Tag: platy

Články k tagu

Zvýšit mzdy chce v příštím roce polovina zaměstnavatelů, vyplývá z průzkumu

Zvýšit mzdy chce v příštím roce asi polovina zaměstnavatelů. Ve srovnání s letošním rokem ale pravděpodobně půjde o nižší růst. V polovině firem, kde už si jsou mírou růstu jistí, bude o pět až deset procent, ve druhé o dvě až pět procent. Vyplývá to z prosincového průzkumu mezi 200 podniky, který novinářům v pondělí poskytla poradenská firma RSM. Průměrná celoroční inflace by podle odhadů měla být v roce 2024 kolem tří procent.

Proč rostou reálné mzdy rychleji Slovákům než Čechům? Může za to inflace i odlišný temperament, míní ekonomové

Slovenský statistický úřad tento týden oznámil, že Slovákům po dvou letech stouply reálné mzdy. Slovenská ekonomika má v posledních dvou letech podobný vývoj jako ta česká, i naši východní sousedé se potýkali s vysokou mírou inflace, v Česku je ale vývoj reálných mezd stále v záporných hodnotách. Podle ekonomů, které redakce Echo24 oslovila, je za tím větší propad spotřeby nebo nižší míra inflace, roli ale může hrát i odlišný temperament Slováků při vyjednávání o výši mzdy.

Vláda schválila růst minimální mzdy o 1600 Kč. Firmy chtěly pomalejší růst

Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se navýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení schválila ve středu vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem než ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.

Překvapení ze Slovenska. Reálné mzdy v zemi stouply ve všech sektorech

Na Slovensku v říjnu podle předběžných údajů poprvé po více než dvou letech rostly mzdy rychleji než inflace ve všech deseti sledovaných odvětvích, informoval ve středu slovenský statistický úřad. Naposledy reálné výdělky pracovníků napříč všemi produkčními sektory stouply v srpnu 2021. Ekonomika Slovenska s výjimkou dvou odvětví nadále čelí poklesu počtu zaměstnanců.

Iluze, že vláda diktuje výši platů a cen

Dohodl jsem se s lékařskými lobby, že 9,8 miliardy korun ze zdravotního pojištění půjde na zvýšení základních platů lékařů. Tento dojem vytvářel po jednání s nimi premiér Petr Fiala. Zástupci lékařů byli zdrženlivější. Počkají si na to, až vláda představí konkrétní „mechanismus“, jak přesně k nim ty peníze dopraví. Moc dobře věděli, že to není jednoduché. Petr Fiala vytvářel dojem, že tu vláda rozhoduje o výši lékařských platů. Na rozdíl od učitelských tu pravomoc nemá. Dokonce na ně nemá vůbec žádný přímý vliv.

Minimální mzda by měla vzrůst na 18 900 korun, navrhuje Jurečka

Podle návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by od ledna měla minimální mzda vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly celkem čtyři z osmi stupňů zaručených mezd. Navýšení projedná příští týden vláda. Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun.

V nemocnicích má dostat přidáno 160 tisíc zaměstnanců. Lékařů z nich je jen 22 000

Dohoda na zvýšení platů v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví (MZd) dotkne 160 000 zaměstnanců v 316 nemocnicích akutní i následné péče, lékařů z nich bude 22 000, uvedl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Úhradové dodatky, které mají zvýšení platů a mezd zajistit, budou podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) založené na počtech těchto pracovníků v jednotlivých zařízeních. Předloží jim je do konce roku, řekla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.

„Příšerným rokem to nekončí.” Daň za vysokou inflaci je velká

Češi neutrácejí. Největší brzdou ekonomiky zůstává slabá spotřeba domácností, která meziročně klesla o 2,3 procenta. Lidé zkrátka zůstávají ve strachu z dalšího vývoje, spotřebitelská nálada je špatná a má pro to jasné důvody. Příští rok tak i vzhledem k vládní konsolidaci rozpočtu, kvůli které si většina společnosti ještě pohorší, o moc lepší časy nepřinese.

Lékaři dostanou přidáno až 15 tisíc. Jejich protest by mohl skončit v pátek

Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5000 až 15.000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.

Průměrná mzda ve 3.čtvrtletí meziročně reálně klesla o 0,8 procenta, činila 42.658 Kč

Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Školní jídelna, základ života

Nevím, jestli byl dostatečně pozvednut hlas na podporu a obranu školních kuchařek, případně i kuchařů, jsou-li mezi nimi. Spíš o tom pochybuji. O těch kuchařích i o té podpoře. Tak to činím já, jenž jsem jim celoživotně zavázán. Těm kuchařkám. Samozřejmě, chceme školství pro jednadvacáté století. To se nemůže dělat postaru, učitelé musí být řádně ohodnoceni, musí být kvalifikovaní a motivovaní, děti mají právo nehledět na sociálně či jinak frustrovaného pedagogického pracovníka. Tady se tedy nějaký konsenzus najde a myslím, že i ekonomický škrt připustí, že na učitelkách a učitelích se nevyplatí příliš šetřit. Ale kuchařky?

