Demonstrace nákladních dopravců dnes narušila dopravu v centru Berlína, přerušeno je také několik autobusových linek. K protestu se přidali rovněž zemědělci, kteří zablokovali dálniční nájezdy na braniborské dálnici A15 spojující Berlín s polskou hranicí. Dopravci demonstrují proti zvyšování mýta a poplatku za emise oxidu uhličitého.
Masivní protesty německých sedláků mají potenciál psát historii. Zatím je to jen potenciál. Předseda Spolkového svazu sedláků Joachim Rukwied v pondělí na závěrečném shromáždění, jímž týden ostrých protestů vyvrcholil, sice vyzval ke změně politiky tak, aby se starala především o „potřeby našeho obyvatelstva, středního stavu, firem a zemědělců“ – a to je víc než nějaké partikulární požadavky sedláků, jimiž se celá protestní vlna spustila. To je volání po celkovém politickém obratu. Žádný takový obrat se bezprostředně konat nebude
Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121.946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017, tedy za posledních šest let. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100.604 tun byla nejnižší za posledních 12 let. Velké poklesy byly u meruněk, broskví, švestek a višní. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou v úterý zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Bizarní incident s kydáním hnoje a protestem před Úřadem vlády dnes řešila pražská policie. Dvojice proruských aktivistů Jakub Netík a Aleš Svoboda v pondělí odpoledne naházeli hnůj před vchod do Strakovy akademie. Na sociálních sítích se objevil videozáznam, kde Netík prohlásil, že se jedná o „protestní akci podporující“ české a německé zemědělce.
Pokud vláda nezmírní daňovou zátěž zemědělců, budou protesty pokračovat. V pondělí to na velké demonstraci v Berlíně proti chystaným vládním škrtům prohlásil šéf Svazu německých zemědělců (DBV) Joachim Rukwied. Před rozzlobené farmáře předstoupil také spolkový ministr financí Christian Lindner, který po celou dobu svého projevu čelil pískotu. Lindner řekl, že rozhořčení zemědělců chápe, ale že on jako správce rozpočtu odmítá další zadlužování, které by bylo i na úkor farmářů.
Tento týden proběhly v Rumunsku rozsáhlé protesty zemědělců a dopravců, kteří zablokovali ulice a silnice v Bukurešti a dalších městech. Rumunští farmáři jdou ve stopách Německa a rozhodli se demonstrovat proti vysokým daním, zelené byrokracii a zvyšováním nákladů za pojištění motorových vozidel. Problémem jsou také stále se zvyšující ceny pohonných hmot, hnojiv či snižující se dotace v zemědělství. Ministr zemědělství Florin Barbu jako reakci na protesty svolal schůzku svého rezortu se zástupci zemědělských a dopravních svazů, píše zpravodajský portál Euractiv. Asociace zemědělských výrobců v Rumunsku poukazuje na rostoucí omezení a nesplněné sliby dané před vstupem země do Unie v roce 2007.
Tak Němci jsou nakonec vzpurnější než my – to je první závěr z blokád, jimiž zemědělci na traktorech a řidiči kamionů a speditéři obšťastnili dálnice i centra měst napříč Spolkovou republikou. Stalo se to v pondělí, kdy šlo Echo do tisku, a jestli bude podobně dynamický celý Akční týden protestů, v tu chvíli nešlo odhadnout. Ale už pondělí bylo masivní, už pondělí stačilo ke zpochybnění Stalinova bonmotu, že v Německu nikdy neproběhne revoluce, protože by přitom revolucionáři museli vstoupit na obecní trávník. Co ty protesty spustilo? Vláda v Berlíně pod tlakem Ústavního soudu akutně šetří a shání nové příjmy.
Němečtí farmáři v reakci na chystané snížení vládních dotací v zemědělství zablokovali silnice a dálnice po celé zemi. Rozsáhlé akce, ve kterých chtějí pokračovat po celý týden, narušili dopravu i s Českem. Za farmáře se postavili konzervativní zemští premiéři, mimo jiné saský ministerský předseda Michael Kretschmer (CDU). Protesty německých zemědělců podpořila také Agrární komora České republiky. Vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) však situaci kritizoval, dle jeho slov hraničí protesty s extremismem.
Němečtí farmáři v pondělí na protest proti chystaným vládním škrtům v zemědělství zablokovali po celé zemi řadu dálničních nájezdů a silnic. Velkou blokádu uspořádali zemědělci podle deníku Passauer Neue Presse v bavorské obci Philippsreut na hranicích s Českou republikou. Portál iRozhlas informoval o problémech na krušnohorských hraničních přechodech mezi Českem a Saskem, mimo jiné o neprůjezdné silnici mezi Božím Darem a Oberwiesenthalem.
Němečtí zemědělci se chystají na mohutné týdenní protestní akce, ohlásili tak, jak bude protest vypadat v jednotlivých spolkových zemích. Kromě demonstrací a sjezdů traktorů, hrozí zemědělci i blokádami dálnic. V následujícím "Týdnu hněvu" tak nejspíš nesouhlas zemědělců mimo jiné se snížením dotací na zemědělskou naftu pocítí velká část Německa.
