Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí podle odhadů ekonomů zpomalil. Reálně, po zohlednění inflace, vzrostla méně než o čtyři procenta. Rychleji rostla mzda především zaměstnancům s nižšími příjmy, uvedli ekonomové. Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za 3. čtvrtletí ve středu 4. prosince.
Předseda ODS Petr Fiala vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby se podepsal pod závazek do roka společně s ODS zrušit superhrubou mzdu. Babiš to nepřijal, označil výzvu demagogii a řekl, že superhrubou mzdu chce vláda snížit na 19 procent. Zaznělo to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V reakci na dokončení auditu EK ke střetu zájmů premiér uvedl, že dodržel zákon, postupoval podle něj a jím vlastněnou firmu vložil do svěřenského fondu. Na zveřejnění auditu prý nemá vliv.
Zaručená mzda pro číšníky, dělníky, zedníky nebo zubaře má být zrušena, protož neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru existovaly další sazby kromě minimální mzdy. S těmito argumenty navrhuje Hospodářská komora zrušení zaručené mzdy, které bude řešit ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové. S tím souhlasí ekonomové oslovení deníkem Echo24, podle nichž se ze zaručené i minimální mzdy stal levicový marketing, na kterém si vláda každoročně honí hlasy u voličů.
Minimální mzda by se od ledna měla zvýšit o 1250 korun na 14 600 korun. Dohodli se na tom dnes zástupci vládních stran. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Výsledek považují za dobrý kompromis. Návrh nařízení bude ještě schvalovat vláda. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů je růst o devět procent naopak vysoký, neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
Vláda má splnit svůj slib, zaznělo den před jednáním sněmovny o státním rozpočtu z úst většiny opozičních stran. Chtějí totiž tlačit na původně slibované patnáctiprocentní navýšení platů v roce 2020. Vládní rozpočet nyní předpokládá osmiprocentní růst tarifů, odbory žádaly deset procent. Růst platů je součástí projednávání rozpočtu na příští rok, ke kterému se ve středu vrací sněmovna. Požadavkem dodatečného navýšení platů ve školství se má ve středu zabývat i koaliční rada.
Vedle ohlašované klimatické krize a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku je hitem veřejné debaty kritika stoupající nerovnosti. Obojí se přímo spojuje do jednoho ve stylu: příliš málo velmi bohatých ovládá příliš mnoho majetku. Z levice sílí volání po dalším posílení přerozdělování, které je už dnes v západních společnostech nejsilnější v historii. Ve Spojených státech amerických už se od adeptů na roli vyzývatele Donalda Trumpa za konkurenční Demokratickou stranu Bernieho Sanderse a Elizabeth Warrenové objevují návrhy na každoroční konfiskaci majetků milionářskými daněmi. Rovnost ve společnosti se dá měřit různě. A podle toho, jaké měřítko si vyberete, se také tatáž společnost může ukázat jako země s velkou nerovností, nebo jako země relativně rovnostářská. Ti, kdo chtějí upozornit na rostoucí nerovnost, nejčastěji sahají po nejpopulárnějším a nejvyhrocenějším srovnání. Jak velkou část bohatství, případně příjmů, ovládá nejbohatší jedno procento společnosti.
Když se Řecko před osmi lety dostalo na hranu státního bankrotu, trefně se o něm psalo jako o chudé zemi bohatých lidí. Platy Řeků v porovnání s bohatstvím, jaké byla jejich země schopna vytvořit, byly neúměrně vysoké. Na evropské poměry unikátní. Táhli je nahoru hlavně přeplácení státní zaměstnanci. Jim se musel přizpůsobovat soukromý byznys, aby mu stát lidi nepřetáhl. Bylo zřejmé, že dřív nebo později se tento model zhroutí. Stalo se.
Nikdy se levicové strany tak nehlásí k biblické moudrosti, jako v situaci, když bojují za zvýšení minimální mzdy. „Hoden je dělník své mzdy,“ prohlásil přece Ježíš podle Lukášova evangelia. Těžko pak mohou jeho radu zpochybňovat podnikatelé, obvykle příznivci pravicových, tedy křesťansky orientovaných stran.
Několik tisícovek škol se podle odborů chystá zapojit do dnešní stávky. Chtějí tak vytvořit tlak na ministra školství Roberta Plagu, který učitele podle jejich slov podvedl. Šéf školského resortu totiž navrhl, aby příští rok šlo na platy pedagogů pouze osm procent místo dříve slíbených deseti. Plaga navíc učitele popudil svým úterním vyjádřením, podle kterého je paradoxem, že odboráři nevědí přesný počet protestujících škol.
Dlouho doutnající spor o navýšení platů učitelů a nepedagogických pracovníků nemusí skončit pouze středeční stávkou. Další protest a zavření škol záleží zejména na vládních poslancích, kteří ještě mohou změnit podobu státního rozpočtu na příští rok. Premiér Andrej Babiš stávku kritizuje a tvrdí, že protest chce pouze malá skupina učitelů. To však odmítají odboráři, podle kterých jsou pod náporem telefonických hovorů, kdy učitelé žádají bližší informace k plánované stávce.
Tarify učitelských platů se od ledna 2020 zvýší o osm procent. Vyplývá to z vládního nařízení o platech, které dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po jejím jednání to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Z celkového navýšení 11,1 miliardy korun tak má jít do základů platů osm miliard korun, řekla mluvčí ministra Aneta Lednová. Zbytek peněz bude na odměny a příplatky. Školské odbory s vládním plánem chtějí místo osmi procent dát do základů platů deset procent, na středu kvůli tomu vyhlásily stávku. Píšeme o ní zde. Odborový předák František Dobšík uvedl, že Plaga podvedl odbory, učitele, vládu i premiéra Andreje Babiše (ANO).
