Rodiče, kteří zůstali doma s dětmi kvůli zavřeným školám, zřejmě dostanou vyšší ošetřovné. Sněmovna dnes schválila zrychleně už v prvním čtení poslaneckou novelu, podle které dávka vzroste o deset procentních bodů na 80 procent redukovaného výdělku. Rodiče budou mít nárok na více peněz od začátku března. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček bude v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat za hnutí ANO jako nestraník. Řekl to v České televizi (ČT). Pokud to orgány ANO schválí, měl by se stát lídrem nejsilnějšího vládního hnutí v Jihočeském kraji. Havlíček v rozhovoru pro ČT uvedl, že patří k viditelným tvářím vlády a měl by před voliči skládat účty ze své činnosti. Havlíček je jedním z ministrů ANO v koaličním kabinetu Andreje Babiše.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval vládní poslance za to, že v pátek hlasováním zablokovali zveřejnění všech smluv o nákupech v době nouzového stavu, jak to žádala opozice. „Naprosto s tím nesouhlasím, je to absolutní nesmysl,“ napsal šéf ANO v sobotu na Twitteru. Všechny smlouvy mají podle něj být veřejné, neboť vláda „nemá co skrývat“. Na debatu o zakázkách během nouzového stavu došlo během pátečního jednání Sněmovny.
Projde dnes vládě ve sněmovně prodloužení nouzového stavu? Vicepremiér Jan Hamáček opět mluví o třech týdnech, které vláda ještě potřebuje. Vždycky potřebují ještě tři týdny, s předvánoční pauzou potřebují už jen tři týdny od října. Poté, co včera odpoledne vešlo ve známost, že výkonný výbor komunistické strany se vysloví pro vládní žádost, se osud vládní žádosti zdá být příznivě rozhodnut.
Pokud si poslanci myslí, že se Senát upozadí při diskuzi o podobě volebního zákona, tak se velmi pletou. Vzkazuje jim to právník, senátor a předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu Zdeněk Hraba (STAN). V rozhovoru pro Echo24 také řekl, že zásadně nesouhlasí s verzí, kterou přinesl poslanec Marek Benda (ODS). Zákonodárce dolní komory by totiž chtěl ve druhém skrutiniu, aby strany určily regiony, kam připadnou zbývající mandáty. Podle Hraby by k tomu došlo až po volbách.
Rada České televize schválila Výroční zprávu o činnosti ČT i se dvěma formulacemi, podle nichž televize znevýhodňovala hnutí SPD ve zpravodajských či diskuzních pořadech. Dodatek do zprávy, navrhl vložit místopředseda Daniel Váňa. Generální ředitel Petr Dvořák se proti tvrzení na jednání ohradil, zpráva podle něj nezohledňuje celkové zastoupení SPD na politické scéně a nezohledňuje zpravodajství a publicistku jako celek.
Vláda požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli opatřením proti šíření koronaviru o 30 dní. O schválení návrhu vládou informoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). I když čísla nově nakažených napovídají útlumu epidemie, stále podle něj není zvladatelná standardními cestami. Nynější stav nouze vyhlášený kvůli covidu-19 končí 28. března. Ve sněmovně vláda zatím podporu vyjednanou nemá. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce s opozicí o prodloužení jednat ve středu.
V době, kdy začali poslanci posuzovat kandidáty na nové členy Rady České televize, se opět projevují napjaté vztahy mezi částí radních a vedením televize. Kritikům generálního ředitele Petra Dvořáka se v radě podařilo prosadit usnesení, podle kterého nesplnil povinnost odpovědět na stížnost, což jí otevírá možnost hlasovat o jeho odvolání. Radní Hana Lipovská Dvořáka obviňuje z „kličkování“ a „vytáčení“, jiní radní naopak usnesení kritizovali jako účelové.
K návratu do aktivní politiky se zřejmě chystá někdejší prezident Václav Klaus. Podle informací Echo24 by se měl ucházet o pozici lídra kandidátky hnutí Trikolóra v jednom z krajů. Informaci sice označil za spekulaci tiskový mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka, přesto tento krok nevyloučil Václav Klaus mladší, který hnutí Trikolóra vede.
Výrazný propad zaznamenalo vládní hnutí ANO v únorovém volebním průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Vůbec poprvé v historii měření (od roku 2014) se ocitlo až na druhém místě, předběhli ho Piráti. Aktuální model volebních zkoumal také preference ohlášených koalic. Největší podporu v posledním měření zaznamenala koalice Pirátů a hnutí STAN, jejich náskok před ANO se podle průzkumu zvýšil na dvanáct procentních bodů. V aktuálním modelu, který sleduje preference jednotlivých stran, mají největší podíl Piráti (22 %).
Poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko (nezařazení, dříve SPD) se zapsali jako výslovní odpůrci protiepidemických opatření. Při svých vystoupeních v Poslanecké sněmovně se opakovaně hájili tím, že jako ústavní činitelé nemusí nosit roušku ani respirátor. O tuto výjimku sice podle platných nařízení od 1. března přišli, bez ochrany nosu a úst se ale objevovali ve Sněmovně nadále. Podle zjištění deníku Echo24 tak policie nyní v této souvislosti prověřuje oznámení.
Nový stavební zákon měl razantně urychlit povolování staveb, které je v České republice jedno z nejdelších a nejnáročnějších na světě. Místo toho ale stavební zákon vzbuzuje otazníky, zda se jeho podoba schválí do podzimních sněmovních voleb. Pro premiéra Andreje Babiše se přitom jednalo o jednu z největších priorit, které nazýval jedním úřadem a jedním razítkem. Počítá se totiž se vznikem megaúřadu, proti kterému se ozývají poslanci zejména z řadu starostů či zastupitelů.
Volby do Poslanecké sněmovny by v únoru vyhrálo hnutí ANO, které by stejně jako o měsíc dříve získalo 26,5 procenta hlasů. Těsně za ním by podle volebního modelu agentury Median skončila koalice Pirátů a STAN, která si rovněž udržela lednovou podporu 25 procent lidí. Do dolní parlamentní komory by se ještě dostali vedle koalice Spolu, tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09, také zástupci SPD a KSČM.
Vláda na dnešním večerním zasedání schválila vyhlášení nového nouzového stavu kvůli pandemii od 27. února na 30 dní do 28. března. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Sněmovna dnes odmítla prodloužit stávající stav nouze a zároveň vybídla kabinet, aby v případě potřeby vyhlásila nový. Současný nouzový stav už dříve dolní komora zrušila k sobotě 27. února. Jeho kritici poukazovali na to, že vláda jej vyhlásila před dvěma týdny na žádost hejtmanů tak, že bezprostředně navázal na předchozí nouzový stav, který Sněmovna odmítla prodloužit.
Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice dostanou pravomoci vydávat rozsáhlejší restrikce proti šíření covidu-19. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně bez nutnosti nouzového stavu. Sněmovna v pátek návrh takzvaného pandemického zákona schválila v senátní verzi. Restrikce budou podle úprav platit jen při pandemické pohotovosti, kterou bude moci dolní komora ukončit nebo obnovit.
Pátek má být dnem, kdy se vyjasní zmatená situace kolem nouzového stavu a dalších zpřísnění protikoronavirových opatření. Poslanci od 11 hodin jednají o takzvaném pandemickém zákoně a vyhlášení nového stavu nouze či jeho prodloužení. Schůzi sněmovny ale předcházel chaos z minulých dní. Kvůli jednání premiéra Andreje Babiše s opozicí se neustále posouvala, Úřad vlády totiž navzdory slibům nedodal předsedům stran podklady k vyjednávání. Předseda vlády do toho na sociální sítě sdílel svůj portrét z Thomayerovy nemocnice, kam ráno zajel propagovat nový lék.
Další snaha vlády prodloužit nouzový stav ve sněmovně může vyvolat velkou nepřehlednost a zmatek. Důvodem je, že Babišův kabinet chce nouzový stav prodloužit, který je však v současné době ústavně pochybný. Řešením by mělo být vyhlášení nového nouzového stavu nebo pokračování podle pandemického zákona. Podle pirátského experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála ale mohou jakékoliv restrikce a zákazy být zpochybňovány - omezující opatření míří na služby či maloobchod a oproti tomu na velký průmysl ne.
Vláda nová zpřísňující opatření v boji proti pandemii dnes večer neschválí. Po setkání s prezidentem Milošem Zemanem to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kabinet opatření projedná a připraví je. Schválit je ale může až po případném prodloužení nouzového stavu, o kterém budou poslanci rozhodovat v pátek.
Před čtrnácti dny se zdálo, že do neúspěšného Babišova boje s covidem přichází pohyb. Jedenáctého února sněmovna vládě poprvé od podzimu neprodloužila nouzový stav. Měla k tomu dobrý důvod: kabinet stejně neslyší na žádné návrhy změn, co hůř, žádné si ani nevyslechne. Mezi požadavky opozice předtím zformulované se dostalo otevírání škol a maloobchodu.
Hladký přechod z nouzového stavu na dohodnutý pandemický zákon se začíná vládě Andreje Babiše komplikovat. Předloha, na které se vzácně shodl vládní kabinet spolu s opozicí, měla projít Senátem, kde však zástupci horní komory budou napravovat legislativní chyby. Nouzový stav ale končí v sobotu a pokud se zákon nepodaří schválit znovu Poslaneckou sněmovnou spolu s podpisem prezidenta Miloše Zemana do pátku, bude muset vláda vyhlásit opatření podle jiného zákona. Není tak navíc jasné, zda by se zavedly restrikce ve stejné míře jako doposud.
