Otázky, zda by po rezignaci vedení Pirátů neměly následovat změny ve vládě, jsou legitimní, řekl v New Yorku prezident Petr Pavel. Není ale ten, kdo by chtěl vládě radit, co má v této věci dělat nebo jak by měla na výsledky voleb reagovat, dodal. Výsledky voleb jsou podle něj podnětem k zamyšlení nejen pro vládu, ale také pro ostatní strany, které uspěly více či méně.
Krajské a senátní volby jako neuspokojivá vizitka vlády. Už před druhým kolem je jisté, že vládní strany v horní komoře oslabí. Nejhůř dopadli vládní Piráti – žádný z jejich kandidátů se neprobojoval ani do druhého kola senátních voleb. Naopak opozice a zejména pak hnutí ANO se může po prvním kole voleb do třetiny Senátu radovat. Nedokáže zatím sice zvrátit vládní většinu v horní komoře, ale už v prvním kole získalo hnutí Andreje Babiše hned dvě křesla a má šanci uspět i v kole druhém.
Předsednictvo vládních Pirátů včetně vicepremiéra Ivana Bartoše dnes večer oznámilo na stranickém internetovém fóru svou rezignaci. Reagovalo tak na neúspěch v krajských volbách, po kterém původně členové předsednictva oznámili, že dávají své funkce k dispozici. Stranu povedou do výběru nového vedení, který by se měl uskutečnit 9. listopadu. Premiér Petr Fiala (ODS) ČTK v reakci sdělil, že rezignaci respektuje.
Pirátská strana utrpěla další volební porážku a po jednom z nejhorších výsledků ve své historii se nachází v už poměrně dost hluboké politické krizi. V krajských volbách zažili Piráti výrazný neúspěch, když si udrželi zastupitele pouze v Plzeňském kraji, zatímco ve všech ostatních krajích propadli. Oproti roku 2020, kdy Piráti získali zastupitele ve všech 13 krajích, nyní přišli téměř o veškerou regionální politickou moc, což vyprovokovalo členskou základnu k útokům na vedení.
Předsednictvo Pirátů dalo po krajských a senátních volbách své funkce k dispozici. Předseda strany Ivan Bartoš výsledek voleb, které rozhodly, že Piráti nebudou ve většině krajů vůbec v zastupitelstvu, označil za selhání. Bartoš zároveň nechce předjímat, jaký dopad budou mít výsledky voleb na fungování Pirátů ve vládě.
Aby se mohlo stavět, musí nejdřív fungovat digitalizované stavební řízení. K požadavku předsedy Pirátů Ivana Bartoše na sedm miliard navíc na dostupné bydlení to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). O rozpočtu chce s Piráty dále jednat, nicméně dodal, že „chybějící“ peníze nejsou národní zdroje, ale stát by si je musel půjčit. Bartoš avizoval, že v této podobě pro něj není rozpočet na příští rok přijatelný, už se ozvaly i hlasy, že tedy mají Piráti vládu opustit.
Policie zahájila vyšetřování pražské městské společnosti Operátor ICT, která byla za působení Zdeňka Hřiba v roli primátora označována za „vlajkovou loď“ Pirátů v Praze. Vyšetřování je reakcí na audit provedený společností Apogeo Special Services, který měl odhalit vážné nesrovnalosti v hospodaření firmy. Audit byl vyžádán po kritice jednoho z bývalých manažerů společnosti a jeho zjištění vedla k tomu, že pražská hospodářská kriminálka si vyžádala desítky smluv spojených s Operátorem ICT.
Sněmovní volby by na počátku srpna vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,3 procenta hlasů. Druhá ODS by dostala 14,3 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury NMS Market Research. Do Sněmovny by se podle něj dostali ještě Starostové, Piráti, SPD a komunisté. Pětiprocentní hranici v modelu nepřekročila TOP 09, ani Přísaha ani Motoristé sobě, pokud by kandidovali samostatně. Šanci na vstup do Sněmovny však podle agentury mají. Vládní lidovci by získali 2,4 procenta.
„S paní Blankou Ferjenčíkovou jsme nalezli smírnou cestu v kauze eurovolebních spotů jejího manžela Mikuláše Ferjenčíka (Piráti), které nápadně připomínaly mé filmy Anděl Páně,“ uvedl dnes režisér známé vánoční pohádky Jiří Strach. Po Pirátské straně předtím chtěl zaplatit pokutu 150 tisíc korun a stažení předvolebního videa, v němž Ferjenčík vystupoval jako anděl a pražský primátor Zdeněk Hřib jako čert.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se ostře ohradila proti výrokům senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti) o české muniční iniciativě na podporu Ukrajiny, které označila za nepodložené a škodlivé pro Českou republiku. Wagenknecht totiž v úterý na jednání senátní komise pro dohled nad veřejnými prostředky řekl, že munice byla předražená o 1,4 miliardy korun a kvůli tomu se jí nakoupilo asi o 20 000 kusů méně. Černochová ho obvinila z šíření lží a dezinformací
Zemřel Karel Sýs, básník komunistického režimu, jeden z těch, kteří se po normalizačních čistkách dostali k veslu. Jako šéfredaktor prakticky jediného literárního časopisu Kmen v tehdejších podmínkách rozhodoval, kdo smí a nesmí publikovat, byl skutečným cenzorem. Po roce 1989 mimo jiné prodával pornografické časopisy. Byl pochopitelně nositelem titulu zasloužilý umělec. Ale taky medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident České republiky v roce 2018.
