Spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková se podle očekávání členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestala. Senát ve středu její opětovnou nominaci předloženou prezidentem Milošem Zemanem znovu neschválil. Procházková získala v tajné volbě pouze devět ze 66 odevzdaných hlasů. Zřejmě jen teoretickou šanci bude mít ještě ve čtvrtečním druhém volebním kole.
Podezření ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) oslabují podle senátorů českou pozici na jednáních Evropské rady, zejména o příštím víceletém unijním rozpočtu. Senát nad tím ve středečním usnesení vyjádřil po debatě o programu červnového zasedání špiček členských zemí v Bruselu znepokojení. Babiš se z jednání horní komory omluvil a na sociálních sítích poté zveřejnil fotografie z návštěvy Baťova kanálu. Senát pravděpodobně nemá, co na práci, řekl později Babiš novinářům ke kritice ze strany senátorů.
Komise k vyhodnocení auditů Evropské komise, kterou na popud ODS zřejmě vytvoří Senát, bude mít 12 členů a její práce má trvat půl roku. Mimo jiné bude reagovat na zprávy EK o vyplácení evropských dotací holdingu Agrofert, který dříve vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO), a o možném střetu zájmů ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).
Sluncem zalitá krajina, plavba luxusně polstrovanou lodí Helena. V přední části plavidla sedí dva ministři a premiér, v zadní části PR tým hnutí ANO. Šéfové některých resortů v čele se svým šéfem vyrazili na cestu do Zlínského kraje.
Vláda Andreje Babiš (ANO) získala souhlas poslanecké většiny rozšířit EET na další profese a obory. Platit by podle poslanců ANO, ČSSD a KSČM, kteří novelu podpořili, mělo EET pro řemeslníky, hudební festivaly či kadeřnice. I pro kosmickou dopravu či chov velbloudů, z čehož si řada opozičních poslanců v posledních dnech s gustem utahovala. Debata o třetí a čtvrté vlně se ale do Poslanecké sněmovny může vrátit. Novela totiž míří do Senátu, kde zřejmě narazí.
Jako největší tragédii v dějinách ukrajinského národa označil velvyslanec Jevhen Perebyjnis stalinistický hladomor z let 1932-1933, při kterém zahynuly přibližně 4 milióny lidí. Na úterní konferenci v Senátu proto vyzval obě komory českého parlamentu ČR, aby hladomor uznaly jako genocidu. Již v roce 2007 sněmovna označila řízený hladomor za zločin proti lidskosti. Podle přítomného místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) připravuje dolní komora parlamentu iniciativ
Zdanění církevních restitucí názorově rozděluje vládní ČSSD. Zatímco její zástupci ve vládě a Poslanecké sněmovně kontroverzní krok podpořili, senátoři za ČSSD zdanění náhrad spolu s valnou většinou Senátu vetovali. A nyní dokonce tři „rebelové“ aktivně podporují ústavní stížnost, kterou připravila KDU-ČSL.
Nečekaný spor v opozici vyvolalo kontroverzní zdanění církevních restitucí i poté, co zákon umožňující zdanění náhrad podepsal prezident Miloš Zeman. Když Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto zdanění, opozice avizovala jednotný postoj při přípravě stížnosti k Ústavnímu soudu. Po pár měsících ale v horní komoře vznikají dvě, s nadsázkou řečeno, konkurenční stížnosti. Jednu předloží KDU-ČSL a druhou chystá STAN. Dvě stížnosti na totéž navíc provází slovní přestřelky.
Novela EET míří ve sněmovně do posledního dějství, což kadeřnice, účetní, řemeslníky či hudební festivaly posouvá o krok blíž povinnosti elektronické evidence. Rozpočtový výbor tento týden smetl ze stolu téměř všechny návrhy na výjimky z EET, které podala opozice. Novela tak má dost slušnou šanci, že projde i třetím čtením v Poslanecké sněmovně v ryze vládní podobě. Narazit ale může v Senátu. V horní komoře nejsilnější kluby STAN a ODS už avizují, že budou novelu vetovat.
Senát chce zrušit zákon, který zakazuje prodej ve velkých obchodech o vybraných svátcích. Svůj návrh na zrušení zákazu prodeje v pátek vložil do poslanecké novely, která má z regulace prodejní doby vyjmout velkoobchod. Předloha se tak nyní vrátí do sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne. S pozměňovacím návrhem na zrušení celého zákona přišel senátní hospodářský výbor. Stejný návrh však sněmovna už dříve odmítla.
Starostové a nezávislí mají po vítězství Davida Smoljaka v doplňovacích volbách nejsilnější klub v Senátu. Právo na post druhého nejvyššího ústavního činitele připadá právě klubu, který má nejvíce členů. V současné době je v čele Senátu Jaroslav Kubera z ODS, který křeslo získal po dlouhých vyjednávání právě s klubem Starostové a nezávislí. Podle místopředsedy Senátu Jana Horníka (STAN) by však změna byla velmi komplikovaná. To potvrdil i nový předseda hnutí Vít Rakušan.
