Tag: platy

Články k tagu

V koalici se obrací vítr. Zvyšovat platy na věčný dluh nejde, začíná se ozývat

Ve vládní koalici roste napětí ohledně navyšování platů ve státní sféře. Z jejích řad se totiž stále častěji ozývají hlasy prosazující šetření v již tak ztrátovém rozpočtu. Plánované zvýšení z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by znamenalo zvýšení platového základu buď o sedm, nebo deset procent, což by do konce roku představovalo náklady ve výši 4,57 miliardy korun, respektive 6,53 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že pouhé zalepení na dluh dělat nelze. A přidávají se k němu další.

„Na navyšování platů nejsou peníze.“ Stanjura odmítl Jurečkův plán přidat od září státním zaměstnancům

Zářijové zvyšování platů státním zaměstnancům, jak ho požaduje lidovecký ministr práce Marian Jurečka, by bylo celé na dluh. Nejprve ho zkritizovala drtivá část ostatních ministerstev, teď ho zásadně odmítl i samotný resort financí. Ten uvedl, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná a není kde brát. Přidávání by mělo zvýšit platy buď o sedm, nebo o deset procent víc, a stálo by až šest a půl miliardy. Každý výdaj navíc znamená, že stát zaplatí ročně o miliardy víc jen na úrocích, obsluha státního dluhu je drahá.

Vláda pořád řeší, jestli naráz zvedne platy a potrápí rozpočet. Kde na to vezmeme?

Vládní návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru čelí výrazným tlakům ze všech stran. Dvě varianty navýšení platových tarifů navrhlo nedávno ministerstvo práce, a to buď o sedm procent, nebo o deset. Zatímco odbory požadují ještě více a hrozí stávkami, kritici vládního rozhazování upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet. ve stejném duchu se ozvala i některá ministerstva, která chtějí, aby vláda vysvětlila, kde na přidávání vlastně vezme.

Jurečkovo ministerstvo navrhuje zvýšení minimální mzdy o 1700 korun, ukázalo i výhled na další léta

Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun měsíčně. Nyní činí 18 900 korun měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení, informovalo dnes v tiskové zprávě.

Česko v růstu mezd zaostává, předběhli ho už i Poláci. Propad Německa je pro ČR problém

Česká ekonomika mírně roste, nicméně růst mezd je například ve srovnání s Polskem pomalejší. Na vině je podle ekonomů mimo jiné vyšší úspěšnost polské ekonomiky, jejich větší trh, ale také slabé české odbory či rozpočtová disciplína české vlády. Pokles německé ekonomiky – respektive oddálení jejího oživení – může být pro Česko dalším problémem.

Ztrátový stát se chystá nalít dalších minimálně 5 miliard do platů

Navzdory rozpočtovému schodku se vláda chystá navýšit platy některých státních zaměstnanců. Státní kasu by to mohlo zatížit dalšími asi 5 miliardami korun. Spokojen s tím ale je jen málokdo – zatímco odbory nebo opozice by vlastně uvítaly ještě razantnější navýšení, kritici vládní rozpočtové nezodpovědnosti dostali do rukou další výtku vůči vládní koalici.

Přidejte, nebo přijdou protesty. Po 2 miliardách od Rakušana chtějí policisté další peníze

V podstatě na spadnutí je novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, tedy policistů nebo hasičů. Přinést má řadu důležitých změn, které mají modernizovat a zefektivnit fungování bezpečnostních sborů. Obzvláště v kontextu finančního zabezpečení příslušníků je ale okolo legislativy poměrně živo. Diskuze se neustále vedou o výsluhových příspěvcích a také platech – policejní odbory dokonce pohrozily protesty, pokud v dohledné době nedostanou přidáno.

Stát nasekal manko čtvrt bilionu a nabral desetitisíce lidí. Teď chystá další navyšování platů

Vláda se podle všeho chystá znovu zvýšit platy státních zaměstnanců – navzdory napjatému rozpočtu a tomu, že v uplynulých měsících a letech stát spíše bobtnal. Konkrétně podle nových dat počet zaměstnanců placených přímo ze státního rozpočtu za poslední tři roky vzrostl o 20 tisíc na celkových 484 tisíc lidí a výdaje na platy minulý rok překročily čtvrt bilionu. Podle nové analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR zaměstnává stát téměř půl milionu lidí

Policisté a spol. si řekli o další miliardy. Jejich výsluhy tíží rozpočet čím dál tím víc

Výsluhy pro příslušníky bezpečnostních sborů – téma, které dlouhodobě rozděluje společnost na dva tábory. Na jedné straně jsou policisté nebo hasiči, pro něž jsou doživotní renty jedním z hlavních motivačních faktorů. Na druhé straně roste kritika, že náklady čím dál více zatěžují schodkový státní rozpočet. S rostoucími požadavky na vyšší výplaty se otázka finanční udržitelnosti stává stále palčivější. Stát totiž jakékoliv změny v systému odmítá, přičemž bezpečnostní sbory si na svůj provoz říkají o další peníze.

