české vydání své poslední knihy Svět změny. Civilizace na prahu nové éry (INFO.CZ). V originále vyšla kniha před rokem, kdy se některé okolnosti pandemie mohly jevit naléhavěji než dnes. Maçães si je nicméně jist, že lekce z pandemie s námi zůstane, ba co víc, bude využita i v klimatické politice.
Covid se opět vrací do veřejného prostoru poté, co ho z něj vytlačila válka na Ukrajině. Nárůst případů napříč evropskými státy, za kterým stojí zřejmě opět nakažlivější subvarianty koronaviru, vyvolává opět volání po opatřeních i přeočkovávání už čtvrtými dávkami vakcín. Zatímco v některých zemích některá opatření či vyžadování covid pasů ani nestihlo skončit, v dalších už se mohou vracet. Turisty tak po dvou letech covidu zřejmě čeká opět léto nejen s chaosem na letištích, ale i covid pasy s rouškami.
Harald Welzer se médií nikdy nebál. Ale rozhořčená reakce na podpis Otevřeného dopisu, v němž spolu se sedmadvaceti intelektuály a umělci vyzval kancléře Scholze k přehodnocení dodávek zbraní na Ukrajinu, jej zaskočila. Uplynuly dva měsíce a útoky na signatáře neustaly. Až Haraldu Welzerovi přišlo na mysl, jestli se nebojíme si přiznat, že jsme se dopustili obrovské chyby.
Pandemie covidu nepřestává zasazovat rány cestování, jak ho lidé znali dřív. Následky dvou let s tvrdými omezeními pokračují a pro cestující nejen z Česka to znamená rušené lety na poslední chvíli, dlouhé fronty a například i důsledky v podobě desetitisíců korun navíc, které je třeba vynaložit pro cestu domů. S jedním z takových zážitků se na deník Echo24 obrátil i jeden ze čtenářů. Covidové restrikce zanechaly v evropském letovém prostoru „paseku“.
Pravděpodobnou souvislost s očkováním proti covidu-19 má podle ředitele sekce registrací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně jedno úmrtí v Česku. Řekl to na středeční tiskové konferenci SÚKL. Šlo podle něj o trombózu a snížení počtu krevních destiček po podání vektorové vakcíny, kterými se letos už téměř neočkuje. Ústav prověřoval více než 170 úmrtí v časové souvislosti po očkování, trombózy se vyskytly i v zahraničí.
Více než polovinu případů koronaviru v posledním týdnu tvoří nové subvarianty omikronu BA.4 a BA.5. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) to ukazují data z diskriminačních PCR testů. Lze očekávat, že nárůst počtu nových případů, který začal před třemi týdny, bude dál pokračovat, uvedl SZÚ v tiskové zprávě. V pracovních dnech minulého týdne bylo pozitivně testováno kolem 400 lidí denně. Subvarianty o mikronu nepřináší těžší příznaky nemoci, ale snadněji unikají protilátkám.
Zatímco Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že všechny hypotézy ohledně původu covidové pandemie zůstávají na stole, její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus osobně věří, že koronavirus unikl z čínské laboratoře ve Wu-chanu po „katastrofické nehodě“ v roce 2019. S odkazem na nejmenovaný vysoký zdroj z kruhů britské vlády to napsal deník Daily Mail. WHO původně přijala tvrzení Pekingu, že únik z laboratoří je „konspirační teorie“.
Při přípravě nových protiinfekčních opatření se ve spolkové vládě intenzivně diskutuje o zavedení obecné povinnosti nosit od podzimu do jara respirátory. List Welt am Sonntag se to dozvěděl z vládních kruhů. V souladu s tím chce část vládní koalice zavést tzv. pravidlo „O-bis-O“, které je známé především motoristům a říká, že od října do Velikonoc se na silnicích používají zimní pneumatiky. Totéž by se v tomto období mohlo v budoucnu týkat ochrany úst a nosu v uzavřených prostorách.
Na co byli lékaři zvyklí i desítky let, přestává po covidové pandemii platit. Běžné viry a jimi způsobovaná onemocnění, jako chřipka či RSV, se začínají chovat podivně. Běžné sezónní cykly se vymykají, stejně tak intenzita onemocnění. Kromě zkušeností ze světa to přitom potvrzují i zkušenosti z Česka. Důvodů je podle odborníků více. Lékaři zaznamenávají nezvyklé trendy v chování běžných virů, které se objevují jak u dětí tak u dospělých pacientů.
Zájem o zájezdy do zahraničí trhá v Česku rekordy, i v žádaných destinacích však může na našince čekat nemilé překvapení. Ačkoliv se z domácího pohledu může zdát, že je s covidovými restrikcemi konec, pohled na podmínky v řadě zemí ukazuje opak. Rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými stále panují, do některých zemí se bez očkování nedá ani dostat, jinde pak zase nepomůže prodělání covidu. A konec covidových „propustek“ nevěští nic ani do budoucna.
Horečka, kašel, rezignace. Na to, že se seznam covidových příznaků nepřestává rozrůstat, jsme si zvykli. Novou položku na seznam však připojili nikoli lékaři, nýbrž zaměstnavatelé. Podle amerických výzkumníků (ale i některých evropských, především německých) čelíme rezignaci na pracovištích. Pandemie nás zbrzdila, zastavila, vysadila, a když jsme se chtěli dát znovu do pohybu, něco nás zradilo.
