Richard Hrbáč, majitel obchodní skupiny HFI Group, se stal zachráncem stavebnice Merkur. „Merkur je a bude český, i pro mě to byla socialistická stavebnice, byla to nadnárodní značka východního bloku. Ale pro mě to je symbol češství, rádi bychom z retra udělali něco, co bude dávat smysl mladé generaci.“
V umění je kategorie krásy leckdy chápána jako pasé; zato se přemístila do naší každodennosti. O vyšší koncentraci krásy se starají grafici, estetičtí chirurgové, lesklé časopisy. V jednadvacátém století, jež bývá označováno jako století obrazu, je krása pro člověka samozřejmá, zatímco třeba pro člověka středověkého, který se mnohdy stýkal jen s omezeným okruhem digitálně neupravovaných lidí, byla výjimečná. I když šel do kostela, mohl se setkat spíše s majestátností než s krásou.
Migrační pakt, který má za cíl řešit aktuální migrační krizi v Evropě, dál řeší politici. Europoslanec a lídr Pirátů do evropských voleb Marcel Kolaja v reakci na schválení paktu vyjádřil jasný nesouhlas: „Piráti v Evropském parlamentu pro ten migrační pakt nehlasovali právě z toho důvodu, že si myslíme, že nepomůže. Takže jsme byli proti. Ten zásadní problém, který tam je – přetížení frontálních zemí, jako je Španělsko, Itálie, Řecko – to nevyřeší.“
Nový díl kulturního podcastu Muži za pultem je skutečně nukleární. Hovoří se totiž o japonském vyrovnání se s koncem války, rádoby výbušném podcastu Alarmu i opravdu explozivní knize o zrodu atomové bomby. Zazní chvalozpěv na čerstvé písně od Jessicy Pratt a Orvilla Pecka i pláč nad trudným koncem sezóny Slavie a Arsenalu. V placené části dojde na detailní hodnocení románu Benjamína Labatuta Maniac, vášnivě sepsaného příběhu o genialitě a šílenství Johna von Neumanna.
Hlavním tématem aktuální epizody Echo Porady je nový socialismus, který v Česku zavádí vláda paradoxně v čele s ODS. Svůj titulní text přišla představit redaktorka Týdeníku Echo Markéta Malá. „Kromě jiného se k nám nedaří lákat zahraniční investory, kteří se bojí, že vláda zítra oznámí další daně,“ říká Malá. „Nový socialismus znamená omezení individuality člověka, jeho práv. Souvisí s vysokou mírou přerozdělování a přenášením odpovědnosti občana na stát,“ dodává Dalibor Balšínek. „Stát posílily také covid a energetické krize,“ myslí si Tereza Matějčková.
Záminkou pro naši debatu je nedávné dvacáté výročí vstupu ČR do Evropské unie. Na to mohou být různé vzpomínky a různé názory, jež pravděpodobně během našeho hovoru vyplynou. Ale zde půjde o širší perspektivu. O to, kam v dějinách Evropy, našeho kontinentu, EU patří. Evropa byla vždy nesmírně rozmanitý kontinent, který zároveň měl tendenci se slučovat, mohutnět, sílit, chřadnout, slábnout a zase se rozpadat: římské impérium, Svatá říše římská, habsburská monarchie, třetí říše… Možná z druhé strany i Sovětský svaz. No a po druhé světové válce EU, původně nepochybně nadějný projekt, z něhož se stal evropský superstát…
„Dokonale osvícená země září ve znamení triumfálního neštěstí.“ Tak zní jedna z nejslavnější vět z Dialektiky osvícenství. Jde o programový spis tzv. Frankfurtské školy, který sepsali Theodor Adorno a Max Horkheimer v americkém exilu poté, co z Evropy uprchli před nacisty. Kniha se stala inspiračním zdrojem pro každou novou generaci myslitelů hlásící se k této tradici. K té čtvrté se řadí i jedna z nejvýznamnějších německých myslitelek současnosti Eva von Redecker. Ta svou knihou Revoluce pro život sepsala cosi, co můžeme v nadsázce označit za Dialektiku osvícenství pro 21. století.
