V belgickém městě La Louvière jižně od Bruselu ráno zahynulo nejméně šest lidí, když do davu shromážděného před plánovaným karnevalovým průvodem ze zatím neznámých důvodů najelo auto. S odvoláním na místní činitele o tom informují belgická média. Podle poslední bilance po incidentu zůstalo také skoro 40 zraněných, z toho 10 vážně. Řidič auta skončil ve vazbě.
Ruská armáda v sobotu bombardovala uměleckou školu v obléhaném ukrajinském městě Mariupol, v níž se ukrývalo na 400 lidí. Podle agentur Reuters a AP to dnes oznámila rada města. Počet mrtvých a zraněných při útoku není zatím známý, městská rada ale uvedla, že budova školy byla zničena a pod troskami jsou oběti. Mezi lidmi, kteří se v budově ukrývali, byli podle rady i starci, ženy a děti.
Desítky ukrajinských vojáků byly v pátek zabity při ruském útoku na kasárna u přístavního města Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Informaci ukrajinského poslance Oleksije Hončarenka agentuře AFP později potvrdili svědci. V objektu bylo podle nich kolem 200 vojáků. Na místě jsou záchranáři, kteří pátrají v troskách po tělech a možných přeživších.
"Probíhá boj s Ruskem." Polský premiér v sobotu při návštěvě zbrojní fabriky v Lubiczowě v Mazovském vojvodství zdůraznil, že buď Polsko zaplatí za svou bezpečnost krví polských vojáků, žen a dětí, jako je tomu na Ukrajině, nebo ji zaplatí investicemi a rozšiřováním armády. Znovu zopakoval polský postoj a oznámil, že na Evropské radě navrhl, aby byly výdaje na obranu vyňaty z působnosti evropských předpisů o státním dluhu.
Belgická vláda se v pátek po týdnech diskuzí rozhodla prodloužit provoz svých dvou nejmladších jaderných elektráren o deset let oproti původnímu plánu, podle nějž je měla vyřadit z provozu po roce 2025. Země se původně chtěla při přechodu na obnovitelné zdroje energie spoléhat na zemní plyn, tento postoj však přehodnotila po ruském útoku na Ukrajinu a zahájení celoevropské snahy o zmírnění závislosti na plynu z Ruska.
Ukrajinské ministerstvo obrany přiznalo, že Ukrajina během ruského obléhání jihoukrajinského města Mariupol ztratila přístup k Azovskému moři. V okolí města přitom dál pokračují těžké boje. Desítky ukrajinských vojáků pak byly pravděpodobně v pátek zabity při ruském útoku na kasárna u přístavního města Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC to dnes uvedl ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Boj se svádí také o velkou ocelárnu.
Ruská armáda v bojích na Ukrajině použila hypersonické střely Kinžal. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Střely podle něj zničily velký podzemní sklad ukrajinských raket a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země. Hypersonické zbraně se pohybují nejméně pětkrát rychleji než zvuk a jsou díky rychlosti a manévrovatelnosti obtížně sledovatelné a zachytitelné.
Ukrajina se možná dočká zřízení mezinárodního fondu solidarity. Předseda Evropské rady Charles Michel v pátek večer oznámil, že o možném vytvoření takového pomocného instrumentu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fond by podle Michela poskytl likviditu pro další podporu a po skončení války by dlouhodobě sloužil jako páteř obnovy svobodné a demokratické Ukrajiny. Partneři by podle něj mohli do fondu přispět prostřednictvím mezinárodní dárcovské konference.
Praha premiérovi Petru Fialovi (ODS) navrhla opatření, jak řešit kritickou situaci ohledně dodávek plynu. Podle hlavního města a Pražské plynárenské totiž hrozí krach dodavatelů plynu. Vláda podle vedení Prahy tuto situaci na trhu s plynem podceňuje, píší to v dopise Fialovi. Hlavní město Praha v dopise premiérovi zastupuje primátor Zdeněk Hřib (Piráti) spolu s radním pro oblast majetku Jan Chabr (TOP 09).