Soukromé firmy začnou konečně platit lidi lépe než stát

Politici, prostitutky a ošklivé domy se stanou úctyhodnými, když vydrží dost dlouho. Tenhle můj oblíbený citát pochází z klasického filmu Čínská čtvrť, je to replika monstrózního padoucha Noaha Crosse. Myslím, že vyjadřuje nějakou – možná docela banální – pravdu, která ovšem stojí za občasné připomenutí. Dnes ve vztahu k těm ošklivým či jako ošklivé se zprvu jevícím domům.

Jak od ledna vzroste minimální mzda? MPSV má dva návrhy, ve hře je automatická valorizace

Diskuse o zvýšení minimální mzdy pro příští rok vrcholí. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo dva návrhy růstu – o 1600 korun na 18 900 korun a o 2100 korun na 19 400 korun. Shoda tradičně nepanuje mezi odboráři a zástupci firem. Čas na dohodu se krátí, další jednání tripartity je naplánováno na 4. prosince. Na minimální mzdu je navázaná řada dalších oblastí, například dávky nebo mzda zaručená.

Bezpečí za 12,5 miliardy? Politici lijí policii peníze, rozpočet čekají kvůli výsluhám krušné časy

S blížícím se finálním kolem schvalování státního rozpočtu pro příští rok se znovu otevírá diskuze o platech ve státní sféře a na to navázaných výsluhových systémech. Politici napříč spektrem totiž navzdory snahám o šetření chtějí na platy příslušníků bezpečnostních sborů, a především policistů dávat čím dál tím více. To může vzhledem k nastavení rent do budoucna nepříjemně zatížit už tak napnuté veřejné finance.

Válek se s lékaři na růstu platů nedohodl, nemocnice počítají s protestem

Odbory podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) odmítly navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun, což byla nejvyšší možná nabídka. Nabídl jim také růst platových tarifů o pět procent, řekl novinářům po dnešním jednání s protestujícími lékaři. Od prosince odmítli sloužit přesčasy, čímž chtějí podpořit své požadavky na změny v odměňování a přesčasové práci. Znovu se sejdou ještě v pondělí odpoledne.

Němci chtějí srovnání. Na instagramovém účtu zveřejňují své výplatní pásky

O penězích se v Německu mluví zřídka a o platech už vůbec ne. Na novém instagramovém fóru je ale všechno jinak: zaměstnanci zde dobrovolně vyvěšují své výplatní pásky. Chtějí mít srovnání, uvádí server t-online. Účet s názvem Gehalt in Deutschland (Plat v Německu) na sociální síti Instagram sleduje téměř 100 000 lidí. Přispěvatelé sem odkládají fotografie svých výplatních pásek z nejrůznějších profesí, od listonoše až po právníka. Živě také diskutují o mzdách ostatních.

Lékaři odmítli úpravy platu. Od ministerstva se nedozvěděli, o kolik si mají polepšit

Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítly, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Navíc se údajně od ministerstva nedozvěděli přesnou částku, o kterou by se platy měly zvednout.

Životní úroveň spadla nejvíce od porevolučních let. Co čekat příští rok

Životní úroveň nám vlivem propadu reálných mezd klesá už téměř dva roky. Poté, co se výdělky českých zaměstnanců propadly nejprudším tempem mezi všemi vyspělými zeměmi OECD a i letos ještě poklesnou, se ale příští rok situace konečně začne obracet. Pokud podle předpovědí inflace výrazně klesne a růst nominálních mezd ji předežene, i reálné mzdy porostou. Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí v kuse, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se kupní síla českých domácností vrací do předchozích let.

Muži berou víc – podstupují větší riziko

V Česku na každou ženu, jež zemře při výkonu povolání, skoná v zaměstnání přes 23 mužů. I proto mají muži přirozeně vyšší mzdy – podstupují větší riziko. V uplynulých deseti letech, v období 2012 až 2021, zemřelo na pracovišti v Česku při výkonu povolání celkem 916 osob, vyplývá ze statistiky, kterou nově zveřejnil Eurostat. Z uvedeného počtu 916 osob je hned 878 mužů a 38 žen. Muži tak tvoří zhruba 96 % zemřelých při výkonu povolání v ČR, což pomáhá vysvětlit, proč mají vyšší mzdy – podstupují větší riziko.

