Ruské ozbrojené síly při invazi na Ukrajinu podle americké vlády nadále čelí logistickým problémům, píše agentura DPA s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Pentagonu. Ten uvedl, že ruská armáda se potýká nejen s nedostatkem jídla a paliva, ale také s tím, že někteří její vojáci museli být staženi kvůli omrzlinám, které se u nich projevily v důsledku nevhodného vybavení.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Uvedla to stanice na svém webu. Peskov v rozhovoru s Christiane Amanpourovou opakovaně odmítl vyloučit, že by Rusko mohlo zvažovat použití jaderných zbraní proti tomu, co Moskva vnímá jako "existenční ohrožení", uvedla CNN.
Kvůli zdražení pohonných hmot by mohlo podle zážitkových a cestovatelských portálů letos více Čechů strávit dovolenou v tuzemsku namísto cesty autem k moři. Slevomat odhaduje, že pobyt v Chorvatsku ve prospěch dovolené v České republice by si mohlo rozmyslet kolem 15 procent lidí. V každém případě se za současné situace dá očekávat, že lidé budou rozhodnutí o dovolených odkládat na poslední chvíli, podobně jako tak činili kvůli pandemii koronaviru. Vyplývá to z ankety ČTK mezi cestovatelskými portály.
EU začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku. Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán co nejrychlejšího odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.
Ani všechny ruské satelity z bývalého Sovětského svazu se nechovají tak, jak se nyní – během ruského vpádu na Ukrajinu – chová vedení Maďarska, napsala dnes na facebooku místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Zároveň položila otázku, zda Budapešti jde o laciný ruský plyn, anebo má zálusk na Zakarpatskou oblast, která svého času bývala součástí Uherska. Počínání Budapešti je podle vicepremiérky nepříjemným překvapením zejména pro ukrajinské Maďary.
Ukrajinská armáda má sílu se bránit, nemá ale sílu zvrátit současný stav, domnívá se bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Nastat by podle něj musela její absolutní reorganizace, což v současné době nejspíš není realizovatelné, řekl ČTK. Vojenský analytik Jiří Vojáček se domnívá, že Rusko nedobude Kyjev ani Charkov, největší šance má v případě obleženého Mariupolu. Poukázal na značnou přesilu ruské armády, Ukrajina ale podle něj na obranu přístavního města nasadila nejodhodlanější jednotky.
Zatímco Austrálie, Británie, Kanada a Spojené státy nákup ruské ropy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu zakázaly, v Evropské unii není na tuto problematiku jasný názor. Členské země chtějí návrhy na takový zákaz projednat v nejbližších dnech a už jen představa, že návrh schválí, přispívá k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích. Před unáhlenými zákazy ale v EU varuje například Německo nebo Nizozemsko.
Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic zatím neprokázaly potřebu regulace. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo financí (MF). Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze. Povinnost denních hlášení bude pokračovat.
Od invaze Česko poslalo Rusku za plyn a ropu desetkrát více peněz, než kolik vybralo v historicky rekordní sbírce na Ukrajinu. V ní se na kontech neziskových organizací sešlo okolo dvou miliard korun, dalších 660 milionů poslali Češi ukrajinské ambasádě v Praze na nákup zbraní. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by nejúčinnější „sbírkou“ pro Ukrajinu bylo odstřižení od ruských energií. Připravuje se na něj i EU.
Francouzská automobilka Renault v úterý obnovila výrobu ve své moskevské továrně, kterou přerušila koncem února kvůli logistickým problémům. Agentuře Reuters to sdělil mluvčí podniku. Největší ruská automobilka AvtoVAZ, nad kterou má Renault kontrolu, v úterý nicméně oznámila, že kvůli nedostatku elektronických součástek tento týden zčásti zastaví produkci ve svých závodech v ruských městech Toljatti a Iževsk. „Situace kolem součástek je nestabilní a proměnlivá. Raději neposkytujeme žádné prognózy," uvedl mluvčí Renaultu.
Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.