Na Ukrajině je přibližně 6,5 milionu lidí, kteří opustili své domovy kvůli válce. Kromě toho přes 3,2 milionu uprchlíků opustilo i samotnou Ukrajinu. Informovala o tom v pátek Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Podle ní Ukrajina rychle směřuje k podobným úrovním počtu uprchlíků jako Sýrie v době války, která z domovů vyhnala na 13 milionů lidí.
Moskva a Kyjev se nacházejí „někde napůl cesty“ pokud jde o diplomatická jednání o demilitarizaci Ukrajiny, sdělil dnes podle agentury TASS hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. V hlavních bodech, mezi něž patří mimo jiné otázka možného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, se pak obě strany podle Medinského „maximálně přiblížily“.
Lidé v přístavním městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny se opatrně snaží o návrat k normálnímu životu. Po vpádu ruských vojsk z Krymu se rychle ocitlo na frontové linii a obyvatelé řadu dní zažívali ostřelování i občasné vniknutí ruských jednotek do ulic. Ukrajincům se ale podařilo útok Rusů odrazit a zatlačit je zpět. Napsal to v pátek americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
Ruská televize Rossija 24 náhle přerušila projev prezidenta Vladimir Putina, který měl být údajně vysílán živě ze setkání na moskevském stadionu Lužniki, kde se konaly oslavy výročí připojení Krymu k Rusku. Putinův projev byl uprostřed věty ustřižen a televize pokračovala ve vysílání záběrů z koncertu. Později Putinův projev televize odvysílala celý. Ruský prezident Vladimir Putin v projevu označil záchranu lidí před údajnou genocidou za hlavní důvod „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, kterou ruské ozbrojené síly na Putinův rozkaz zahájily před 23 dny.
Pražský hrad nabídl Charitě ČR pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny dva větší byty v objektu Na Opyši v Praze. V tiskové zprávě to v pátek uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Ubytování přímo v areálu Hradu nebo na zámku v Lánech podle něj vyloučily bezpečnostní složky. Možnosti, jak by mohl Pražský hrad ve svých objektech migrantům pomoci, podle Ovčáčka na pokyn prezidenta Miloše Zemana prověřil jeho vedoucí kanceláře Vratislav Mynář.
Německý kancléř Olaf Scholz v pátek ruského prezidenta Vladimira Putina v telefonátu opět vyzval k příměří na Ukrajině. Putin během téměř hodinového hovoru obvinil Ukrajinu z toho, že se snaží brzdit mírové rozhovory. Informuje o tom agentura Reuters. V pátek by měl Putin mluvit také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Kreml.
Polsko na následujícím summitu NATO příští týden v Bruselu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Oznámil to v pátek polský premiér Mateusz Morawiecki, napsala agentura Reuters.
Nejméně tři výbuchy se v pátek ráno ozvaly v západoukrajinském městě Lvov. Podle prvních nepotvrzených zpráv bylo zasaženo místní letiště, napsal zpravodajský server BBC. Starosta města Andrij Sadovij následně na sociálních sítích uvedl, že útok několika raketami zasáhl opravárenský závod letecké techniky, umístěný nedaleko letiště samotného. Z Kyjeva zase přicházejí zprávy o tom, že ruská střelba zasáhla rezidenční čtvrť.
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor‘s snížila úvěrový rating Ruska hlouběji do podřadného pásma z dosavadní známky CCC- na stupeň CC. Země oznámila, že má potíže se splácením dluhopisů. Tyto nesnáze jsou důsledkem mezinárodních sankcí vyvolaných invazí Moskvy na Ukrajinu. Ratingová agentura Fitch už minulý týden posunula rating Ruska do neinvestiční kategorie, stejně jako další americká agentura Moody‘s.
Stále více ruských umělců po invazi na Ukrajinu míří za hranice, někteří své cesty mimo Rusko vysvětlují jako dovolenou, jiní otevřené hovoří o tom, že z vlasti odjíždějí na protest proti válce a prezidentovi Vladimiru Putinovi. Nejnověji se k přesídlení na Západ odhodlala primabalerína baletu moskevského Velkého divadla (Bolšoj těatr) Olga Smirnovová. Mezi fanoušky však budí větší rozruch nepřítomnost popové zpěvačky Ally Pugačovové, která je i s manželem a dětmi mimo Rusko od konce února.
