České děti by mohly na internetu dávat souhlas se zpracováním svých osobních údajů bez souhlasu rodičů už od 13 let. Takto nízký věk navrhuje ministerstvo vnitra v zákoně o zpracování osobních údajů, který musí v nejbližší době schválit nová sněmovna. Česko přitom mohlo hranici nastavit až na 16 let věku. Ta by podle kritiků bylo z důvodu ochrany dětí vhodnější.
Vím, že mluvit o Parlamentních listech není salonfähig, ale udělám jednu výjimku.
Předsedou sněmovního výboru nad Generální inspekcí ozbrojených složek (GIBS) se stal komunistický poslanec Ondráček, někdejší příslušník pohotovostního pluku VB, který zasahoval během Palachova týdne.
Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) požádá komunisty, aby zvážili nominaci na šéfa Komise pro kontrolu generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) někoho jiného než je Zdeněk Ondráček (KSČM). Babiš nominaci považuje za problematickou
Zastupitelská demokracie bude v Česku fungovat, dokud bude mít Česko sněmovnu. Existence sněmovny je závislá na jejích šesti funkcionářích, předsedovi a pěti zástupcích. Čtyři z nich jsou představiteli nesystémových stran, u nichž není v praxi prověřeno, jestli stávající model demokracie vůbec chtějí.
Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek doporučil Sněmovně schválit v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Rozpočet počítá se schodkem 50 miliard korun, letošní schválený schodek je o deset miliard vyšší. Rozpočet připravila bývalá vládní koalice, schvalovat ho ale bude Sněmovna v novém složení. První čtení na plénu by mělo přijít na řadu v úterý 5. prosince.
Sněmovní bezpečnostní výbor povede Radek Koten z hnutí SPD Tomia Okamury. Jeho nominace vyvolala mezi některými členy otázky, zejména kvůli obsahu Kotenova facebookového profilu. Koten porazil v tajné volbě místopředsedu KDU-ČSL Jana Bartoška. Bartošek dostal sedm hlasů, Koten deset.
Po úterním obsazení míst v 17 odborných výborech Poslanecké sněmovny se ve středu výbory poprvé sešly a volily své předsedy. Největší kontroverze vzbudila zřejmě volba šéfa výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD), který čelil dotazům na obsah svého facebookového profilu. Podle médií obsahoval odkazy na dezinformační weby a poslanec byl členem proruských skupin či skupin zaměřených proti NATO. Ve volbě však porazil místopředsedu KDU-ČSL Jana Bartoška.
Prezident Miloš Zeman jmenuje Andreje Babiše (ANO) premiérem ve středu 6. prosince. Novou vládu jmenuje ve středu 13. prosince. Babiš to řekl po úterním jednání se Zemanem na Hradě. Ve vládě zasedne devět ministrů, kteří v dosavadním kabinetu nepůsobili. Ministryněmi budou čtyři ženy.
Poslanci v úterý zvolili předsedu ODS Petra Fialu zbývajícím místopředsedou Sněmovny. Obdržel 116 hlasů ze 183. Výsledky volby oznámil na plénu předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V předchozí volbě minulý týden Fiala neuspěl, což posléze vyvolalo spory a kritiku ze stran sdružených v Demokratickém bloku.
Nastává něco, co jsme ještě nezažili. Do vysokých státních funkcí nastupují nereformovaní komunisté v míře nevídané od roku 1989. Spolu s nimi zahájili pochod institucemi nacionalisté z hnutí SPD, s nimiž dosud jsou minimální zkušenosti. Kde se rudé a nahnědlé tažení zastaví?
Ještě pořád neskončilo to povolební mezidobí, v němž je jasné, že se něco mění, cosi starého skončilo, že začíná nějaká nová realita.
Poslanci znovu volí pátého místopředsedu dolní komory. Jediným kandidátem je předseda ODS Petr Fiala za Demokratický blok. Ve dvou kolech první volby v pátek neuspěl, což rozčílilo Demokratický blok, Piráty i ČSSD. Podle Fialy záleží především na ANO, jestli dodrží slovo a předseda ODS se do čela sněmovny dostane.
Na poslední neobsazenou pozici místopředsedy sněmovny kandiduje opět předseda ODS Petr Fiala. Navrhl ho klub jeho strany. Při předchozí volbě v minulém týdnu neuspěl. V prvním kole poslanci naproti tomu zvolili do místopředsednických funkcí Vojtěcha Pikala (Piráti), Tomia Okamuru (SPD), Vojtěcha Filipa (KSČM) a Jana Hamáčka (ČSSD).
Sněmovna má ze zákona páky, jak ovlivnit fungování veřejnoprávní ČT, která by měla být nezávislá. Televize totiž musí každý rok předkládat poslancům ke schválení dvě výroční zprávy. V zákoně přitom stojí, že pokud zprávu dvakrát po sobě sněmovna neschválí, může odvolat celou Radu ČT. V dolní komoře se už nyní jasně ukazuje spolupráce mezi hnutím ANO, SPD a KSČM – tedy stranami, kterým se současné fungování televize vůbec nezamlouvá.
Čerstvý předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček je pozoruhodná figura. Vzděláním právník, profesí advokát byl v televizní debatě schopen vypustit větu, kterou by při smyslech nevypustil ani průměrně bystrý právní analfabet, pokud by chtěl alespoň předstírat, že ctí rovnost před zákonem.
