Tag: Ústavní soud

Články k tagu

Marketingový prezident Pavel v nesnázích

Nemohlo do dopadnout jinak: když se volí proti něčemu, ale nikoli pro něco, přijde šeredná kocovina. Vystřízlivění bude bolestné, pomalé, trpké. Je až příliš mnoho emocí zainvestováno do krkolomné a vaz lámající argumentační ekvilibristice, kdy zelená je vlastně červená, jen se zeleně tváří. Je to jen stará známá metafora s melounem používaná pro jiné chameleony, ale pro náš případ taky pasuje. Bylo jen otázkou času, kdy nově zvolený prezident selže při výkonu služby. Tím selháním je snaha o jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu.

„Na Fremrovi se ukáže, jestli se dá minulost přemlčet. Na tahu je Pavel“

Poté, co prezident Petr Pavel avizoval, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem poslední týdny mediálně propíraného Roberta Fremra, se nabízí, co bude následovat v nejbližší době. Česká ústava totiž se schváleným, ale stále nejmenovaným ústavním soudcem nepočítá. Podle právníků není nekompletní Ústavní soud pro následující dny překážkou, příliš dlouho by se věc ale také táhnout neměla.

Hrad i Senát jsou lajdáci

Petr Pavel v pondělí dobře udělal, když si vzal čas na posouzení nových informací o předlistopadové práci kandidáta do Ústavního soudu Roberta Fremra. Je třeba konstatovat, že případ Alexandera Ereta z roku 1988, kolem něhož se rumraj Fremr točil celý minulý týden, ani po tom týdnu věcně neznáme natolik, aby se na jeho základě dal o Fremrově způsobilosti být ústavním soudcem vynést definitivní úsudek. Proč například nebyl Eret plně omilostněn ani na počátku 90. let, kdy to mohl udělat a rozhodl se neudělat Václav Havel?

„Nemám tak dobrou paměť, snad jeden případ.“ Baxa připustil, že také soudil emigraci

Po minulosti soudce Roberta Fremra se teď řeší i někdejší rozhodování nového předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy. Ten na pondělní tiskové konferenci při návštěvě prezidenta Petra Pavla připustil, že mohl mít podobný „škraloup“, a sice že před rokem 1989 možná soudil emigraci z republiky. Video s Baxovým vyjádřením je dostupné zde, Baxa mluví přibližně v čase 12:05. Fremrovi je v poslední době vyčítáno, že se podílel na zpolitizovaném soudním procesu a soudil okolo stovky případů emigrace z Československa.

Prezidentovo rozhodnutí respektuji, vzkazuje soudce Fremr

Robert Fremr respektuje rozhodnutí prezidenta Petra Pavla ho prozatím nejmenovat ústavním soudcem, více se ale k věci vyjadřovat nechce. Deníku Echo24 to místopředseda Vrchního soudu v Praze sdělil společně s jeho mluvčí. Hlava státu v pondělí uvedla, že prozatím odsouvá Fremrovo jmenování, protože vzhledem ke kritice z posledních dní chce nejdříve prostudovat informace o soudcově minulosti před listopadem 1989. Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech údajně odsoudil okolo stovky lidí za emigraci.

Pavel odsouvá jmenování soudce Fremra. Chce si prověřit informace z jeho minulosti

Prezident Pavel při návštěvě Ústavního soudu ohlásil, že zatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, třebaže jeho jmenování posvětili senátoři. Hlava státu si nejdříve chce prověřit informace o jeho působení před listopadem 1989. Plánuje se sejít se soudcovými kritiky a pročíst si dostupné informace. V posledních týdnech se totiž objevilo, že Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech minulého století odsoudil přes sto lidí za emigraci.

„Uškodí vnímání spravedlnosti v zemi.“ Senátoři napsali dopis prezidentu Pavlovi kvůli Fremrovi

Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ten podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná.

