Česko dnes druhým dnem volí do Poslanecké sněmovny. Možnost vybrat si své poslance mají lidé do 14:00. Informace alespoň o tom, které uskupení se do Sněmovny dostaly, by mohly být známy do večera. O přízeň voličů v letošních volbách usiluje více než 5242 kandidátů, které nominovalo 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Zvoleno ale může být jen 200 z nich, takže na jedno poslanecké křeslo připadá zhruba 26 uchazečů.
Větší zájem voličů než při sněmovních volbách před čtyřmi lety zaznamenaly v pátek některé volební komise. Volební účast se typicky pohybovala mezi 20 až 40 procenty. Některé okrsky ale v první den voleb hlásily, že odvoleno má už více než polovina registrovaných voličů. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. V sobotu budou lidé vybírat budoucí poslance od 08:00 do 14:00. Velký zájem o sněmovní volby hlásí okrskové komise v Libereckém kraji. Dvě hodiny před uzavřením volebních místností se účast pohybovala kolem 40 procent.
Kroužkování oblíbených kandidátů se může pro některé strany stát jedním z rozhodujících faktorů letošních voleb. Do Poslanecké sněmovny se hlásí hned dvě velké koalice, jejichž kanidátky obsahují nominanty z více stran. Očekává se tak, že občané budou ve velkém kroužkovat oblíbené kandidáty a osobnosti z jejich preferovaných stran. Nejvýrazněji mohou výsledky promluvit u koalice Pirátů a hnutí STAN. Starostové jsou totiž v regionech velmi oblíbení a jejich hnutí získává větší podporu oproti Pirátům.
Voliči v Česku dnes odpoledne začnou rozhodovat o tom, jaké složení bude mít nová Sněmovna, a tím i budoucí vláda. Svými hlasy ovlivní také to, co přinesou příští zákony nebo jakou podobu bude mít státní rozpočet minimálně na příští rok. Určovat by to mohli zástupci 22 stran, hnutí a koalic. Práh dolní komory v roli poslanců překročí 200 z 5242 kandidátů. Volební místnosti se otevřou dnes ve 14:00 na téměř 15 000 místech, ve 22:00 se uzavřou. Hlasování pokračuje v sobotu.
Už jen hodiny nás dělí od voleb, ve kterých se má rozhodnout o směřování naší země po další čtyři roky. Podpora tří nejvýraznějších hráčů – hnutí ANO, koalice Spolu a Pirátů se Starosty – se v posledních průzkumech pomalu vyrovnává. Zatímco ANO by muselo při hledání většiny ve sněmovně využít nejméně spojenectví s SPD a komunisty (ti posledně jmenovaní však nemají sněmovnu jistou), dvě opoziční koalice by si podle posledních čísel mohly se štěstím vystačit i samy. Ostatní drobné strany se drží na chvostu, i ty ale v případě úspěchu výrazně zamíchají kartami.
Platy vrcholných politiků a jejich náhrady možná zůstanou následujících pět let na letošní úrovni. Sněmovna dnes na mimořádné schůzi jejich zmrazení schválila zrychleně už v úvodním kole hlasy 133 ze 134 přítomných poslanců. Vládní platovou novelu nyní posoudí Senát. Pokud by nebyla přijata, odměny ústavních činitelů by od ledna vzrostly podle předběžných údajů zhruba o šest procent. Poslanci kývli na zmrazení platů vrcholných politiků krátce před sněmovními volbami.
Během úterý čekají poslance rovnou dvě mimořádné schůze, řešit budou loňskou kauzu otrávené Bečvy a vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků. Podle předsedkyně TOP 09 Markétě Pekarové Adamové by se poslanci mohli zabývat i novou kauzou premiéra Andreje Babiše (ANO), který si podle zjištění novinářů koupil na francouzské riviéře zámek přes své offshorové firmy.
Nový volební zákon přinesl rovnější příležitost pro menší strany, velkým stranám a koalicím naopak změna několik poslaneckých mandátů ubere. Pokud by se poslední sněmovní volby v roce 2017 konaly podle nových pravidel, současný premiér Andrej Babiš (ANO) by měl se sestavením vlády velké problémy. Jak by to tehdy dopadlo?
Ve sněmovních volbách by nyní vyhrálo vládní hnutí ANO s náskokem před koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), na třetím místě by skončila koalice Pirátů a STAN. ANO by volilo 24,5 procent voličů, což je pokles o tři body, koalici Spolu 23 procent voličů a koalici Pirátů a STAN 20,5 procent voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostala ještě SPD s 11,5 procenty a KSČM, která se pohybuje na hranici 5 procent. Vládu by mohly sestavit obě koalice Spolu a Pir/Stan. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar.
Již nikdy žádný lockdown, žádný nouzový stav a nikdy více zavřené školy. To jsou tři podmínky, které předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková požaduje po možném partnerovi ve vládě, který by vzešel z blížících se sněmovních voleb. Do něj vstupuje hnutí na kandidátce spolu se Svobodnými a Soukromníky. V rozhovoru pro Echo24 předsedkyně také řekla, že pro hnutí je tématem voleb Green deal a současné zdražování.
