Start předvolební kampaně koalice Pirátů a STAN vyvolal – především na sociálních sítích – značný ohlas. Ne ovšem toho typu, o který by představitelé toho spojenectví moc stáli. Velmi sdílená a komentovaná byla společná fotka lídrů koaličních kandidátek, samí dynamičtí pánové v modrých oblecích a elegantních botkách, žena mezi nimi byla jen jediná.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) se dostala od opozice pod tlak kvůli rychlým klikacím dotacím. Při nich totiž uspějí žadatelé, kteří kliknou jako první v jasně stanovený čas. Do ministryně se za tento přístup pustili poslanci. Označili jej za výmysl chorého mozku a chtějí ho řešit na mimořádné schůzi. Další závod v klikání je naplánovaný na pátek odpoledne.
Opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) má dostatek podpisů k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě, oznámil předseda ODS Petr Fiala. Schůze by se měla podle dohody uskutečnit na začátku června. K jejímu svolání je třeba 50 podpisů. Spolu má 40 poslanců, kluby Pirátů a STAN dohromady čítají 28 zákonodárců. Piráti a STAN původně podpisy připojit nechtěli, byli spíše pro rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb.
Sněmovna po několika měsících finálně schválila kurzarbeit, který má v krizi ochránit ohrožená pracovní místa. Podle schválených pravidel by zaměstnavatelé platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok. Projednávání tohoto nástroje se protáhlo na několik měsíců.
Minulý týden zdolal v českém parlamentu první překážku zákon známý jako „manželství pro všechny“. V prvním čtení návrh na jeho zamítnutí podpořilo jen 41 z 93 přítomných poslanců. Kdyby aspoň šest ze sedmnácti poslanců, kteří se zdrželi, našlo sílu hlasovat pro zamítnutí, manželství pro stejnopohlavní páry by neprošlo do druhého čtení. Kromě toho neprošel ani protinávrh lidoveckého poslance Marka Výborného zpřesnit a vepsat do ústavy definici manželství jako svazek muže a ženy.
Piráti a STAN nezískali potřebnou podporu pro rozpuštění Sněmovny tak, aby se volby uskutečnily do konce léta. V pátek proto tento bod na jednání dolní parlamentní komory nepřednesou, řekl Pirátů Ivan Bartoš. Jedná se podle něj o nejzazší termín, ve kterém by bylo možné Sněmovnu rozpustit tak, aby se předčasné volby mohly před říjnovým řádným termínem uskutečnit. Bartoš poděkoval koalici ODS, TOP 09 a lidovců za to, že se jako jediná vyslovila pro cestu k rozpuštění Sněmovny. „Ostatní odmítají,“ vysvětlil, proč se Piráti a STAN plánu vzdali.
Opravdu jsme se museli dožít toho, že se na scéně objevilo slovo vlastizrada? Asi ano, asi je doba, kdy jsou v kurzu hysterická gesta, která dohromady neskládají žádný logický smysl, ale právě jen hysterii. Ministr vnitra je obviněn z vlastizrady ve stejné době, kdy se mezi určitými lidmi stalo módou chlubit se, že ve sčítání lidu vyplnili, že jejich národnost je „evropská“. Vzniká zde otázka, co přesně je vlastí člověka s evropskou národností.
V Poslanecké sněmovně skončila, v úterý přerušená, schůze ke kauze Vrbětice a k tvrzení Seznam Zpráv o cestě ministra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Za minstra se před schůzí postavil poslanecký klub ČSSD i premiér Andrej Babiš. Uzavřeného jednání se opět účastnili například šéfové tajných služeb, naopak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar se omluvili. Zpravodaj schůze Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl v ČT, že se poslanci na schůzi nic nového nedozvěděli. Vláda by měla podle sněmovny uložit tajným službám a policii, aby prošetřily únik informací v případu Vrbětice.
Zrovna když už to vypadalo, že kauza Vrbětice pomalu mizí z médií, přišla opravdu výbušná zpráva. Server Seznam Zprávy tvrdí, že ministr vnitra Jan Hamáček plánoval letět do Moskvy, aby tam ututlání vrbětického skandálu vyměnil za milion dávek vakcíny Sputnik a za pořádání summitu Biden–Putin v Praze. Tento plán měl předložit 15. dubna na schůzce, které se účastnili velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka, šéf rozvědky Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, policejní prezident Jan Švejdar a později se přidal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se styděl za to, jakým způsobem dnešní jednání sněmovny probíhalo, a za způsob komunikace. Novinářům to řekl poté, co poslanci nedokončili debatu o zrušené cestě vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Zeman byl na jednání pozván, ke slovu se ale nedostal. Seznam Zprávy dnes uvedl, že Hamáček chtěl v Rusku vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích za dodávky vakcíny Sputnik V a za uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.