Ukrajinská armáda tvrdí, že ruská společnost, která vyrábí a opravuje tanky, pozastavila práci. Okupační vojska přitom podle ní nutně potřebují obnovit poškozenou vojenskou techniku. Agentura Unian píše, že firmu Uralvagonzavod, která je podle ní jediným ruským výrobcem tanků, postihly sankce EU, Británie a Japonska. Unie už dříve zakázala společnostem z EU obchodovat s ruskými firmami, mezi něž patří i Uralvagonzavod, píše Unian, podle níž na tuto společnost uvalily sankce i Británie a Japonsko.
Ruský soud shledal v novém procesu opozičního politika Alexeje Navalného vinným z podvodu. Informovaly o tom v úterý tiskové agentury. Prokuratura pro známého kritika Kremlu žádala v souvislosti s obviněním z podvodu a pohrdání soudem 13 let vězení. Navalnyj je v současné době ve vězení, kde si odpykává zhruba 2,5letý trest kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Sám Navalnyj už dříve prohlásil, že je nevinen, a podotkl, že za podvod se obvykle dávají mírnější tresty.
Falešná obvinění Ruska, že Kyjev má biologické a chemické zbraně, ukazují, že ruský prezident Vladimir Putin zvažuje jejich použití na Ukrajině. V pondělí to podle Reuters prohlásil americký prezident Joe Biden, aniž by pro svá tvrzení předložil důkazy. Biden také potvrdil, že ruská armáda v sobotu použila hypersonické střely Kinžal. „Putin je přitlačený ke zdi. V současné době mluví o nových operacích pod falešnou vlajkou, které připravuje, včetně tvrzení, že my v Americe máme v Evropě biologické i chemické zbraně, což prostě není pravda,“ prohlásil Biden.
Ruským vojskům v okupovaných oblastech Ukrajiny zbývají potraviny a munice jen na tři dny. Oznámil to podle agentury Unian generální štáb ukrajinské armády. Podobně je tomu údajně u pohonných hmot, které musí doplňovat z cisternových vozů. Podle velení ukrajinské armády byla za uplynulých 24 hodin zaznamenána zvýšená aktivita ruského letectva. Pokud jde o PHM, Rusové podle generálního štábu nedokázali zorganizovat potrubní zásobování tak, aby vyhovovalo potřebám skupin vojsk.
Ruské ministerstvo zahraničí si v pondělí předvolalo velvyslance Spojených států v Rusku Johna Sullivana a předalo mu protestní nótu kvůli výrokům amerického prezidenta Joea Bidena na adresu ruského vůdce Vladimira Putina. Ruští diplomaté zdůraznili, že tyto výroky stavějí vztahy mezi oběma velmocemi „na pokraj rozpadu“, napsal na svém webu list Kommersant. „Varovali jsme, že nepřátelské kroky podnikané proti Rusku se dočkají rozhodného a tvrdého odporu,“ oznámilo ministerstvo.
Státy EU se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií.
Ruské ministerstvo obrany už 18 dní nepodává informace o ztrátách ruské armády na Ukrajině. Jen 2. března poprvé a zatím naposledy ohlásilo, že na Ukrajině zahynulo 498 vojáků. Od té doby nic. Na základě otevřených zdrojů se podařilo potvrdit jména již 557 zabitých ruských vojáků, píše na svém webu ruská redakce BBC. Požádala ruské ministerstvo o údaje a čeká na odpověď. Ukrajina odhaduje ruské ztráty na 15.000 vojáků, ale to může zahrnovat nejen zabité, ale i raněné a zajaté.
Přesně týden trvala odpověď ruského Prvního kanálu na protest proti válce, který se odehrál přímo v živém vysílání zpravodajství. Vedení kanálu tvrdí, že incident mají na svědomí Britové. Jeho jedinou aktérkou byla novinářka Marina Ovsjannikovová. V záběru držela nápis „Ne válce. Nevěřte propagandě, lžou vám.“ Podle Rusů se údajně jedná o britskou špionku. Britské ministerstvo zahraničí obvinění Rusů označilo za lži, spojení s novinářkou popřelo.