Nové dokumenty: Fremr za totality odsoudil přes sto lidí za emigraci, na ÚS jít nemá, tvrdí Hilšer

Senátor Marek Hilšer (hnutí Marek Hilšer do Senátu) uvedl, že kontroverzní kandidát do Ústavního soudu Robert Fremr v letech 1983 až 1985 odsoudil přes sto lidí za emigraci. Podle Hilšera tedy nemluvil pravdu, když před Senátem řekl, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce ve středu schválil Senát.

Rychetského střídá Baxa. Prezident jmenoval nového šéfa Ústavního soudu

Prezident Petr Pavel v pátek po poledni jmenoval na pražském Hradě Josefa Baxu novým předsedou Ústavního soudu. Někdejší šéf Nejvyššího správního soudu Baxa tak ve funkci po letech nahradil Pavla Rychetského. Současně s tím hlava státu jmenovala profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou novou ústavní soudkyní, která se současně stala místopředsedkyní soudu.

Izrael si všimne, že byl Fremr zvolen ústavním soudcem, říká diplomatka

Robert Fremr vybrán za ústavního soudce. Muž, kterému je vytýkán podíl na zpolitizovaném procesu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988, ale také přístup k Izraeli, kvůli kterému ho bývalý prezident Miloš Zeman odmítl přijmout jako předsedu Nejvyššího soudu. Podle nové velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové si toho židovský stát nejspíš všimne, ale zároveň by to nemělo představovat výraznější škraloup na česko-izraelských vztazích, které jsou dlouhodobě pevné.

Senátoři poslali do nejmocnější instituce manipulovatelného komunistického soudce

Je to nejmocnější instituce v zemi, nad níž už není žádná kontrola. Hlídač všeho, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Strážcem toho, kdo se do ní dostane, je Senát. Instituce, která bývá považována za tu moudrou, rozumnou komoru parlamentu. Pojistku excesů. Její nejsilnější pravomocí je schvalovat prezidentovi jeho návrhy na ústavní soudce.

„Každý právník, se kterým jsem se bavil, mi nominaci doporučil.“ Pavel v Senátu hájil soudce Fremra

Prezident Petr Pavel ve středu v poledne dorazil do sídla Senátu, aby horní komoře předložil nominace nových ústavních soudců. Pavel při té příležitosti přednesl projev, v němž podpořil všechny navržené kandidáty včetně kontroverzní nominace místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Ten nemá jasnou podporu senátorů, podle jeho kritiků se totiž před rokem 1989 podílel na politicky motivovaném procesu a na mezinárodní scéně se stavěl proti Izraeli a Spojeným státům. Pavel nicméně vyzdvihl Fremrovy ostatní zásluhy a označil ho za vynikajícího soudce.

Prezidentovu soudci Fremrovi schází soudnost

Senátoři dnes rozhodnou o dalších třech nominantech prezidenta Petra Pavla do nejmocnější instituce země, Ústavního soudu. Pár hodin před finišem to vypadá, že to tentokrát nebude taková selanka jako s první trojicí ve složení Jan Wintr, Josef Baxa a Daniela Zemanová. V druhém triu je mimořádně kontroverzní postava, kterou se podle informací dostupných večer před hlasováním senátoři chystají odmítnout. Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr konečně dokázal přitáhnout k prezidentovým nominacím do Ústavního soudu pozornost, kterou si to žádá.

„Umím si představit bambilion dalších.“ ODS chce stopnout Fremrovu nominaci na Ústavní soud

Nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud dál vyvolává kontroverze. Podle nejsilnější strany vládní koalice ODS může proti Fremrovi vzniknout odpor v Senátu, který teď musí prezidentu Petru Pavlovi nominaci posvětit. Podle člena širšího vedení občanských demokratů Alexandra Vondry nelze očekávat, že by senátoři strany pro Pavlova kandidáta zvedli ruce.

