Na politické scéně nastala paradoxní situace. Poslanci totiž schválili zmrazení platů politiků, jenže ty jim v příštím roce opět výrazně porostou. Po zrušení superhrubé mzdy a zvýšení tzv. slevy na poplatníka získá například řadový poslanec o více než 64 tisíc korun čistého ročně víc. Předseda sněmovny se může těšit dokonce na o téměř 100 tisíc korun více, než měl letos.
I když si vláda Andreje Babiše za notného tlaku sociální demokracie odhlasovala vyšší minimální mzdu v příštím roce, tak stále vyvolává ostrou výměnu názorů. Pustil se do ní i exministr financí Miroslav Kalousek, který před navyšováním této mzdy v současné koronavirové krizi varuje. Podle sociální demokracie se tím ukazuje, že pravice odmítá dopřát lidem s nízkým výdělkem lepší život. „Jejich výrok je mimořádně hloupý,“ řekl pro Echo24 současný předseda poslaneckého klubu TOP 09.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl společně se záměrem zrušit superhrubou mzdu i další rozvolnění rozpočtových pravidel. Podle návrhu nebude muset vláda například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky. Vyplývá to z návrhu, který byl zveřejněn na internetových stránkách Sněmovny.
Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář měl v letech 2016 a 2017 roční plat i s odměnami zhruba 1,6 milionu korun čistého. Inkasoval tedy v průměru přes 130 tisíc čistého měsíčně. Přes milion brali také další dva vedoucí úředníci Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Platy sedmi úředníků Pražský hrad zveřejnil na svém webu, jak mu to na základě žaloby Kristýny Bašné nařídil Městský soud v Praze.
Silný růst mezd v soukromém sektoru je minulostí, stejně tak přidání na platech zaměstnanců ve státním sektoru.
Důsledky vypnutí ekonomiky ze strachu před koronavirem už začínají lidé pociťovat. Není to ale způsobené ztrátou pracovního místa, ale propadem mezd. Průměrná mzda se sice navýšila, přesto nedokáže pokrýt inflaci, která v České republice přesahuje delší dobu 3 procenta. Pokles reálných mezd je také způsoben vládními opatřeními, jako je program Antivirus, který krátí mzdy u nepracujících pracovníků.
Vládní ČSSD a ANO v pátek oznámily shodu na zrušení superhrubé mzdy a zavedení snížené patnáctiprocentní daně z příjmu.
Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu.
K návrhu Pirátů na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců se přidali i poslanci KDU-ČSL a předseda Starostů Vít Rakušan.
Přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu rozjelo mezi firmami obavu ohledně odměňování pracovníků. Řidič České pošty uspěl s žalobou, která poukazovala na rozdílné platy zaměstnanců na stejných pozicích v různých regionech. Společnosti se proto obávají, že tento precedens bude použit v případných dalších sporech, a proto upravují odměňování v podobě jiných benefitů.
Po dosavadním jednání o výši daně z příjmu zaměstnanců po zrušení superhrubé mzdy počítá ANO a ČSSD s dvojí sazbou. Zaměstnanci s nižšími příjmy by měli mít příjem zdaněn 15 procenty, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po dnešním jednání s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. O výši daně pro vysokopříjmové skupiny či zrušení takzvané solidární daně budou lídři ANO a ČSSD ještě jednat, podle Schillerové se do debaty zapojí i premiér Andrej Babiš (ANO).
Na středočeském krajském úřadu brali někteří zaměstnanci prémie až 85 000 korun měsíčně, oproti jiným krajům nezvykle vysoké. Uvedl to v pondělí server Seznam.cz.
Zatímco se stát zadlužuje a plnění státního rozpočtu klesá do hlubokých desítek miliard, tak se učitelé mohou na příští rok těšit na vyšší výplaty.
Zrušení superhrubé mzdy nám nevadí, jen si na to sežeňte peníze. Takový vzkaz vysílají sociální demokraté hnutí svému koaličnímu partnerovi, kteří zrušení institutu protlačili do programového prohlášení vlády.
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,7 procenta na 36.144 korun. Reálně, tedy po zohlednění růstu spotřebitelských cen, se měsíční výdělek zvýšil o 3,6 procenta.
Nedostatek pracovní síly a vysoká zaměstnanost vedou nejednoho zaměstnavatele ke zvyšování platů. Nejnověji oznámila Česká pošta, že od dubna zvyšuje platy o pět procent. Krátce před tím informovaly řetězce Lidl a Penny Market, že i ony zaměstnancům přidají.
Běží čas, a tak lze předpokládat, že se koaliční rada ANO a ČSSD dnes vážně pobaví o zrušení superhrubé mzdy. Tento krok vládní strany slíbily už před šesti lety, teď už se však opravdu musí dohodnout na konkrétním postupu. Pokud se nedohodnou, nestihnou zanést náklady do státního rozpočtu na příští rok a tím promarní poslední příležitost, jak slib realizovat. Bude to ovšem ve středoevropské perspektivě paradox, pokud se koaliční partneři dohodnou. Před dvěma týdny totiž publikovala svůj program nová rakouská vláda Sebastiana Kurze, která naopak slibuje, že superhrubou mzdu zavede.