Ruská státní televize se potýká s odchody redaktorů, opouštějí ji i známé tváře z obrazovek, upozornila stanice BBC. Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s plakátem odsuzujícím válku na Ukrajině narušila živé vysílání Prvního kanálu, kde do té doby pracovala, tak není jediná, kdo se otáčí zády k ruským státním médiím. Na ty se v poslední době snáší kritika za způsob, jakým o ruské invazi na Ukrajinu informují.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v noci na čtvrtek odletěl do Pekingu, z dosud neznámých příčin se však let ještě nad Sibiří otočil a vrátil se do Moskvy. Informoval o tom ve čtvrtek německý bulvární deník Bild.
Energetická společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu. Blok by měl stát do roku 2036. Jedná se o největší investici v novodobých dějinách České republiky, uvedl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Stát bude podle něj průběžně kontrolovat rizikovost všech tří uchazečů i jejich subdodavatelů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nezměnil své stanovisko, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, kdy země získala samostatnost. Ve vyjednávání Ukrajina požaduje návrat před začátek ruské invaze. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedl Zelenského bezpečnostní poradce Oleksij Arestovyč. Italskému deníku dále řekl, že ukrajinská vláda je připravená fungovat i v případě – podle něj nepravděpodobného – pádu Kyjeva.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) zůstane v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) do konce tohoto týdne. Na dnešní tiskové konferenci to řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Šéfa hnutí ANO v pátek převezla sanitka do IKEM poté, co nakrátko ztratil vědomí. Má také částečnou neprůchodnost střev. O víkendu to Babiš napsal na facebooku. Podle Schillerové se podrobuje vyšetřením, cítí se dobře.
V Evropě opět vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou. V projevu k německým poslancům to dnes přes telemost prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval zároveň německého kancléře Olafa Scholze, aby tuto zeď rozbil. Zelenskyj poslancům Spolkového sněmu připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.
Cesta trojice evropských premiérů do válčícího Kyjeva byla „naivní“, pro Ukrajinu ale zároveň velmi důležitá, myslí si šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin. Řekl to v rozhovoru s televizní stanicí CNN. Vyjádřit osobně podporu ukrajinské vládě a Ukrajincům do Kyjeva v úterý přijeli český premiér Petr Fiala a jeho kolegové z Polska a Slovinska.
Vojenská situace na Ukrajině se za uplynulý den výrazněji nezměnila, ruští vojáci pokračují v ostřelování infrastruktury a měst, informoval dnes ráno ukrajinský generální štáb. Při dopadu trosek sestřelené ruské rakety na sídlištní dům v Kyjevě zahynul nejméně jeden člověk, tři další jsou zranění. Na telegramu to oznámily ukrajinské záchranné složky. „Stav, postavení a charakter operací obranných sil se za poslední den výrazněji nezměnil,“ napsal štáb v pravidelném ranním hlášení.
Sankce uvalené Západem na Rusko už způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dopadů sankcí si podle něj už všímají lidé v Evropě i ve Spojených státech kvůli růstu cen. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února. Putin dnes prohlásil, že „speciální vojenská operace“ ruských sil byla jedinou variantou pro Moskvu, jak zajistit bezpečnost Ruska.
Ruští útočníci shodili bombu na činoherní divadlo v obléhaném Mariupolu, kde se skrývaly stovky obyvatel města s dětmi. Počet mrtvých se zjišťuje. Podle agentury Unian o tom informovala tisková služba městské rady Mariupol. Ruské ministerstvo obrany bombardování divadla popřelo a zprávu o této události má za "krvavou provokaci". Rusové podle informací z města také zaútočili na Neptunův sportovní areál, ve kterém se skrávaly těhotné ženy a matky s malými dětmi.
Rusko pod tíhou sankcí může zbankrotovat již během středy. Zahraniční věřitelé totiž čekají, zda Rusko vyplatí 117 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) jako úrok ze státních dluhopisů. Moskva už dříve upozornila, že peníze má, ale že kvůli sankcím, které na ni za její invazi na Ukrajinu uvalily západní země, možná nebude schopna peníze do zahraničí odeslat. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.
