Předseda opozičních lidovců Marian Jurečka chce snížit důchody exponentům komunistického režimu v Československu. Lidem, kteří působili ve stanovených funkcích, například ve vládě, v ústředním výboru Komunistické strany Československa nebo ve zpravodajských službách, by se tato doba nezapočítávala do důchodu jako takzvaná doba pojištění. Jurečka to ve středu uvedl na svém twitterovém účtu.
Roste počet i podíl lidí, kteří šli do starobní penze předčasně a mají kvůli tomu trvale krácený důchod. Na konci prvního čtvrtletí sníženou částku pobíralo téměř 28 procent seniorek a seniorů, tedy celkem 656 700. V průměru od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) měsíčně dostávali 13 738 korun. Měli tak zhruba o 1600 korun méně než ti, kteří nastoupili do penze v řádném termínu. Vyplývá to z údajů ČSSZ.
Blížící se volby se některé strany snaží využít ke skokovému navýšení důchodů. Největší aktivitu vyvíjejí vládní hnutí ANO a ČSSD, které chtějí přihodit k zákonné valorizaci navíc 300 korun. Jednalo by se tak o největší navýšení nad rámec zákona. Návrh na zvýšení penzí přichází i přesto, že před ním varuje Národní rozpočtová rada. Upozorňuje totiž, že jakékoliv navýšení bude na dluh, protože důchodový účet bude tento rok v deficitu.
V posledních dvou letech v Česku ubývá lidí s exekucí na starobní, invalidní či pozůstalostní důchod. Zatímco předloni na konci prvního čtvrtletí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 90 400 penzistů a penzistek s exekuční srážkou, letos jich bylo 72 300. Ze starobního důchodu se v březnu kvůli splácení dluhů strhávalo v průměru 2449 korun. Vyplývá to ze statistik úřadu. ČSSZ vyplácela na konci března přes 2,86 milionu důchodů.
Poradní sbor německého ministerstva hospodářství navrhl v budoucnu zvýšit důchodový věk na 68 let. Vládní konzervativní unie CDU/CSU a také sociální demokraté (SPD) takovou úpravu odmítají, nesouhlasí s ní ani ministr hospodářství Peter Altmaier. Německo nyní prochází reformou, kdy se důchodový věk postupně do roku 2029 zvyšuje z 65 na 67 let.
Důchodci se dočkají dalšího přilepšení. Vláda totiž schválila navýšení penzí o dalších tři sta korun nad zákonnou valorizaci. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluví o „spravedlnosti“, údiv ale vzbudil hlavně její výrok o tom, že senioři už „mají předplaceno“, a proto je nutné jim na důchodech přidávat. Maláčová tak podobně jako premiér Andrej Babiš (ANO) dává najevo, že nejstarší věková skupina je i pro její stranu v podzimních volbách rozhodující.
Na postoji vládních stran hnutí ANO a sociální demokraci je patrné blížící se datum podzimních voleb. Začíná se totiž slibovat, kde se peníze přidají a z jakých důvodů. Na druhou stranu se Babišova vláda chystá zastavit vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům a živnostníkům. Velká část z nich byla dosud omezená vládními restrikcemi, které ale byly z většiny protiprávní. Podnikatelé navíc uvádějí, že stát do pomoci nenapumpoval takové množství peněz, aby se pomoc měla nyní zastavit.
Předseda vlády Andrej Babiš nechce nic ponechat náhodě a už v květnu plánuje, kolik přidá důchodcům. Stihnout to chce před podzimními volbami do sněmovny. Jeho hnutí ANO v posledních průzkumech padají volební preference, a proto se snaží zmobilizovat své příznivce, kteří jsou z části z nejstarších obyvatel. Premiér ale návrhem na zvýšení průměrného důchodu nad 16 tisíc korun odmítá naléhání NRA.
Uvnitř vládní koalice znovu dochází ke sporu o dlouho diskutované důchodové reformě. Tu měla na starosti ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která návrh předložila vládě. Proti změnám penzí se dlouhodobě staví premiér Andrej Babiš (ANO) i šéfka financí Alena Schillerová (za ANO). Přemiér dokonce projekt označil za zpolitizovaný a navrhoval, aby se vytvořila nová důchodová komise. Experti pak Maláčové návrh kritizují zejména proto, že neřeší základní věc. Tedy to, z čeho se bude platit.
