Velitel speciální jednotky Achmat Ministerstva obrany Ruské federace, známý jako Aida, oznámil podle ruské státní agentury TASS začátek „finální bitvy“ ve sudžanském směru v Kurské oblasti. Informace byla zveřejněna na oficiálním kanálu jednotky na platformě Telegram. „Finální bitva o Kurskou oblast,“ uvedl velitel podle agentury ve svém prohlášení.
Polsko reaguje na aktuální situaci v Evropě a zavádí opatření pro posílení své obrany. Polský premiér Donald Tusk v parlamentu mimo jiné sdělil, že doporučí, aby Polsko odstoupilo od Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. V souvislosti s válkou na Ukrajině o jejím vypovězení mluvil už Tuskův předchůdce Mateusz Morawiecki.
Americký prezident Donald Trump zvažuje stažení desítek tisíc amerických vojáků z Německa a jejich přesídlení na východ Evropy, konkrétně do Maďarska. Tvrdí to britský deník The Telegraph. Trump je podle zdrojů deníků rozhořčený, že Evropa z jeho pohledu pokračuje v úsilí prodlužovat válku. Spojené státy mají za svými hranicemi na 160 tisíc vojáků, z nichž značná část je právě v Německu, dodává deník.
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, miliardář Elon Musk se údajně na čtvrteční schůzce vlády názorově střetl s ministrem zahraničí Markem Rubiem, když měl kritickou poznámku k řízení jeho resortu. Informoval o tom deník The New York Times s odkazem na zdroje z americké administrativy. Přihlíželi tomu měli kromě prezidenta i další členové vlády.
Ruská armáda dobyla zpět tři vesnice v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla ruská státní tisková agentura TASS. Západní média uvádějí, že pozice ukrajinských vojáků v Kurské oblasti se v poslední době zhoršuje. Agentura Reuters v pátek napsala, že Rusové tam příslušníky ukrajinských sil téměř zcela obklíčili.
Britská agentura pro námořní bezpečnost Ambrey varuje před rostoucím nebezpečím pro obchodní lodě, které kotví v ruských exportních ropných terminálech. Podle dostupných informací je vysoce pravděpodobné, že se v několika posledních incidentech jednalo o cílené útoky státního aktéra, při nichž byly poškozeny nejméně čtyři tankery a jedna nákladní loď. Poškození lodí odpovídá podle Ambrey výbuchům podmořských min a je velmi pravděpodobné, že za nimi stojí některý ze zahraničních států.
Dánská poštovní služba PostNord oznámila, že ke konci tohoto roku přestane doručovat dopisy. Poslední budou doručeny 30. prosince 2025. Jde o součást širších změn, které mají reagovat na klesající poptávku po tradičních poštovních službách. Změna rovněž povede k výraznému propouštění, píše server Sky News. To čeká i Německo, kde se poštovní a logistická skupina DHL Group z důvodu vysokých nákladů chystá do konce roku zrušit na 8 tisíc pracovních míst.
Úřad práce pokračuje v ohlášeném uzavírání svých poboček po republice. V každém čtvrtletí jich ruší 15 až 20. Provoz většiny z osmi desítek pracovišť, která mají přestat fungovat, by měl skončit do konce roku. Na dotaz ČTK to řekl generální ředitel úřadu práce Daniel Krištof. Úřad loni v listopadu oznámil, že se chystá zrušit 83 ze svých 369 poboček, tedy víc než pětinu. Vedení to zdůvodnilo i zajištěním bezpečnosti zaměstnanců.
Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti na nejméně na 11. Dalších 30 lidí bylo zraněno, uvedli podle agentury AFP na telegramu ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin původně informoval o 15 zraněných. "Večer Rusové udeřili na centrum Dobropillje. Nejméně 11 lidí zahynulo a 30 dalších bylo zraněno,“ napsali záchranáři. Frontová linie se táhne asi 20 kilometrů jižně od tohoto hornického města.
Nejdříve jen šeptem, nyní i nahlas zaznívají obavy z velkého konfliktu, který by mohl přerůst až v jaderný. Také americký prezident Donald Trump minulý pátek v ostrém slovním střetu s ukrajinským protějškem v Bílém domě řekl, že Volodomyr Zelenskyj „si zahrává se třetí světovou válkou“. Po náznacích, že by USA mohly opustit NATO, Evropa tento týden zareagovala debatou na téma rozprostření ochranného francouzského „jaderného deštníku“.