Rozvrat střední třídy jako cíl

Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.

„Zaručená mzda křiví trh práce, růst té minimální sníží atraktivitu pro investory“

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, dlouhodobě označují zaručenou mzdu za pokřivení fungování trhu, názory na růst minimální mzdy se pak mezi experty liší.

Stát na výplaty zaměstnanců Liberty počítá s 1,3 miliardami korun

Úřad práce dosud přijal asi 3900 žádostí zaměstnanců huti Liberty Ostrava o náhradu nevyplacené mzdy z celkového počtu 4815. V pátek začne úřad odesílat první příspěvky. Za tři měsíce stát počítá s tím, že na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun. Výdaje bude později uplatňovat jako pohledávku v insolvenčním řízení. Novinářům to po dnešním jednání s vedením huti a ostravského úřadu práce řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jasno o vyšších platech má být v červenci. Středula mluví o „devastaci“ a propadu o 25 procent

Tlak na růst platů ve státní sféře neustává ani po úterní schůzce tripartity. Ministr práce Marian Jurečka ze setkání odešel s tím, že je vláda ochotna zvedat úředníkům a dalším zaměstnancům ve státní službě o 7 až 10 procent. S tím ale dále nesouhlasí odbory, pro něž je 10 procent minimum. Jejich šéf Josef Středula pak ve středu požadavek zopakoval s poukazem na propad reálných mezd v minulých měsících.

Nemůžeme šetřit na lidech, hájí vláda vyšší platy. Musíme hledat další příjmy, upozorňuje Pekarová

Tlak na růst platů ve státní sféře je znovu tu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se nechal slyšet, že předloží na úterním jednání tripartity návrh na přidání úředníkům, pracovníkům v kultuře nebo ve školství a zaměstnancům ve státní službě. Vládnoucí pětikoalice v tom ale není úplně jednotná. Zatímco Piráti víceméně souhlasí, starostové poukazují na nutnost některých systémových změn a TOP 09 zase argumentuje těžkými časy a snahou šetřit.

Vláda: ušetřili jsme tím, že jsme vzali lidem z kapes víc. Státním zaměstnancům ale přidáme

Volby jsou za rok a pár měsíců. Pro vládu nejvyšší čas začít přemýšlet, komu přihodí víc peněz. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka nejdříve naznačil, že vyslyší požadavky odborů přidat od září plošně všem státním zaměstnancům. Protože prý jejich situace není dobrá a trpí propadem reálných příjmů. Nakonec se přidá „jen“ úředníkům a dalším pracovníkům až deset procent.

Jurečka chce přidat státním úředníkům až o deset procent na platech

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne na úterním jednání tripartity zvýšení platů ve veřejné sféře od září tzv. první skupině, kam patří úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci či nepedagogické síly ve školství, a zaměstnancům ve státní službě v rozmezí od sedmi do deseti procent. Jurečka to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Finální dohoda ve vládní koalici se bude hledat po 1. červenci na základě výsledků státního rozpočtu, uvedl Jurečka.

Je čas veřejně ukazovat nástupní mzdy zaměstnanců, žádají ministerstva

Další novela zákoníku práce čelí kritice institucí či dalších resortů, tentokrát však i za to, co v ní není. Některá ministerstva tak požadují, aby se už do nynější novely zavedla povinnost zveřejňovat v inzerci nástupní mzdy zaměstnanců. Stejně tak chtějí explicitně zneplatnit mlčenlivost nad výší příjmů. Jedním z důvodů je to, že si o to sama vláda Petra Fialy (ODS) řekla. V tzv. akčním plánu rovného odměňování žen a mužů si totiž stanovila mezi prvními cíli zvýšit transparentnost odměňování zaměstnanců.

Obří odměny šéfa pošty, štědrý stát. Podívejte se, kolik berou nejvyšší manažeři ve veřejné správě

Generální ředitelé, náměstci či předsedové. Nejlépe placení manažeři ve veřejné správě pobírají kromě vysokých platů často milionové odměny. Data, která získala organizace Hlídač státu, připomínají mimo jiné dříve diskutovanou obří odměnu pro bývalého ředitele České pošty, který ji opouštěl po letech propadu do vysokých ztrát. „Padák“ v podobě několika milionů tehdy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) hájil tím, že jde o smlouvu uzavřenou za vlády hnutí ANO.

Odnesly to hlavně rodiny s dětmi. Proč vláda prezentuje zvýšení daní jako úspěch

Po dvou letech konečně reálně vzrostla hrubá měsíční mzda. To je dobrá zpráva od Českého statistického úřadu. Za zmíněné poslední dva roky se totiž reálné mzdy snížily o skoro dvanáct procent a životní úroveň v Česku se tím razantně propadla, dokonce nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Inflace teď velmi klesla, proto ji mzdy konečně předehnaly. Nesmí se ovšem zapomínat na to, že domácnosti si od letošního roku po vládním zásahu v podobě konsolidačního balíčku o dost pohoršily. Všem se totiž zvedly daně a vzrostly životní náklady.

