Vyměklá Evropa posiluje teroristy a Zemany
Z detailů o vyměklosti evropské společnosti a neschopnosti se bránit, kterou ve vyhrocené verzi sledujeme od začátku loňského září, docela mrazí.
Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Z detailů o vyměklosti evropské společnosti a neschopnosti se bránit, kterou ve vyhrocené verzi sledujeme od začátku loňského září, docela mrazí.
Andrej Babiš se vůbec poprvé od vstupu do politiky dostává pod skutečný autentický tlak. Průšvihů má na kontě víc než dost. Za každý jednotlivý z nich by jakýkoliv jiný politik odstupoval.
Až se jednou bude psát do historie, kdo nejvíc posílil v první fázi oligarchizace české společnosti po nástupu Andreje Babiše k moci, nebude to jeho Agrofert. Budou to miliardáři kolem skupiny J&T. Záměrně nepíšeme přímo J&T, protože by to nebylo přesné. Ona samotná je jen epicentrem, kolem nějž se v různých aliancích a konsorciích soustředí podstatně mocnější firmy.
Prokázání právní, případně trestní podstaty je úkolem policie a žalobců. Z čistě politického pohledu je ale na první pohled vidět, že Babiš udělal při obstarávání své haciendy Čapí hnízdo levárnu.
Vypadá to jako popření podstaty demokracie a politiky. O své ideje a prozřetelnosti silně přesvědčená a velmi motivovaná menšina společnosti prosadí svou představu proti zájmům většiny.
Ceny elektřiny jsou v Evropě na historickém minimu. Na pražské burze se megawatthodina obchoduje kolem 21 eur. Dolů ji táhne rekordně levná ropa, s níž přímo souvisí i rekordně levný plyn.
Při debatě o různých krizích, které Evropa od roku 2008 zažívá, se naráží na různé civilizační dělicí linie. V aktuálně akutní migrační krizi se u nás zdůrazňovalo dělení na „uzavřenou“ a „ustrašenou“ střední a východní Evropu bez zkušenosti s masovým přistěhovalectvím, jaké zažil „otevřený“ a „kosmopolitní“ Západ. Velmi rychle se ale ukázalo, že žádná taková dělicí linie ve skutečnosti neexistuje.
V příběhu, kdy vláda vyměnila Čechy zadržované v Libanonu za Alího Fajáda, kterého žádaly USA, je nejhorší veřejné propírání detailů, jak stát obchoduje se zločinci.
Expremiér Mirek Topolánek tvrdí, že se vrátil do vysoké politiky. A má pravdu. Jako jeden z hlavních manažerů Energetického průmyslového holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského se podílí na budování nového středoevropského energetického šampiona, pro nějž jsou vztahy s politiky napříč Evropou zásadní. EPH je jednou z vůbec nejrychleji se rozrůstajících skupin v Evropě. Jeho hlavní mozek Daniel Křetínský ho totiž staví na strategii cesty proti proudu.
Prezident Miloš Zeman byl donedávna bílým psem. Hodně řečnil, urážel, provokoval. Dost často dělal ostudu. Politicky a mocensky byl ale velmi krotký a fakticky nekonal.Kdo čekal, že začne přetáčet zemi v poloprezidentský systém, bude neustále kritizovat vládu, chodit na její zasedání a snažit se ovlivňovat parlament, spletl se. Přestože se díky mandátu z přímé volby mohl cítit silný, svůj manévrovací prostor a formální i neformální pravomoci využíval podstatně méně než jeho předchůdce Václav Klaus.
Jednou z nejoblíbenějších knih zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga je The End of Power (Konec moci, Basics Books, 2013). Před třemi lety ji napsal Moisés Naím.
Čím prochází Evropa? A jak se s tím umí vyrovnávat čeští politici? Kam vede přehnaná politická korektnost? A co by říkal na uprchlickou krizi Václav Havel?
Podle čeho si lidé vybírají profesi? V ideálním případě je to kombinace zájmu, pocitu poslání, dobrý odhad vlastního talentu a schopností – a pak samozřejmě zajištění živobytí.
Ústavní soud čeká letos zásadní rozhodnutí, jestli se rozmáhající se touha vicepremiéra, šéfa hnutí ANO a majitele Agrofertu Andreje Babiše sledovat a šmírovat podnikatele na každém kroku dostala za hranu, kdy ohrožuje svobodu podnikání a právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním údajů.
Z Energetického a průmyslového holdingu miliardáře Daniela Křetínského a česko-slovenské skupiny J&T se stává čím dál silnější hráč v evropské energetice. A svou sílou se stává stále silnějším konkurentem státní elektrárenské společnosti ČEZ. Křetínskému se teď podařilo získat firmu, o níž se měl původně utkat právě s holdingem ČEZ.