Situace krátce před volbami zůstává značně nejistá. Volební modely shodně ukazují na nejsilnější strany, ale také na skupinu stran oscilujících kolem pětiprocentní hranice, jejichž vstup do sněmovny může zásadně ovlivnit povolební vyjednávání. Stále také ve hře zůstává téměř třetina lidí - až 2,8 milionu voličů, kteří váhají, kterou stranu podpořit.
Sněmovní volby mohou být velice výnosným byznysem, a to dokonce i pro malé nebo recesistické strany, které ve finále získají jen pár procent hlasů a do sněmovny se vůbec neprobojují. Vydělává doslova každý započtený hlas, stačí získat alespoň 1,5 procenta. I zdánlivý neúspěch tak stranám může přinést ze státní kasy miliony. Třeba tříprocentní zisk by mohl vynést kolem 40 milionů korun.
I když řádné schůze sněmovny jsou již u konce, tak zákonodárce bude čekat ještě jedno mimořádné jednání. A to s nezvyklým bodem, kterým je zmrazení platů politikům. Poslanci tak budou hlasovat o tom, zda jim dalších 5 let porostou platy, či ne. S návrhem přišel sám premiér Andrej Babiš, který ho přednesl na schůzi vlády. Na jeho hlavu se však nese kritika za pouhé populistické gesto, které se před volbami pravidelně objevuje.
Jaké jsou hlavní body programu jednotlivých subjektů před volbami? Přinášíme přehledné srovnání toho nejdůležitějšího z programů stran, hnutí a koalic. ANO: „Až do roztrhání těla“ Hnutí ANO prosazuje jako jednu z hlavních priorit hájení národních zájmů ČR během nadcházejícího předsednictví EU. Slibuje, že nepřijme euro namísto koruny a že bude nekompromisně hájit pozici ČR i v otázce nelegální migrace.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se v pondělních Událostech, komentářích v ČT v debatě s poslancem za hnutí STAN prořekl a nechtěně prozradil, že ví neveřejné detaily kolem jednání sněmovní vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě. Brabec označil závěr komise ze zpolitizovaný. „Jde o politické zadání načasované těsně před volbami,“ myslí si ministr.
„Stejně nemáte koho volit, tak co řešíte, že nemáme program,“ odpovídá svým přátelům známý ostřílený matador sněmovní politiky ODS na otázku, proč strana v koalici Spolu nemá srozumitelnou zprávu pro voliče kromě proklamované „změny“. V té odpovědi je skryto mnohé. Jednak pragmatické konstatování, že vzdělaná střední třída nemá na výběr. Pokud chce dosáhnout změny a ukončit mocenské spojení premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana, musí volit Spolu, od středu doleva pak koalici Piráti/STAN.
Volby do Poslanecké sněmovny se odehrají za necelé tři týdny a politické strany se nyní nacházejí v horké fázi kampaně. Už nyní je však zřejmé, že nejvíce v historii České republiky promluví do voleb kroužkování oblíbených kandidátů. Důvodem je, že kandidují hned dvě koalice složené ze dvou a tří stran. Kroužkováním tak občané mohou velmi výrazně proměnit budoucí tvář politických klubů, které se vytvoří ve sněmovně. Zároveň se tak může překlopit síla některých stran.
Poslední řádná schůze sněmovny před parlamentními volbami vyvrcholila ostudou. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) dnes odpoledne vykázal z jednacího sálu až do konce jednacího dne nezařazeného poslance a lídra uskupení Volný blok Lubomíra Volného. V debatě o návrhu na odvolání radní Hany Lipovské z Rady České televize Volný odmítl opustit řečniště. Vondráček posléze přerušil jednání Sněmovny, sněmovní kancelář přerušila obrazový přenos ze sálu a Volného vyvedla sněmovní ochranka.
Do sněmovny se letos chce dostat 5258 lidí. Dvěma desítkám kandidátů je teprve 21 let, nejstarším 90. Průměrný věk kandidátů je pak 49 let. Jsou mezi nimi jak stálice politické scény, tak i další pozoruhodné tváře. Na kandidátkách můžeme objevit třeba anarchokapitalistickou stranu Urza.cz, která „nechce vaše hlasy“ nebo monarchistickou stranu, která hlásá, že „na Hrad patří král“.
