Žaloba na prezidenta

Senát projedná ústavní žalobu na Zemana. Láska získal o podpis více, než je nutné

Žaloba na prezidenta
Senát projedná ústavní žalobu na Zemana. Láska získal o podpis více, než je nutné

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Senát se bude zabývat ústavní žalobou na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy. Iniciátorem je klub Senátor 21, jehož předseda Václav Láska získal potřebný počet podpisů senátorů, což je jedna třetina z celkem 81. Napsal to server Aktuálně.cz. Ústavní soud může žalobu dostat k posouzení až poté, co ji podpoří dvě třetiny přítomných senátorů a souhlasí s ní také dvoutřetinová většina Sněmovny.

Senátor Láska serveru řekl, že zatím dokázal získat 28 podpisů. O jeden tak překročil třetinu Senátu, kterou musel přesvědčit, aby se horní komora žalobou na prezidenta vůbec zabývala. Více informací chce sdělit na čtvrteční tiskové konferenci.

Pod žalobou jsou podepsáni vedle senátorů klubu Senátor 21 také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09, bývalí prezidentští kandidáti Pavel Fischer nebo Marek Hilšer. Z třináctičlenného klubu ČSSD ji jako jediný podpořil Jiří Dienstbier.

„Prezident si dlouhodobě vykládá ústavu tak, aby vyhovovala zájmům jeho oblíbenců. Jeho vystupování považuji za ohrožení bezpečnosti České republiky,“ řekl k podpisu místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin, který je v klubu Starostů a nezávislých.

Samotná žaloba, kterou Láska představil na konci dubna, je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Žaloba popisuje sedm Zemanových skutků, které jsou podle tvůrců žaloby hrubým porušením ústavy. „Cílem žaloby není sesadit současného prezidenta. Jejím cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu,“ uvedl v dubnu Láska.

S ohledem na současné složení dolní komory totiž není příliš pravděpodobné, že by žaloba doputovala až k Ústavnímu soudu. Ve Sněmovně má na rozdíl od Senátu většinu vládní ANO a ČSSD s podporou KSČM.

Žaloba například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády, kterou by podpořilo 101 poslanců ve Sněmovně. Zmiňuje také Zemanovo odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí či zpochybňování nezávislosti justice.

12. června 2019