V této chvíli už je jisté, že volby do Poslanecké sněmovny se odehrají až v řádném termínu na začátku října. To je velká vzpruha pro Andreje Babiše. Čím později se bude volit, tím je pravděpodobnější, že se zastaví pokles jeho preferencí a trend se otočí opačným směrem. Voliči teď Andreje Babiše opouští kvůli katastrofálnímu výkonu jeho kabinetu v krizi čínského koronaviru, kdy svým chaosem rozložil a paralyzoval zemi.
Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Zákon bymohl postihnout kolem 7000 lidí. Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru KSČ a KSS, a to do pádu komunismu v roce 1989.
Vládnoucí strany hnutí ANO a sociální demokracie se každý rok předhánějí, kdo seniorům nabídne vyšší penzi. Výsledek je pak ministry prezentován jako jejich úspěch. V posledních letech se sice důchody zvyšovaly o zhruba 900 korun každým rokem, přesto však v porovnání za vlády Miroslava Kalouska berou reálně méně. Tehdy totiž dostávali senioři 42 a někdy až 44 procent průměrného platu. V současné době však tato výše činí 39,8 procenta.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se před volbami znovu obrátí na nejstarší občany a přidá jim nad rámec zákonné valorizace. Počítá s tím jak sám premiér, tak i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a předem i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Už nyní je jasné, že částka bude průměrně přes 500 korun na každého seniora. Konečná výše ale bude známá těsně před volbami jako předvolební dárek. Finální částka má totiž padnout v září, tedy měsíc před konáním podzimních voleb.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje Česku pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Stát by měl také zvážit placení části důchodu z daní. Posílit by se mělo spoření na stáří. Víc by měli začít do systému na penze přispívat živnostníci. Zkrátit by se měla povinná doba pojištění pro získání důchodu a zvednout penze lidí s nadprůměrným výdělkem. Uvádí to analýza k důchodové reformě, o kterou ČR loni OECD požádala. Dokument ve středu zveřejnilo ministerstvo práce.
Všichni důchodci zřejmě dostanou jednorázový příspěvek 5 000 korun. Sněmovna dnes vládní návrh schválila. Nyní zamíří k posouzení do horní komory. Kabinet počítá s vyplacením částky ještě letos, rozpočtové náklady se odhadují na 15 miliard korun.
Žádná masivní ekonomická pomoc v podobě investic se nekoná, místo toho se rozhazují peníze vybraným skupinám.
Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu.
Vláda Andreje Babiše se v současné době předhání s částkami, o které navýší penze na příští rok. Hnutí ANO spolu s ČSSD se zatím překřikují s výší částek a společně si i pohrávají s myšlenkou, že důchodcům poskytnou jednorázový příspěvek. Kritici upozorňují, že bonus není ničím jiným než dárkem před blížícími se volbami. Faktem zůstává, že bez tzv. rouškovného by průměrná penze dosahovala pouze 41 procent průměrné mzdy. V době vlády Miroslava Kalouska na ministerstvu financí přitom průměrná penze dosahovala úrovně 42 až 44 procent.
Důchodová komise pod vedením ministryně Jany Maláčové (ČSSD) finalizuje parametry důchodové reformy.
Drtivá většina Čechů se spoléhá na stát, že se o ně postará v důchodu.
Podnikatelské odbory kritizují snahu o zvýšení odvodů pro živnostníky, které bylo předmětem pátečního jednání důchodové komise. Současná vláda podle nich není schopna nejen připravit důchodovou reformu, ale ani se shodnout na smysluplných návrzích úpravy důchodového systému. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se podle podnikatelů snaží jen dostat do důchodového systému více peněz tím, „že je vytáhne ze živnostníků“. Například živnostník, který utrží měsíčně 30 tisíc korun, by zaplatil na odvodech skokově o 60 procent víc než dnes, argumentují Podnikatelské odbory.
Hospodářská komora nesouhlasí s plánem zvýšit odvody na penze živnostníkům, o kterém debatovala důchodová komise. Podle komory by zvýšení dopadlo tvrdě hlavně na drobné podnikatele s nejnižšími příjmy. Odbory naopak dlouhodobě uvádějí, že zaměstnanci platí do důchodového systému víc a podmínky by se měly srovnat. Ministerstvo práce před několika lety začalo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) upozorňovat na to, že za minimální odvody budou mít velmi nízký důchod.
