Mladí voliči patří tradičně k těm méně disciplinovaným, v současných volbách podle průzkumů i z velké části k těm nejméně pevně rozhodnutým. Jejich vliv bude však letos zřejmě výrazně menší i z dalšího důvodu, lidí do třiceti let totiž může jít volit nejméně v historii. Do tohoto věku totiž dospěly výrazně slabší ročníky z devadesátých let a počátku tisíciletí. Na nižší účast mezi nejmladšími voliči ukazují i průzkumy.
Zredukovat počet úřednických míst a výrazně osekat výdaje plánuje 1. místopředseda ODS a předseda centrálního volebního štábu koalice SPOLU Zbyněk Stanjura v případě, že by jeho strana uspěla ve volbách. Politik, o němž se hovoří jako o kandidátovi koalice SPOLU na ministra financí, také varuje před vysokým zadlužením ČR, jako reálné vidí riziko státního krachu.
Do voleb zbývá měsíc. Ten rozhodující. Až polovina lidí neví, jestli k volbám půjde a komu dá svůj hlas. O ostré fázi předvolebního finiše debatují v Salonu Týdeníku Echo ti, kdo tráví čas nad daty, podle čeho se voliči rozhodují. Sociologové Martin Buchtík, ředitel analytického institutu STEM, která zpracovává předvolební průzkumy pro televizi CNN Prima News, Renata Týmová z České televize, která zadává předvolební výzkumy agenturám, a Daniel Prokop.
Pověřený šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka kategoricky odmítá, že by BIS porušila jakékoliv zákonné povinnosti. Reagoval tak na slova prezidenta Miloše Zemana, který tvrdil, že BIS sledovala jeho okolí. Nedošlo podle něj ke sledování žádného z nejvyšších ústavních činitelů. Oznámil to šéf sněmovní komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek s tím, že komise nenašla důkazy, že by se BIS chovala nezákonně. Zeman už zareagoval s tím, že BIS průkazně zákon porušuje.
Tvrzení prezidenta Miloše Zemana o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) odposlouchávala osoby v jeho nejbližším okolí, projedná ve čtvrtek sněmovní komise pro kontrolu BIS. Jednání se zúčastní i pověřený ředitel kontrarozvědky Michal Koudelka, který podle Zemanova víkendového vyjádření pro Blesk odposlechy nařídil. Odposlechy se podle Hradu týkaly více osob, mimo jiné ekonomického poradce prezidenta Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře.
Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) se kvůli nedělním výrokům prezidenta Miloše Zemana na adresu civilní kontrarozvědky sejde ve čtvrtek. Předseda komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) v pondělí potvrdil, že přijde i ředitel BIS Michal Koudelka. „Chceme znát pozici ředitele služby,“ řekl Bělobrádek. Předpokládá, že poslancům může Koudelka na uzavřeném jednání říct víc, než může říct do médií.
Uvnitř koalice Pirátů a STAN to jiskří poté, co zakládající člen Pirátů Dalibor Záhora na twitteru kritizoval senátora Starostů Zdeňka Hrabu. Záhorovi a Pirátské straně, která se celou situací zabývá, se nelíbí Hrabova necitlivost k sociálně slabým. „Vystupování dotyčného se v Republikového výboru zabýváme od jeho nevhodných vyjádření v případu smrti Roma Stanislava Tomáše. Po podpoře zřejmě protiústavního zákona z dílny ODS v Senátu má tato věc prioritu ještě větší,“ napsal pirát Záhora.
Necelé dva měsíce před volbami a před zahájením ostré fáze kampaně se ukazuje hned několik trendů. Patří mezi ně vzrůstající podpora pro vládní hnutí ANO, které ještě na jaře čelilo tvrdé kritice za nezvládnutou strategii proti koronavirové pandemii. Oproti tomu velmi klesá koalice ve složení Pirátů a hnutí STAN. Obě strany čelily v poslední době posměškům za nezvládnutou kampaň. Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana však strany chystají na září intenzivní kampaň a konečné výsledky v říjnových volbách tak mohou být úplně odlišné.
Loňskou ekologickou havárii v řece Bečvě nemusely způsobit kyanidy, míní někteří z hostů, kteří ve Zlíně mluvili se členy sněmovní vyšetřovací komise. Podle zástupců komise je třeba také zmapovat jednotlivé výpusti vedoucí do řek. Závěrečnou zprávu by měla vyšetřovací komise předložit Poslanecké sněmovně v září. Její součástí by měl být návrh na změnu legislativy, řekli novinářům po skončení pondělního jednání zástupci komise.
