Islamizace postupuje i v dříve odolnější Itálii. Dvě sedmnáctileté muslimky zmlátily tento týden v příměstském autobuse jedoucím ze severoitalské Cremony na předměstí Spinadesco stejně starou Italku, která jedla sendvič. Muslimkám se nelíbilo, že se dívka stravovala během dne v období ramadánu.
Znepokojení nad tím, že by se Spojené státy mohly zříct odkazu boje proti totalitám, vyjádřili v otevřeném dopise americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi bývalí českoslovenští disidenti a občanští aktivisté. Světovládným ambicím autoritářských režimů je podle nich možné zabránit jen společným postupem. Západ bude muset podle signatářů dopisu znovu bojovat o své místo ve světě a čelit rostoucí moci nedemokratických mocností.
Nejbohatší člověk na světě a spojenec prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk dnes silně zatlačil na Kyjev, aby uzavřel s Moskvou mír, když prohlásil, že ukrajinská fronta by se zhroutila, pokud by vypnul svůj satelitní komunikační systém Starlink. Podobná zpráva o možném vypnutí Starlinku se objevila už v minulých dnech, ale Spojené státy ji popřely. Celé velení na ukrajinské armády na frontě je v podstatě závislé na Muskovi.
Majitelé automobilů, prodejci vozů Tesla i nabíjecí stanice se stali terčem útoků levicových militantů po celých Spojených státech proti Elonu Muskovi a jeho zapojení do Trumpova úřadu pro vládní efektivitu (DOGE), jehož cílem je omezit plýtvání a podvody ve federálních institucích. Informovala o tom televize Fox News. Zastoupení Tesly v Oregonu, které se nachází 10 mil jižně od Portlandu, bylo dokonce ve čtvrtek terčem střelby, která poškodila několik aut a rozbila okna.
Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.
V Evropě v posledních týdnech zesiluje tlak na potírání nelegální migrace a vyšší počet deportací. Nové legislativní kroky navrhla například Francie, Rakousko, o deportacích mluví i labouristická vláda ve Velké Británii. Postup proti nelegální migraci je i velkou otázkou při sestavování nové německé vlády. Řada evropských států tak reaguje na nárůst pravicových stran v posledních volbách či na nedávné útoky migrantů. Změny v migrační politice chystá i EU.
Odvody živnostníků a to zejména těch drobných rekordně narůstají a dál porostou. Zatímco možná překvapivě vláda vedená ODS vidí ve zvyšování odvodů narovnávání „nespravedlnosti“ mezi odvody zaměstnanců a OSVČ, někteří kritici vnímají situaci jako potrestání menších podnikatelů za díru v rozpočtu způsobenou zrušením superhrubé mzdy a tedy výrazným snížením daní naopak pro zaměstnance. Z pohledu podnikatelů zůstává podstatným argumentem to, že je kvůli konsolidačnímu balíčku podnikání výrazně dražší, zatímco všechny nejistoty a rizika zůstávají.
Českého lva za nejlepší celovečerní film loňského roku získalo drama Vlny režiséra a scenáristy Jiřího Mádla připomínající rok 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. Vlny letos posbíraly největší množství cen, odnesly si jich šest ze 14 obdržených nominací. Mádl ocenění dostal za režii a scénář, cenu si odnesli i představitelé vedlejších rolí Tatiana Pauhofová a Stanislav Majer. Vlny bodovaly i v kategorii zvuk pro Viktora Ekrta. Křišťálovou sošku za nejlepší celovečerní film převzala producentka Vln Monika Kristlová.
Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37,5 procenta hlasů. Opoziční hnutí tak oproti lednu výrazně zvýšilo náskok před koalicí Spolu, která by měla 17,5 procenta. Vyplývá to z výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ, pro Českou televizi (ČT). Do dolní komory parlamentu by se podle něj dostali ještě Starostové, Piráti, SPD a Motoristé sobě. Uskupení Stačilo! by mandát nezískalo.
Maďarsko a Spojené státy uzavřou dohodu o hospodářské spolupráci, která podpoří maďarskou ekonomiku a která by mohla pomoci potlačit dopady případných amerických cel na dovoz z Evropské unie. Na výroční konferenci maďarské obchodní a průmyslové komory to v sobotu řekl maďarský premiér Viktor Orbán, informuje agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se osobně nezúčastní dalších jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Ukrajinu bude na jednáních v Saudské Arábii zastupovat tým v čele s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou a ministrem obrany Rustemem Umerovem. Zelenskyj o tom informoval na svých sociálních sítích po setkání s diplomaty z Velké Británie. Tým bez prezidenta vysílají do Rijádu i Spojené státy americké.