Nejdřív odchod otce zakladatele Jiřího Kadeřávka kvůli tomu, že se strana obrátila proti svým původním ideálům. Potom odstranění výrazného Mikuláše Ferjenčíka. A jako by pirátských vnitřních sporů nebylo dost, nakonec přišla samozvaná komunistka Jana Michailidu, která se krátce před krajskými volbami rozhodla skrze mediální kampaň vyrazit do boje s alkoholem, a oznámila lidem, že jim Piráti plánují brzy zdražit pivo a omezit jeho prodej.
Piráti prochází dalším vnitřním konfliktem. Svými posledními výroky o postupné regulaci alkoholu ho rozpoutala pirátská expertka na problematiku závislostí Jana Michailidu. Ta navrhuje například omezení prodeje alkoholu po desáté hodině večerní. Stranické fórum teď zvažuje, že političku vyzve, aby se do roku 2026 neucházela o žádnou veřejnou funkci. Stejně strana nedávno „zatočila“ také s Mikulášem Ferjenčíkem.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš uspěl u Nejvyššího soudu (NS) ve sporu s Piráty, kteří jej žalovali kvůli příspěvku na síti X. Babiš v něm naznačoval, že Piráti chtějí lidem nastěhovat do domácností migranty. Vrchní soud v Praze loni Babišovi nařídil, aby příspěvek smazal. Po zásahu NS musí vrchní soud rozhodovat znovu.
Varovné obrázky na etiketách, zákaz televizní a rozhlasové reklamy do osmé hodiny večerní nebo vyšší zdanění piva a dalších nápojů. Tak by mohla podle expertky vládních Pirátů Jany Michailidu vypadat postupná regulace prodeje alkoholu v Česku. Vyšší zdanění českého národního nápoje je pochopitelně třaskavé téma. Kolik by tedy mělo pivo podle Pirátů stát? „Třeba 70 nebo 80 korun za půllitr piva je v Praze relevantní,“ říká členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
Města napříč Českou republikou nešetří kritikou ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) i ministerstva pro místní rozvoj jako takového. Po třech týdnech od spuštění nového Informačního systému stavebního řízení, který je součástí novely stavebního zákona, totiž shledávají systém za neefektivní a nedostatečný, což podle vyjádření některých městských úřadů značně negativně ovlivňuje chod stavebních úřadů.
Muž, který stál od prvního momentu u vzniku České pirátské strany, a kterého Piráti oslovují jako "Otce zakladatele", se s ní nyní v emotivním příspěvku rozloučil. „Omlouvám se všem za důsledky, ke kterým založení Pirátské strany vedlo nebo povede,“ uvedl Jiří Kadeřávek na svém facebookovém profilu. „Pirátská strana v tuto chvíli představuje politický nástroj, který pracuje proti ideálům, pro které byla založena, tedy včetně striktní ochrany soukromí občana,“ dodal.
Prodej alkoholu jen ve vymezené době, licencovaný prodej s hrozbou odebrání povolení či reklama na alkohol až ve večerních hodinách, to jsou jen některé z návrhů Pirátů, které v Poslanecké sněmovně představila poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Janka Michailidu. Obě varují před závažnými dopady rizikového pití alkoholu.
Sněmovní noční maraton ze čtvrtka na pátek a pak v pátek nebyl věnován výběru stavitele nových jaderných bloků v Dukovanech, stížnostem zemědělců ani potížím s léky. Byl věnován zvýšení poplatků pro Českou televizi (a Český rozhlas). Financování veřejnoprávních médií nebo korespondenční volba, to jsou dnes pro pětikoalici stěžejní témata. I placeného pozorovatele politiky tu a tam potrápí už jakoby zodpovězená otázka, o co tu s vynaložením tolika sil, tolika času sněmovny, posledního času před odchodem na letní prázdniny, vlastně jde. Koncesionářský poplatek se v případě České televize zvýší... o 15 korun měsíčně. Z původně uvažovaných 25 korun pětikoalice v reakci na lidovou nevůli šla na 15 korun, tedy o čtyřicet procent dolů.
