Nespokojenost policistů a dalších zaměstnanců bezpečnostních sborů má vyvrcholit listopadovými protesty. První akce začíná už v pondělí. Část policistů plánuje proti nízkým platům protestovat tím, že v terénu nebudou trestat přestupky pokutami, ale budou je řešit domluvou. Policejní prezidium nechce protestu bránit, ubezpečuje však, že zajistí, aby nedocházelo k žádnému přehlížení porušování zákona.
Směrnice Evropské unie, která má nařídit nejprve největším a pak i menším firmám pravidelně zveřejňovat zprávy o příjmech mužů a žen, vyvolává v Rakousku rozporuplné reakce, píše server Kronen Zeitung. Zatímco podnikatelé očekávají jen malý dopad na rovnost odměňování, ale zato další nárůst byrokracie, Rakouská Arbeiterkammer (AK) zastupující zaměstnance požaduje, aby se tato povinnost vztahovala i na firmy s 25 zaměstnanci.
Vláda uvažuje o navýšení měsíční renty pro bývalé prezidenty. Změna by podle všeho mohla vstoupit v platnost od ledna příštího roku a dorovnala by penze bývalých hlav státu na částku odpovídající základnímu platu poslance, tedy přes 100 tisíc korun. Na stůl se návrh ministrům může dostat už příští měsíc.
Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.
V české politice se opět rozhořela debata o platech vrcholných politiků, kterou vyvolaly koaliční návrhy na jejich zvýšení i zmrazení platů předložené opozicí. V diskusi se však neřeší pouze samotné platy, ale dochází i na systém finančních náhrad, které politikům náleží nad rámec jejich základních příjmů. Tam mohou politici inkasovat další desítky tisíc měsíčně. To se teď znovu dostává do popředí i díky iniciativě nyní už nevládních Pirátů.
Odbory zaměstnanců ministerstva spravedlnosti uspořádají v listopadu před budovou úřadu protestní akci za zlepšení platových podmínek, sdělila předsedkyně odborové platformy Eliška Hronová. Podle ní se podobná akce uskuteční poprvé v historii ministerstva. Odboráři jednomyslně podpořili i případnou stávku, uvažují až o týdenní.
Sněmovna schválila v podvečer návrh programu mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního hnutí ANO k platům vrcholných politiků. Výsledek hlasování překvapil i opozici. Nyní se budou moci zapojit do debaty všichni poslanci, nejen řečníci s právem přednostního vystoupení. Plénum bude moci hlasovat i o případných usneseních. Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že program prošel proto, že vládní poslanci nechodí do práce.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nepokládá dosavadní verdikty Ústavního soudu o platech soudců za ústavní. Při sněmovním projednávání návrhu státního rozpočtu pro příští rok uvedl, že je připravený jít do nového sporu. Soudci si podle ministra vydobyli privilegium, kdy jsou jedinou skupinou pracovníků státu, která si vždy může vysoudit výši svých platů, navíc podstatně odlišných od ostatních.
V rámci chystané „superdávky“ se do budoucna musí lidé připravit na zásadní novinku. Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Týkat se to tak bude například i lidí, kteří využívají v posledních letech značně populární příspěvek na bydlení. I ten se má totiž podle návrhu do nové sjednocené dávky schovat.
K dohodě s ambulantními specialisty ministerstvo zdravotnictví (MZd) dnes nedospělo. Po jednání to řekli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Protest plánovaný na úterý a středu příštího týdne na rozdíl od odvolaného uzavření ordinací praktických lékařům zatím trvá. S ministrem se znovu sejdou ve čtvrtek, do té doby budou jednat i se zdravotními pojišťovnami.
Policistům a dalším příslušníkům bezpečnostních složek by se měly od roku 2025 zvýšit platy o 1500 korun navíc měsíčně. Rozhodlo se tak ministerstvo vnitra pod debatě s odbory. Ty upozorňují, že navýšení je nedostatečné a nesplňuje potřeby lidí, kteří se starají o bezpečnost v zemi. To vše ovšem v době, kdy se stát potýká s vysokým schodkem státního rozpočtu a napnutými veřejnými financemi.