Letos v únoru vyhlásil známý institut European Council on Foreign Relations, v jehož správní radě zasedá hned několik evropských exministrů zahraničí a významných diplomatů, žebříček nejvlivnějších zemí Evropy v zahraniční politice. Jedničkou se stalo Německo. O druhé místo se podělila Británie se Švédskem. Pozice Londýna asi nikoho nepřekvapí.
Národní Fronta Marine Le Penové, reprezentující ve francouzské politice pozici mimo hlavní proud establishmentu, míří k historicky prvnímu volebnímu vítězství. Z prvního kola regionálních voleb 6. prosince vyšla s 28 % hlasů jako nejsilnější strana.
Ve vládě Bohuslava Sobotky sedí ministři, kteří hodně mluví, jak promění zemi. A nejsou za nimi vidět žádné podstatné činy. Klasickým příkladem je ministr financí a nejpopulárnější politik Andrej Babiš. O karuselech, lepším výběru daní a elektronické evidenci tržeb jsme toho slyšeli opravdu hodně.
Proč právě Brusel? Mondénní metropole země z první desítky nejbohatších států Evropy. Centrum Evropské unie a jejích institucí. Vždyť se v evropské veřejné debatě nikdy pořádně neprobíralo, že by Belgie měla nějaký vážný společenský problém. Evropské elity řešily sociálně vyloučená francouzská předměstí – poté, co před deseti lety vzplála v nepokojích.
„Jde o válečný akt,“ prohlásil francouzský prezident Francois Hollande poté, co při sérii teroristických masakrů v Paříži přišlo o život 132 lidí a dalších více než tři sta bylo vážně zraněno. Několik desítek jich stále v pařížských nemocnicích bojuje o život. K útokům se hned v sobotu oficiálním prohlášením přihlásilo islamistické hnutí Islámský stát.
Devátého listopadu oznámila významná švédská firma Trelleborg koupi českého gumárenského holdingu ČGS, pod který spadá zejména výrobce pneumatik Mitas, za více než 31 miliard korun. Je to bezkonkurenčně největší prodej české firmy v letošním roce. Trelleborg, působící ve více než čtyřiceti zemích, se převzetím ČGS stane světovou jedničkou ve výrobě pneumatik pro zemědělské stroje.
Osmnáctého listopadu se před Městským soudem v Praze začne projednávat případ, který ukáže, jak je justice schopná hledat spravedlnost v nejnáročnějších, nejcitlivějších a nejspletitějších případech na hraně byznysu, politiky a bezpečnostních složek.
Černobílý příběh o xenofobní, ustrašené postkomunistické střední Evropě a vůči přistěhovalcům otevřeném Západě, který dominuje domácí veřejné debatě, bledne hned při pohledu za západní hranici Německa. Vítací atmosféra, do níž koncem léta zhruba na dva měsíce sklouzli Němci, není žádným západním standardem.
V roce 2013 chtěl vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan svým teatrálním zásahem na Úřadu vlády „odstíhat“ (Ištvanovo oblíbené slovo) propojení mezi politiky v nejvyšších patrech moci a politickými podnikateli. Nepodařilo se. Případ, který obrátil zemi od liberální demokracie západního stylu k východní oligarchii, skončil po dvou a půl letech debaklem.
Před volbami 2013 se na jedné z debat organizovaných Svazem průmyslu a dopravy potkali exministr financí Miroslav Kalousek a miliardář a zakladatel protestního hnutí ANO Andrej Babiš. Tehdy se ještě jeho podpora počítala v jednotkách procent a málokdo by si vsadil, že zasedne tam, kde sedával Kalousek.
Chování německé kancléřky Angely Merkelové v migrační krizi zmátlo většinu Evropy. Profesor ekonomie Markus Kerber, který střídavě žije v Berlíně a Paříži, první ženu Německa dobře zná.
Truth leaves others behind. Audi. (Pravda nechává ostatní pozadu. Audi.) – podobné slogany poutaly zákazníky ve Spojených státech ve chvíli, kdy se provalily podvody Volkswagenu s emisemi. Dnes znějí jako těžká ironie. Nedá se čekat, že by automobilisté hlasovali peněženkami a přestali auta z podvádějící skupiny VW, kam patří i zmíněné Audi, kupovat.
V úterý 22. září zažila Evropská unie zlomový moment. Vůbec poprvé se odhodlala ke skutečně silovému řešení u nesmírně citlivého tématu zasahujícího do suverenity členských zemí.
Podvody s emisemi ve Volkswagenu jsou pro automobilový průmysl stejným skandálem, jako byly pro auditory účetní podvody v Enronu, WorldComu nebo Parmalatu v roce 2002.
Vůdce marxistické strany Syriza Alexis Tsipras je svým způsobem politický génius. Tedy alespoň pokud jde o technologii moci a schopnosti se u ní udržet.