Tag: hudba

Články k tagu

I zlatý slavík je jen člověk

Protest několika našich spisovatelů a osob kolem literatury proti tomu, aby rok české kultury na knižním veletrhu v Lipsku zahajoval svým koncertem Karel Gott, je pozoruhodným nedostatkem lidskosti. Jistě, signatářům může vadit způsob, jakým se Moravská zemská knihovna (MZK), která je v republice partnerem knižního festivalu, rozhodla českou literaturu pro Němce pojmout a že Němcům jejich nápad s Gottem nerozmluvila. Mohou klidně mít dojem, že popový zpěvák spisovatele nereprezentuje. (I když nereprezentuje Dagmar Pecková, která nakonec v Lipsku vystoupí, taky pop svého druhu?) Bylo by asi namístě, aby Martin Krafl z MZK s pozvanými spisovateli (spíš než s Asociací spisovatelů, ještě pořád, doufám, nežijeme v korporativním státě) českou účast na veletrhu konzultoval.

Jak v Česku dělat ta „správná“ gesta?

Populární písničkář Tomáš Klus oznámil, že už nebude hrát na akcích sponzorovaných Agrofertem, přidalo se k němu i několik dalších. Agrofert je hlavním sponzorem oblíbeného festivalu Colours of Ostrava, v hudební komunitě se kvůli tomu řešilo, jestli na přehlídce hrát. Básník Petr Hruška odešel z poroty, která rozhoduje o laureátech Státní ceny za literaturu. Otázka, jak moc a jestli vůbec se ve své práci „zaplétat“ se státní mocí, zjevně ožívá a je kladena s větší naléhavostí než dřív. O významu podobných angažovaných gest Týdeník Echo hovoří se spisovatelkou Petrou Hůlovou, dokumentaristou Ivem Bystřičanem a kulturním publicistou a redaktorem ČT Petrem Vizinou. Nastala podle nich doba, kdy by si lidé měli dávat pozor, aby se se státem, vládní mocí moc nezapletli?

Nesahej na Mejlíčka

Kniha Podzemní symfonie  znovu a zatím nejdůkladněji nasvěcuje zánik slavné undergroundové skupiny Plastic People v druhé polovině 80. let. Do Salonu Echa přišli dva autoři knihy, historik v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Martin Valenta a jeho kolega František Stárek, za normalizace vydavatel časopisu Vokno a trojnásobný politický vězeň. Doplnili je dva členové bývalých PPU Jiří Kabeš a Tomáš Schilla. Oba svého času absolvovali přerod od ilegálních Plastiků k oficiální Půlnoci, starší Kabeš s větším sebezapřením než mladší Schilla.

Ahoj Praho, pozdravil Jagger 50 tisíc lidí. Pak rozjel velkolepou hudební show

Především své staré hity jako It‘s Only Rock ‚n‘ Roll (But I Like It), Paint It Black, Honky Tonk Women, Sympathy for the Devil nebo (I Can‘t Get No) Satisfaction zahrála při své čtvrté návštěvě Prahy slavná britská skupina Rolling Stones. Poslední album Blue & Lonesome z roku 2016 zastoupila pouze skladba Ride ‚Em on Down. Velkolepou hudební show na letišti v Letňanech sledovalo podle pořadatelů přibližně 50 tisíc lidí.

Filip Topol: umělec z Prahy

Devatenáctého června to bude pět let od smrti Filipa Topola, frontmana skupiny Psí vojáci a literáta. Chybí tady. Samozřejmě svým blízkým a fanouškům, ale taky Praze, v níž prožil většinu života a kterou jistým způsobem vyjadřoval. Byl to „umělec z Prahy“. Ten výraz může mít mnoho zvuků a může jimi znít zároveň.

Tóny pro jaro 2018

Pupence pučí, i ty květy pokvetou, sluníčko přiměřeně svítí, tráva se zelená a kola pop music se – jak jinak – točí dál. Týdeník Echo přináší letmý výběr pozoruhodných desek posledních týdnů a měsíců, sestavený podle velmi subjektivních kritérií, snad by se dalo říct až nahodile, jeho redaktorem Ondřejem Štindlem.

Jack White: poslední rocková hvězda

Jack White je úkaz. Excentrická rocková hvězda široce přijímaná dobou, figura megalomanského rockera může působit jako dávno překonaná. Hračičkář, retro fanatik, jehož hudba ale není rekonstrukce minulých zvuků, spíš někdy směřuje do nějakého vlastního vesmíru. Jeho hudební dráha je příběh cesty zároveň od sebe i k sobě, snahy zůstat sám sebou a průběžně se přitom proměňovat, vynalézat.

Kim Čong-una koncert jihokorejských hvězd hluboce dojal

Nedělní koncert jihokorejských popových hvězd, který se konal v severokorejském hlavním městě Pchjongjangu, vůdce KLDR Kim Čong-una "hluboce dojal". Uvedla to v pondělí oficiální severokorejská agentura KCNA. Hudební akce nesla název Jaro přichází a severokorejský diktátor údajně vyjádřil naději, že po něm bude následovat "úspěšný podzim". Podle agentury Reuters by se podobná akce jako nyní v Pchjongjangu mohla konat na podzim v Soulu.