Mimořádná schůze sněmovny kvůli tvrzení o vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD), který chtěl podle informací v médiích v Moskvě údajně vyměnit zjištění v kauze Vrbětice za vakcínu Sputnik V, byla pro úterní den zrušena a přesunuta na zatím neupřesněný termín. Podle šéfa poslaneckého klubu lidovců Jana Bartoška bylo důvodem zrušení to, že se schůze vymkla kontrole kvůli vzájemnému osočování. Nepromluvili ani šéfové tajných služeb ani nejvyšší státní zástupce a policejní prezident, kteří byli na utajované jednání pozváni.
Piráti zahájili první kroky k rozpuštění Poslanecké sněmovny. V plánu se mají už dnes a v následujících dnech setkat s předsedy opozičních ale i vládních stran, se kterými se chtějí poradit o dalším postupu. Podle informací Echo24 mělo dojít k návrhu na rozpuštění dolní komory už dnes. Předseda strany Ivan Bartoš však řekl, že během dne bude jednat se zástupci jiných politických klubů. Piráti se již delší dobu netají tím, že místo vyslovení nedůvěry vládě chtějí radši vyvolat hlasování o rozpuštění sněmovny. K němu ale potřebují nejméně 120 hlasů poslanců.
Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole návrh trestat omezování svobody projevu na veřejných sociálních sítích. Za mazání příspěvků uživatelů by provozovatelům nebo správcům těchto platforem hrozilo podle novely skupiny poslanců v čele s Václavem Klausem mladším (Trikolóra) až tříleté vězení, zákaz činnosti nebo peněžitý trest. Předlohu dostane k posouzení ústavně-právní výbor.
Půl roku před podzimními sněmovními volbami se poslanci pouští do projednání bodu, kterému se tři roky vyhýbali. Jedná se totiž o uzákonění manželství pro homosexuály, které se naposledy při vzájemným urážkách projednávalo naposledy v roce 2018. Proti stojí opačný návrh, který by tradiční manželství ústavně ochránil. Sněmovna je v těchto návrzích rozdělená a navíc se ozývá kritika, že projednání těchto změn je v současné době zbytečné, protože zemi trápí kvůli koronavirové krizi důležitější věci.
Střet části Rady ČT s generálním ředitelem Petrem Dvořákem se dále komplikuje. Zatímco radní Hana Lipovská pokračuje v obviněních generálního ředitele z možného střetu zájmů, dozorčí komise při svém šetření žádné problémy neodhalila. Sněmovna zároveň odložila hlasování o nových radních na květen, což znamená, že se volební výbor stihne zabývat stížnostmi či podněty. Mimo jiné tak bude podezření ze střetu zájmů zřejmě čelit i sama radní Lipovská. Další neznámou je pak dlouho odkládané schvalování výročních zpráv o ČT.
Sněmovna uložila ministru školství Robertu Plagovi (za ANO), aby do 28. dubna připravil nařízení, kterým umožní středoškolákům letos získat úřední maturitu. Prosadili to dnes v dolní komoře poslanci ANO a ČSSD. Podle nich by kvůli odkladům obnovení prezenční výuky studenti v krajním případě měli mít možnost získat maturitní známky bez zkoušek podle průměru za studium. Plaga, který se jednání dolní komory nezúčastnil, ve čtvrtek požadavek na úřední maturity odmítl.
V hádku a souboj ostrých argumentů se zvrhl komunistický návrh na pětitýdenní dovolenou. K levicovému návrhu se ihned přidali sociální demokraté s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) s tím, že si o týden delší dovolenou zaměstnanci zaslouží, po koronavirové epidemii si prý musí odpočinout. Proti se postavila pravice, podle které je takový návrh v době krize velmi hazardní. Kromě politiků ale návrh rozhádal i firmy a odboráře, kteří mají na návrh opačný názor. Novelu zákoníku práce přinesli do sněmovny komunisté.
Sněmovní výbor pro obranu vyzval vládu, aby narovnala počty diplomatů na české ambasádě v Moskvě a na ruském velvyslanectví v Praze. Odsoudil teroristické útoky ruských speciálních jednotek ve Vrběticích. Po Rusku chce omluvu, náhradu škody i odškodnění pro pozůstalé po obětech výbuchu ve vrbětických muničních skladech.Pro usnesení hlasovalo 14 členů výboru, jeden se zdržel. Po dnešním uzavřeném jednání to novinářům řekla jeho předsedkyně Jana Černochová (ODS).