„Ten princip není funkční.“ Zákon o tom, kolik berou kolegové, naráží na odpor i ve vládě

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky chystá změnu zákoníku práce, která zavádí právo zaměstnanců získat informace o platu nebo mzdě kolegů na stejné pozici. Změna vychází z evropské směrnice, která byla schválena v rámci českého předsednictví Radě EU a která si klade za cíl narovnat rozdíly v odměňování mužů a žen. Vedle chvály se na implementaci evropské směrnice snáší i kritika za zasahování do práv zaměstnavatelů, a to i přímo z vlády.

Nebezpečné smíření se zdražováním

Ekonomové aktuálně servírují dva výklady pokračujícího zdražování. První zní velmi optimisticky. Zdražování se po dvou dvojciferných letech konečně daří brzdit. Ceny už stoupají v porovnání s předchozím rokem jen o 6,9 procenta. To je proti loňským rekordům, kdy inflace šplhala koncem roku k 18 procentům, výborná zpráva. Startovní výstřel k debatám, jestli by centrální banka neměla začít uvažovat o snižování úroků. Ty jsou poprvé po dvou letech vyšší než inflace. Tam, kde by měly být, aby ji vůbec byly schopny restriktivně brzdit.

Češi zchudli nejvíce ze všech vyspělých zemí. „Přistoupili na brutální pokles příjmů“

Chudneme už skoro dva roky v kuse a zchudli jsme nejvíce ze všech zemí vyspělých států OECD. Tato tvrzení platí, pokud sledujeme propad reálných mezd. Ten nás vrátil o více než pět let zpět. Češi tedy reálně vydělávají jako v roce 2017, přitom zboží i služby vlivem inflace někdy i několikanásobně zdražily. Nezaměstnanost máme však pořád jednu z nejnižších, nejen odbory proto obhajují tlak na růst mezd. Průměrná měsíční hrubá mzda ve druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun.

Škrtá se, přesto půjde na platy ve státním o 700 milionů víc. Je to učiteli, vysvětluje ministerstvo

I přes snahy o šetření má jít v příštím roce na platy státních zaměstnanců asi o 700 milionů korun více než letos. Vláda Petra Fialy totiž v nedávno představeném návrhu státního rozpočtu počítá s tím, že propustí asi 11 tisíc pracovníků a ušetřené prostředky použije na navýšení platů těch zbylých. Částku pak navyšuje mimořádné přidání učitelům, ostatní profese totiž převážně ostrouhají.

Státní zaměstnanci si příští rok polepší o víc než tisícovku. Průměrně budou brát 44 059 korun

Na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci by mělo jít v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun. Na platy učitelů v regionálním školství má směřovat o víc než šest miliard navíc. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Existuje genderový rozdíl v příjmech? A mohla bych ho vidět?

„Gender pay gap“ (genderový rozdíl v příjmech) samozřejmě neexistuje už proto, že gender je fantazmagorický výmysl s nulovou oporou v realitě. Pro náš účel tedy ztotožníme gender s biologickým pohlavím, jak to navíc v případě údajně neférového odměňování mužů a žen básník myslel, byť tím sám sebe střelil do nohy. Podle Eurostatu je unijní průměr takzvaného gender pay gapu třináct procent. O tolik jsou nižší hrubé hodinové výdělky evropských žen oproti mužům. V Česku dokonce o šestnáct. Potíž je, že výpočet je skutečně hrubý; ignoruje všechny proměnné jako typ práce, počet pracovních hodin za týden, zkušenosti, riziko povolání, výkonnost, schopnost říct si o peníze.

Filozofické fakulty v Praze a Olomouci budou 17. října stávkovat

Akademici z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP) budou 17. října stávkovat. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. Stávka má za cíl upozornit na nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku a další práci na vysokých školách. ČTK to dnes oznámila iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.

Pod 20 tisíc měsíčně už brzy ne. Minimální mzda poroste mnohem rychleji než průměrná

Minimální mzda dvacet tisíc, navíc dvojnásobný nárůst oproti té průměrné. Takové navýšení prosazují odbory i ministerstvo práce. Zaměstnavatelé se však takovému zvýšení zátěže brání a volají také po konci existence zaručených mezd. Ty odvozením z minimální mzdy stanovují nejnižší možné platové ohodnocení různých profesí, a představují tak vlastně státem stanovované ceny.

Nový šéf ČT bude brát 289 000 korun měsíčně. Souček dostane o 47 tisíc víc než Dvořák

Nový generální ředitel České televize Jan Souček bude pobírat měsíční mzdu 289 000 korun, což je o 47 000 korun více, než dostával jeho předchůdce Petr Dvořák. Ujednání o mzdě je součástí smlouvy s novým šéfem ČT, kterou ve středu schválila Rada ČT. Výši mzdy rada podle předsedy Karla Nováka stanovila jako šestinásobek průměrné mzdy v České televizi, která byla v srpnu 48 000 korun. Dvořák před šesti lety dostal mzdu 242 000 korun, což byl 6,8 násobek tehdejší průměrné mzdy ve firmě.