Už o letošních prázdninách by mohla začít platit nová výjimka ze zákazu dětské práce. Zaměstnavatelé mají dostat dobrovolnou možnost zaměstnávat i čtrnáctileté děti a zároveň i mladistvé bez dokončeného základního vzdělání. Taková práce má být však omezená na letní měsíce, v kterých mají žáci hlavní prázdniny. Návrh původně vzbudil řadu kontroverzí, zaměstnavatelé se například obávali dalšího závalu administrativy, legislativní rada vlády pak například varovala před tím, že by tato výjimka mohla být v rozporu s mezinárodními úmluvami.
Praha zakázala vjezd nákladním automobilům a autobusům do centra nebo do tunelů. Přesto bylo během posledních pár týdnů v pražských tunelech, jako je Mrázovka, Strahovský nebo Zlíchovský tunel, spatřeno nebývalé množství nákladních vozů a kamionů. Provozovatelé těchto vozidel zároveň mohou požádat o výjimku z důvodu zásobování, stěhování, stavebních prací, poznávacích zájezdů nebo obsluhy hotelů. Podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana bylo za rok 2024 vydáno 2172 povolenek pro nákladní automobily a autobusy.
Slavný americký herec Gene Hackman v únoru zemřel kvůli nemoci srdce a dechového ústrojí, vysokému krevnímu tlaku a pokročilé Alzheimerově chorobě. Jeho manželka zemřela zhruba týden před ním na hantavirus. Informují o tom dnes agentury AP a Reuters. Pětadevadesátiletý dvojnásobný držitel Oscara byl minulý týden ve středu nalezen mrtvý ve svém domě poblíž amerického Santa Fe, a to spolu se svou pětašedesátiletou manželkou Betsy Arakawaovou.
Italská vláda bude muset odškodnit migranty, které úřady v roce 2018 zadržovaly několik dní na moři. Podle agentury ANSA o tom dnes rozhodl nejvyšší soud. Podle něj tehdy vláda neplnila své správní povinnosti. Konkrétní výši odškodnění určí soud nižší instance. Rozhodnutí už zkritizovala premiérka Giorgia Meloniová i další představitelé vlády, ve které převažují antiimigrační strany.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“. „Univerzity musí dodržovat všechny federální antidiskriminační zákony, pokud chtějí získat federální financování,“ uvedla ministryně školství Linda McMahonová.
Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. V Oválné pracovně Bílého domu dnes novinářům také řekl, že měl vždy dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj při vyjednávání o ukončení války bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se prý Trumpovi jedná hůře. K Rusku se v posledních týdnech prezident USA vyjadřoval výrazně vstřícněji.
Ukrajinské síly, které od loňského srpna drží obsazené území v ruské Kurské oblasti, se ocitly pod silným tlakem ruské protiofenzívy. Boje v posledních dnech zesílily a podle bezpečnostních analytiků ukrajinští velitelé nyní stojí před klíčovým rozhodnutím, zda pokračovat v bojích v Kurské oblasti, nebo se stáhnout. Ukrajinská armáda možný průlom nekomentuje. Informují o tom Politico či Reuters.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že každý dospělý muž by měl Polsku projít vojenským výcvikem. Podle Tuska se však nebude jednat o návrat základní vojenské služby, která byla v Polsku zrušena v roce 2008. Tento krok je součástí snahy vybudovat armádu o síle 500 000 vojáků v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Informuje například Politico. Polská armáda v současnosti čítá přibližně 200 000 vojáků a je třetí největší v rámci NATO po Spojených státech a Turecku.
Podle dobře informovaných zdrojů agentury Bloomberg v Moskvě je Rusko ochotno jednat o dočasném příměří na Ukrajině, pokud bude dosaženo pokroku ve vyjednávání o konečné mírové dohodě. Tento krok je podle Bloombergu první pozitivní reakcí prezidenta Vladimira Putina na výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa k příměří. Nabídka byla vyslovena během jednání mezi ruskými a americkými představiteli v Saúdské Arábii v druhé půlce února, uvedly zdroje, které si přejí zůstat v anonymitě.
