Tag: hate speech

Články k tagu

Komentátora Bolze udalo policii nahlašovací centrum. Německo jich platí desítky

V Německu existuje více než 50 státem podporovaných nahlašovacích center, kde je možné upozornit na projevy nenávisti (hate speech) či nahlásit údajné extremistické aktivity, informuje deník Bild. Jednou z organizací je HessenGegenHetze, nahlašovací místo ve spolkové zemi Hesensko, které monitoruje a předává problémový online obsah Spolkovému úřadu kriminální policie. Tak se to stalo i v případě komentátora listu Die Welt a mediálního experta Norberta Bolze.

Teraz kurwa my!

Vražda Charlieho Kirka měla ten neblahý dopad, že obnažila autoritářské tendence Trumpovy garnitury. Varování ministryně spravedlnosti Bondiové, že bude stíhat „hate speech“, a vyhrožování předsedy Federální telekomunikační komise Carra televizi ABC kvůli show Jimmyho Kimmela nám připomínají, že Trump opravdu není reaganovský konzervativec. Ale i v širším pravicovém ekosystému se objevuje apetit na to, čemu se, když to dělala levice, říkalo „cancel culture“. V čem se tato tendence opakuje a v čem se liší? Cancel culture, jak ji známe, byla mimo jiné podmíněna technologicky.

„Smrt, smrt IDF!“ BBC se omlouvá za antisemitské projevy na Glastonbury

Britská veřejnoprávní vysílací společnost BBC dnes v prohlášení vyjádřila lítost nad tím, že nezastavila živý přenos vystoupení anglického punk-rapového dua Bob Vylan na víkendovém hudebním festivalu Glastonbury, když člen kapely nabádal publikum ke skandování pokřiku vyzývajícímu k násilí proti izraelské armádě. Antisemitské projevy byly naprosto nepřijatelné a nemají ve vysílání co dělat, uvedla BBC.

„V EU se zase zbláznili. Takto začíná cenzura.“ Evropský parlament chce trestat nenávistné projevy

Evropský parlament ve středu 18. června schválil usnesení, ve kterém mimo jiné znovu vyzývá k celoevropské kriminalizaci nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti. Usnesení, které se zabývá stavem právního státu v členských zemích, získalo podporu většiny europoslanců. Nechybí v něm výzvy k ochraně práv menšin, obavy z útoků na svobodu médií a apel na důslednější vymáhání rozhodnutí Soudního dvora EU. Zejména část týkající se tzv. „hate speech“ ale vyvolala ostrou reakci některých politiků.

Fialova vláda nastupuje proti tzv. předsudečné nenávisti, hate speech a chce motivovat udavače

Vláda Petra Fialy přistupuje k dalšímu přiškrcování svobody, když tento týden schválila nový akční plán proti extrémismu. Podle něj se mají státní úřady a to včetně tajných služeb soustředit například na potírání dezinformací s xenofobním obsahem nebo má policie lépe monitorovat a zaznamenávat tzv. předsudečnou nenávist na internetu a zjednodušit nahlašování, tedy udávání takové činnosti. Podle opozice jsou formulace vágní a mohou být zneužity v politickém boji.

„To nezvládneme“

Název tohoto editorialu není předvídatelné a mnohokrát vyjádřené převrácení hesla „Wir schaffen das“ někdejší kancléřky Angely Merkelové poté, co otevřela hranice uprchlíkům. Větu, která v originále zněla „Das werden wir nicht beherrschen“ a jejíž doslovný překlad by byl „Nad tím ztratíme kontrolu“, prý pronesl předseda CSU Horst Seehofer v telefonickém rozhovoru s tehdejší kancléřkou v září 2015. Byl to komentář k otevřeným hranicím.

Hate speech jako eurozločin a jak na Google s Applem. Jak si Vondra nebo ANO váží svobody slova?

Svoboda projevu – jeden z nejklíčovějších aspektů současné Evropské unie. S určitou snahou svobodu slova bránit anebo s plány na potírání dezinformací se chystá v červnu do Evropského parlamentu kandidovat de facto každá česká strana nebo hnutí. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) už několik týdnů pořádá seriál, v němž se jednotlivých subjektů ptá, jak by si poradily s různými problémy. Jak odpovídal favorit v podobě hnutí ANO, ale také koalice Spolu nebo drobnější subjekty?

Moralizací k nenávisti

Nenávidí vždy ten druhý. Ale těch druhých je hodně, aspoň soudě podle toho, jak čile se mají úvahy o nenávisti k světu. Hate speech je termín, který se za posledních několik let zabydlel ve filozofii i veřejných debatách. Označuje nenávistnost směřující k sexuálním, etnickým, ale stále častěji i názorovým menšinám. K pádu zábran vedl souběh sociálních sítí a společenských krizí od pandemie po dopady války na Ukrajině. V souvislosti se sociálními sítěmi však nejde o exces, ale o normu. Již označení „Facebook“ poukazuje na to, že v debatách nepůjde o věcnost, ale o tvář. Ani bubliny, které trestají jinak smýšlející, nejsou druhotným projevem.