Kateřina Konečná zvažuje žalobu na Danuši Nerudovou. Lídryně Starostů do eurovoleb před pár dny napsala na síť X (dříve Twitter), že Kateřina Konečná a komunisti „jsou košťata a zločinci.“ Bude se Konečná bránit? „Ano, zvažuji žalobu, jako předsedkyně KSČM jsem odpovědná za víc jak osmnáct tisíc našich členů, kterých se to dotklo. Paní Nerudová urazila. Mám povinnost se jich jako předsedkyně zastat.“
Rodilý Madriďan vzpomíná na hezké mládí na madridském sídlišti, katolickou výchovu a dětství v končící době frankistického režimu. Co Španělé přinesli světu? Dobrodružství, hrdinství a "černou legendu". Jsou Španělé krvelačný národ? Jaké bylo dětství v Madridu na konci diktatury? Proč je Madrid tak příjemné město a za co vděčí Španělsko Frankově diktatuře? Nejen o tom v dnešních Výpravách Jiřího Peňáse!
Hlavním tématem aktuální Echo Porady byla převratná britská studie, která mění pohled na problematiku transgenderu. „Standardní vědecké procesy byly utlumeny a tento medicínský problém byl unesen ideologií,“ cituje Tereza Matějčková uznávanou pediatričku Hilary Cass. Stejně tak Ondřej Šmigol z její zprávy připomíná, že nejsou důkazy, že by blokátory puberty u dětí snižovaly riziko sebevraždy.
TikTok je ta nejvíc dynamicky rostoucí síť současnosti, velice populární je zvlášť mezi mladými lidmi. Budoucnost TiktToku je ale velice nejistá. Ve Spojených státech byl přijat zákon, který podmiňuje další dostupnost sítě v USA jejím prodejem americkému majiteli, je totiž vnímána jako potenciálně nebezpečný nástroj čínského režimu použitelný jak pro propagandu, tak i pro špionáž. Evropská unie zas zdůrazňuje údajně neblahý a destruktivní vliv TikToku na psychický stav především dětských a dospívajících uživatelů. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl debatoval o (ne)smysluplnosti snah omezit TikTok se sinologem Filipem Jiroušem a antropoložkou Marií Heřmanovou.
Franz Kafka prý ve svých dílech znázorňuje anonymní všemoc systému, která jako železná pěst dopadá na bezmocného jednotlivce. Aspoň tak zní nejčastější interpretace Procesu i dalších Kafkových děl. „Zvláštní,“ říká třeba současný francouzský filosof Geoffroy de Lagasnerie. Stoleté výročí spisovatelovy smrti slaví nedůvěrou vůči takovému podání. Ve své knize Nedůvěřovat Kafkovi ukazuje, jak nás taková svůdná interpretace, kterou nazývá únikem do bizarnosti, odvádí od pozornosti vůči skutečným problémům právního systému.
„Je otázka, jestli ještě pořád funguje tržní hospodářství, v situaci, kdy evropské i národní dotace znamenají miliardy na trhu, na které si chce každý sáhnout. Dotace jsou dnes už nutnou součástí fungování firem,“ říká Martin Kudrna, ředitel Divize Midsize Business ve společnosti Seyfor.
Hostem předvolebního speciálu Echo Pavla Štrunce byl europoslanec a lídr koalice Spolu pro eurovolby Alexandr Vondra (ODS). „Musíme skončit s vítací kulturou, nesmíme v Evropě přivítat úplně každého, kdo si chce trochu přilepšit. Nekontrolovaná migrace hlavně z oblastí blízkého a středního východu a severní Afriky, přivádí lidi, kteří jsou mnohdy neintegrovatelní,“ tvrdí Vondra a v rozhovoru akcentuje svoje obavy z nekontrolované migrace a jejího vlivu na bezpečnost a sociální soudržnost v Evropě.