Plánované miliardové investice do amerických stíhaček F-35A se v Německu i Švýcarsku setkávají s rostoucí kritikou. Odborníci varují před finanční i strategickou závislostí na USA, přičemž ve Švýcarsku sílí obavy ohledně skutečných nákladů a spolehlivosti amerického partnera. Česko si objednalo 24 stíhacích letounů F-35, za které zaplatí přibližně 150 miliard korun. Jde o nejdražší armádní zakázku v moderních českých dějinách.
Ukrajinské letectvo poprvé nasadilo francouzské stíhačky Mirage 2000, a to k obraně proti pátečnímu ruskému vzdušnému útoku, oznámily ukrajinské vzdušné síly. První francouzské stíhačky se na Ukrajinu dostaly na začátku února, informuje The Kyiv Independent. Rusko v noci podniklo rozsáhlý letecký útok, během něhož odpálilo 67 raket různých typů a nasadilo 194 dronů. Do obrany před tímto útokem byly nasazeny také stíhací letouny, včetně amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Americký prezident Donald Trump poslal dopis íránskému nejvyššímu vůdci a duchovnímu ajatolláhovi Alímu Chameneímu, píše agentura AP. Podle Bílého domu chce Trump jednat o nové jaderné dohodě. Od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi přitom USA odstoupily za Trumpovy první vlády v roce 2018. Íránská agentura Núr mezitím uvedla, že Trumpova prohlášení směrem k Íránu nejsou ničím nová a jde o opakující se strategii.
Americká společnost specializující se na vesmírné technologie Maxar Technologies zastavila přístup Ukrajiny ke svým satelitním snímkům. Informaci v pátek přinesl ukrajinský zpravodajský portál Militarnij s odvoláním na anonymní uživatele této služby. Stejnou zprávu publikoval také The Kyiv Independent, který se obrátil na Maxar Technologies pro vyjádření, ale dosud neobdržel odpověď.
Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz, který ve Spojených státech umožní vytvořit strategické rezervy z bitcoinů a dalších zabavených kryptoměn. Učinil tak před dnešním setkáním s manažery z kryptoměnového průmyslu v Bílém domě. Cena bitcoinu ale po oznámení Trumpova nařízení klesla, protože trh zklamalo, že vláda neplánuje žádné nákupy kryptoměn, uvedla agentura AFP.
Ukrajina obdržela od Velké Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na síti X. „Tyto prostředky půjdou na posílení obranyschopnosti Ukrajiny,“ napsal Šmyhal. „Očekáváme, že veškerá aktiva Ruské federace budou zabavena a převedena k budoucímu prospěchu naší země,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku zavedením cel a rozsáhlých sankcí, včetně těch týkajících se bankovního sektoru, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda, jež ukončí válku na Ukrajině. Moskvě a Kyjevu šéf Bílého domu zároveň vzkázal, aby začaly okamžitě jednat. Média s odvoláním na zdroje z americké administrativy začátkem března napsala, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Za prodej hrnků, triček či obrazů s nacistickou tematikou uložil Obvodní soud pro Prahu 5 řediteli nakladatelství Naše vojsko Emerichu Drtinovi tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let. Muž má zároveň zaplatit 288.000 korun. Peněžitý trest ve výši 720.000 korun dostalo také nakladatelství. Drtina vinu od počátku odmítá, proti rozsudku se na místě odvolal. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Podle agentury Reuters to prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.
Slovenský premiér Robert Fico označil zmínku o tranzitu zemního plynu v závěrech čtvrtečního summitu Evropské unie za úspěch. Podle něj slovenská ministryně hospodářství v Bruselu už v pátek jedná v Bruselu o možné přepravě ázerbájdžánského plynu přes Ukrajinu na Slovensko. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky ministerský předseda ničeho nedosáhl a popřel své dřívější výroky.
Rusko v noci na pátek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Podle předběžných údajů vyslalo 261 vzdušných zbraní, konkrétně 67 střel a 194 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo, podle něhož protivzdušná obrana 34 raket a 100 bezpilotních letounů sestřelila. Desítky dalších dronů a také některé střely podle něj nedosáhly svých cílů.