Nový předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) přiznal, že u něj došlo k názorovému posunu v náhledu na věc imunity poslanců a senátorů. Zatímco v minulosti vydání zákonodárců k trestnímu stíhání podporoval a imunitu označil za historický přežitek, nyní by podle něj záleželo na konkrétním případu a stanovisku projednávaného poslance. Řekl to v nedělních Otázkách Václava Moravce poté, co prozradil, že do Sněmovny dorazila žádost o vydání pražského exprimátora Bohuslav Svobody (ODS).
Miliardář, neonacista a komunista – to je nové vládní spojenectví Česka. Tímto titulkem, doplněným fotografiemi Andreje Babiše, Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa, zhodnotil tuzemskou politiku internetový deník Huffington Post.
Hnutí ANO Andreje Babiše podpořilo do funkce místopředsedy dolní komory komunistu Vojtěcha Filipa a šéfa SPD Tomia Okamuru, ale nezvedlo ruku pro předsedu druhé nejsilnější strany ODS Petra Fialu. Zvyklostí přitom je, že druhá nejsilnější strana zástupce ve vedení sněmovny má. Je to demonstrace síly, kritizuje hlasovací koalici ANO, komunistů a SPD opozice.
Ustavující schůze sněmovny ukazuje, že řídit stát jako firmu se nemusí dařit. Poslanci se schází už potřetí a není jisté, zda ustavující schůzi ukončí. V minulosti trvala většinou dva jednací dny a konala se po dohodě parlamentních stran. K té došlo teprve ve čtvrtek. Bez ukončení ustavující schůze ale nemůže současná vláda podat demisi a Andrej Babiš nemůže být jmenován premiérem.
Tradiční demokratické strany by měly „spolknout kaktus“ a jít do vlády s volebním vítězem, hnutím ANO, nebo aspoň vznik takového kabinetu umožnit.
Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. Novinářům to řekli představitelé poslaneckých klubů KSČM, ČSSD a Pirátů. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.
Od návratu demokracie nebyli extremisté nikdy tak blízko moci. To není výsledek rozhodnutí voličů, protože strany SPD a KSČM, které mají k extremismu blízko, získaly dohromady 37 poslanců, méně než komunisté a Úsvit při minulých volbách.
Poslanci po dvouhodinové rozpravě zvolili do čela sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Třiačtyřicetiletý kandidát vítězného hnutí ANO byl jediným navrženým kandidátem. Zvolilo ho 135 poslanců. Zákonodárci Demokratického bloku své lístky neodevzdali.
Předsedou mandátového a imunitního výboru byl zvolen komunista Stanislav Grospič, dostal jedenáct hlasů. Jeho soupeř Petr Gazdík sedm. Grospiče do čela výboru navrhlo hnutí ANO, komunisté a SPD, ti mají dohromady právě jedenáct hlasů. Ustavující schůze sněmovny ve středu pokračuje volbou předsedy dolní komory.
Rychlost, s jakou po mně jdou, dokazuje, jaký ohromný strach má korupční systém, reaguje Andrej Babiš na druhou žádost policie o jeho vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Babiš tak i v druhém kole vydávání pokračuje v obviňování policie, že pracuje na politickou objednávku. Zda bude i tentokrát hlasovat pro své vydání, odmítl říct. Pro ale budou poslanci ODS, TOP 09, lidovců, Pirátů i ČSSD.
První den ve sněmovně ukázal, že se rýsuje spolupráce mezi vítězným hnutím ANO, SPD a komunisty. Tvrdí to alespoň politici, kteří skončí s největší pravděpodobností v opozici. Patrné to podle nich bylo alespoň při hlasování o mandátovém a imunitním výboru, které bylo první den na programu. Podle šéfa ODS Petra Fialy je taková spolupráce „zřetelná“, říká to i ČSSD. Podle Starostů a nezávislých (STAN) si ale bude Andrej Babiš vybírat pro něj „nejlevnější“ koaliční partnery.
Nově zvolení poslanci se poprvé sešli ve sněmovně. Po složení slibu se velmi brzy začali přít o to, kolik členů bude mít mandátový a imunitní výbor. Nakonec bylo na návrh KSČM, po téměř dvouhodinovém sporu, schváleno, že výbor bude mít 19 členů. Následně sněmovna přerušila jednání. Znovu se poslanci sejdou ve středu v 10:00, kdy by se měl volit předseda sněmovny.
V pondělí se na první ustavující schůzi sejdou nově zvolení poslanci. Dokud se nová Poslanecká sněmovna neustaví, nemůže vzniknout ani nová vláda. To přitom může trvat několik dnů, ale i týdnů. V rámci první schůze se totiž musí zvolit předseda a místopředsedové sněmovny, musí vzniknout mandátový a imunitní výbor i stanovit počty členů v dalších výborech. Na tom přitom nemusí být shoda.
Nejvyšší správní soud v neděli rozhodl, že poslancem za ODS ve Středočeském kraji je Martin Kupka. Vyhověl tak stížnosti, která zpochybnila správnost počítání preferenčních hlasů pro ODS v kraji. Kupka tak díky preferenčním hlasům předběhl Petra Bendla, který se rozhodnutím soudu stal prvním náhradníkem. ODS získala v ČR 25 mandátů, čtyři ve středních Čechách.
