Francie, Belgie, Německo, Polsko, teď už i Portugalsko. Zemědělská protestní idea se šíří napříč Evropou a nezdá se, že by to mělo jen tak skončit. Jednotlivé motivace jsou různé, všichni však chtějí především lepší živobytí.
Evropská komise (EK) navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy. Navrhuje také prodloužit pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz o další rok, respektive do června 2025. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Řada zemí EU v čele s Francií se v poslední době potýká s protesty svých zemědělců a podle agentury Reuters má komise teď snahu rozzlobené farmáře uklidnit.
Francouzská policie dnes zatkla 18 lidí, kteří se při zemědělských protestech pokusili zablokovat pařížský velkoobchodní trh s potravinami v Rungis. Agentuře AFP to potvrdil policejní zdroj. Ministr vnitra Gérald Darmanin varoval, že zatímco protesty farmářů na dálnicích budou tolerovány, policie nedovolí, aby blokovali letiště nebo tržiště Rungis, kde obchody, supermarkety a restaurace z Francie i odjinud nakupují čerstvé potraviny.
Francouzští zemědělci v úterý zahájili druhý den blokády strategických tras v okolí Paříže a na dalších místech země, kterou chtějí dosáhnout splnění svých požadavků. Zemědělci z Belgie zase na protest proti rostoucím nákladům, politice Evropské unie v oblasti životního prostředí a dovozu levných potravin chtějí zablokovat přístupové cesty ke kontejnerovému přístavu Zeebrugge. Proti dlouhodobě podhodnocenému zemědělství demonstrovali minulý týden i zemědělci z České republiky, konkrétně pak z Frýdecko-Místecka, ve čtvrtek s nimi jednal ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Francouzští zemědělci v pondělí odpoledne zahájili blokádu hlavních silničních tahů vedoucích do Paříže, kterou se chtějí domoci splnění dalších svých požadavků. Podle webu listu Le Monde se do akce zapojí na 800 traktorů a blokováno bude osm příjezdových tras ze všech směrů. Ministerstvo vnitra se snaží zabránit vjezdu zemědělských strojů do velkých měst a plánuje nasadit až 15.000 policistů. Prezident Emmanuel Marcon se kvůli situaci odpoledne mimořádně sejde s ministry, uvedla agentura AFP.
Poté, co v pátek francouzský premiér Gabriel Attal oznámil deset okamžitých ústupků protestujícím zemědělcům a další jednání o jejich požadavcích, bylo zrušeno mnoho blokád po celé zemi. Zemědělské svazy však po pár hodinách prozřely a vyzvaly demonstranty, aby si tento víkend odpočinuli před novou pondělní ofenzívou. Paříž by mohla být začátkem týdne ještě vážněji zablokována, píše ekonomický deník Le Echos. K protestům zemědělců v Evropě se podle AFP nyní přidávají také v Belgii.
Nový francouzský premiér Gabriel Attal v pátek oznámil "deset okamžitých zjednodušujících opatření" pro zemědělce, což má být začátek širších opatření, která mají přinést "drastické zjednodušení postupů“ a "standardů." Attal to řekl protestujícím zemědělcům na farmě v Haute-Garonne, informoval ekonomický deník Les Echos. Premiér ustoupil mimo jiné od zvyšování daně na zemědělskou naftu, což byl jeden z mnoha požadavků protestujících. V některých městech začali následně zemědělci rušit své blokády silnic a dálnic.
Polští farmáři a zemědělci se vydali protestovat po celé zemi proti dodávkám ukrajinských potravin, Green Dealu a zelené politice EU, která poškozuje jejich podnikání. Zemědělci se dožadují obnovení obchodních omezení pro Ukrajinu a úpravu Green Dealu, jenž ovlivňuje jejich zemědělství, píše server Euractiv.
Francouzští zemědělci ve čtvrtek zablokovali dálnice po celé zemi a vysypávali bedny s dováženým zbožím ve snaze upozornit na cenové tlaky, vysoké daně a regulace, kterým čelí. Informovaly o tom agentury, podle nichž se protesty, které po vypuknutí na jihozápadě země trvají již druhý týden, začaly přibližovat k Paříži. Zemědělci prohlásili, že v protestních akcích budou pokračovat, dokud nebudou splněny jejich požadavky. Blokády představují první velkou výzvu pro nového premiéra Gabriela Attala.
Zemědělci z unijních zemí od Nizozemska přes Rumunsko a Německo až po Francii protestují. Sužují je mimo jiné ceny pohonných hmot, ukrajinská konkurence a evropská omezení. Na jihu Francie v souvislosti s protesty došlo v úterý ráno k nehodě, kdy do protestujících zemědělců a balíků slámy blokujících silnici N20 vjelo osobní auto. Při nehodě zemřela jedna žena, její manžel a dcera byli převezeni s vážnými zraněními do nemocnice, informoval ve vysílání rádia RMC předseda zemědělských odborů FNSEA
Demonstrace nákladních dopravců dnes narušila dopravu v centru Berlína, přerušeno je také několik autobusových linek. K protestu se přidali rovněž zemědělci, kteří zablokovali dálniční nájezdy na braniborské dálnici A15 spojující Berlín s polskou hranicí. Dopravci demonstrují proti zvyšování mýta a poplatku za emise oxidu uhličitého.