Doba a život soudce Fremra (a prezidenta Pavla)

Prezidentu Pavlovi není zas tak moc co závidět. Když už by dávno mělo být vše ponořeno a rozpuštěno v roztoku minulosti, vynoří se vždy z hlubin nějaký přízrak z dávných časů a připomene mu krásné mládí, jež by ale mělo raději býti zapomenuto. Jako případ soudce Roberta Fremra, jeho ideálního kandidáta na post ústavního soudce. Ještě před měsícem se o něm psalo jako o špičkovém, ba bezkonkurenčním odborníkovi, o expertovi na mezinárodní a trestní právo, jako o člověku, o kterém by nemělo být pochyb, že bude na svém místě.

Komunista na Ústavní soud? Kritiku reflektujeme, zní od prezidenta Pavla

Veřejnou i politickou diskuzí poslední dny hýbe nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Podle kritiků se totiž kandidát prezidenta Petra Pavla za minulého režimu účastnil zpolitizovaného soudního procesu a rozhodoval podle vůle Státní bezpečnosti. Pražský hrad teď nově přiznává, že dění okolo Fremra registruje a veškerou kritiku vyhodnocuje. Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988.

Koalice se chystá stopnout komunistického soudce, podezřívajícího Ameriku a Izrael z válečných zločinů

Vládní koalice má v Senátu obrovskou většinu. Bez problémů může zastavit prezidentovi Petru Pavlovi kohokoliv z jeho kandidátů na ústavní soudce. Adepty mezi patnáct vyvolených s vůbec nejvyšší mocí v zemi. Nad Ústavním soudem už není nikdo. Je to hlídač, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Proto je nutné, by ta patnáctka vyvolených byly důvěryhodné, odvážné osobnosti s jasnými hodnotami, které jsou připraveni hájit i v hodně složitých podmínkách.

„Jmenoval byste zločince.“ Pavlův kandidát na Ústavní soud začíná vyvolávat pozdvižení

Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.

Prezident posílá do Senátu velmi kontroverzního ústavního soudce

Chyby dělají všichni. Promíjet je lidské. Odpouštět hříchy minulosti správné. Druhá šance a nové začátky dávají důvěru v budoucnost. Na vrcholu společnosti jsou ale posty, které jsou mimořádně důležité pro jejich směřování. Ti, kdo na nich sedí, už nad sebou nemají žádné další hlídače. Jejich moc je obrovská a ničím neomezená. Jen jejich vlastní integritou, odvahou, pevným hodnotovým kompasem. Nároky na ně jsou výrazně vyšší než na ostatní. Je to jen patnáct vyvolených. Měla by to být elita elity.

K volbě ústavních soudců

Prezident Petr Pavel má příležitost ukázat, že je prezident všech. Podaří se mu to? Při volbě prvních tří kandidátů senátem na pozici ústavních soudců ohodnotili všichni novináři jeho výkon jako úplné a hlavně prestižní politické vítězství.

Dalšími kandidáty na ústavní soudce budou ženy, řekl prezident Petr Pavel

Další nominovanými kandidáty na ústavní soudce budou ženy, uvedl prezident Petr Pavel na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní od inaugurace. Petr Pavel dále konstatoval, že většina krátkodobých cílů, které si určil během svých prvních 100 dní ve funkci, byla splněna. Sám prezident považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech.

Další Pavlův kandidát. Do Ústavního soudu by mohl Fremr, expert na mezinárodní právo

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním v pondělí prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horní parlamentní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců. Fremr by mohl u Ústavního soudu obsadit místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož mandát skončil 4. června. Fremr se specializuje na trestní a mezinárodní právo, působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu.

Poslední brzda Green New Dealu, nebo zbraň hromadného ničení?

Na ideové konferenci ODS vystoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek s jedním z nejlepších projevů, které za poslední roky zazněly na téma, kdo drží skutečně největší moc v zemi. Varoval své spolustraníky, že je to ÚS, který se velmi snadno při současném vývoji společnosti k čím dál většímu katalogu nároků, kolektivních práv a stále nových závazků může stát společenskou „zbraní hromadného ničení“. Pokud svou roli bude hrát příliš expanzivně a nebude si stále a znova připomínat, že on je hlídačem, který už nad sebou nemá žádného dalšího.