Ostrá slova směrem ke svým sněmovním kolegům volil pirátský poslanec Ondřej Profant v souvislosti s diskusí o stejnopohlavním manželství. Podle něj je prosazení jeho uzákonění těžké, protože Sněmovna je „plná konzervativních, bílejch páprdů“, z nichž podle Profanta navíc velká část inklinuje k fašismu. Člen Pirátů se takto vyjádřil v debatě v rámci LQBT festivalu Prague Pride.
Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. Ve vládní novele o sociálně-právní ochraně dětí do dnes schválila Sněmovna hlasy 99 ze 113 přítomných poslanců. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když stanovila věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Schůze sněmovního bezpečnostního výboru k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby se v pátek s největší pravděpodobností neuskuteční. Vyplývá to z dopisu předsedy Radka Kotena (SPD) členům výboru. V dopise ze středečního večera Koten uvedl, že nemá zákonný podklad pro svolání mimořádného jednání. O svolání výboru požádal v úterý premiér Andrej Babiš (ANO). Koten napsal, že do středečního večera od premiéra neobdržel opakovaně požadované doplnění jeho žádosti.
Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) zatím jeho mimořádnou schůzi k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) nesvolal. Nemá k takovému kroku zákonný podklad, jak stanoví sněmovní jednací řád, uvedl. Jednání původně ohlásil na páteční ráno. Premiér Andrej Babiš (ANO), jenž o svolání schůze výboru požádal, zmínil možnost, že se jednání neuskuteční.
Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale hlavě státu věřilo 43 procent lidí a kabinetu 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti. Vyplynulo to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Sněmovna v pátek schválila dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci a od roku 2023. příspěvek 500 korun za každé vychované dítě. Novelu, jež také zavádí možnost předčasného důchodu až o pět let pro příslušníky IZS bez dopadu na výši penze, nyní dostanou k posouzení senátoři. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se úprava bude muset v Senátu dopracovat..
Předvolební boj o důchodce v Poslanecké sněmovně vrcholí. Zákonodárci sice mají prázdniny a řádná schůze zasedne až v září. Přesto se poslanci sejdou mimořádně k bodu navýšení důchodů na příští rok. Záměr podala vláda Andreje Babiše, která chce finálně před volbami zvednout penze v průměru o dalších 300 korun nad rámec valorizace. Přidávají se však i opoziční strany, které chtějí nejstarší obyvatele také více finančně ohodnotit.
Z jeslí nebudou dětské skupiny a otcovská dovolená se prodlouží, poslanci to odsouhlasili na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Nově by měli mít čerství tatínci dva týdny placeného volna na pomoc novým maminkám. Poslanci také jednali o sporném návrhu o spojení dětských skupin s jeslemi, který byl nakonec zamítnut. Podmínky nároku na ošetřovatelské volno se patrně zmírní a otcovská dovolená se prodlouží z jednoho týdne na dva týdny.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se nemusí omlouvat bývalému poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl v Poslanecké sněmovně. Rozhodl soud, podle nějž by případnou odpovědnost za premiérova slova beztak nesl stát, nikoliv Babiš osobně. Verdikt není pravomocný. Premiér o svém politickém rivalovi prohlásil, že rozkrádal ministerstvo obrany a "zabil lidi cez padáky".
Mimořádná schůze Sněmovny svolaná z podnětu části opozice zejména k epidemii covidu-19 byla dnes odpoledne kvůli nízkému počtu poslanců přihlášených k hlasovacímu zařízení přerušena. Dolní komora tak nedokončila debatu ani o prvním bodu programu, který se týkal zřízení vyšetřovací komise k řešení koronavirové krize. V pátek pokračuje závěrečným jednacím dnem poslední řádná schůze dolní komory před takzvanými parlamentními prázdninami.
Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou dnes schválila Sněmovna. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak vzrostou odvody na 20 a 21 procent.
Poslanci se přeli kvůli lidoveckému návrhu na snížení důchodů exponentů někdejšího komunistického režimu. Zatímco podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky jde o narovnání nespravedlnosti, komunisté dali úpravu do souvislosti s blížícími se sněmovními volbami. Pozměňovací návrh by se mohl dostat do vládní novely o dodatečném zvýšení penzí o 300 korun od ledna, který dnes Sněmovna projednává ve druhém čtení. „Hrajete tady předvolební kampaň,“ prohlásila na adresu Jurečkovy úpravy Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Snížení důchodů by se podle ní týkalo například i soudců, státních zástupců nebo učitelů.