Vláda na příští rok slibuje znovu zvýšit penze důchodcům, přesto pro ně zatím nemá peníze. Kabinet Andreje Babiše tak hodlá pokračovat v navyšování mandatorních výdajů, které jen na důchody přesáhnou v letošním roce 500 miliard korun, tedy spolknou třetinu rozpočtu. Pokud Andrej Babiš dostojí svým slibům a důchody se navýší v průměru o 900 korun, tak rozpočet zatíží dalšími skoro 30 miliardami.
Člověk, který padá z desátého patra, si při průletu kolem pátého říká: „Zatím dobrý.“ Zmíněný vtip zdá se platí i pro popis současné ekonomické situace.
Vládnoucí koalice bude mít zřejmě problém nalézt shodu nad podobou důchodové reformy. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve vyjádření pro Českou televizi uvedl, že z prezentace ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) nedokázal její představu o důchodové reformě pochopit. „Nepochopil jsem to já, ani pan Hamáček,“ řekl Babiš. Maláčová v Otázkách Václava Moravce oponovala, že nedostala na vysvětlení reformy premiérovi pořádný prostor.
Vyšší odvody, jinak nepočítejte s žádným důchodem. Tak by v budoucnu vypadala varianta možného řešení důchodů u osob samostatně výdělečně činných, které v současné době odvádějí minimální částku. S tím počítá jak varianta důchodové reformy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, která zřejmě nezíská ze strany vlády podporu, tak tvrzení o vyšších příjmech do penzijního systému od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).
Uvázli jsme v mrtvém bodě. Stojíme před obrovskou výzvou. To, jak ji zvládneme, rozhodne o tom, jestli zůstaneme v příštích desetiletích bohatnoucí, prosperující společností, nebo budeme stagnovat a upadat. Rozhodovat bude, jestli se staneme společností důchodců, nebo se této pasti, která přinese stagnaci, dokážeme vyhnout. Na rozhodnutí je nejvyšší čas. V nejbližších několika letech se ale nic nestane. V čele vlády a parlamentní většiny stojí člověk, který je lídrem jediné seniorské strany v Evropě. Andrej Babiš se svým spolkem ANO má nejsilnější podporu ze všech politických stran, víc než dvakrát vyšší než Piráti a ODS, přetahující se o druhé místo. Má ji díky důchodcům. V generaci 60+ ho volí podle průzkumů agentury Kantar pro Českou televizi téměř každý druhý. Podle agentury Median tvoří senioři 42 procent všech Babišových voličů. Ve všech mladších, pracovně aktivních a na státu méně závislých generacích má podporu nesrovnatelně nižší. Lidé nad šedesát mají také výrazně vyšší volební účast a jsou výrazně loajálnější ke straně, kterou si vybrali. Oni jsou Babišovým tvrdým, velmi spolehlivým jádrem. Je to evropský unikát. Nikde jinde není strana, jejíž síla by tak závisela na seniorech.
Na jedné straně se vláda Andreje Babiše prezentuje vstřícností a velkorysostí k seniorům, na druhé však zpřísňuje podmínky pro různé dávky, které důchodci využívají. I přes neustálé zvyšování důchodů totiž senioři využívají ke svému životu příspěvek na bydlení. Plánuje se však, že podmínky pro jeho získání notně přitvrdí. Na novelu z pera ministerstva práce upozorňuje Platforma pro sociální bydlení, podle které je zamýšlená změna zákona zbytečná a kromě důchodců dopadne tvrdě i na matky s malými dětmi. Novela v současné době ještě není schválená vládou, s její účinností se však počítá už na příští rok.
Pokud se důchodová reforma nestihne do deseti let, zatížíme příští generaci, na které budou starší ročníky závislé. Před současným stavem neudržitelného systému penzí varuje šéfka důchodové komise a rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Velké reformy z dílny současných ministrů se vyznačují společnou vlastností. Už při prvním nástřelu je zřejmé, že nepůjdou uskutečnit. Ministři, vlastně ministryně je přesto představí, nechají o nich veřejnost diskutovat a pak přihlížejí, jak se nad nimi zavře voda. Právě to je případ reformy důchodů, kterou minulý pátek prezentovala ministryně příslušného resortu Jana Maláčová (ČSSD). Zhruba před rokem přišla s obdobně originálním návrhem, jak zrušit superhrubou mzdu, její kolegyně z financí Alena Schillerová (ANO).