Prezident Pavel jmenoval Baxu, Wintra a Zemanovou ústavními soudci

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, profesora ústavního práva Jana Wintra a bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou ústavními soudci. Jde o první členy Ústavního soudu (ÚS), které Pavel vybral po své březnové inauguraci. Kandidáty minulý týden schválil Senát.

První velký úspěšný test prezidenta Pavla

Po téměř třech měsících na Hradě je první příležitost hodnotit výkon nového prezidenta podle zvládnutí zásadních pravomocí. Jmenování ústavních soudců a jejich prosazení v Senátu je pravomocí klíčovou. Osobní vizitkou prezidentů jsou jejich ústavní soudci nebo centrální bankéři. Odchod prezidenta Miloše Zemana bohužel provázelo jmenování nejhoršího guvernéra a nejhorší bankovní rady, jakou jsme tady po roce 1989 měli. Aleš Michl a spol., kteří tady pasivně tolerují jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii, jsou Zemanovou hodně špatnou vizitkou, která po něm zemi zbyla.

Baxa, Wintr i Zemanová prošli. Senát schválil prezidentovy kandidáty na Ústavní soud

Senát schválil prezidentu Petru Pavlovi jeho první tři kandidáty na nové ústavní soudce. Těmi byli bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor ústavního práva z Karlovy univerzity Jan Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Pavel teď může své kandidáty jmenovat soudci. Nominanti to přitom neměli vůbec jisté, senátní výbory se na nich neshodli. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější,

Senát si kolíkuje hřiště vůči Pavlově nepolitické politice. Nové soudce přitom čekají důchody i ČEZ

Prezident Petr Pavel ve středu míří za senátory, aby před nimi hájil své kandidáty na ústavní soudce. Senát se totiž na jeho nominacích neshodl. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější, vše tak záleží na hlasování celé horní komory. Některým senátorům vadí to, že s nimi Pavel svůj výběr nekonzultoval. Podle politologů teď tak probíhá něco, co by šlo nazvat „vykolíkovávání hřiště“. Výběr nových ústavních soudců je přitom zásadní.

Senátní výbory rozpoltily Pavlovy návrhy. Teď podpořily Baxu i Zemanovou na ústavní soudce

Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu jako ústavního soudce. Doporučil i bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Senátní výbor tak v obou případech přijal opačné doporučení než minulý týden ústavně-právní výbor horní parlamentní komory. Stejně jako minulý týden se v úterý shodl senátní výbor pro lidská práva, když doporučil nominovat profesora ústavního práva Jana Wintra.

Pokud nechtěl být Pavel překvapen, měl s námi o soudcích diskutovat, říká Marvanová

Prezident Petr Pavel zažil svou první větší politickou porážku, když mu Ústavně-právní výbor Senátu nedoporučil hned dva ze tří kandidátů na nové ústavní soudce. Uspěl jen Jan Wintr z pražské právnické fakulty, zatímco bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová i někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nedostali v tajném hlasování dostatek hlasů. Hlava státu tak ve středu míří do horní komory přesvědčovat senátory o svém rozhodnutí.

Lekce z politiky pro Petra Pavla

Senátoři budou v nejbližších dnech hlasovat o třech nových členech Ústavního soudu. Jde o jedinou důležitou pravomoc horní komory, jež je odvislá od vůle senátorů. Vybírat si ale mohou pouze z návrhů, které jim předloží prezident. O významu výběru soudců a roli Ústavního soudu není nutné se rozepisovat, ani o tom, že výběr kandidátů je vždy předmětem politického střetu. Senát o schvalování soudců poprvé rozhodoval až v roce 2000, víc než sedm let po vzniku samostatné České republiky, a dva předchozí prezidenti, kteří o potvrzení museli žádat, měli se svými nominanty potíže.