Jak skutečně dopadnou volby se bude zřejmě rozhodovat až v posledních dnech. Současné průzkumy, které budí značné vášně, odráží pouze momentální náladu voličů, z nichž je navíc značná část nerozhodnutá. Jak se nakonec mohou výsledky avizované několik týdnů dopředu lišit od reality ukazuje i pohled na poslední volby do sněmovny. Zhruba měsíc před říjnovými volbami roku 2017 se zdálo, že hned za značně unikajícím hnutím ANO na prvním místě bude následovat „triumf“ levice. Druhé a třetí místo měli podle agentur Median,
Libor Vondráček patří k vůbec nejmladším předsedům parlamentních stran v historii. Jeho Svobodní se zatím nikdy do sněmovny nedostali, zato se jim v posledních volbách podařilo prolomit dveře do senátu. Letos v říjnu kandidují jako jedna strana společně s Trikolórou a Soukromníky. Jihočeský lídr kandidátky by ve sněmovně chtěl rušit zbytečné zákony, Zákonů je strašně moc a ta džungle se obrací proti lidem, říká.
Jakub Horák byl u prvního úspěchu Pirátů před čtyřmi lety, kdy jim řídil pozoruhodnou kampaň. Tentokrát jako kdyby nejen Pirátské straně, ale i dalším hlavním vyzývatelům hnutí ANO měsíc před volbami došel dech. Proč je Babiš po všem, co za těch osm let předvedl a nepředvedl, i nadále relativně silný? Dosáhli už Piráti v české neprogresivistické společnosti svého stropu? Co marketéru Horákovi v letošní kampani chybí?
Měsíc před volbami má vládní hnutí ANO opět přes třicet procent. Vyplývá to ze zářijového výzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. S náskokem se tak stále drží ve vedení. Na druhém místě je koalice Spolu s 20 procenty. Na třetím místě zůstává koalice Pirátů a STAN, podle průzkumu jí však procenta klesají a dostala se na 18 procent. Podpora SPD zůstává na 11,8 procenta a v modelu s koalicemi hnutí náleží čtvrté místo. Do Sněmovny by se dostali ještě komunisté, kteří by získali 5,4 procenta.
Měsíc před sněmovními volbami obchází pozorovatele přízračný pocit. Jak to, že na jaře odepisovaný Andrej Babiš je zpátky na třiceti procentech a na dobré cestě sestavovat příští vládu? Kdo z politiků, kteří přicházejí do úvahy jako příští premiér, je na takovou práci i stavěný? Proč se kampaň velkých, zavedených značek vyhýbá tématům, která zřejmě masivně ovlivní životy voličů. Otázky pro Mirka Topolánka.
Ministryně práce Jana Maláčová se společně s Matějem Stropnickým pochlubili výsledky dvouměsíční akce „Férová práce“. Inspekce práce během akce provedla stovky kontrol, některých se zúčastnila sama ministryně se svým poradcem Stropnickým. Na tiskové konferenci zazněla i vybraná jména údajných hříšníků. Mezi nimi na prvním místě firma poslance hnutí ANO.
Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser tvrdí, že olympionici na dnešním uzavřeném jednání před poslanci potvrdili, že Český olympijský výbor (ČOV) podváděl při tvorbě zasedacího pořádku z leteckého speciálu do Tokia. Potvrdily se tak podle něj informace, které zveřejnil už během olympiády. ČOV se proti nim už tehdy ohradil a jeho šéf Jiří Kejval to odmítl i dnes. Záměrem ČOV mělo být uchránit před karanténou sportovce, kteří seděli blízko nakaženého lékaře Vlastimila Voráčka.
Sněmovní volební výbor doporučil odvolání radní České televize Hany Lipovské z funkce kvůli jejímu politickému angažmá. To se projevilo i v počátku jednání, které narušila radní spolu se stoupenci Volného bloku, za který kandiduje. Poslanec Lubomír Volný či známá kandidátka hnutí Jana Bobošíková si odmítali nasadit na jednání roušky. Rozhodnout teď musí sněmovna. Lipovské se zastal poslanec SPD Jaroslav Foldyna, přišli i lidé z Volného bloku.
Volby do Sněmovny by v srpnu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, které by podpořilo 27 procent voličů. Druhá by byla koalice Spolu, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s 21 procenty hlasů a o půl procentního bodu méně by mělo uskupení Pirátů a STAN. Do dolní parlamentní komory by se s devíti procenty hlasů ještě dostalo SPD a se šesti procenty komunisté. Těsně pod pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny by skončila vládní ČSSD. Vyplynulo to z dnešního průzkumu Medianu.
Mladí voliči patří tradičně k těm méně disciplinovaným, v současných volbách podle průzkumů i z velké části k těm nejméně pevně rozhodnutým. Jejich vliv bude však letos zřejmě výrazně menší i z dalšího důvodu, lidí do třiceti let totiž může jít volit nejméně v historii. Do tohoto věku totiž dospěly výrazně slabší ročníky z devadesátých let a počátku tisíciletí. Na nižší účast mezi nejmladšími voliči ukazují i průzkumy.
Zredukovat počet úřednických míst a výrazně osekat výdaje plánuje 1. místopředseda ODS a předseda centrálního volebního štábu koalice SPOLU Zbyněk Stanjura v případě, že by jeho strana uspěla ve volbách. Politik, o němž se hovoří jako o kandidátovi koalice SPOLU na ministra financí, také varuje před vysokým zadlužením ČR, jako reálné vidí riziko státního krachu.