Stalking, amfetaminy, demence, Instagram! Tentokrát probereme opravdu všechno. Přežila by hlavní postava Sobíka ve filmu Mandragora? Jaké je maximální množství kokainu, po kterém ještě natočíte skvělý film? Existuje něco jako dementní verze Depeche Mode? Vyhráli ceny Magnesia Litera ti "správní lidé"? Jde psát o nudě tak, aby nás to nenudilo? Lze přiblížit poezii většinové společnosti? A hlavně! Co říct, až potkáte Ježíše Krista?
Českou politickou scénou cloumají dvě aféry Andreje Babiše – nový vztah a odmítnutí vládního návrhu důchodové reformy. „Co se rozchodu týká, Babiš navazuje na tradici. Rozvedli se Mirek Topolánek, Jiří Paroubek, Bohuslav Sobotka i Petr Nečas,“ připomíná v podcastu Echo Porada Ondřej Šmigol.
Máloco se zdá být tolik v rozporu s duchem doby jako stoicismus. Zatímco stoici chápou apatii, tedy nepřítomnost emocí jako žádoucí, naše doba se v emocích koupe. Stoici by to také nepřeháněli s empatií, zatímco ve veřejné diskusi má empatie, zdá se, status nezpochybněný. Často také slýcháme, že máme myslet pozitivně, ale stoici mají za to, že přesně to je otrocké. Člověk si má místo toho pravidelně vizualizovat své největší strachy, a tím jim brát ostří.
„Program SPD do evropských voleb jsem schopný celý podepsat,“ říká Petr Mach, volební lídr koalice SPD a Trikolory. Mezi základními body programu, které Mach s SPD a Trikolorou sdílí, je odmítnutí regulací obsažených v Green Dealu, migrace spojené s migračním paktem a zavedení eura. Tyto postoje jsou dlouhodobě součástí Machovy politické agendy a nyní se staly klíčovými tématy pro SPD a Trikoloru: „Lidé se diví, že jsem na kandidátce s lidmi jako Ivan David, ale on podepisuje stejné věci jako já. Jsme proti těm greendealovým regulacím, proti migračnímu paktu, proti zavedení eura. To je vše, co já dlouhodobě hájím a má to teď naše koalice SPD a Trikolora v programu jako hlavní věci," dodává Mach.
V roce 1994 se tehdy osmadvacetiletý výtvarník Jiří Černický rozhodl proniknout do nitra černé Afriky. Skoro nic o ní nevěděl, neměl skoro žádný plán a prostředky, měl je nepřekonatelnou touhu po poznání a zážitcích.
Hostem Echo Porady byl tentokrát významný fyzioterapeut Pavel Kolář, který v minulosti pečoval o prezidenta Václava Havla a staral se také o řadu vrcholových sportovců.
V březnu jsme si připomněli třicáté výročí úmrtí Karla Kryla, v dubnu osmdesáté výročí jeho narození. Je to ještě autor, který má co říct? Co vlastně zbylo z Karla Kryla a jeho legendy? O tom v Salonu Echa diskutovali novinářka a básníkova dobrá přítelkyně Marta Bystrovová, novinář a autor knižního krylovského rozhovoru Půlkacíř Miloš Čermák, historik a novinář Martin Groman, literární vědec Jiří Zizler a divadelník, muzikant a právník Adam Rut. A protože připomínat výročí písničkáře bez jeho písní by nebylo uctivé, začali jsme právě písní.