V novém roce se změní řada věcí. Novinky se dotknou rodičů, podnikatelů či majitelů psů. Od ledna se zvyšuje rodičovský příspěvek, některé rodiny s dětmi do čtyř let věku ale na vyšší příspěvek nedosáhnou. Od Nového roku se zvyšuje znovu minimální mzda. Dále se například zvýší spotřební daň u alkoholu a tabáku a EET bude od května platit pro další profese, třeba pro cestovní kanceláře, kosmetičky a veterináře.
Mzda placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy Parlamentu nebo vlády, se od příštího roku sníží na dvě pětiny. Způsobí to změna zákona, která začne platit od 1. ledna. Ve Sněmovně ji navrhli poslanci ANO a Pirátů. Má za účel bránit kumulaci odměn z placených funkcí. Kritici tohoto opatření při jeho projednávání mluvili o populismu.
Ministerstvo práce navrhuje zvýšit životní minimum od března příštího roku o 13,2 procenta. U samotného dospělého by se zvedlo z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dalších dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by se z 2200 dostalo na 2490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které na svém webu zveřejnil kabinet.
Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun, vláda v pondělí schválila příslušné nařízení. Informoval o tom předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
Napravit původní plané sliby od premiéra Andreje Babiše chce část sociálních demokratů. Vadí jim totiž, že hnutí ANO nedrží slovo a nedojde tak k původnímu navýšení platů učitelům a nepedagogickým pracovníkům. Pedagogové sice přidáno dostanou, ovšem nikoliv původních 15 procent, ale pouze 8. Babiš přitom při svém předvolebním tažení v roce 2017 uváděl, že učitelé jsou jeho prioritou a u této skupiny by platy měly prudce narůst.
Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí podle odhadů ekonomů zpomalil. Reálně, po zohlednění inflace, vzrostla méně než o čtyři procenta. Rychleji rostla mzda především zaměstnancům s nižšími příjmy, uvedli ekonomové. Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za 3. čtvrtletí ve středu 4. prosince.
Předseda ODS Petr Fiala vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby se podepsal pod závazek do roka společně s ODS zrušit superhrubou mzdu. Babiš to nepřijal, označil výzvu demagogii a řekl, že superhrubou mzdu chce vláda snížit na 19 procent. Zaznělo to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V reakci na dokončení auditu EK ke střetu zájmů premiér uvedl, že dodržel zákon, postupoval podle něj a jím vlastněnou firmu vložil do svěřenského fondu. Na zveřejnění auditu prý nemá vliv.
Zaručená mzda pro číšníky, dělníky, zedníky nebo zubaře má být zrušena, protož neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru existovaly další sazby kromě minimální mzdy. S těmito argumenty navrhuje Hospodářská komora zrušení zaručené mzdy, které bude řešit ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové. S tím souhlasí ekonomové oslovení deníkem Echo24, podle nichž se ze zaručené i minimální mzdy stal levicový marketing, na kterém si vláda každoročně honí hlasy u voličů.
Minimální mzda by se od ledna měla zvýšit o 1250 korun na 14 600 korun. Dohodli se na tom dnes zástupci vládních stran. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Výsledek považují za dobrý kompromis. Návrh nařízení bude ještě schvalovat vláda. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů je růst o devět procent naopak vysoký, neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
Vláda má splnit svůj slib, zaznělo den před jednáním sněmovny o státním rozpočtu z úst většiny opozičních stran. Chtějí totiž tlačit na původně slibované patnáctiprocentní navýšení platů v roce 2020. Vládní rozpočet nyní předpokládá osmiprocentní růst tarifů, odbory žádaly deset procent. Růst platů je součástí projednávání rozpočtu na příští rok, ke kterému se ve středu vrací sněmovna. Požadavkem dodatečného navýšení platů ve školství se má ve středu zabývat i koaliční rada.
Vedle ohlašované klimatické krize a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku je hitem veřejné debaty kritika stoupající nerovnosti. Obojí se přímo spojuje do jednoho ve stylu: příliš málo velmi bohatých ovládá příliš mnoho majetku. Z levice sílí volání po dalším posílení přerozdělování, které je už dnes v západních společnostech nejsilnější v historii. Ve Spojených státech amerických už se od adeptů na roli vyzývatele Donalda Trumpa za konkurenční Demokratickou stranu Bernieho Sanderse a Elizabeth Warrenové objevují návrhy na každoroční konfiskaci majetků milionářskými daněmi. Rovnost ve společnosti se dá měřit různě. A podle toho, jaké měřítko si vyberete, se také tatáž společnost může ukázat jako země s velkou nerovností, nebo jako země relativně rovnostářská. Ti, kdo chtějí upozornit na rostoucí nerovnost, nejčastěji sahají po nejpopulárnějším a nejvyhrocenějším srovnání. Jak velkou část bohatství, případně příjmů, ovládá nejbohatší jedno procento společnosti.