Budynek pro Janáčka a jeho Brňany

Kdysi, když slezská Vratislav byla pruským městem Breslau, tady byl „exerzierplatz“, náměstí pro vojenské přehlídky a jiné atrakce. Obrovská rovná plocha byla obklopena reprezentativními budovami státní moci, rezidenčním zámkem Hohenzollernů, jenž dal náměstí jméno Schlossplatz, dále tu byla burza, justiční palác s věznicí, opera a samozřejmě kasárna.

Rád si podkopávám nohy

Frontman kapely, skladatel filmové hudby, filmový režisér, pedagog, divadelní herec, rozhlasový improvizátor. Je málo věcí, kterými by Petr Marek nebyl.

Michal David: umělec vpravdě národní

Jen dál se snaž, ty na to máš. Musel to být utěšený okamžik, když minulou středu ve Španělském sále na Hradě zazněla tahle slova, na konec písně Michala Davida Pár přátel stačí mít, která byla zařazena na závěr hudebního programu oslavy vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách, již hlava státu uspořádala pro ty nejoddanější z oddaných, nejrychleji kroužící satelity kolem českého Krále Slunce.

Když normální byl New York

Na úplném sklonku 80. let se v prostředí undergroundového samizdatu (kolem časopisu Revolver Revue) objevily texty, o kterých tehdy mladý básník Jáchym Topol po letech řekl, že působily jako „náraz“. Šlo o sborník, který se jmenoval Sebráno v New Yorku a přes Paříž a Jiřího Koláře se dostal do Prahy, kde pak v různých opisech a částech koloval v úzkém okruhu opoziční subkultury. K autorovi tohoto článku se dostal též, takže onen „náraz“ rovněž pocítil. Nyní je asi už těžké vysvětlit, co to znamenalo, číst si v roce 1988 třeba dlouhý rozhovor s kytaristou Ivanem Králem, českým rockerem, který hrál s Patti Smith (!) a Iggym Popem (!!) a znal osobně Johna Lennona (!!!), a přečíst tam věty, „… kdyby Praha byla normální… tak to by bylo fantastický: dovedeš si představit… všichni tam přijet a hm… jak by to vybudovali všechno?!...“

Postavit se těm velkým věcem

Po letech a desetiletích prožitých mimo jiné zájmem o hudbu a sledováním její scény (resp. její části) to člověk zažije už jenom zřídka, o to intenzivnější ale pak ta šťastná chvilka může být. A ještě víc, přijde-li nepředcházena nějakým zvýšeným očekáváním, ale jen mírně letargickým „OK, asi bych měl zkusit ještě tohle“.

Německá hymna není genderově správná, možná se změní

Německou hymnu možná čeká změna textu. Obsahuje totiž dva výrazy, které jsou podle německé zmocněnkyně pro rovnoprávnost Kristin Rose-Möhringové, problematické. Zmocněnkyni konkrétně vadí slova „vaterland“ (otčina) a „brüderlich“ (bratrsky). Informaci jako první přinesl německý deník Bild am Sonntag

Psaní o hudbě jako „prometheovská“ práce

Začátkem roku zemřel Vojtěch Lindaur, známý a důležitý hudební publicista své generace (odešel předčasně, v šedesáti letech). Taky důležitý svědek hudebního dění posledních dekád minulého století, v předrevolučních časech toho oficiálního, polooficiálního i neoficiálního. Možná mu to tenkrát tak nepřipadalo, ale tehdy žil a důležitým způsobem ovlivňoval zlaté časy hudební publicistiky.

Severokorejská kapela může vystoupit na olympiádě. Nesmí ale propagovat Kima

Nejznámější severokorejská popová kapela Moranbong se může přidat k olympijské výpravě v Jižní Koreji v Pchjongčchangu. Nesmí ale zpívat propagandistické skladby, které oslavují revoluci. Čistě ženská sestava, jejíž členy vybírá vůdce Kim Čong-un, hraje směs západních popových coverů a songů oslavujících vládnoucí Korejskou stranu práce. Informuje o tom server The Guardian.

Shane MacGowan: irský umělec

Kdyby si někdo před třiceti roky vsadil, že se Shane McGowan dožije šedesátky, dostal by asi hodně a hodně dobrý kurz. A teď by se z něj stal boháč. Na Boží hod vánoční se to totiž stalo – irský zpěvák a bouřlivák dovršil šestou dekádu pobytu na této Zemi. Na koncertu, který pro něj při té příležitosti uspořádali v Dublinu, se střídaly hvězdy od Nicka Cavea po Johnnyho Deppa.

Když se muž se ženou přátelí

V závěrečných fázích podnikových vánočních večírků a podobných sešlostí se často diskutuje otázka, zda je možné pevné přátelství mezi mužem a ženou, aniž by směřovalo k sexu. Názory na to se různí a bývají dost silné. Společná deska známé australské písničkářky Courtney Barnettové a Američana Kurta Vilea Lotta Sea Lice naznačuje, že by to možné být mohlo.