Jiří Machálek se před dvaadvaceti lety rozhodl, že zrealizuje park plný dinosaurů. Vášeň jeho malého syna ho donutila vážně přemýšlet o tom, jak postavit věrné modely. „Chtěl jsem skutečné dinosaury, ne park plný dráčků a soptíků. Spolupracujeme s Natural History Museum v Londýně, sledujeme moderní trendy v paleontologii a jdeme s nejnovějšími poznatky,“ říká Machálek. Celý příběh začal tak, že v Plzni uspořádal výstavu dinosaurů a jen za léto ji navštívilo 160 tisíc lidí a dnes jeho parky navštíví dva miliony lidí ročně. Nyní provozuje osm zábavních parků v České republice, na Slovensku a ve Španělsku.
„Lidé nejsou připraveni koexistovat s miliardami současníků s plným vědomím jejich bytí,“ píše německý filozof Peter Sloterdijk. Právě takovou koexistenci nám umožnila digitalizace, která vytváří obrovský prostor pro indiskrétnost. Díky sociálním sítím se mnohem častěji ocitáme v intenzivním emociálním vztahu s lidmi, které sotva známe.
„Česko-slovenské vládní vztahy poškodil premiér Fiala. Ke zrušení konzultací se slovenskou vládou nebyl důvod, Robert Fico se potkal se zástupci ukrajinské vlády a všichni byli spokojení. Je překvapení, že premiér Fiala měl takový velký problém, když Ukrajinci to tak nevidí. Nesetkalo se to s pochopením ani u Čechů, ani u Slováků, oba národy to kritizují,“ tvrdí bývalý slovenský ministr vnitra Vladimír Palko k situaci, kdy Česko v reakci na kroky slovenské diplomacie ve vztahu k Rusku ukončilo mezivládní konzultace se Slovenskem.
Muži za pultem se opájí transcendentní krásou obrazotvornosti seriálu Ripley. Poměrně s nadšením přijímají i nový film Alexe Garlanda Občanská válka. V den shlédnutí dokonce ani nepotřebovali svou obvyklou injekci adrenalinu. Bohužel ani ve světě stárnoucích mužů není vše zalité sluncem. Smutek na tváři vykouzlí především duo Iveta Bartošová a Kurt Cobain.
Porada Echa tentokrát začala kongresem ODS, který se konal o víkendu v Ostravě. Podle Daniela Kaisera a Dalibora Balšínka je výsledek kongresu pokračováním volné jízdenky Petra Fialy. Vládla euforická nálada, Fiala koaliční partnery oslovoval křestními jmény a vypadá to, že je nejsilnějším šéfem ODS v historii.
Před třiceti lety začala genocida ve Rwandě, jeden z nejhorších zločinů v historii Afriky, který na Západě zabetonoval představu kontinentu jako brutálního a zaostalého místa. Afrika, včetně Rwandy, se od té doby přece jenom značně změnila. Právě o tom, jaká je dnešní Afrika, debatovali Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV a Martin Loužecký z neziskovky Skate World Better.
Pojem humanismu se hodí do ceremoniálních projevů. Ale víme, co to je? Uměli bychom jej definovat? Émile Durkheim, nejen sociolog, ale rovněž jeden z klíčových myslitelů humanismu, jej označil za náboženství pro sekularizovanou společnost a tvrdil: jádrem humanismu je fakt, že člověk je zde zároveň uctívajícím i uctívaným. Sám v kontextu dreyfusiády, zvláště v eseji „Individualismus a intelektuálové“, ukázal, že mu nejde o posvěcení egoismu. Spíše hovořil o posvátném individualismu, v němž ctíme důstojnost každého jednotlivce. Pakliže je jednotlivcova důstojnost porušena, působí to humanistovi podobnou nevoli jako kdysi věřícímu znesvěcení posvátného chrámu.
Marek Prchal, bývalý hlavní stratég a spolupracovník Andreje Babiše, se po deseti letech práce ve vrcholové politice rozhodl napsal knihu Duše Národa a v podcastu Pavla Štrunce mluví o svých zkušenostech z politických kampaní i o tom, jaký to celé mělo dopad na jeho rodinu a hodnoty.