Na slavnou londýnskou hodinovou věž Big Ben dnes ráno vylezl bosý muž v černém kabátě, šedé kšiltovce a tradičním arabském šátku kefíja a mával tam palestinskou vlajkou, píše deník The Guardian. Propalestinští aktivisté ve Skotsku pak přes noc posprejovali golfovou klubovnu amerického prezidenta. V 07:24 místního času (08:24 SEČ) byla londýnská policie upozorněna na přítomnost muže, který vylezl na Alžbětinu věž u Westminsterského paláce, kde sídlí britský parlament.
Ústavní soud příští týden rozhodne v případu omluvy šéfa hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše tehdejšímu politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Ústavní soud přezkoumával rozsudek Nejvyššího soudu, na jehož základě se Andrej Babiš musel omluvit za výroky o Kalouskově působení na ministerstvu obrany. Babiš podal v předminulém roce stížnost, Ústavní soud má veřejně vyhlásit nález ve čtvrtek dopoledne.
Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie a Británie podporují arabský plán na obnovu Pásma Gazy, který by měl stát 53 miliard dolarů (více než 1,2 bilionu Kč) a zabránit vysídlení Palestinců z této enklávy. Ministři to v sobotu uvedli ve společném prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters a další média. Proti tomuto plánu naopak v týdnu vystoupil americký prezident Donald Trump, který trvá na převzetí Gazy Spojenými státy, vysídlení jejích obyvatel do okolních států.
Velitel speciální jednotky Achmat Ministerstva obrany Ruské federace, známý jako Aida, oznámil podle ruské státní agentury TASS začátek „finální bitvy“ ve sudžanském směru v Kurské oblasti. Informace byla zveřejněna na oficiálním kanálu jednotky na platformě Telegram. „Finální bitva o Kurskou oblast,“ uvedl velitel podle agentury ve svém prohlášení.
Polsko reaguje na aktuální situaci v Evropě a zavádí opatření pro posílení své obrany. Polský premiér Donald Tusk v parlamentu mimo jiné sdělil, že doporučí, aby Polsko odstoupilo od Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. V souvislosti s válkou na Ukrajině o jejím vypovězení mluvil už Tuskův předchůdce Mateusz Morawiecki.
Americký prezident Donald Trump zvažuje stažení desítek tisíc amerických vojáků z Německa a jejich přesídlení na východ Evropy, konkrétně do Maďarska. Tvrdí to britský deník The Telegraph. Trump je podle zdrojů deníků rozhořčený, že Evropa z jeho pohledu pokračuje v úsilí prodlužovat válku. Spojené státy mají za svými hranicemi na 160 tisíc vojáků, z nichž značná část je právě v Německu, dodává deník.
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, miliardář Elon Musk se údajně na čtvrteční schůzce vlády názorově střetl s ministrem zahraničí Markem Rubiem, když měl kritickou poznámku k řízení jeho resortu. Informoval o tom deník The New York Times s odkazem na zdroje z americké administrativy. Přihlíželi tomu měli kromě prezidenta i další členové vlády.
Ruská armáda dobyla zpět tři vesnice v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla ruská státní tisková agentura TASS. Západní média uvádějí, že pozice ukrajinských vojáků v Kurské oblasti se v poslední době zhoršuje. Agentura Reuters v pátek napsala, že Rusové tam příslušníky ukrajinských sil téměř zcela obklíčili.
Britská agentura pro námořní bezpečnost Ambrey varuje před rostoucím nebezpečím pro obchodní lodě, které kotví v ruských exportních ropných terminálech. Podle dostupných informací je vysoce pravděpodobné, že se v několika posledních incidentech jednalo o cílené útoky státního aktéra, při nichž byly poškozeny nejméně čtyři tankery a jedna nákladní loď. Poškození lodí odpovídá podle Ambrey výbuchům podmořských min a je velmi pravděpodobné, že za nimi stojí některý ze zahraničních států.