Scenárista a zastupitel Vinoře David Smoljak (za STAN) je novým senátorem. V doplňovacích senátních volbách jasně porazil ziskem 60 % hlasů kandidáta ODS a starostu Prahy 9 Jana Jarolíma (40 % hlasů). Největším senátním klubem se tak stanou Starostové a nezávislí. Křeslo se uvolnilo po Zuzaně Baudyšové (za ANO), která v lednu rezignovala ze zdravotních důvodů.
Novým senátorem za Prahu 9 bude její starosta Jan Jarolím (ODS), nebo scenárista David Smoljak (za Starosty). Voliči jim v prvním kole doplňovacích voleb, které v sobotu skončilo, dali přednost před dalšími osmi kandidáty. K volbám přišlo 18,48 procenta oprávněných voličů. Vyplývá to z výsledků, které Český statistický úřad zveřejnil na volebním webu. O tom, kdo z dvojice nahradí Zuzanu Baudyšovou (za ANO), která na mandát rezignovala ze zdravotních důvodů, se rozhodne za týden ve druhém kole.
Voliči v Praze 9 si budou zkraje víkendu vybírat nového zástupce v Senátu, který na půldruhého roku obsadí křeslo po Zuzaně Baudyšové (za ANO). Na výběr budou mít desítku kandidátů, mimo jiné bývalé senátory Evu Sykovou a Libora Michálka. Za favority bývají označováni starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS) nebo scenárista David Smoljak (za Starosty).
Hned čtyři desítky senátorů požádaly premiéra Andreje Babiše (ANO), aby okamžitě odvolal z funkce ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou (za ANO). V otevřeném dopisu senátoři uvedli, že Nováková poškodila vztahy s Tchaj-wanem a už poněkolikáté nezvládla své povinnosti. Vadí jim, že zástupce Tchaj-wanu musel na žádost čínského velvyslance opustit před týdnem setkání zahraničních investorů. Zástupci horní komory se tak přidali ke kritice šéfky resortu, o jejímž brzkém odchodu z funkce se spekuluje.
Dávno pryč je důvěra prezidenta Miloše Zemana, kterou se mohl v době kauzy Nagyová těšit olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Prezident mu již nevěří, proto by bez pravomocného rozsudku neodvolal předsedu antimonopolního úřad Petra Rafaje, který figuruje v kauze tendru na mýto. V rozsáhlém rozhovoru pro MF Dnes vyjádřil Zeman rovněž nepochopení nad vyloučením Václava Klause ml. z ODS. Strana se podle něj zbavila jediné skutečné osobnosti ve svých řadách. Ostře se také opřel do Senátu, kterým neprošel jeho kandidát na ústavního soudce Aleš Gerloch.
Prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch nebude ústavním soudcem. Senátoři ve středu jeho kandidaturu v tajných volbách neschválili. Gerloch obdržel pouze 19 ze 64 odevzdaných hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jaroslav Větrovský (za ANO). Podpora vládních frakcí ANO a ČSSD Gerlochovi nestačila. Důvodem odmítnutí byly zřejmě pochybnosti senátorů o Gerlochově morální integritě, které vyjádřili hlavně zástupci lidovců, Starostů, TOP 09 a uskupení Senátor 21.
Komunisté přišli z nestoudným návrhem, jsou „živení nenávistnou maxistickou-leninskou ideologií“. Tak senátoři ve středu projednávali návrh na zdanění církevních náhrad z dílny KSČM. Bouřlivá diskuze, která byla ve většině zaměřená proti komunistům, nakonec rozhodla o tom, že se předloha vrací zpět do sněmovny. Po verdiktu horní komory uvedl poslanec STAN Vít Rakušan, že doufá v odvahu postavit se rozhodnutí komunistického ústředí od stran ČSSD a hnutí ANO.
Senát podle očekávání odmítl návrh KSČM na zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Proti se postavili nejen zástupci nevládních stran, kteří mají v horní komoře většinu, ale i vládní ČSSD. Novelu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi hodlá opozice napadnout u Ústavního soudu, pokud Sněmovna senátní veto přehlasuje.
Prezident Miloš Zeman oficiálně navrhl Senátu na ústavního soudce prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha. Návrh byl doručen do horní komory parlamentu ve středu ráno. Není jisté, že nominace bude úspěšná. Proti ní se už veřejně postavili lidovci, TOP 09 nebo zástupci klubu Senátor 21 mimo jiné s poukazem na Gerlochovu blízkost Zemanovým postojům. Senát má o návrhu rozhodnout do dvou měsíců.
Pokud návrh na zdanění církevních náhrad projde, ODS okamžitě podá stížnost k Ústavnímu soudu. Takový osud čeká sporné církevní restituce, které si v Poslanecké sněmovně prosadili komunisté za podpory hnutí ANO, SPD a sociální demokracie. Proti však byla pravicová opozice, která má v horní komoře převahu. Církve při příležitosti projednání varují před rozpínajícím se vlivem komunistické strany, která má na vládu největší vliv po třiceti letech.