Lékařský protest praktiků plánovaný na konec října se alespoň nyní ruší. Ministerstvo zdravotnictví po pondělních jednáních uvedlo, že změní úhradovou vyhlášku a přidá peníze praktickým lékařům. „S ministerstvem zdravotnictví jsme se dnes odpoledne dohodli na změně nové úhradové vyhlášky, a plánovaný protest tak odvoláváme," uvedl po jednání s ministrem Vlastimilem Válkem předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Plat řadového poslance a senátora by mohl příští rok vzrůst o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu z vládní novely, kterou obdržela Sněmovna. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Platy vrcholných politiků se mají meziročně zvýšit podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta. Podle původního návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by růst představoval přibližně 13,7 procenta.
Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se zvýší o 6,9 procenta. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst platů, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici. Ve středu o tom rozhodla vláda, řekl novinářům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti. Neobává se, že by soudci rozhodnutí vlády znovu napadli u Ústavního soudu.
Vláda premiéra Petra Fialy se v těchto dnech ocitá pod silnou palbou kritiky kvůli návrhu na zvýšení platů ústavních činitelů, který má příští rok dosáhnout 6,9 procenta. Navzdory snaze ministrů obhájit tento krok jako součást nutných ekonomických úprav, opozice i veřejnost vyjadřují nesouhlas s rozhodnutím, které se dotýká platů politiků, soudců a dalších ústavních funkcionářů. Středeční jednání vlády tak probíhá uprostřed rostoucích tlaků na navýšení mezd i v jiných profesích
V českém zdravotnictví se schyluje k napětí mezi jednotlivými segmenty lékařů, přičemž na povrch vyplouvají především rozdíly v přístupu k jejich odměňování. Praktici a ambulantní specialisté plánují protest na konec října, kterého se ale lékaři z nemocnic nezúčastní. Důvodem je odlišný kontext jejich požadavků, což ilustruje hlubší nerovnosti v systému odměňování zdravotníků. Protesty organizované praktickými lékaři a ambulantními specialisty poukazují na dlouhodobé nespokojenosti s výší úhrad za poskytovanou péči.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhl vládě zvýšit platové tarify pedagogických pracovníků o sedm procent. Návrh je podle něj výsledkem jednání se školskými odbory. Zvýšení tarifů se týká nejen učitelů, upozornil šéf školských odborů František Dobšík, návrh označil za solidní kompromis. Bek a Dobšík to dnes řekli na společném briefingu. Podle Dobšíka to pro učitele představuje nárůst řádově od 2200 do 3200 korun měsíčně.
Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví (MZd) po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka dnes jednání skončila, další návrh ministerstvo nepředloží. Další kroky chce komora představit ve středu na tiskové konferenci, řekl Kubek po dnešní schůzce ve Sněmovně. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u ÚS).
Pražský hrad a ministerstvo práce a sociálních věcí se už nějakou chvíli ocitají ve středu pozornosti kvůli kontroverznímu návrhu na zavedení finanční náhrady pro první dámu Evu Pavlovou. Legislativa totiž podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prošla změnami, o kterých nebyl včas informován. Zatímco Hrad relativizuje a tvrdí, že s návrhem nemá nic společného, Jurečka popisuje situaci zcela odlišně.
Odbory zdravotnictví a sociální péče chtějí s ministry znovu jednat o růstu platů sester, pečovatelů či sociálních pracovníků. Nesouhlasí s přidáním o 1400 korun od ledna, na kterém se začátkem října dohodla vláda s předáky veřejného sektoru. Považují ohlášené navýšení za nedostatečné. Budou usilovat o vyšší. Novinářům to dnes řekla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.
Opoziční hnutí ANO navrhlo zmrazit platy politiků na příštích pět let. Na sociální síti X to oznámil jeho šéf Andrej Babiš. O platech vrcholných představitelů státu je teď slyšet především v souvislosti s návrhem zákona, který by zvedl platy politikům podobně jako soudcům, což mnozí vzhledem k deficitu státního rozpočtu kritizovali. Hnutí ANO už dříve tvrdilo, že by se platy měly zmrazit. Vláda Petra Fialy krok odůvodňovala tím, že musí reagovat na Ústavním soudem zrušené rozhodnutí, soud to ale popřel.