Ruský soud v pondělí v zemi zakázal sociální sítě Facebook a Instagram. Americkou společnost Meta Platforms, pod kterou tyto sítě spadají, pak soud za toleranci násilí označil za extremistickou. Informovala o tom agentura Reuters. Rusko už dříve zablokovalo přístup k Facebooku. Cenzurní úřad Roskomnadzor to zdůvodnil tím, že provozovatel sítě diskriminuje ruská média. Facebook v minulosti omezil přístup ke kanálu RT a k portálu Sputnik v celé Evropské unii.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch dnes podal obžalobu na předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. O obžalobě dvou osob dnes informoval mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze.
Spojené státy nevyšlou své vojáky na území Ukrajiny ani v rámci případné mírové mise NATO, budou ale podporovat a bránit jiné země aliance, pokud se ocitnou pod útokem. V nedělním rozhovoru s televizí CNN to řekla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Odmítla rovněž, že by se prezident Spojených států Joe Biden při své plánované cestě do Evropy tento týden chystal na návštěvu Kyjeva. Polsko chce na čtvrtečním summitu NATO formálně požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu.
Kapitulace sil bránících ukrajinský Mariupol před útoky ruské armády nepřichází v úvahu, sdělila vicepremiérka země Iryna Vereščuková zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda. Ke složení zbraní vybídla obránce přístavního města na jihovýchodě Ukrajiny ruská strana. Vereščkuková naopak vyzvala ruské vojáky, aby bez dalších odkladů otevřeli humanitární koridor, který by umožnil evakuaci civilistů ze města.
Ministerstvo průmyslu a obchodu odebere firmě Penam ze skupiny Agrofert stamilionovou dotaci, kterou získala na linku na výrobu toustového chleba. Resort se rozhodl podporu odejmout poté, co od Evropské komise (EK) získal podklady o nedostatečné inovativnosti projektu. Ministerstvo o tom v pátek informovalo na webu. Komise již dříve rozhodla, že vyplacených 100 milionů korun státu neproplatí. Vyjádření firmy se zjišťuje.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na rusko-ukrajinský konflikt představila návrhy na snížení spotřeby ropy. Desetibodový plán zahrnuje například snížení maximální povolené rychlosti na dálnicích minimálně o deset kilometrů za hodinu, využívání práce z domova, zlevnění veřejné dopravy, podporu cyklistiky a chůze či větší využívání vysokorychlostní železniční dopravy místo letadel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli ve videoprojevu k izraelskému parlamentu tázal, proč Izrael není ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém a proč nezavedl proti Rusku tvrdé sankce. Ruský útok na Ukrajinu Zelenskyj přirovnal k nacistickému plánu vyhladit Židy. „Všichni vědí, že vaše protiraketové systémy jsou nejlepší… a že rozhodně můžete pomoci našim lidem, zachránit životy Ukrajinců, ukrajinských Židů,“ řekl Zelenskyj.
Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se nechal slyšet, že přetrvávající vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu České republiky. Růst českého HDP podle jeho mínění může koncem letošního roku klesnout až k „černé nule“, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Vyjádřil se také k hospodářské situaci Ruska, které sevřely ekonomické sankce celého světa.
O maximální částce, kterou bude stát dávat domácnostem při ubytování uprchlíků, vláda ještě bude příští týden jednat. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Aktuální návrh ministerstva práce a sociálních věcí činí 9000 korun měsíčně, Rakušan nevyloučil navýšení částky.
Ruské obléhání ukrajinského přístavního města Mariupol je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Ve svém pravidelném nočním videoposelství řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské jednotky mezitím podle zpráv z místa po týdnech bombardování postupovaly hlouběji do Mariupolu. Ukrajinská strana hlásila poničení významné ocelárny a místní varují před naprostou zkázou města.
V belgickém městě La Louvière jižně od Bruselu ráno zahynulo nejméně šest lidí, když do davu shromážděného před plánovaným karnevalovým průvodem ze zatím neznámých důvodů najelo auto. S odvoláním na místní činitele o tom informují belgická média. Podle poslední bilance po incidentu zůstalo také skoro 40 zraněných, z toho 10 vážně. Řidič auta skončil ve vazbě.