Už čtvrt roku je předsedou Senátu a druhým nejvyšším ústavním činitelem Jaroslav Kubera (ODS). Nejvíce času mu doposud zabrala zahraniční agenda. Zúčastnil se i schůzky politických špiček k zahraniční politice. „Koordinace má velký význam navenek. Pro politické partnery není úplně komfortní, když slyší z Česka různé hlasy,“ říká Kubera. Jak vidí českou zahraniční politiku, co si myslí o ovlivňování soudců Pražským hradem a jak bude hlasovat, až bude Senát projednávat stejnopohlavní manželství, odpovídá Kubera v rozhovoru pro deníku Echo24.
O uvolněné křeslo v Senátu po Zuzaně Baudyšové (za ANO) bude v doplňovacích volbách v Praze 9 usilovat pravděpodobně deset kandidátů. Své kandidáty nominovaly všechny velké strany. Favoritem zřejmě bude starosta Prahy 9 Jan Jarolím, kterého nominovali společně občanští demokraté a lidovci. Proti němu se postaví například David Smoljak (STAN), syn cimrmanovského herce Ladislava Smoljaka či středoškolský učitel Petr Daubner, který je kandidátem Pirátů s podporou ČSSD, Zelených a hnutí Senátor 21.
Žluté vesty zasahují také v českém zdravotnictví. K pouličním protestům ve Francii přirovnává právník Ondřej Dostál akci osmačtyřiceti senátorů, kteří podali stížnost k Ústavnímu soudu a stejně jako francouzští demonstranti vyděsili vládní politiky. „Stížnost je natolik zásadní, že může zbořit celý zdravotnický systém,“ varuje ministr Adam Vojtěch (ANO). Pokud dá Ústavní soud senátorům za pravdu, budou zrušeny veškeré regulace, podle kterých se každoročně rozděluje 300 zdravotnických miliard.
Na nedělní dopoledne se před Pražským hradem chystá demonstrace proti bezpečnostním kontrolám u vstupů do areálu. Akce nazvaná Blokáda hlavního vstupu Pražského Hradu si klade za cíl dělat obstrukce u vchodu z Hradčanského náměstí. Ke zhruba 150 až 200 stovkám účastníků se přidá i místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN), který už před časem prezidenta Miloše Zemana v dopise žádal, aby kontroly zrušil. Samotný Hrad nechtěl specifikovat, jestli kvůli akci přijme nějaká zvláštní opatření, v Růžičkově účasti nicméně vidí jen „antizemanovské šarády“.
Sněmovna odmítla snahu Senátu, který chtěl osvobodit od autorských poplatků provozovny, v nichž reprodukovaná hudba tvoří pouze kulisu a není předmětem podnikání. Novelu autorského zákona Sněmovna schválila v původní vládní verzi, která má usnadnit přístup zdravotně postiženým k literatuře či notovým záznamům. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Římskokatolická církev vyčká na rozhodnutí Senátu o novele o zdanění církevních restitucí, až pak podnikne další kroky. Postupovat chce společně s ostatními církvemi a Federací židovských obcí. Jednat hodlá s premiérem a příslušnými ministry. Novinářům to ve čtvrtek po zasedání České biskupské konference (ČBK) řekl kardinál Dominik Duka.
Senátoři klubu SENÁTOR 21 se rozhodli podat žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Ve středečním prohlášení oznámili, že důvodem je hrubé porušení Ústavy, které se hlava státu měla dopustit. V následujících týdnech chtějí sestavit faktický popis všech skutků, které mají být v rozporu s Ústavou. Celý text žaloby plánují senátoři uveřejnit do dvou měsíců. Podle Pražského hradu jde jen o další nenávistný pokus o zviditelnění se v médiích.
O místo zástupce ombudsmanky, kterého volí volební komise Senátu, se ucházejí tři ženy. Jsou jimi bývalá senátorka za Zelené Eliška Wagnerová, děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity Markéta Selucká, kterou podporuje vedení ODS, a kontroverzní právnička Klára Samková, jež navrhl do úřadu senátor ODS Tomáš Jirsa. Senátoři by o zástupci ombudsmanky měli hlasovat tajně, a to 30. ledna.
Umělci nesouhlasí s pozměňovacím návrhem novely autorského zákona senátora Iva Valenty (za Soukromníky), o kterém budou poslanci rozhodovat na svém jednání 22. ledna. Vadí jim dovětek, jehož přijetí by zrušilo poplatky za hudbu v podnicích a provozovnách, kde hudba nemá vliv na hospodářský výsledek podnikatele. Tento návrh je podle nich v rozporu s českým autorským právem, s právem Evropské unie a rozhodovací praxí Soudního dvora EU. Novináře o tom v pondělí informoval místopředseda Svazu autorů a interpretů (Sai) Jakub Nový.