Němečtí zemědělci protestující proti vládní politice ve čtvrtek večer zablokovali vicekancléře a ministra hospodářství Roberta Habecka na trajektu u břehů Severního moře. V pátek o tom informovala agentura DPA. Rolníky rozzlobila chystaná úsporná opatření spolkové vlády, a to navzdory tomu, že je kabinet ve čtvrtek zmírnil. Policie uvedla, že zemědělci zablokovali místo pro přistání lodě v Schlüttsielu v Severním Frísku. Habeck se proto musel vrátit na ostrov Hallig Hooge, odkud pak k pevnině doplul jiným trajektem.
Záběry z kamer, které by měla povinně zavést na jatkách novela veterinárního zákona, se budou uchovávat na záznamu. Nepočítá se ale s tím, že by se například přenášely na internetu, což v minulosti požadovali někteří aktivisté. V rozhovoru to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministerstvo se podle něj také bude muset vypořádat s mnoha připomínkami k novele mysliveckého zákona a v lednu by se do připomínkového řízení měla dostat také novela zákona o lesích.
Byl říjen 2020. Svět se uzavíral do druhé vlny covidových lockdownů. Ekonom Mojmír Hampl v Salonu Týdeníku Echo varoval, že největším rizikem pro naši prosperitu bude snaha o soběstačnost. „Trápí mě věc, která se objevuje ve všech debatách v Evropě, anglosaském světě, v Japonsku. Točí se kolem toho, že potřebujeme víc odolnosti. Anglicky se tomu říká resilience, to je teď nesmírně frekventované slovo. Všude se to resilience překládá jako víc lokalizace. Návrat k tomu, co si budeme vyrábět a zajišťovat sami, bez mezinárodního obchodu. Co nás ochrání od těch ostatních. To vidíme úplně všude. Je to strašně velká změna.
Vedle té na východě Ukrajiny se v Evropě vede ještě jedna opotřebovávací válka – nizozemské vlády, potažmo Evropské unie proti svým vlastním farmářům.
Inflace klesá, ceny zemědělců i výrobců klesají, potraviny ale oproti očekáváním nezlevňují. Situaci ještě více zkomplikuje plán energetického regulátora zdražit od příštího roku velkým odběratelům velmi citelně elektřinu, který nahrává potravinářům, aby drželi vysoké ceny. Čísla statistiků ukazují, že ceny zemědělců se meziročně snížily o 9,7 procenta a klesají již šestý měsíc za sebou.
Ústecký krajský soud poslal dnes jednatele a ředitele farmy v Krušných horách, kde uhynuly stovky krav, na pět a sedm let do vězení. Firma má zaplatit pět milionů korun. Soud zároveň uložil oběma mužům zákaz chovu zvířat po dobu deseti let. Rozsudek není pravomocný. Obžalovaní i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou. Na farmě Ekochov CMN v Měděnci na Chomutovsku uhynulo od ledna 2021 do jara 2022 nejméně 300 kusů dobytka. Soud muže potrestal za zvlášť závažný zločin chovu v nevhodných podmínkách ve spolupachatelství, hrozil jim až desetiletý trest.
Přistoupení zemědělské velmoci Ukrajiny k Evropské unii by mělo za následek „smrt“ rodinného zemědělství, varoval německý svaz farmářů uprostřed rostoucích obav o budoucí směřování programu zemědělských dotací EU. Poté, co Evropská komise doporučila zahájit formální přístupové rozhovory s Ukrajinou, Joachim Rukwied, prezident Svazu německých farmářů (DBV), varoval před důsledky tohoto kroku pro zemědělský sektor. Informoval o tom server Euractiv.
Celosvětová produkce vína v letošním roce klesne o sedm procent na 244,1 milionu hektolitrů, tedy na nejnižší úroveň za posledních 60 let. Důvodem je slabá sklizeň na jižní polokouli a v některých předních producentských zemích v Evropě. Předpověděla to Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) v dnešní zprávě. Dodala, že Francie by letos měla vystřídat Itálii na postu největšího producenta vína na světě. V České republice počítá OIV s poklesem produkce o 13 procent na půl milionu hektolitrů.
Ačkoliv by se při pohledu do regálů v obchodech mohlo zdát, že suroviny pro výrobu cukroví i letos podražily, oproti loňskému roku je podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) trend spíše opačný. I podle šéfa Svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého jsou ceny surovin zhruba na úrovni loňského roku. Za stejnou cenu se podle něj bude prodávat i vánoční cukroví v obchodních řetězcích. Domácí výroba by mohla pak mohla vyjít i o trochu levněji, než loni.
Ceny v obchodech pomalu klesají, ale je to především zásluha zahraniční konkurence a vlastních značek jednotlivých společností. Vyplývá to z vyjádření prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy. Kdyby bylo na největších českých zemědělcích, byly by podle něj ceny potravin stále až o pětinu vyšší. Vzniká tak zvláštní situace, kdy ceny v prodejnách alespoň trochu padají, protože je k tomu nutí externí vlivy. Pokud by ale vše bylo jen na českých agrobaronech, ceny by zase jen rostly.