Den po schválení kontroverzního stavebního zákona z pera hnutí ANO, víří rozhodnutí Poslanecké sněmovny i nadále emoce. Zatímco politici ANO slaví, opozice slibuje, že pokud bude mít po volbách možnost, tento zákon ještě upraví. Poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník mezitím prohlásil, že se některým politikům z koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) stavební zákon líbí, ale „báli se jít ofiko proti stranické linii“. V reakci na to jej poslanec KDU-ČSL Marek Výborný označil za „trapného lháře“.
Snaha poslanců hnutí ANO zdvojnásobit podíl biopaliv v pohonných hmotách neprošel. Proti se postavila Poslanecká sněmovna, která tím i zarazila zvýšení ceny benzínu od příštího roku až o dvě koruny. Zároveň tím ale poslanci uštědřili ránu předsedovi vlády Andreji Babišovi, jehož firmy jsou v odvětví biopaliv velmi aktivní. Poslanci totiž ve třetím čtení rozhodovali o zákonu o podporovaných zdrojích.
Soukromý byznys premiéra Andreje Babiše (ANO) bude znovu hlavním tématem v Poslanecké sněmovně. Odehraje se totiž boj o přimíchávání biopaliv do benzínu, za kterým stojí zejména poslanci vládního hnutí ANO. Pokud by prošel návrh babišovců, tak by se podíl biopaliv v pohonných hmotách od příštího roku zdvojnásobil. Opozice varuje, že tento návrh odskáčou nejvíce běžní občané, kteří si připlatí na benzínu i o 2 koruny navíc a vydělají z toho jen firmy předsedy vlády Babiše.
Sněmovna přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje. S prosazením zákona dnes pomohly hlasy šesti poslanců KSČM. Pro zákon hlasovalo 104 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. Zákon musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman.
Podpora hnutí ANO se zvýšila a podle modelu agentury Median by volby do Sněmovny v červnu vyhrálo s 26 procenty hlasů. Po čtyřech měsících se tak opět dostalo v průzkumu do pozice lídra, kde vystřídalo koalici Pirátů a Starostů. Tu by podpořilo 21,5 procenta lidí. Následovala by koalice Spolu, kterou tvoří ODS, lidovci a TOP 09, s 20 procenty hlasů. Do dolní parlamentní komory by se ještě dostalo SPD a hnutí Přísaha před KSČM a ČSSD se zhruba pěti procenty hlasů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Median.
Koalice Pirátů a hnutí STAN by s 24 % vyhrála volby, ale dlouhodobě oslabuje. Vyplývá to z výzkumu agentury Kantar, která tvoří volební modely pro Českou televizi. Druhé místo patří koalici Spolu a třetí příčku obsadilo hnutí ANO. Posiluje hnutí Přísaha a tradiční levicové strany by se do sněmovny nedostaly. Prezident Miloš Zeman v neděli řekl, po říjnových sněmovních volbách pověří sestavením vlády předsedu nejúspěšnější strany, nikoli lídra některé z volebních koalic.
Se vší vážností se včera mandátový a imunitní výbor sněmovny zabýval žádostí policie o vydání nezařazeného poslance Lubomíra Volného k trestnímu stíhání. Volný se do sněmovny dostal za SPD, která mu byla málo radikální – a to je co říct. Na samý okraj šel i v odporu proti lockdownu a vůbec proti covidové politice vlády.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor bude dnes pokračovat v projednávání policejní žádosti o vydání nezařazeného poslance Lubomíra Volného (Volný blok) k trestnímu stíhání. Policie ho podezírá z šíření poplašné zprávy kvůli příspěvku na sociální síti o léku ivermektin. Výbor dává plénu doporučení, zda má žádosti vyhovět, nebo ne. Členové výboru plánují vyslechnout vyšetřovatele, státní zástupkyni i Volného.
Sněmovní rozpočtový výbor se bude na středečním zasedání opět zabývat tím, jak finanční správa uplatňuje vůči daňovým poplatníkům zajišťovací příkazy. Stojí to v pozvánce na jednání výboru. Člen výboru a zpravodaj k tomuto bodu Václav Votava (ČSSD) řekl, že chce slyšet informace například o probíhajících soudních sporech nebo o odškodňování firem, kterým dá soud za pravdu. Výbor se příkazy zabýval již v minulém volebním období. Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky.