Učitelé velmi bystře pochopili, že Andrej Babiš je čistě transakční politik, který postavil svůj úspěch na tom, že ve velkém pumpuje veřejné peníze do svých voličů. Pilířem jeho politického marketingu je zvyšování důchodů, slevy na jízdném, vyšší rodičovská. Teď v poslední době ujištění, že pumpování neskončí ani ve chvíli, kdy se česká ekonomika dostane do útlumů a zdrojů ve státním rozpočtu bude méně.
Učitelům došla trpělivost s neustálým slibováním, že pedagogové jsou vládní prioritou a dostanou na platech přidáno. Původně totiž chtěl stát navýšit platy učitelům v příštím roce o 15 procent, vzhledem k vysokým výdajům ve státním rozpočtu však ministerstvo školství navrhuje, aby do tarifů šlo pouze 8 procent. Učitelé na to reagují jednodenní stávkou, kterou předseda vlády Andrej Babiš nazývá vyhrožováním.
Ve středu 6. listopadu bude celodenní stávka učitelů kvůli nesouhlasu s výsledky vyjednávání o růstu platů. Školy by měly zůstat zavřené. Ty, které nebudou, by měly mít omezený provoz. Vzhledem k podpoře stávky z regionů o tom rozhodlo vedení školských odborů. Uvedla to místopředsedkyně odborů Markéta Seidlová. Ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl novinářům, že nevidí ke stávce důvod.
Lepší však nepřipomínat, že průměrný německý zaměstnanec bere měsíčně skoro čtyři tisíce eur, zatímco jeho český kolega se teprve dostal přes 34 tisíc korun.
Tak rychle a dlouho platy v historii České republiky ještě nikdy nerostly. Země má za sebou rekordně dlouhou a silnou éru prosperity, která se tentokrát vůbec poprvé projevila i velmi silným růstem platů. Nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí Evropy a nedostatek lidí přinutily firmy přetahovat se o ně nabídkami čím dál vyšších platů. Od chvíle, kdy se země v roce 2013 dostala z recese a ekonomika začala rychle růst, se platy zvedly o 36 procent.
Školské odbory v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. Nedohodly se s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) na růstu platů. S nabízeným navýšením nejsou spokojeny. Po jednání školské tripartity to řekl předák školských odborů František Dobšík. Plaga navrhl, aby si všichni učitelé od ledna přilepšili o 2250 korun. Dalších průměrně 1400 korun má putovat do odměn.
Nový návrh odmítáme a raději splňte své předchozí sliby. Tak zástupci pedagogů reagují na návrh státního rozpočtu, ve kterém se počítá s desetiprocentním navýšením pro učitele. Původní slib přitom zněl, že by pedagogové měli dostat přidání v podobě patnácti procent. Komora proto připravuje stávkovou pohotovost, u které má podporu drtivé většiny svých členů.
Pro odbory je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly neakceptovatelné, aby učitelé dostali do tarifů jen půlku ze slibovaného desetiprocentního růstu mezd v příštím roce. Na pondělním jednání sociálních partnerů chce podpořit i požadavek ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby kraje dostaly peníze na vládou slíbený růst platů ve veřejné sféře o 1500 korun.
Sporem o platy vygradovala už tak dost napjatá situace ve zdravotnictví.
Z porušených slibů naštvaní učitelé a hrozba stávkových pohotovostí. Tak se zatím vyvíjí jednání ohledně navýšení platů učitelů na příští rok. Původně totiž vláda slibovala přidání o 15 procent, nyní však už jen o 10 procent a v roce 2021 ještě o procento méně. Odbory ani učitelé s růstem nesouhlasí o připomínají dřívější sliby vlády Andreje Babiše. Podobnou situaci zažívají i zdravotníci, kteří mají dostat pouhá tři procenta navíc, tedy pouze pokrytí inflace.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent místo dosud navrhovaných dvou procent.
Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí s růstem výdělků ale krok nedrželo a nůžky mezi nimi se rozevíraly.
Zázrakem nízké nezaměstnanosti si Česko vysloužilo věhlas v celé Evropské unii. Přesto primát skrývá nepříjemnou skutečnost, že neobvykle mnoho lidí pracuje za velmi nízkou, dalo by se říci „hladovou“ mzdu.
Jednou z priorit vlády Andreje Babiše je každoroční navyšování platů pedagogických a nepedagogických pracovníků. V dlouhodobém záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023 se však počítá s tím, že se platy učitelů dostanou na 130 procent průměrné mzdy až v roce 2025, tedy až na konci příštího volebního období. Učitelé tento slib neslyší poprvé. V roce 2003 tehdejší ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) slibovala 130 procentní hranici překonat do dvou až tří let.
Zhruba polovinu celosvětových prostředků určených na mzdy dostává deset procent nejlépe placených zaměstnanců.
Vládní sliby začínají znepokojovat některé učitele. Původně se totiž pedagogové mohli těšit na navýšení platů o patnáct procent. Nyní však státní rozpočet počítá s pouze deseti procenty, které však zvednou platy pouze nepatrně. Podle Pedagogické komory je na vině vysoká průměrná mzda, která neustále roste.
Česko má za sebou druhou nejsilnější éru prosperity. Do rychlejších obrátek se dostalo jen v letech 2004 až 2007. Výkon ekonomiky se zvýšil o víc než bilion korun z 4,3 bilionu v roce 2013 na víc než 5,3 bilionu korun. Průměrný plat stoupl z 25 128 korun měsíčně na 33 840 korun. Výdaje státu se za těch šest let, kdy zemi začal fakticky řídit Andrej Babiš, zvedly o téměř tři sta miliard korun z 1,211 bilionu na 1,505 bilionu plánovaných na letošní rok.