Ceny potravin se vracejí na dřívější hodnoty především tam, kde je větší konkurence. Tak by se dalo shrnout zjištění analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu, který si prošel data ČSÚ o výkupních cenách zemědělců a konečných cenovkách v obchodech. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy by ministerstvo zemědělství mělo konkurenci posilovat omezením zbytečných dotací a napnout sílu vůči investicím tam, kde to má smysl, aby byla šance, že ceny začnou klesat celoplošně.
Vláda slibuje ukončit nepřehledný tok národních dotací zemědělcům a potravinářům, její počínání ale ukazuje přesný opak. Resort zemědělství totiž na jednu stranu hovoří o úsporách a ruší některé dotační tituly, aby vzápětí oznámil, že příjemcům bude výpadek dotace kompenzovat a slibuje jim kromě peněz z EU ještě mimořádnou podporu v objemu desítek milionů, které vyplatí ze státního rozpočtu. Lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný navíc tvrdí, že dotace v zemědělství ze státních peněz by v rozpočtu na příští rok měly klesnout jen minimálně.
Obří zisky velkých firem, zátěž převedená na spotřebitele velkým zdražením potravin a nedostatečná konkurence. Pomáhá stát svou dotační politikou tomu, aby trh neovládali jen ti největší zemědělci a potravináři a tlak na nižší ceny se zvyšoval? Nebo i přes slibované změny tučné dotace pomáhají hlavně těm, kteří to nepotřebují? Redakce deníku Echo24 oslovila ministerstvo zemědělství s dotazy, co bude dál s národními dotacemi pro velké agropodniky a zpracovatele a jak jsou v dotační politice zvýhodněni menší hráči.
Na vysokých účtech za jídlo většina domácností asi nejvýrazněji pocítila už víc než rok trvající vysokou inflaci a s ní spojený drsný propad reálných mezd. Meziroční srovnání ukazuje, že ceny některých potravin vyrostly i o více než šedesát procent a na stejné úrovni se stále drží. Velmi zajímavé je ale i letošní meziměsíční srovnání některých položek. Markantní zlevnění je vidět například u často zmiňovaného másla. Čtvrtkilové balení ještě loni v zimě a na začátku roku spotřebitelé kupovali za průměrných téměř 60 korun a dnes je běžně za méně než 40 korun.
Neprodukční zemědělské plochy mohou v budoucnu způsobit nárůst cen potravin, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Zatím se podle něj jedná o čtyři procenta zemědělské půdy v ČR, ale do roku 2030 to bude deset procent. Sníží se tak produkce zemědělských produktů, což ovlivní cenu potravin, uvedl Doležal. Současná čtyři procenta představují podle něj plochu zhruba 100 000 hektarů.
České potravinářství podle bývalého prezidenta Václava Klause vybudovalo řadu velmi produktivních továren na nejlepší úrovni. Za zbytečný ale označil souboj mezi malými a velkými zemědělskými podniky. Podle něj sen o tom, že malé podniky všechno zachrání, není pravdivý. Řekl to na českobudějovické výstavě Země živitelka. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) by také podle něj neměla nepřetržitě bojovat s Andrejem Babišem (ANO), jinak české zemědělství zničí. Vládní konsolidační balíček Fialova kabinetu pak označil za polovičatý.
Nesmyslná dotační ekonomika se v praxi ukazuje na částkách, které od státu pobíraly největší tuzemské potravinářské podniky. Většině velkých příjemců dotací také loni i přes nárůst nákladů kvůli drahým energiím prudce vzrostly zisky o stovky procent. Firmy si přitom loni stěžovaly, že vzrůst nákladů pro ně bude smrtící. To nakonec vyřešily velkým zvýšením marží, čímž zátěž kompletně převedly na zákazníky.
Klimatičtí aktivisté v rámci svého snažení kritizují kromě využívání spalovacích elektráren k výrobě energie či ježdění autem taky velkochovy skotu, které uvolňují do vzduchu příliš mnoho metanu. S novým řešením ale přišli farmáři. V Kanadě se má příští rok narodit nový speciální druh krav produkující výrazně méně tohoto plynu. Informovala o tom agentura Reuters.
V brzké době by české chmelnice, vinice či ovocné sady mohly být zaplaveny solárními panely. Ty by mohly pomoci zemědělcům mít vlastní zdroj energie a ušetřit tak náklady. S možností instalovat na zemědělskou půdu solární panely počítá novela zákona o zemědělském půdním fondu. Takzvaná agrovoltaika se snaží půdu využít nadvakrát, jak pro zemědělské účely, tak i pro účely energetické.
Bramborovým polím v Česku škodí sucho, výnosy sklízených raných odrůd v Polabí jsou nižší. Brambory jsou dražší. Při prodeji ve velkém dostávají zemědělci za kilogram 12 až 14 korun, přibližně o polovinu víc než ve stejné době před rokem. Uvedl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček před čtvrtečním bramborářským seminářem v Jitkově. Později sklízeným bramborám na Vysočině by ještě mohl pomoci déšť, pokud začne pršet v nejbližší době.
