JAK DLOUHO BUDE TRVAT USTAVENÍ SNĚMOVNY?

Začíná první schůze sněmovny. Dokud neskončí, Babiš nebude premiérem

JAK DLOUHO BUDE TRVAT USTAVENÍ SNĚMOVNY?
Začíná první schůze sněmovny. Dokud neskončí, Babiš nebude premiérem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V pondělí se na první ustavující schůzi sejdou nově zvolení poslanci. Dokud se nová Poslanecká sněmovna neustaví, nemůže vzniknout ani nová vláda. To přitom může trvat několik dnů, ale i týdnů. V rámci první schůze se totiž musí zvolit předseda a místopředsedové sněmovny, musí vzniknout mandátový a imunitní výbor i stanovit počty členů v dalších výborech. Na tom přitom nemusí být shoda.

Na programu bude v pondělí nejdříve složení poslaneckého slibu a vznik volební komise. Zásadní bude ale až následný krok, který je na první den naplánovaný, a to zřízení mandátového a imunitního výboru. Tento výbor by přitom mohl být klíčový, protože právě v něm se do určité míry rozhoduje vydávání poslanců k trestnímu stíhání. Nová sněmovna přitom bude s největší pravděpodobností hlasovat o vydání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a jeho stranického kolegy Jaroslava Faltýnka kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Na výboru přitom zatím není shoda. Hnutí ANO by totiž rádo snížilo počet jejich členů, čímž by mohlo výbor ovládnout a také z něj „vyšachovat“ strany s nižším počtem mandátů. Více čtěte ZDE. Ve středu by se poté měl volit předseda sněmovny, kterým se s největší pravděpodobností stane nominant hnutí ANO Radek Vondráček. Toho slíbili podpořit komunisti, Piráti i SPD Tomia Okamury. Vondráček tak bude mít dostatek hlasů. Ve čtvrtek by pak v ideálním případě mohla proběhnout volba místopředsedů.

Než toto všechno skončí, nemůže prezident Miloš Zeman jmenovat Babiše premiérem. ,,Dokud tato první schůze neskončí, nemůže stará vláda podat demisi. Toto vyplývá z ústavy, nikoliv z jednacího řádu sněmovny. V článku 73, odstavci 2 se píše, že vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny,“ řekla serveru Echo24 poslankyně Miroslava Němcová.

Ustavující schůze může trvat několik dnů, ale také několik týdnů. Po volbách v roce 2013 se sněmovna poprvé sešla 25. listopadu a už 27. listopadu dolní komora fungovala. V roce 2010 byla situace obdobná. Ale v roce 2006 to trvalo dokonce měsíc a půl. Schůze byla svolána na 27. června a poslanci se na podobě dolní komory dohadovali až do 15. srpna.

Právě v roce 2006 se ale jednalo o zcela extrémní situaci. Volby tenkrát vyhrála ODS s více než 35 procenty, jenže druhá ČSSD zaostala jen o přibližně 3 procenta. I kvůli tomu bylo povolební vyjednávání bouřlivé a shoda na předsedovi sněmovny nebyla. Nakonec se strany dohodly na kompromisním kandidátovi ČSSD Miloslavu Vlčkovi, který musel slíbit, že hned po získání důvěry vlády se funkce vzdá. Tím fakticky došlo k odblokování sněmovny a stará vláda mohla podat demisi. Novou skládal šéf ODS Mirek Topolánek, ale důvěru napoprvé nezískal. Netypicky dostal od prezidenta i druhou šanci, a to už uspěl. 

Ustavující schůze sněmovny není jen o volbě předsedy dolní komory, na kterém nemusí vždy panovat mezi stranami shoda. Tomu předchází řada kroků. Nejdříve musí všichni poslanci složit slib, poté se musí ustavit volební komise, aby se vůbec mohlo o složení vedení sněmovny hlasovat, a pak je třeba ustavit mandátový a imunitní výbor. Až poté se může začít hlasovat o předsedovi a místopředsedech. Na závěr se musí poslanci dohodnout, kolik bude výborů a kolik bude mít který výbor členů.

,