Pod obrovský tlak se dostali ministři i Pražský hrad poté, co se objevil návrh na zvýšení platů ústavních činitelů až o 13 procent a také snaha zavést náhrady pro první dámu. Vláda tvrdí, že navýšení je reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu, který v květnu zrušil stávající úpravu platů soudců, prezidentská kancelář zase říká, že chce narovnat nepoměr mezi postavením hlavy státu a jeho partnera či partnerky.
V pořadu Partie televize Prima se dnes místopředseda vlády a ministr sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprvé vyjádřil k náhradám, které má Eva Pavlová dostávat od státu, které mají podle dostupných informací činit 95 250 korun měsíčně. Původní dohoda mezi ministerstvem práce a kanceláří prezidenta zněla tak, že dojde k legislativní změně, aby první dáma mohla čerpat peníze z náhrad, které dostává prezident, psali jsme zde.
Vláda nechce zvýšit platy politiků o 13 % jak navrhuje MPSV po rozhodnutí Ústavního soudu. Na čtvrtečním zasedání vlády o tom sice členové Fialova kabinetu debatovali, ale přímo jednat o návrhem budou až příští týden až skončí připomínkové řízení. Růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru. Novinářům to po čtvrtečním jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Vláda zvýšení platů ústavních činitelů ve čtvrtek projednávat nebude, ještě není u konce připomínkové řízení k zákonu. Novinářům to při příchodu na jednání kabinetu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který by měl normu předložit. Podle něj se zákon dostane na jednání kabinetu za týden nebo dva. O tom, že by se kabinet ve čtvrtek mohl návrhem zabývat, mluvil ve středu ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Opoziční hnutí ANO kritizuje možné zvýšení platů vrcholných politiků, o kterém ve čtvrtek vláda začne jednat. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci stínové vlády avizoval, že poslanci hnutí chtějí k tématu mimořádnou schůzi Sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhodování o platech ústavních činitelů není vůle vlády, ale reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Platy politiků by podle něj neměly růst rychleji než průměrné mzdy, řekl webu Blesk.cz.
Český premiér Petr Fiala je podle všeho ve vztahu k průměrné mzdě v zemi třetím nejlépe vydělávajícím předsedou vlády v Evropské unii. Podle analýzy údajů maďarské neziskové organizace Átlátszo se před Fialou umístili jen maďarský premiér Viktor Orbán a jeho slovenský protějšek Robert Fico. Podle některých to vyvolává otázky, zda je spravedlivé, aby se platy politiků nadále zvyšovaly, zejména ve světle současné ekonomické situace.
Pražský hrad po veřejné kritice couvl a přiznal, že dosavadní debata o penězích navíc pro první dámu vycházela ze špatně napsaného návrhu. Kancelář prezidenta republiky (KPR) nově navrhuje změnu, která má vést ke snížení finančních náhrad pro prezidenta, a zároveň zavést náhrady pro současnou manželku hlavy státu Evu Pavlovou. Hradit se ji nově má i sociální a zdravotní pojištění. V původní verzi přitom byly jen extra finance pro prezidentovu manželku, což by zatěžovalo státní rozpočet.
Kolující návrh na zvýšení platů vrcholných českých politiků pro příští rok vzbuzuje silnou kritiku nejen mezi opozičními politiky, ale i v odborových svazech a širší veřejnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh novely zákona, podle kterého by platy politických představitelů vzrostly o více než 13 procent. Platy premiéra a předsedů parlamentních komor by poprvé přesáhly 300 tisíc korun měsíčně, zatímco platy ministrů by se mohly vyšplhat nad 200 tisíc korun.
Zpráva, že by příští rok mohly vzrůst platy vrcholných politiků, vyvolala rozsáhlou kritiku. Kromě exministra financí Miroslava Kalouska si servítky nebral ani exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). "Odrbat důchodce, zvýšit daně/odvody nejmenším živnostníkům, šetřit na policistech, hasičích nebo kuchařkách na ZŠ... a současně navrhnout zvýšení platů ministrů, poslanců a nově i plat pro první dámu, může jen ten, jehož emoční inteligence je záporná," uvedl Havlíček na síti X.