Nejnovější volební modely agentur Median a Kantar přinášejí zajímavé pohledy na českou politickou scénu. Voliči se stále více obracejí k alternativám mimo zavedené politické strany a novým možnostem. Potvrzuje se také fluktuace, nerozhodnost a nejistota, komu příště hlas dát. Podle Medianu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Nesmyslně vysoké poplatky za některé stavby se možná ještě sníží. Od července totiž vedle aktualizovaného stavebního zákona platí i nový ceník správních poplatků za garáže, studny nebo chaty, které poměrně nepříjemně stouply – v některých případech ze stokorun na mnoho tisíc. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, pod jehož resort legislativa spadá, ale nově v reakci na dění v médiích prohlásil, že ještě nachystá změnu. Podle něj nedává smysl, aby lidé například za studny a domácí čističky vod platili tolik jako za velké stavby.
Piráti podle posledního průzkumu Kantaru přišli o dva procentní body voličské podpory. V červnovém modelu zůstali na devíti procentech. Uvnitř strany probíhá po evropských volbách, v nichž Piráti neuspěli, debata ohledně dalšího fungování. Předseda Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že Piráti budou na základě dat, která nyní sbírají, řešit možné úpravy fungování a svou pozici na politické scéně.
Očekávaná digitalizace stavebního řízení, která funguje od pondělního, sice běží, ale rozhodně ne optimálně. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) průběžně informuje o narůstajících tisících lidí, které systém zatím využily, z jeho resortu i od úřadů ovšem souběžně přicházejí zprávy o nefunkčnosti, bezpečnostních chybách a nemožnosti se přihlásit. Ministerstvo nakonec přiznalo, že systém bude třeba opravit.
Vláda Andreje Babiše sektorovou daň na banky v roce 2019 nakonec nezavedla. Vláda Petra Fialy od toho ale nyní není daleko. Když se příliš nepovedla daň z mimořádných zisků, chtěli by na to především Starostové, ale i Piráti a lidovci jít jinak, a uvalit daň na celý bankovní sektor. Protože firmy odevzdávají daňová přiznání až do konce června, takže konečná čísla zatím chybí. Podle deníku Echo24 dosud žádný jeden konkrétní návrh toho, jak by sektorová daň na banky vypadala, neexistuje.
Proces výběru českého eurokomisaře provází pokračující zmatek a neshody ve vládní koalici. Zatímco jinde už mají jasněji, v Praze se stále řeší, kdo má vlastně právo navrhovat své lidi. Dlouhodobě si ho osvojuje hnutí STAN, které už kabinetu předložilo jména ekonomky Danuše Nerudové a ministra průmyslu Jozefa Síkely. Tímto směrem v uplynulých dnech kývl i premiér Petr Fiala, ač koaliční Piráti trvají na svém kandidátovi Marcelu Kolajovi. Dalším sporným bodem je vyjednávání dobrého postu pro ČR.
První náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib má být v pátek potvrzen v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding, přes kterou hlavní město kontroluje Pražskou energetiku (PRE). Hřiba už před časem na místo zvolili pražští radní, volbu má pak ještě spíše formálně posvětit svolaná valná hromada firmy. Proti zvolení pirátského zastupitele se nicméně na magistrátu zvedla kritika, opozici vadí, že bývalý primátor by neměl pouze kontrolní funkci v dozorčí radě, ale Pražskou energetiku Holding mohl případně přímo ovlivňovat.
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN). Rozhodlo o tom dnes širší vedení Starostů, řekl novinářům vicepremiér a předseda Starostů Vít Rakušan. Piráti si už loni odhlasovali, že jejich kandidátem na eurokomisaře bude dosavadní europoslanec Marcel Kolaja. Rozhodovat bude vláda.
Volební neúspěch Pirátů v evropských volbách vnesl do strany rozbroje. Ve straně panují neshody, zda vina leží na vedení strany či zda je potřeba situaci reflektovat na úrovni celorepublikového sněmu. Po tradičních hádkách na veřejně přístupném pirátském fóru řešil situaci stranický republikový výbor. Došel však jen k tomu, že je třeba učinit změny. Piráti po zisku 13,95 procenta hlasů ve volbách v roce 2019 letos klesli na 6,20 procenta.
Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce. Předsednictvo k tomu dostalo důvěru od širšího vedení strany, řekl dnes novinářům po jednání stranického republikového výboru předseda Pirátů a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. Výrazné zúžení by se mělo týkat administrativních a mediálních skupin. V reakci na výsledek voleb do Evropského parlamentu podle něj ještě před jednáním rezignoval dosavadní vedoucí mediálního odboru.
Volby do Evropského parlamentu ukázaly, že Piráti mají problém s oslovováním voličů. Nejsou vidět a když už, tak ve špatném. Alespoň tak situaci vnímají experti, které oslovilo Echo24. A vidí to tak i samotní Piráti, kteří na sobotu svolali republikový výbor, který má neúspěch ve volbách řešit. O personálních změnách se představitelé strany nechtějí veřejně bavit, nicméně předseda strany Ivan Bartoš redakci řekl, že členům širšího vedení představí zásadní strukturální reformy.