Opoziční strany se zatím marně snaží omezit moc premiéra Andreje Babiše a zastavit jeho vládu. Opozici kromě nezvládnuté situace s koronavirem a střetu zájmů premiéra vadí také současný stav okolo výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, do něhož se podle policejního vyšetřování zapojili agenti ruské rozvědky. Dvě vzniklé opoziční formace se však přitom neshodnou na společném postupu. Zatímco blok ve složení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL chce vyslovit vládě nedůvěru, Piráti a STAN vidí v řešení raději předčasné volby.
Hamáček samozřejmě honí politiku, stejně jako předtím Andrej Babiš při svých vakcínových výpadech do Izraele nebo do Maďarska.
Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat. Částečně se omezí zabavování movitých věcí. V novele, jejíž části míří po poslaneckých úpravách i na řešení některých dluhů z minulosti, to v pátek schválila Sněmovna. Snahy o zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komora opět odmítla. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Tři hodiny v Poslanecké sněmovně, nula konkrétních dat a plánů. Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) hájil před poslanci zachování omezení pro setkávání nejvýše dvou lidí po nedělním skončení nouzového stavu i další kroky resortu. Během středeční večerní rozpravy ale mluvil velmi obecně a nepředstavil žádný konkrétní plán. To zákonodárci ostře zkritizovali, po sérii faktických poznámek ale byla sněmovní schůze přerušena. Ministr během svého výstupu upozornil, že je situace nadále velice křehká.
Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny.
Nynější koaliční vláda ANO a ČSSD ztratila důvěru i podporu a nejlepším řešením této situace by byly předčasné volby. V dnešním pořadu Partie v televizi CNN Prima News to řekl první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Vláda by podle něj měla také požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Místopředseda vlády Karel Havlíček (za ANO), který se v debatě se Stanjurou utkal, s tím ale nesouhlasí. Podle něj musí vláda dotáhnout do konce opatření proti covidu. "Vláda už dávno ztratila důvěru veřejnosti," řekl Stanjura. Poukázal přitom na to, že podle posledních průzkumů jí podporuje jen 11 procent lidí.
Pouze nereálný výstřel do tmy, který má uchlácholit komunisty k další podpoře vlády Andreje Babiše. Tak podle odborníků vypadá návrh předsedy vlády, aby vznikla státní komerční banka. O tu žádala strana KSČM a s podobným nápadem přišla i sociální demokracie v době Bohuslava Sobotky. Pokud by stát skutečně banku zřídil, znamenalo by to podle ekonomů krok zpátky. „Česká ekonomická transformace v 90. letech je obecně ve světě chválena, až na jednu výjimkou. Nedostatečné odstátnění bank a jejich netransformace na konkurenční prostředí.
Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš předal ve středu lídrům KSČM návrh na vznik komerční banky v rukou státu, jak komunisté podporující menšinový kabinet chtěli. Dohodovací řízení o toleranci menšinové vlády na týden přerušili. Předseda vlády podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa a předsedy sněmovního klubu ANO Jaroslava Faltýnka na schůzce také uvedl, že pověřil ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), aby vstoupil do jednání o spojení Vojenské zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek vysvětloval poslancům okolnosti kolem uniklých informací z diáře, které začal zveřejňovat server Seznam Zprávy. Týkají se například rozdělování sportovních dotací, údajného postupu při možném vzniku firmy ve Faltýnkově skrytém vlastnictví, ale i značného obnosu peněz, který měl Faltýnkovi ukrást jeho vlastní syn. Faltýnek také oznámil, že kvůli úniku nebude podávat trestní oznámení, soudí ale, že by policie měla zveřejněné záležitosti i okolnosti úniku údajů z diáře prošetřit.
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Rodiče, kteří zůstali doma s dětmi kvůli zavřeným školám, zřejmě dostanou vyšší ošetřovné. Sněmovna dnes schválila zrychleně už v prvním čtení poslaneckou novelu, podle které dávka vzroste o deset procentních bodů na 80 procent redukovaného výdělku. Rodiče budou mít nárok na více peněz od začátku března. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček bude v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat za hnutí ANO jako nestraník. Řekl to v České televizi (ČT). Pokud to orgány ANO schválí, měl by se stát lídrem nejsilnějšího vládního hnutí v Jihočeském kraji. Havlíček v rozhovoru pro ČT uvedl, že patří k viditelným tvářím vlády a měl by před voliči skládat účty ze své činnosti. Havlíček je jedním z ministrů ANO v koaličním kabinetu Andreje Babiše.