Masivní protesty německých sedláků mají potenciál psát historii. Zatím je to jen potenciál. Předseda Spolkového svazu sedláků Joachim Rukwied v pondělí na závěrečném shromáždění, jímž týden ostrých protestů vyvrcholil, sice vyzval ke změně politiky tak, aby se starala především o „potřeby našeho obyvatelstva, středního stavu, firem a zemědělců“ – a to je víc než nějaké partikulární požadavky sedláků, jimiž se celá protestní vlna spustila. To je volání po celkovém politickém obratu. Žádný takový obrat se bezprostředně konat nebude
Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121.946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017, tedy za posledních šest let. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100.604 tun byla nejnižší za posledních 12 let. Velké poklesy byly u meruněk, broskví, švestek a višní. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou v úterý zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Bizarní incident s kydáním hnoje a protestem před Úřadem vlády dnes řešila pražská policie. Dvojice proruských aktivistů Jakub Netík a Aleš Svoboda v pondělí odpoledne naházeli hnůj před vchod do Strakovy akademie. Na sociálních sítích se objevil videozáznam, kde Netík prohlásil, že se jedná o „protestní akci podporující“ české a německé zemědělce.
Pokud vláda nezmírní daňovou zátěž zemědělců, budou protesty pokračovat. V pondělí to na velké demonstraci v Berlíně proti chystaným vládním škrtům prohlásil šéf Svazu německých zemědělců (DBV) Joachim Rukwied. Před rozzlobené farmáře předstoupil také spolkový ministr financí Christian Lindner, který po celou dobu svého projevu čelil pískotu. Lindner řekl, že rozhořčení zemědělců chápe, ale že on jako správce rozpočtu odmítá další zadlužování, které by bylo i na úkor farmářů.
Tento týden proběhly v Rumunsku rozsáhlé protesty zemědělců a dopravců, kteří zablokovali ulice a silnice v Bukurešti a dalších městech. Rumunští farmáři jdou ve stopách Německa a rozhodli se demonstrovat proti vysokým daním, zelené byrokracii a zvyšováním nákladů za pojištění motorových vozidel. Problémem jsou také stále se zvyšující ceny pohonných hmot, hnojiv či snižující se dotace v zemědělství. Ministr zemědělství Florin Barbu jako reakci na protesty svolal schůzku svého rezortu se zástupci zemědělských a dopravních svazů, píše zpravodajský portál Euractiv. Asociace zemědělských výrobců v Rumunsku poukazuje na rostoucí omezení a nesplněné sliby dané před vstupem země do Unie v roce 2007.
Tak Němci jsou nakonec vzpurnější než my – to je první závěr z blokád, jimiž zemědělci na traktorech a řidiči kamionů a speditéři obšťastnili dálnice i centra měst napříč Spolkovou republikou. Stalo se to v pondělí, kdy šlo Echo do tisku, a jestli bude podobně dynamický celý Akční týden protestů, v tu chvíli nešlo odhadnout. Ale už pondělí bylo masivní, už pondělí stačilo ke zpochybnění Stalinova bonmotu, že v Německu nikdy neproběhne revoluce, protože by přitom revolucionáři museli vstoupit na obecní trávník. Co ty protesty spustilo? Vláda v Berlíně pod tlakem Ústavního soudu akutně šetří a shání nové příjmy.
Němečtí farmáři v reakci na chystané snížení vládních dotací v zemědělství zablokovali silnice a dálnice po celé zemi. Rozsáhlé akce, ve kterých chtějí pokračovat po celý týden, narušili dopravu i s Českem. Za farmáře se postavili konzervativní zemští premiéři, mimo jiné saský ministerský předseda Michael Kretschmer (CDU). Protesty německých zemědělců podpořila také Agrární komora České republiky. Vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) však situaci kritizoval, dle jeho slov hraničí protesty s extremismem.
Němečtí farmáři v pondělí na protest proti chystaným vládním škrtům v zemědělství zablokovali po celé zemi řadu dálničních nájezdů a silnic. Velkou blokádu uspořádali zemědělci podle deníku Passauer Neue Presse v bavorské obci Philippsreut na hranicích s Českou republikou. Portál iRozhlas informoval o problémech na krušnohorských hraničních přechodech mezi Českem a Saskem, mimo jiné o neprůjezdné silnici mezi Božím Darem a Oberwiesenthalem.
Němečtí zemědělci se chystají na mohutné týdenní protestní akce, ohlásili tak, jak bude protest vypadat v jednotlivých spolkových zemích. Kromě demonstrací a sjezdů traktorů, hrozí zemědělci i blokádami dálnic. V následujícím "Týdnu hněvu" tak nejspíš nesouhlas zemědělců mimo jiné se snížením dotací na zemědělskou naftu pocítí velká část Německa.