Dánská poštovní služba PostNord oznámila, že ke konci tohoto roku přestane doručovat dopisy. Poslední budou doručeny 30. prosince 2025. Jde o součást širších změn, které mají reagovat na klesající poptávku po tradičních poštovních službách. Změna rovněž povede k výraznému propouštění, píše server Sky News. To čeká i Německo, kde se poštovní a logistická skupina DHL Group z důvodu vysokých nákladů chystá do konce roku zrušit na 8 tisíc pracovních míst.
Úřad práce pokračuje v ohlášeném uzavírání svých poboček po republice. V každém čtvrtletí jich ruší 15 až 20. Provoz většiny z osmi desítek pracovišť, která mají přestat fungovat, by měl skončit do konce roku. Na dotaz ČTK to řekl generální ředitel úřadu práce Daniel Krištof. Úřad loni v listopadu oznámil, že se chystá zrušit 83 ze svých 369 poboček, tedy víc než pětinu. Vedení to zdůvodnilo i zajištěním bezpečnosti zaměstnanců.
Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti na nejméně na 11. Dalších 30 lidí bylo zraněno, uvedli podle agentury AFP na telegramu ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin původně informoval o 15 zraněných. "Večer Rusové udeřili na centrum Dobropillje. Nejméně 11 lidí zahynulo a 30 dalších bylo zraněno,“ napsali záchranáři. Frontová linie se táhne asi 20 kilometrů jižně od tohoto hornického města.
Nejdříve jen šeptem, nyní i nahlas zaznívají obavy z velkého konfliktu, který by mohl přerůst až v jaderný. Také americký prezident Donald Trump minulý pátek v ostrém slovním střetu s ukrajinským protějškem v Bílém domě řekl, že Volodomyr Zelenskyj „si zahrává se třetí světovou válkou“. Po náznacích, že by USA mohly opustit NATO, Evropa tento týden zareagovala debatou na téma rozprostření ochranného francouzského „jaderného deštníku“.
Už o letošních prázdninách by mohla začít platit nová výjimka ze zákazu dětské práce. Zaměstnavatelé mají dostat dobrovolnou možnost zaměstnávat i čtrnáctileté děti a zároveň i mladistvé bez dokončeného základního vzdělání. Taková práce má být však omezená na letní měsíce, v kterých mají žáci hlavní prázdniny. Návrh původně vzbudil řadu kontroverzí, zaměstnavatelé se například obávali dalšího závalu administrativy, legislativní rada vlády pak například varovala před tím, že by tato výjimka mohla být v rozporu s mezinárodními úmluvami.
Praha zakázala vjezd nákladním automobilům a autobusům do centra nebo do tunelů. Přesto bylo během posledních pár týdnů v pražských tunelech, jako je Mrázovka, Strahovský nebo Zlíchovský tunel, spatřeno nebývalé množství nákladních vozů a kamionů. Provozovatelé těchto vozidel zároveň mohou požádat o výjimku z důvodu zásobování, stěhování, stavebních prací, poznávacích zájezdů nebo obsluhy hotelů. Podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana bylo za rok 2024 vydáno 2172 povolenek pro nákladní automobily a autobusy.
Slavný americký herec Gene Hackman v únoru zemřel kvůli nemoci srdce a dechového ústrojí, vysokému krevnímu tlaku a pokročilé Alzheimerově chorobě. Jeho manželka zemřela zhruba týden před ním na hantavirus. Informují o tom dnes agentury AP a Reuters. Pětadevadesátiletý dvojnásobný držitel Oscara byl minulý týden ve středu nalezen mrtvý ve svém domě poblíž amerického Santa Fe, a to spolu se svou pětašedesátiletou manželkou Betsy Arakawaovou.
Italská vláda bude muset odškodnit migranty, které úřady v roce 2018 zadržovaly několik dní na moři. Podle agentury ANSA o tom dnes rozhodl nejvyšší soud. Podle něj tehdy vláda neplnila své správní povinnosti. Konkrétní výši odškodnění určí soud nižší instance. Rozhodnutí už zkritizovala premiérka Giorgia Meloniová i další představitelé vlády, ve které převažují antiimigrační strany.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“. „Univerzity musí dodržovat všechny federální antidiskriminační zákony, pokud chtějí získat federální financování,“ uvedla ministryně školství Linda McMahonová.
Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. V Oválné pracovně Bílého domu dnes novinářům také řekl, že měl vždy dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj při vyjednávání o ukončení války bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se prý Trumpovi jedná hůře. K Rusku se v posledních týdnech prezident USA vyjadřoval výrazně vstřícněji.