Snaha motivovat lidi penězi ke vstupu do karantény či izolace se může pro řadu zaměstnavatelů stát noční můrou. Může za to konečný návrh zákona k příspěvku k nemocenské až do výše 370 korun, který odsouhlasila Poslanecká sněmovna. Do předlohy se dostal totiž pozměňovací návrh poslankyně ČSSD Aleny Gajdůškové, která společnostem nakazuje oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání na základě dohody o provedení práce. Odborníci to však považují za byrokratickou zátěž, u které, při jejím nedodržení, hrozí až milionová sankce.
Sněmovna ve čtvrtek ve stavu legislativní nouze schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 miliard na 500 miliard korun. Menšinové vládě ANO a ČSSD pomohli svými hlasy komunisté. Důvodem zvýšení schodku je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.
Poslanci schválili zrychleně ve stavu legislativní nouze takzvaný pandemický zákon. Díky normě například nebude nutné při zavádění restrikcí vyhlašovat nouzový stav. Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice zřejmě dostanou pravomoci vydávat širší restrikce proti covidu-19. Za nedodržovaní opatření zákon značně zvyšuje pokuty pro firmy i jednotlivce. Na nové normě se shodli vládní i většina opozičních poslanců.
Klub KSČM hlasování o rozpočtu se schodkem 500 miliard korun ve stavu legislativní nouze jako celek nepodpoří. Poslanec Jiří Dolejš po jednání klubu řekl, že poslanci se dohodli na volném hlasování o režimu schvalování návrhu. Pokud by přesto vláda prosadila, že schodek financí bude projednávat Sněmovna zrychleně, sejdou se ještě jednou, aby zvážili další postup.
Vláda Andreje Babiše má osm měsíců před volbami problém se sehnáním hlasů pro své nápady. Jednoznačným důkazem bylo v minulém týdnu fiasko při žádosti o prodloužení nouzového stavu a navíc se vládnoucímu kabinetu nepodařilo shodit opoziční odškodňovací zákon. Vládě totiž chyběly hlasy od komunistů, kteří se nově řadí k opozici. Poslanci hnutí ANO a ČSSD tak jsou nyní v menšině a ve sněmovně může dojít k tomu, že si své návrhy bude diktovat právě opozice. Šanci mají opozičníci zejména u pandemického zákona, který řeší i odškodnění podnikatelů.
Vláda Andreje Babiše postupuje jednoznačně protiústavně a vytváří tím ústavní krizi. Pro Echo24 to řekl právník a pirátský odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Ten také upozorňuje, že první na tahu je nyní Poslanecká sněmovna a až případně poté aktivita senátorů, kteří napadnou nouzový stav u Ústavního soudu. Proti postupu Babišova kabinetu se ohradila také Česká advokátní komora, podle které dochází k ignorování zákonodárné moci jako kontrolního mechanismu.
Jednání mezi opozicí a vládou o další podobě opatření proti koronaviru začíná dostávat trhliny ještě před tím, než vůbec začalo. Může za to postup Babišova kabinetu, který si odsouhlasil vlastní podobu pandemického zákona, i když dohoda s ostatními stranami zněla jinak. Místo návrhu od hnutí STAN a Pirátů totiž vláda vzala znovu ten svůj z minulého roku, který už jednou poslanci odmítli. Ve vládní předloze je například uvedeno, že bude možné zavírat obchody a služby bez nouzového stavu. Opozice to nazvala jednoznačným podrazem.
Proti nově vyhlášenému nouzovému stavu se začíná rodit odpor v Poslanecké sněmovně. Vláda Andreje Babiše totiž dolní komoru parlamentu obešla a nouzový stav vyhlásila po žádosti hejtmanů. Opoziční SPD Tomia Okamury tak začíná sbírat podpisy k vyvolání hlasování o jeho zrušení. Hnutí SPD má ve sněmovně 19 členů a podpisů potřebuje sehnat celkem 40. Ostatní strany ale s dalším krokem zatím váhají.
Předseda vlády Andrej Babiš stále nemá vyhráno, i když jeho vláda znovu zavedla nouzový stav na poslední možnou chvíli. Senátoři totiž chtěli vyhlášení nouzového stavu napadnout u Ústavního soudu ještě předtím, než se k němu stačila vyjádřit Poslanecká sněmovna v minulém týdnu. Na nově vyhlášený nouzový stav se ale přesto zástupci horní komory chystají. Poslední slovo tak bude mít zřejmě Ústavní soud, který v příštím týdnu shodí vládě zavření maloobchodu. Více jsme psali zde.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil v otevřeném dopise vládě případné opětovné vyhlášení nouzového stavu hned po nesouhlasu sněmovny za protiústavní. Týká se to podle něj i případu, kdy o nouzový stav požádají hejtmani. „Žádost hejtmanů vůli Poslanecké sněmovny ‚nepřebije‘,“ uvedl. Také opoziční poslanci zkritizovali to, že premiér jedná pouze s hejtmany a obchází prý tak Poslaneckou sněmovnu. Hejtmani se ale shodli, že potřebují, aby vláda nouzový stav znovu vyhlásila.