Němečtí zemědělci protestující proti vládní politice ve čtvrtek večer zablokovali vicekancléře a ministra hospodářství Roberta Habecka na trajektu u břehů Severního moře. V pátek o tom informovala agentura DPA. Rolníky rozzlobila chystaná úsporná opatření spolkové vlády, a to navzdory tomu, že je kabinet ve čtvrtek zmírnil. Policie uvedla, že zemědělci zablokovali místo pro přistání lodě v Schlüttsielu v Severním Frísku. Habeck se proto musel vrátit na ostrov Hallig Hooge, odkud pak k pevnině doplul jiným trajektem.
Záběry z kamer, které by měla povinně zavést na jatkách novela veterinárního zákona, se budou uchovávat na záznamu. Nepočítá se ale s tím, že by se například přenášely na internetu, což v minulosti požadovali někteří aktivisté. V rozhovoru to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministerstvo se podle něj také bude muset vypořádat s mnoha připomínkami k novele mysliveckého zákona a v lednu by se do připomínkového řízení měla dostat také novela zákona o lesích.
Byl říjen 2020. Svět se uzavíral do druhé vlny covidových lockdownů. Ekonom Mojmír Hampl v Salonu Týdeníku Echo varoval, že největším rizikem pro naši prosperitu bude snaha o soběstačnost. „Trápí mě věc, která se objevuje ve všech debatách v Evropě, anglosaském světě, v Japonsku. Točí se kolem toho, že potřebujeme víc odolnosti. Anglicky se tomu říká resilience, to je teď nesmírně frekventované slovo. Všude se to resilience překládá jako víc lokalizace. Návrat k tomu, co si budeme vyrábět a zajišťovat sami, bez mezinárodního obchodu. Co nás ochrání od těch ostatních. To vidíme úplně všude. Je to strašně velká změna.
Vedle té na východě Ukrajiny se v Evropě vede ještě jedna opotřebovávací válka – nizozemské vlády, potažmo Evropské unie proti svým vlastním farmářům.
Inflace klesá, ceny zemědělců i výrobců klesají, potraviny ale oproti očekáváním nezlevňují. Situaci ještě více zkomplikuje plán energetického regulátora zdražit od příštího roku velkým odběratelům velmi citelně elektřinu, který nahrává potravinářům, aby drželi vysoké ceny. Čísla statistiků ukazují, že ceny zemědělců se meziročně snížily o 9,7 procenta a klesají již šestý měsíc za sebou.
Ústecký krajský soud poslal dnes jednatele a ředitele farmy v Krušných horách, kde uhynuly stovky krav, na pět a sedm let do vězení. Firma má zaplatit pět milionů korun. Soud zároveň uložil oběma mužům zákaz chovu zvířat po dobu deseti let. Rozsudek není pravomocný. Obžalovaní i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou. Na farmě Ekochov CMN v Měděnci na Chomutovsku uhynulo od ledna 2021 do jara 2022 nejméně 300 kusů dobytka. Soud muže potrestal za zvlášť závažný zločin chovu v nevhodných podmínkách ve spolupachatelství, hrozil jim až desetiletý trest.
Přistoupení zemědělské velmoci Ukrajiny k Evropské unii by mělo za následek „smrt“ rodinného zemědělství, varoval německý svaz farmářů uprostřed rostoucích obav o budoucí směřování programu zemědělských dotací EU. Poté, co Evropská komise doporučila zahájit formální přístupové rozhovory s Ukrajinou, Joachim Rukwied, prezident Svazu německých farmářů (DBV), varoval před důsledky tohoto kroku pro zemědělský sektor. Informoval o tom server Euractiv.
Celosvětová produkce vína v letošním roce klesne o sedm procent na 244,1 milionu hektolitrů, tedy na nejnižší úroveň za posledních 60 let. Důvodem je slabá sklizeň na jižní polokouli a v některých předních producentských zemích v Evropě. Předpověděla to Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) v dnešní zprávě. Dodala, že Francie by letos měla vystřídat Itálii na postu největšího producenta vína na světě. V České republice počítá OIV s poklesem produkce o 13 procent na půl milionu hektolitrů.
Ačkoliv by se při pohledu do regálů v obchodech mohlo zdát, že suroviny pro výrobu cukroví i letos podražily, oproti loňskému roku je podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) trend spíše opačný. I podle šéfa Svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého jsou ceny surovin zhruba na úrovni loňského roku. Za stejnou cenu se podle něj bude prodávat i vánoční cukroví v obchodních řetězcích. Domácí výroba by mohla pak mohla vyjít i o trochu levněji, než loni.
Ceny v obchodech pomalu klesají, ale je to především zásluha zahraniční konkurence a vlastních značek jednotlivých společností. Vyplývá to z vyjádření prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy. Kdyby bylo na největších českých zemědělcích, byly by podle něj ceny potravin stále až o pětinu vyšší. Vzniká tak zvláštní situace, kdy ceny v prodejnách alespoň trochu padají, protože je k tomu nutí externí vlivy. Pokud by ale vše bylo jen na českých agrobaronech, ceny by zase jen rostly.