Obrat po dvou letech. Čechům začaly růst reálné mzdy

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43.941 korun. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace vzrostla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Rozmáchlé české výsluhy za miliardy. Do voleb se na ně už nesáhne, tvrdí stát

Pro mnohé je to stále jeden z hlavních důvodů, proč vstupovat do služby, pro jiné příklad plýtvání veřejných peněz. Řeč je o výsluhách příslušníků bezpečnostních sborů, ať už jde o policisty, hasiče, nebo vězeňské dozorce. Na takzvaných rentách totiž každoročně odtečou miliardy korun, stát na nich nicméně i přes avizované snahy o šetření nehodlá nic měnit. Podle resortu vnitra minimálně do konce aktuálního volebního období.

Zvyšme si všichni platy vyhláškou

Soudci si žárlivě střeží svou nezávislost, takže by si jeden řekl, že při posuzování výše platů, jak jim ji stanovuje stát, budou postupovat obezřetně. Je to totiž takříkajíc provoz v obou směrech – jestliže by stát mohl saháním na platy teoreticky ohrožovat soudcovskou nezávislost, soudy by zase mohly zásahem ve prospěch vlastních platů zasahovat do pravomocí výkonné a zákonodárné moci.

Zaměstnanci soudů dnes stávkují za vyšší platy. Provoz soudů je omezený

Do jednodenní výstražné stávky se dnes zapojují pracovníci všech soudů v Česku vyjma Ústavního. Rozsah omezení jejich činnosti bude různý, od uzavřených infocenter a podatelen až po odročení jednání. Justiční odbory stávku vyhlásily poté, co se minulý týden ve čtvrtek nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na požadovaném navýšení platů o 15 procent. Odborový svaz justice ve čtvrtek uvedl, že zapojení do stávky přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců.

Stát se pokusil dvakrát zmrazit platy soudců. Rozhodnutí politiků zrušil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, byl to ze strany politiků vědomý neústavní zásah. Platy se ale zpětně dorovnávat nebudou. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Jiná je situace u letošního zmrazení soudcovských platů. Ústavní soud je rovněž označil za protiústavní. Soudci ale budou mít nárok na dorovnání platu od státu.

Zaměstnanci soudů jdou příští týden do stávky. Blažek jim nezvýšil platy

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku dnes vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Státní zaměstnanci si polepšili o 2 345 korun. Jejich počet už převýšil 484 tisíc

Výdaje na platy a ostatní osobní náklady zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 18 miliard korun, a vyžádaly si tak celkově 271,2 miliardy korun. Například objem peněz na platy učitelů v regionálním školství stoupl téměř o tři miliardy korun. Počet zaměstnanců na výplatní listině státu se zvýšil o 6950 lidí na 484.128. Průměrný měsíční plat vzrostl o 2345 Kč na 44.426 korun hrubého. Uvedlo to ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za loňský rok.

Nový tlak na růst platů státních zaměstnanců. Jurečka už koalici předložil data

Na stole je opět možnost přidávání státním zaměstnancům. Kabinet Petra Fialy sice pro letošek v rámci konsolidace veřejných financí úředníkům a dalším snížil prostředky na platy o dvě procenta, v současné době ale sílí tlak odborů na navyšování. Podle nich reálné mzdy začaly výrazně zaostávat za nedávným všeobecným růstem cen. O dalších penězích už jedná v počáteční fázi i vláda.

Armáda se zaměří na fyzičku vojáků. Kdo nesplní normy, bude mít nižší plat

Armáda mění hodnocení fyzické zdatnosti. Až čtvrtina vojáků podle ministerstva nesplní nebo splní jen těsně kritéria fyzické připravenosti. A to chce ministerstvo změnit. Podle něj je vysoká fyzická připravenost základním předpokladem pro vojenskou službu. Dosud byla fyzická zdatnost v hodnocení vojáka pouze poznamenána kolonkami splnil/nesplnil. Nově má mít hodnotící škálu, jako ostatní kategorie služebního hodnocení a může tak ovlivnit vojákův plat.

Michlovi a radním porostou mzdy. O kolik nižší jsou příjmy guvernéra než plat hlavy státu

Návrat inflace ke dvěma procentům neznamená jen dosažení inflačního cíle. Pro bankovní radu České národní banky se zároveň rozsvítí zelená ke zvýšení vlastního finančního ohodnocení. Základní mzdy guvernéra Aleše Michla i dalších radních totiž byly od roku 2021 zmrazené, což počínaje březnem a poklesem inflace pod tři procenta skončilo.

Vláda mění minimální a zaručené mzdy. Zločin proti hospodářské politice, zní z ODS

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Především k zaručené mzdě má dlouhodobě výhrady ministerstvo financí i ekonomové.